Možná jste na tyto praktiky někdy narazili. Při nákupech na internetu vidíte falešné odpočítávání času nebo vymyšlené informace o tom, kolik lidí si aktuálně zboží prohlíží. Anebo když v košíku vidíte produkt či službu, kterou jste do něj nevložili. Cílem těchto pokusů je přesvědčit vás k nákupu, respektive navýšit hodnotu objednávky. Obchodníci někdy využívají různé metody na hraně morálky i zákonů.

Dark patterns, jak se tyto nekalé postupy označují, podle testu Evropské komise na čtyřech stovkách e-shopů ve větší či menší míře využívá až třetina z nich. „Tyto manipulativní praktiky přitom mohou porušovat spotřebitelské právo či předpisy na ochranu osobních údajů,“ upozorňuje advokátka  Štěpánka Havlíková z advokátní kanceláře Dentons. V komentáři pro CzechCrunch popisuje, jak uvedené postupy vypadají a jaká opatření proti nim se chystají.

***

Takzvané dark patterns označují uživatelská rozhraní, jež jsou schválně uzpůsobena tak, aby klamala či manipulovala uživatele či jinak narušovala jeho svobodnou volbu. Toto téma získává na důležitosti z vícero důvodů. Koordinovaná spolupráce evropských spotřebitelských orgánů zveřejnila výsledky náhodné kontrolní akce zaměřené na nekalé praktiky u e-shopů a evropský sbor pro ochranu osobních údajů zveřejnil stanovisko na téma dark patterns na sociálních sítích. Navíc se blíží účinnost nové evropské legislativy zakazující právě takováto neférová řešení u online platforem.

Příkladů dark patterns – v českém překladu temných vzorců – je celá řada. Jedná se například o falešné odpočítávání času, falešné informace o vysoké poptávce či posledních zbývajících kusech daného zboží. Dále pak jde také o služby za účelem vytvoření nátlaku na uživatele, obtěžující vyskakovací okna, zvýraznění určitých možností oproti jiným za účelem ovlivnění volby spotřebitele, tzv. confirmshaming nebo-li vytváření pocitu zahanbení za určitou volbu, matoucí uživatelská rozhraní klamající spotřebitele, skrývání důležitých informací či například změnu ceny v průběhu objednávky nebo skryté přikládání položek do košíku v závěru objednávky.

Další příklady lze najít v souvislosti s užíváním dark patterns na sociálních sítích a ochranou soukromí uživatele, jako jsou například:

• overloading a tzv. privacy maze – zahlcování uživatele množstvím požadavků či informací, aby přistoupili na volbu preferovanou platformou;
• skipping – nastavení rozhraní tak, aby uživatel zapomněl na určitou volbu;
• stirring – hra s emocemi a ovlivňování uživatele vizuálními podněty;
• hindering – ztěžování uživateli realizovat svá práva;
• fickle – vytvoření nestálého a matoucího uživatelského rozhraní;
• left in the dark – skrývání informací nebo nastavení ochrany soukromí.

Tyto manipulativní praktiky přitom mohou porušovat spotřebitelské právo či předpisy na ochranu osobních údajů.

Problémové praktiky u třetiny e-shopů

Kontrolní akce spotřebitelských orgánů napříč Evropskou unií zaměřená na dark patterns prověřila náhodně vybraných téměř 400 e-shopů z hlediska užívání manipulativních praktik vůči spotřebitelům. Šetření identifikovalo klamavé postupy u 148 z nich. Skoro každý osmý e-shop používá falešné odpočítávání času či lhůty pro nákup konkrétních produktů nebo navádí uživatele na určité možnosti (například zakoupení předplatného či zvolení dražšího produktu).

Zhruba každý šestý e-shop potom zatajoval důležité informace nebo zhoršoval jejich viditelnost pro spotřebitele. Na základě této koordinované akce lze v blízké době očekávat zahájení řízení spotřebitelskými orgány na úrovni jednotlivých států. Součástí kontrolní akce byly i aplikace daných e-shopů, kde byly nefér praktiky identifikovány zhruba ve třetině případů.

Detaily kontrolní akce nejsou veřejné, tudíž v tuto chvíli nelze zjistit, které e-shopy byly touto akcí dotčeny, jednalo se však o internetové obchody s různou nabídkou výrobků od textilu až po elektroniku.

Co se právní stránky týče, dark patterns mohou být postihovány především na základě spotřebitelského práva (tedy především zákona na ochranu spotřebitele) a na základě ochrany osobních údajů (tedy především GDPR). Z hlediska spotřebitelského práva mohou být považovány za klamavou obchodní praktiku, za kterou mohou být udělovány pokuty od České obchodní inspekce.

Zákon na ochranu spotřebitele ve svých přílohách popisuje konkrétní příklady zakázaných klamavých a agresivních obchodních praktik, které dobře známe z offline světa a které se aplikují stejným způsobem i v online světě. Porušování spotřebitelského práva na e-shopech patří mezi tradiční témata České obchodní inspekce a dá se očekávat, že téma dark patterns a designu uživatelských rozhraní bude v budoucnu ještě více posíleno.

Z hlediska ochrany osobních údajů mohou manipulativní online praktiky vést například k porušení nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) či předpisů ohledně ukládání cookies, pokud se týkají ochrany soukromí uživatele. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů vydal nové pokyny, v nichž se zabývá dark patterns na sociálních sítích a jejich posouzením z hlediska porušení GDPR. Toto stanovisko se nejvíce dotkne právě provozovatelů online sociálních sítí, na které primárně cílí. Dark patterns v souvislosti s ochranou soukromí se však vyskytují i na celé řadě dalších webů a stanovisko i pro tyto případy poskytuje užitečná vodítka a příklady best practices.

V praxi je toto téma relevantní například v souvislosti s cookie lištami, u kterých jsou určité prvky nefér postupů poměrně běžné, byť ne dovolené (například zvýrazněné zelené tlačítko pro souhlas vs. nevýrazné šedé tlačítko pro odmítnutí souhlasu, které má uživatele intuitivně navést k zakliknutí tlačítka pro souhlas). Český Úřad pro ochranu osobních údajů při kontrolách ukládání cookies vizuální stránku tlačítek souhlasů běžně posuzuje.

Příští rok vstoupí v účinnost nová legislativa na evropské úrovni – nařízení Digital Services Act, jež výslovně zakazuje dark patterns na online platformách a doplňuje existující legislativu na ochranu spotřebitelů a ochranu osobních údajů. Použití temných praktik u největších platforem (tzv. gatekeepers) navíc upravuje nařízení Digital Markets Act, které vstoupí v účinnost v květnu tohoto roku a které přinese celou řadu změn v transparentnosti a férovosti velkých platforem.