Zájem žít v domech pod zemí má stále více lidí. Krtkodom k jejich stavbě využívá i recyklovaný beton

Bydlení v takovém domě přináší řadu benefitů, od energetických úspor až po zdravé životní prostředí, ke kterému přispívá i využití nových materiálů.

krtkodom4

Foto: Krtkodom

Vizualizace jednoho z domů projektu Krtkodom

0Zobrazit komentáře

Pohled na domy částečně zahloubené pod zemský povrch může vyvolávat úsměv na tváři. Jak ovšem ukazuje slovenský projekt Krtkodom Martina Pribily, bydlení ve stylu Tolkienových hobitů dává smysl, a to hned z několika důvodů. To je také příčina, proč má o služby společnosti zájem stále více investorů, i když úřady prozatím nejsou tomuto stylu bydlení nakloněny. A to i z toho důvodu, že Pribila pracuje i s recyklovaným betonem, který je nadějí pro zdravější životní prostředí.

V loňském roce dokončili pět nových domů částečně přikrytých zeminou, v tom letošním by jich mělo být deset. K tomu je navíc v projekční přípravě jedno firemní sídlo a dalších 48 domů v rámci celého developerského projektu. Tato čísla dokazují, že Martin Pribila začíná se svým nápadem na život pod zemí oslovovat stále více investorů, které lákají především benefity spojené s úsporou energie a lepším životním prostředím.

Domy navrhované v rámci společnosti Krtkodom nabízejí stálé klima – a tedy i úsporu energií a snížené náklady na provoz. Příkladem je takový typ stavby, který si pro sebe a svou rodinu postavil sám Pribila. Roční náklady na provoz uvedeného rodinného domu jsou podle architekta podobné jako v případě klasických domů za jeden měsíc.

I proto jeho idea nadchla již řadu investorů, kterým v loňském roce postavil domy v celkové hodnotě dvou milionů eur, tedy bezmála 50 milionů korun. Vůbec nejčastěji se dle Pribily jednalo o domy určené pro rekreaci a následné trávení důchodového věku. Tedy o domy o menší zastavěné ploše.

Nicméně Krtkodom začíná pracovat i na podstatně větších realizacích. Pribila aktuálně dokončuje projekt celého firemního sídla. K tomu je navíc v přípravě rozsáhlý developerský projekt zahrnující hned 48 rodinných domů zavrtaných pod zem. Díky otevřenému přístupu investorů se mohou jejich budoucí obyvatelé těšit na odvážné tvary, klenuté střechy, ale i žití takzvaným ostrovním způsobem.

„Investor vidí cestu v mikrosíťovém způsobu sdílení energie i práci s dešťovou a odpadní vodou. Mikrosíť testujeme, zbytek už využíváme, takže věřím, že ,ostrovní` čtvrť uspěje,“ říká Martin Pribila s tím, že až 80 procent území této rezidenční čtvrti zůstane pokryto zelení a každý dům bude mít dostatečně luxusní výhled do okolí.

I přes rostoucí zájem musí architekt se svým nápadem neustále překonávat překážky. Ty do cesty kladla nejen pandemická situace, která se podepsala na poptávce a zastavila expanzi do zahraničí, ale klacky pod nohy hází i nepochopení ze strany stavebních úřadů, pro které je někdy těžké udělovat Pribilovým domům stavební povolení, za což může nejen celková koncepce, ale i inovativní materiály, se kterými se snaží pracovat.

Mezi ně patří i takzvaný recyklovaný beton, s jehož pomocí nyní probíhá realizace jednoho z podzemních domů v Trnavském kraji. Jedná se o beton, který využívá původní stavební materiály, jako je odpadní beton či cihly. Ty se nadrtí na požadovanou frakci a jsou smíchány s novým pojivem. Jak vysoké procento v novém materiálu představují, závisí na použití recyklovaného betonu, pokud je zapotřebí voděodolnosti, může to byl přibližně 50 procent, pokud je použit na stěnové systémy, mohou původní materiály tvořit až z 90 procent.

Po vytvrzení je pak takový beton téměř k nerozeznání od nového. „Modul pružnosti se mírně zhoršuje v závislosti na podílu recyklátu v novém betonu. Hovoříme však o průhybu stropu 22 až 23 milimetrů namísto 20 milimetrů, což je nepřehlédnutelný rozdíl, který dokážeme konstrukčně ošetřit,“ vysvětluje Pribila.

krkorod

Foto: Krtkodom

Vizualizace připravované ostrovní čtvrti s krtkodomy

Recyklovaný beton je cestou, jak pomoci životnímu prostředí od množství odpadu, který svou činností produkujeme. Dle statistik vzniká demolicí budov v evropských státech přibližně 38 až 40 procent jejich celkového odpadu, 22 procent pak tvoří minerální odpad, tedy právě cihly a beton. Samotná výroba betonu se navíc podílí z osmi procent na produkci CO2, pokud by se využívání recyklovaného betonu rozšířilo masivně, bylo by možné toto číslo snížit na jedno až dvě procenta.

V případě rodinného domu dokáže podle Pribily využití recyklovaného betonu ušetřit 20 až 100 tun materiálu, který by musel být vytěžen z přírody. Pro investory přitom jeho využití znamená navýšení investice přibližně jen o půl procenta. Beton je navíc možné recyklovat opětovně, takže s průměrnou životností rodinného domu, která je dle norem 50 let, je využitelnost takového materiálu 150 až 250 let.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox