Budova základní školy ukrytá mezi břevnovskými paneláky pod Strahovem z ulice vypadá celkem normálně, taková betonová kostka ze 70. let, která na první pohled ničím nezaujme. Na ten druhý už by ale mohla – na střeše vyrostlo v posledních měsících nové patro a na zahradě se do svahu zakousla oblá funkcionalistická stavba tělocvičny. Na tu mezi sebou rodiče žáků a příznivci vybrali přes 40 milionů korun. Jak vidno, tohle není obyčejná škola.

Ano, obyčejná škola to vskutku není, je to privátní montessori základka ze skupiny Duhovka Group. Tu od roku 2008 budují manželé Ivana a Tomáš Janečkovi a na několika místech Prahy už poskytují všechny stupně vzdělávání od jeslí po gymnázium, které dohromady navštěvuje přes 700 dětí. Průměrné školné se sice pohybuje kolem 25 tisíc korun měsíčně, přesto musí rok co rok desítky zájemců odmítat. Ostatně Janečkovi o tom, jak a proč Duhovku rozjeli a kam s ní míří, popovídají na byznysové konferenci Money Maker, kterou CzechCrunch pořádá 21. listopadu v pražském prostoru Cubex.

Z Duhovky se postupně stala škola, kam chtějí své děti dostat nejen byznysmeni, k nimž mají Janečkovi svým příběhem blízko, ale čím dál víc i lidé, jimž prostě na kvalitě vzdělání záleží. Přitom část zkušeností a postřehů, které činí Duhovku (a do značné míry i samotný montessori přístup) tak atraktivní, by se dalo přenést do veřejného školství – a tím ho relativně levně posunout vpřed.

„Asi komunita,“ říká stručně Jindřich Kitzberger, který s Janečkovými Duhovku buduje posledních 13 let od chvíle, kdy skončil v roce 2010 jako náměstek ministra školství. Odpovídá na otázku, čeho si na Duhovce nejvíc váží a co jej zároveň po letech ve veřejném školství (před nástupem na ministerstvo v roce 2007 dělal od revoluce ředitele pražské základní školy) nejvíc překvapilo. Záměrně říká komunita, tedy společenství lidí, kteří se kolem Duhovky shromáždili, učiteli počínaje přes další zaměstnance a žáky až po jejich rodiče.

Ostatně dobře je to vidět právě na projektu tělocvičny u školy v Břevnově. Duhovka tam sídlí v dlouhodobém nájmu od města, původně se chystala přístavbu jednoho patra a tělocvičny s rozpočtem kolem 60 milionů korun financovat sama. Jenže zdražení stavebních materiálů a inflace cenu projektu výrazně navýšily. „Zkusili jsme tedy udělat komunitní crowdfundingovou kampaň. A vyšlo to, vybrali jsme přes 40 milionů. To je přece neuvěřitelné,“ kroutí hlavou Kitzberger.

Jasně, mezi klienty školy je řada známých a úspěšných podnikatelů, ostatně Tomáš Janeček spolu se svým bratrem Karlem Janečkem stál u vzniku finanční skupiny RSJ. „Jenže na tělocvičnu přispěly stovky lidí, dokonce i ti, jejichž děti u nás ani nejsou. Zdaleka to nebyli jen velcí dárci,“ upozorňuje Kitzberger, který v Duhovce oficiálně zastává pozici ředitele pro pedagogiku a vzdělávání. CEO skupiny je Tomáš Janeček a jeho žena Ivana, která dříve působila v Nokii, zase vede představenstvo.

Právě komunitu a zájem rodičů o to, co se ve škole a jejím okolí děje, zmiňuje Kitzberger jako něco, co pohání celý projekt vpřed a co by hodně prospělo i klasickým školám. Byť si zároveň odpovídá, že to je něco, co není snadno dosažitelné. „Lidé jsou obecně s tím, jak školství funguje, spokojeni. Nedávno si ministerstvo dělalo průzkum, jak veřejnost o systému vzdělávání smýšlí, a znovu vyšlo, že pozitivně. Logicky pak ani politici necítí takovou potřebu něco měnit, když jejich voliči na ně netlačí.“

Foto: Duhovka Group

Pedagogický ředitel Duhovky Jindřich Kitzberger

Montessori školy jsou řazené mezi ty takzvaně alternativní, zároveň se ale určité prvky jejich přístupu začínají tu a tam objevovat i v klasických školách. Vzdělávání v nich neprobíhá po ročnících, ale děti jsou ve třídách společně (především na prvním stupni), výuka se pak soustředí na posilování odpovědnosti dětí, a to především za svoje vlastní učení, ale také za prostředí kolem sebe (mají například ve třídách zvířata a květiny, o než se musí starat). Důraz se klade na kritické myšlení, hodně se sází na projektový přístup a využívání specifických pomůcek, Duhovka je zároveň bilingvní.

„Ne všechno se dá samozřejmě přenést, ale něco určitě. A jsem si jistý, že by to veřejné školství výrazně posunulo, aniž by to stálo nějaké závratné sumy,“ upozorňuje Kitzberger. A co by tedy podle něj mohlo levně nakopnout školství a víc ho přiblížit progresivnějším přístupům? „Je třeba předělat systém hodnocení a známkování u mladších dětí a zajistit, aby jejich motivace byla vedena spíše zevnitř než vnějšími vlivy, jako jsou známky,“ říká.

Ministerstvo školství už skutečně takovou změnu zvažuje, známky by v prvních třech ročnících mělo plošně nahradit slovní hodnocení, na některých školách už to navíc funguje. Podle Kitzbergera je třeba v přípravách pokračovat a zároveň se nachystat, že to nepůjde hladce, protože rezistence některých učitelů a hlavně rodičů bude velká: „Změny vždy přinášejí určité obtíže, ale vyplatí se.“

Současně zmiňuje ještě jeden moment, který by stálo zato ve větší míře zavádět i na veřejných školách. „Je to individualizace výuky. S adekvátním počtem asistentů, kteří jsou dnes již ve školách běžně k dispozici, může být více přizpůsobená dětem. To znamená, že výuka nemusí být striktně frontální a všichni studenti nemusí následovat přesně stejné osnovy.“

Co se samotné Duhovky týče, až se finálně dobuduje areál s tělocvičnou a ateliérem v Břevnově, kde sídlí základní škola, kterou to před 15 lety všechno začalo, zdejší prostor již bude hotový. „Teď tu máme 240 dětí, pak bude kapacita 280,“ upřesňuje Jindřich Kitzberger, který se ve volném čase věnuje mimo jiné chovu hadů, ostatně jeho kancelář zdobí terárium s krajtou královskou.

Foto: Duhovka Group

Vizualizace nové tělocvičny v Duhovce

Kromě toho má skupina ještě víceleté gymnázium na Ortenově náměstí v Praze-Holešovicích, které nově vede exministr školství Petr Gazdík, a dvě budovy s jeslemi a školkami ve Střešovicích a na Malé Straně. A co dál? Mimo Prahu Duhovka expandovat nechce, ale v metropoli nějaké plány ještě má. „Takovým naším snem do budoucna je mít čtyřleté gymnázium. Rodiče se nás na to často ptají. Jakmile jsme dokončili druhý stupeň, začali se ozývat, zda bychom nemohli mít právě takovéto gymnázium. Vidíme zkrátka do budoucna smysl v tom, že bychom kromě osmiletého cyklu gymnázia měli i čtyřletý cyklus.“

Jindřich Kitzberger ale obratem dodává, že to je hudba ještě poměrně vzdálené budoucnosti, protože zatím nemají vhodný objekt, ve kterém by nové gymnázium mohli otevřít. Finančně už je přitom dnes celá skupina, do níž ještě patří i vzdělávací institut pro učitele, soběstačná, její roční obrat se počítá ve stovkách milionů korun.

Jen základní škola měla ve školním roce 2021/2022 obrat včetně dotací přesahující 70 milionů korun a skončila v mírném zisku. Na začátku ale do Duhovky museli Janečkovi investovat kolem 300 milionů korun. A právě o tom, jak o investicích do Duhovky přemýšlí, budou Janečkovi hovořit na konferenci Money Maker 21. listopadu a vstupenky jsou ještě k mání.