Kolikrát se vám stalo, že jste slyšeli dobrou písničku, ale neznali její název? Pravděpodobně vícekrát. Ať už hrála ve filmu, na párty nebo ve vedlejším autě. A zatímco dříve jste museli hudbu složitě dohledávat na internetu podle úryvků textů nebo se ptát kamarádů, dnes stačí jen vytáhnout telefon, spustit Shazam a nechat aplikaci pár vteřin poslouchat. Jedna z nejzajímavějších hudebních pomůcek, kterou za stovky milionů dolarů koupil Apple, teď slaví už dvacet let na trhu. A je čím dál populárnější.

Prvopočátky vzniku mobilní aplikace Shazam se datují až do roku 1999. Tehdy se Chris Barton a Philip Inghelbrecht, studenti Kalifornské univerzity v Berkeley a současně zaměstnanci britské konzultační společnosti Viant, rozhodli, že by lidem rádi usnadnili život při rozpoznávání písniček, u kterých neznají název. Začali proto hledat někoho, kdo v oboru identifikování digitálních signálů umí chodit.

Do svého týmu přizvali počítačového inženýra Averyho Wanga a společně rozjeli malou firmu, pod kterou začali Shazam postupně vyvíjet. Tehdy ještě s názvem 2580, což byla číselná zkratka, na kterou lidé volali, když chtěli název písničky zjistit. V raných dobách, respektive okolo roku 2002, totiž nešlo o aplikaci v pravém slova smyslu, ale službu, jež fungovala na vytočení telefonního čísla.

Zatímco dnes Shazam spustíte a kliknutím aktivujete rozpoznávací technologii, před dvaceti lety museli uživatelé zavolat na číslo a nechat telefon v režimu volání. Po zhruba třiceti vteřinách se hovor sám ukončil a obratem dorazila textová zpráva, která název skladby i jejího tvůrce obsahovala. Plus si za to lidé museli platit – buď pár centů za poslech, nebo okolo pěti dolarů měsíčně za neomezený přístup.

Radikální změna v přístupu k aplikaci přišla až v roce 2008, kdy se spustil App Store, online obchod s aplikacemi pro zařízení od Applu. Na něm Shazam rázem debutoval a začal si získávat oblibu mezi uživateli iPhonů. Dost z toho těžil i samotný Apple, jelikož aplikace po rozpoznání hudby uživatele automaticky namířila na dnes už nefunkční iTunes, kde si skladbu mohli přímo koupit – až osm procent z nich to dělalo.

Rok po vydání na App Storu byl Shazam stažen více než desetmilionkrát, přičemž úspěchu si začali všímat i první investoři, respektive skupina Kleiner Perkins Caufield & Byers (známá i pro počáteční investice do Amazonu), která do firmy se sídlem v Londýně investovala mezi prvními. O dva roky později se Shazam stal na App Storu vůbec nejstahovanější aplikací.

Postupem let se aplikace vylepšovala, například také o podporu rozpoznávání klasické hudby, a ladila své uživatelské rozhraní. Spolu s množstvím takzvaně nashazamovaných skladeb rostl i počet měsíčně aktivních uživatelů. Třeba v roce 2014 měl mít Shazam přes 250 milionů uživatelů s tím, že 100 milionů alespoň jednou za měsíc službu použilo. Téhož roku překonal i milník v počtu 15 miliard rozpoznaných písniček.

Foto: CzechCrunch

Některé z milníků na Shazamu

Největší zlom pro firmu přišel v prosinci roku 2017, kdy londýnský Shazam a celý vývojový tým koupila technologická společnost Apple, a to za údajných 400 milionů dolarů (tehdy přibližně 8,3 miliardy korun). Nákup se nicméně zpočátku nezamlouval Evropské komisi, podle které by Apple mohl zvýhodňovat své hudební služby, typicky Apple Music, před konkurencí, respektive Spotify. Začala proto případ šetřit a formálně akvizici schválila o rok později.

Dnes patří Shazam k jedněm ze základních užitečných aplikací dostupných napříč různými mobilními operačními systémy, kterou měsíčně používá přes 225 milionů lid. A má na kontě přes 70 milionů takzvaných rozpoznání, tedy záznamů, kdy uživatelé hledali danou skladbu.

Ku příležitosti dvacátého výročí na trhu mimochodem Apple zveřejnil zajímavé statistiky. Například to, že rapper Drake je nejshazamovanějším umělcem v této službě s více než 350 miliony shazamů (a jen 17 milionů z nich má hit One Dance). Co se třeba nejoblíbenější popové písničky týče, tou je Let Her Go od Passengera. A skladbou, která měla nejrychleji přes milion shazamů, je Butter od jihokorejského boybandu BTS.