Má připomenout historii významných židovských sídel na Moravě i konkrétních židovských rodin. A že to je nějaká přehlídka. Řeč je o Sigmundu Freudovi, bratrech Haasových, Adolfu Stránském nebo Rudolfu Jelínkovi. Chystané moravské židovské muzeum Mehrin v Brně k tomu dostane fasádu od japonského studia.

Konkrétně se o novou stavbu postará japonský architekt Kengo Kuma, který zvítězil v architektonické soutěži. Muzeum vznikne na městském pozemku v Benešově ulici. Teď je tu parkoviště. V blízkosti je také autobusové a vlakové nádraží.

Kuma se loni umístil v žebříčku stovky nejvlivnějších lidí světa prestižního časopisu Time. Patří k architektům, kteří dbají na udržitelnost. Stojí za takovými stavbami jako je nový olympijský stadion v Tokiu vybudovaný na místě toho původního. Na svědomí má také podobu nového Muzea umění prefektury Nagasaki nebo komerční budovy The Exchange v Austrálii. V současnosti se podle jeho návrhu staví rovněž muzeum Hanse Christiana Andersena v Dánsku, které je známé také jako Dům pohádek.

„Jako hlavní materiál jsem vybral cihly. Beton je velice funkční materiál, ale necítím v něm život. Zato cihla reprezentuje život lidí. Je úplně jiná než beton nebo ocel. Poskládáním cihel poskládáme lidský život. A to je i role brněnského muzea – je to muzeum pro život,“ popsal Kuma v rozhovoru pro samotný Mehrin.

Foto: mehrin.cz

V mezinárodní architektonické soutěži zvítězil Kengo Kuma

Dům má podobu nekonečné stuhy, která stoupá od chodníku až k vyhlídce. V jejím středu roste strom. Jakýmsi středobodem stavby má být knihovna, má tu být ale také restaurace a návrh přináší i nový panoramatický výhled na město.

Podle Kumy byla muzea v devatenáctém a dvacátém století prostorem pro umění, zatímco dnes je chtějí lidé využívat jako obývací pokoj ve městě. „Chtějí tam odpočívat, setkávat se s přáteli. Takový typ komunikačního prostoru je definicí muzea v jednadvacátém století,“ dodal Kuma.

Porota projekt vybrala pro jeho umírněnost a proto, že zapadá do svého okolí. „Hodně jsme diskutovali jeho praktičnost a umístění v kontextu Brna,“ uvedl předseda poroty architekt Josef Pleskot.

Místo ocenil i sám Kuma, a to proto, že je oddělené od ostatních budov a zároveň sousedí právě s autobusovým nádražím. To navrhl architekt Bohuslav Fuchs a dal mu eliptický tvar a zvlněnou střechu, nádraží je z roku 1948. „Chci vytvořit měkký památník, podobný té stavbě od Fuchse. Ostrý, silný památník by se na toto místo nehodil. Proto se stavba svým designem nedělí od jejího okolí a není tak šokující,“ popsal Kuma.

Budova má kruhový tvar, motiv kruhu přitom není vybraný náhodně. Má specifický význam i v židovské kultuře. Točení je důležité při obřadech, jak popisuje japonský architekt, stejně tak při svatbách nebo pohřbech. „Proto jsem pro reprezentaci této kultury využil tvar kruhu,“ doplnil.

Moravské židovské muzeum má představit dějiny židovské přítomnosti na Moravě. Soustředit se přitom bude logicky i na období holokaustu, ale i komunismu. Konkrétní židovské rodiny pak připomene i v případech, kdy nakonec judaismus opustili nebo přijali jiné náboženství.

Foto: mehrin.cz

Japonské studio vybralo jako hlavní materiál cihly

„Chceme narušit všeobecně přijímanou tradici, že muzea existují především proto, aby získávala, opatrovala a vystavovala předměty z minulosti. V kombinaci originálních sbírkových předmětů, digitální technologie a audiovizuálních materiálů chceme návštěvníkům v několika kapitolách vyprávět vzájemně se prolínající mnohovrstevnatý příběh a nabídnout tak artefakty nejen fyzické, ale především duchovní a kulturní,“ přibližuje svůj koncept muzeum. Mimochodem slovo Mehrin znamená v hebrejštině Morava.

Má jít ale také o otevřenou stavbu, proto kromě samotných expozic přinese právě i knihovnu, ale také multifunkční sál pro přednášky nebo výstavy.

Projekt se začal rodit v roce 2019, o rok později vznikl také nadační fond. Ten nesl náklady na architektonickou soutěž a shání peníze na samotnou stavbu. Kromě veřejných zdrojů budou moci přispívat také veřejní dárci.