Zájem žít v domech pod zemí má stále více lidí. Krtkodom k jejich stavbě využívá i recyklovaný beton

Bydlení v takovém domě přináší řadu benefitů, od energetických úspor až po zdravé životní prostředí, ke kterému přispívá i využití nových materiálů.

krtkodom4

Foto: Krtkodom

Vizualizace jednoho z domů projektu Krtkodom

0Zobrazit komentáře

Pohled na domy částečně zahloubené pod zemský povrch může vyvolávat úsměv na tváři. Jak ovšem ukazuje slovenský projekt Krtkodom Martina Pribily, bydlení ve stylu Tolkienových hobitů dává smysl, a to hned z několika důvodů. To je také příčina, proč má o služby společnosti zájem stále více investorů, i když úřady prozatím nejsou tomuto stylu bydlení nakloněny. A to i z toho důvodu, že Pribila pracuje i s recyklovaným betonem, který je nadějí pro zdravější životní prostředí.

V loňském roce dokončili pět nových domů částečně přikrytých zeminou, v tom letošním by jich mělo být deset. K tomu je navíc v projekční přípravě jedno firemní sídlo a dalších 48 domů v rámci celého developerského projektu. Tato čísla dokazují, že Martin Pribila začíná se svým nápadem na život pod zemí oslovovat stále více investorů, které lákají především benefity spojené s úsporou energie a lepším životním prostředím.

Domy navrhované v rámci společnosti Krtkodom nabízejí stálé klima – a tedy i úsporu energií a snížené náklady na provoz. Příkladem je takový typ stavby, který si pro sebe a svou rodinu postavil sám Pribila. Roční náklady na provoz uvedeného rodinného domu jsou podle architekta podobné jako v případě klasických domů za jeden měsíc.

I proto jeho idea nadchla již řadu investorů, kterým v loňském roce postavil domy v celkové hodnotě dvou milionů eur, tedy bezmála 50 milionů korun. Vůbec nejčastěji se dle Pribily jednalo o domy určené pro rekreaci a následné trávení důchodového věku. Tedy o domy o menší zastavěné ploše.

Nicméně Krtkodom začíná pracovat i na podstatně větších realizacích. Pribila aktuálně dokončuje projekt celého firemního sídla. K tomu je navíc v přípravě rozsáhlý developerský projekt zahrnující hned 48 rodinných domů zavrtaných pod zem. Díky otevřenému přístupu investorů se mohou jejich budoucí obyvatelé těšit na odvážné tvary, klenuté střechy, ale i žití takzvaným ostrovním způsobem.

„Investor vidí cestu v mikrosíťovém způsobu sdílení energie i práci s dešťovou a odpadní vodou. Mikrosíť testujeme, zbytek už využíváme, takže věřím, že ,ostrovní` čtvrť uspěje,“ říká Martin Pribila s tím, že až 80 procent území této rezidenční čtvrti zůstane pokryto zelení a každý dům bude mít dostatečně luxusní výhled do okolí.

I přes rostoucí zájem musí architekt se svým nápadem neustále překonávat překážky. Ty do cesty kladla nejen pandemická situace, která se podepsala na poptávce a zastavila expanzi do zahraničí, ale klacky pod nohy hází i nepochopení ze strany stavebních úřadů, pro které je někdy těžké udělovat Pribilovým domům stavební povolení, za což může nejen celková koncepce, ale i inovativní materiály, se kterými se snaží pracovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezi ně patří i takzvaný recyklovaný beton, s jehož pomocí nyní probíhá realizace jednoho z podzemních domů v Trnavském kraji. Jedná se o beton, který využívá původní stavební materiály, jako je odpadní beton či cihly. Ty se nadrtí na požadovanou frakci a jsou smíchány s novým pojivem. Jak vysoké procento v novém materiálu představují, závisí na použití recyklovaného betonu, pokud je zapotřebí voděodolnosti, může to byl přibližně 50 procent, pokud je použit na stěnové systémy, mohou původní materiály tvořit až z 90 procent.

Po vytvrzení je pak takový beton téměř k nerozeznání od nového. „Modul pružnosti se mírně zhoršuje v závislosti na podílu recyklátu v novém betonu. Hovoříme však o průhybu stropu 22 až 23 milimetrů namísto 20 milimetrů, což je nepřehlédnutelný rozdíl, který dokážeme konstrukčně ošetřit,“ vysvětluje Pribila.

krkorod

Foto: Krtkodom

Vizualizace připravované ostrovní čtvrti s krtkodomy

Recyklovaný beton je cestou, jak pomoci životnímu prostředí od množství odpadu, který svou činností produkujeme. Dle statistik vzniká demolicí budov v evropských státech přibližně 38 až 40 procent jejich celkového odpadu, 22 procent pak tvoří minerální odpad, tedy právě cihly a beton. Samotná výroba betonu se navíc podílí z osmi procent na produkci CO2, pokud by se využívání recyklovaného betonu rozšířilo masivně, bylo by možné toto číslo snížit na jedno až dvě procenta.

V případě rodinného domu dokáže podle Pribily využití recyklovaného betonu ušetřit 20 až 100 tun materiálu, který by musel být vytěžen z přírody. Pro investory přitom jeho využití znamená navýšení investice přibližně jen o půl procenta. Beton je navíc možné recyklovat opětovně, takže s průměrnou životností rodinného domu, která je dle norem 50 let, je využitelnost takového materiálu 150 až 250 let.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Prior v Modřanech má jít k zemi. Co bude místo něj, není jasné, radnice vybírá ze dvou variant

Na opravu obchodního domu Prior v Modřanech nemá radnice peníze, chce jít formou koncese a výstavby nové budovy. Její podobu si ale nepohlídala.

Eliška NováEliška Nová

pro-mou-milovanou-elisku

Foto: MČ Praha 12

Jedna ze dvou možných podob budovy

0Zobrazit komentáře

Obchodní domy Prior stály ve většině velkých měst, od Prahy až po Zlín, a často šlo o kvalitní stavby. Ostatně se lze podívat třeba na zástupce v podobě obchodních domů Kotva nebo Máj. Prior se začal téměř na konci osmdesátých let stavět také v Modřanech – a nyní jej tam má nahradit budova s byty, kancelářemi i obchody. Praha 12 chce jít formou koncese, celý postup ale už teď kritizuje opozice.

Městská část tento týden zveřejnila plán a také vizualizace budoucí stavby. Vzhledem k tomu, že nemá peníze, aby obchodní dům sama opravila a přizpůsobila dnešním potřebám, rozhodla se, že zvolí koncesi. Radnice přitom ve výběrovém řízení dala na výběr: koncesionář může jít cestou rekonstrukce, nebo zvolit novou výstavbu.

„Nikdo z potenciálních zájemců však neměl zájem investovat do rekonstrukce objektu,“ uvedl místopředseda Prahy 12 Petr Šula pro CzechCrunch. Nový, polyfunkční dům by tak měla postavit stavební společnost BAK – bude tak majetkem městské části. BAK nicméně bude mít právo odkoupit část pozemku a komerční jednotky pak prodat třetím osobám.

Praha 12 za to každý rok obdrží pachtovné, které má po dostavbě činit minimálně deset milionů korun, přičemž koncesní smlouva bude platit na padesát let. Poté jej dostane dvanáctka do správy. Radnice tak předpokládá, že tímto způsobem, při průměrné inflaci dvě procenta, získá do své kasy 845 milionů korun.

1

Foto: MČ Praha 12

Možná podoba budovy na místě obchodního domu Prior v Modřanech

Obchodní dům je dnes docela prázdný. Vzhledem k tomu, že Prior stojí v podstatě v centru čtvrti, vytváří tam jakýsi neutěšený prostor. Nová budova by sem měla přivést lidi i proto, že se tady bude také bydlet. „Rozvržení funkcí je dané zadáním a také návrhem koncesionáře, bez schválení městskou částí se nemůže změnit,“ uvádí Šula. Součástí obchodního centra by tak měl být supermarket, pak dvě patra obchodních jednotek, jedno patro kanceláří nebo ordinací a čtyři patra městských bytů.

„V druhém objektu, který po splnění veškerých podmínek bude mít možnost koncesionář prodat třetím osobám, budou v přízemí obchodní jednotky a nad tím sedm pater bytových jednotek,“ doplňuje místostarosta. Počítá se také s tím, že dojde k revitalizaci Sofijského náměstí, na kterém dům stojí, čímž se zvýší kvalita celé lokality i poskytovaných služeb.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jediné, co si městská část nepohlídala, je podoba nového domu. Radnice zveřejnila dva návrhy, jejichž autoři jsou neznámí. Který z nich to bude, navíc není jasné. „V tuto chvíli není vybrána konkrétní architektonická kancelář. Máme na výběr ze dvou studií a výběr teprve proběhne. Poté zveřejníme jméno architektonické kanceláře,“ uvádí Šula. Společnost BAK na otázky k podobě stavby neodpověděla.

To minimálně znamená, že městská část nešla cestou architektonické soutěže, jak by se v tomto případě nabízelo, a nestanovila ji ani jako jednu z podmínek. Ostatně právě to kritizuje i opozice Prahy 12, podle které podoba vzešla ze soutěžního dialogu s několika málo uchazeči.

V otevřeném dopise vedení radnice opoziční zastupitelé popsali: „Představený návrh nelze bohužel shrnout jinak, než že díky příliš volně nastaveným limitům ploch funkcí jsme získali na první pohled obyčejnou bytovku. Ta území nerozvine, místo toho jej zatíží potřebami nových obyvatel asi dvou stovek bytů s nekvalitní architekturou.“

3

Foto: MČ Praha 12

Druhý návrh

Do kdy chce městská část rozhodnout, se kterým návrhem bude pokračovat, není jasné. Místostarosta říká, že se jedná o hrubou studii, která může ještě během územního řízení doznat změn. „Podle plánovaného harmonogramu by stavební povolení mohlo být vydáno nejdříve za dva a půl roku. K demolici objektu nedojde dřív, než bude vydáno stavební povolení na nový objekt. Nový objekt by tak mohl začít fungovat nejdříve za pět let,“ říká Šula.

Pro stavbu obchodního domu Prior se v pražských Modřanech rozhodli před lety pro nedostatek prostoru pro obchod a služby. Stavět se začalo v roce 1988, hotovo bylo o dva roky později. Jako by však byl obchodní dům Prior v Modřanech prokletý – ještě pět let po dokončení budovy byl prázdný. Teprve pak se nastěhovali první nájemníci. Nevydrželi ale dlouho. O pár let později jich bylo tak málo, že se smrskli do přízemí domu.

Radnice plánovala, že by v opuštěném obchodním domě měla vlastní sídlo. Nakonec se ale rozhodla, že si postaví novou budovu – ta byla dokončená v roce 2021. Prior přitom evidentně není ve špatném stavu, ničím takovým Praha 12 ani neargumentuje. V prezentaci, kterou má na webu, radnice uvádí, že výnosy z pronájmu obchodního domu jsou minimální, že současný stav nemovitosti je z hlediska dnešních standardů budov morálně za zenitem a jde o nevyhovující prostory a že budova a její okolí vyžaduje kompletní revitalizaci a přestavbu pro zajištění kvality služeb.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox