Film je vizuální i zvukové médium, takže každé produkční studio má kromě detailně zpracovaného loga také odpovídající důraznou znělku. 20th Century Fox (které nyní Disney přejmenovalo na 20th Century Studios) má okamžitě rozeznatelné trumpety, MGM řvoucího lva, Universal pádící smyčce a epické lesní rohy. Netflix si ale prozatím vystačil pouze s jednoduchým dvojitým úderem perkuse a jediným tónem. Vzrušující orchestrální verzi nyní pro firmu vytvořil sám Hans Zimmer.

Pokud nějaký film vzniká v rámci produkce Netflixu, typicky nemůžeme očekávat, že ho uvidíme v kině. V několika případech, jako u Oscarové Romy na počátku loňského roku, se ale podařilo až překvapivě široké uvedení. I kdyby měly být ojedinělé, podobné události si pořádnou znělku rozhodně zaslouží. Streamovací obr navíc své filmy v kinech typicky alespoň omezeně uvést musí, pokud se chce ucházet o Oscary.

Představení loga a jeho zvukový doprovod totiž nemají jen funkci informující, které studio daný film vytvořilo či kdo je distributorem. Znělky od Disneyho, Columbia Pictures, Paramountu i dalších snad v každém vyvolávají silnou emoci, ať už spojenou s dětskými vzpomínkami nebo oblíbenou franšízou. Od roku 2015, kdy se oficiálně označované jako „ta-dum“ objevilo poprvé, si intro Netflixu také vybudovalo jasnou asociaci, nicméně je prostě příliš krátké a jednoduché na to, aby mělo výraznější dopad.

Foto: BMW

Hans Zimmer

Jak vysvětluje produktový šéf Netflixu Todd Yellin v podcastu Twenty Thousand Hertz, standardní znělka služby vznikla právě s důrazem na malou délku. „V dnešní době nemáte trpělivost, chcete kliknout a hned dostat skvělou zkušenost,“ říká. Diváky je třeba navnadit, ale zároveň příliš neoddalovat domácí sledování, které má výrazně jinou formu pozornosti než prostředí kina. Zároven Yellin určitě nechtěl podobně syntetický zvuk jako mají operační systémy Windows či macOS. Jedním z kandidátů se tak stalo například zamečení kozy.

V průběhu několika měsíců vznikla obsáhlá knihovna několikavteřinových znělek. Mezi stovkami různých možností se nakonec ta, kterou máme zarytou v paměti, vybírala na základě dotazníku rozeslaného tisícům lidí. Nikdo z nich přitom nevěděl, k čemu dané zvuky mají sloužit, úkolem bylo k nim jen poskytnout okamžité slovní asociace.

Dramatický, zajímavý, začínající, dobrý, krátký, filmový – ačkoliv netflixovské „ta-dum“ žádný zjevný odkaz k filmu neobsahuje a posluchači netušili, že je podobné spojení zamýšlené, sami k němu došli. Když ho pak vybrala i Yellinova desetiletá dcera, zvukovým doprovodem stovek milionů domácích projekcí se stala kombinace upravené nahrávky poklepání prstenu na noční stolek a elektrické kytary přehrané pozpátku.

Tak vzniklo „zvukové logo“ Netflixu, jakým se může pochlubit málokterá firma. Jakmile ovšem šéfka designu značky Tanya Kumar slyšela jinak dokonalou znělku v kině, bylo jasné, že je třeba ji rozšířit. „Seděli jsme v sále, přišlo známé ta-dum! a začal film, připadalo nám to ale příliš krátké, ani jsme se nestihli zorientovat v tom, co se zrovna stalo,“ vysvětluje. Proto se obrátila na Hanse Zimmera, jenž pro společnost pracoval už na hudbě k seriálu Koruna, má dobře zavedené jméno a status skladatele, kterému pro vytvoření epického hudebního motivu stačí jediný tón.

Jeden z nejžádanějších hollywoodských tvůrců vytvořil hned šest různých verzí. Ta vítězná začleňuje dvojitý úder do vyvrcholení štafetového běhu klavíru, smyčců a lesních rohů. Pracuje tedy s dobře známými filmovými prvky, přičemž je doplňuje o dobře známé „zvukové logo“.

Současná znělka Netflixu se prý v dohledné době nezmění, například loni tak přečkala kompletní vizuální změnu intra služby. „Vizuální věci vycházejí z módy mnohem rychleji než zvuky a naše grafika za posledních šest let prošla už mnoha změnami a bude to pokračovat. Zvuk ale zůstal prakticky stejný,“ uzavírá Yellin.