Zručnější než dělníci. Češi mají robota, který umí postavit zeď z cihel, příští rok jde na stavby

Umí přesně poskládat cihlu k cihle a ještě je sám slepí zdící pěnou. Má nahradit celou partu dělníků – lidí, kterých se na stavbách stále nedostává.

Iva BrejlováIva Brejlová

cihly_1-1

Reprofoto: Wienerberger/YouTube

Společné dílo KM Robotics a Wienerbergeru

0Zobrazit komentáře

Jeho pohyby nepůsobí závratně rychle, ale rozhodně pracuje neúnavně. Zelený robot bere z palety cihlu po cihle a ve vzduchu každou z nich přetočí. To aby byla v ideální poloze a přesně sedla do zdi, kterou tu staví. Robot z dílny mladé české firmy KM Robotics má jen jednu ruku, totiž rameno, ale přesto zastane práci hned několika lidí. Zatím prochází testy, ale až nastoupí do práce naostro, má nahradit celou partu dělníků. To se má stát už příští rok.

Na projektu pracují v KM Robotics sedmým rokem, více než dva roky z toho navíc úzce spolupracují se společností Wienerberger. S tou vyvinuli i speciální cihly, které robot používá – takzvaný Robot Ready materiál. Takové cihly do sebe dobře zapadají, ale kromě toho je stroj může pohodlně vzít a zase je přesně usadit.

Koncept je dílem Jakuba Maršíka a Štěpána Kočího z KM Robotics. Zatímco Maršík je softwarový architekt, který mimochodem jak software, tak hardware komerčně vyvíjí od svých patnácti let, jeho byznysový partner a zakladatel firmy Štěpán Kočí se celý život pohybuje ve stavebnictví. Právě Kočí v roce 2015 koupil vyřazeného průmyslového robota od Škoda Auto, aby zjistil, jak by šel použít ve stavebnictví. A od té doby ho zdokonaluje.

„Motivací byl nedostatek pracovní síly a malá konzistence výkonnosti dělníků. Ten důvod nás provází od začátku až doposud. Lidí je pořád málo a bude jich ještě míň. S válkou na Ukrajině budou potřeba na rekonstrukci tam. A na výstavby bude potřeba robot,“ představuje si Maršík.

Tým s robotem začal zděním v ideálních podmínkách. „Vyzdít na parkovišti pár zdí, to umíme už dlouho,“ říká Maršík. V polovině příštího roku má být hotový prototyp a tehdy chce firma Wienerberger odstartovat i pilotní provoz. Ke konci by se robot mohl otáčet na běžných stavbách, poté může být robot dostupný komerčně pro kohokoliv.

robot

Foto: KM Robotics

Robot má pomoct vyřešit nedostatek pracovní síly

Wienerberger chce s robotem stavět některé bytové domy. Firma ho hodlá využít i na dlouhé zdi, jako jsou stěny supermarketů nebo hal. „Může to být i skeletová konstrukce, která bude vevnitř vyzděná, pět a více metrů,“ říká generální ředitel firmy Kamil Jeřábek. Právě pětimetrový dosah totiž robot má, aniž by bylo třeba ho přemisťovat. „Pak se posune, naváže a jede dál,“ dodává Jeřábek.

Letos ho na veškeré plány pečlivě připravovali. V reálném světě ho totiž čekají další možné překážky. Na stavbě může pršet, je možné, že kvůli vlhkosti se mění kvalita cihel, ale že robot také snadno třeba narazí na zapomenuté nástroje. I proto tu s vývojem pomáhají vědci z ČVUT.

Poslepu, ale rychle

Robot zdí, aniž by viděl. Orientuje se podle laserových čidel, se kterými „najde“ každou jednu cihlu z palety, opatrně ji nabere a pak ve vzduchu ještě přetočí. Tím si ji posouvá do ideální polohy. Zdít je logicky potřeba bez mezer. Cihly do sebe perfektně zapadají. Pojivo, například zdící pěnu, si robot do stěny klade sám – tedy jakmile mu ji člověk přichystá.

Stroj zdí rychlostí deset metrů čtverečních za hodinu. „To je zhruba jedenapůlkrát rychleji než parta zedníků,“ vysvětluje Maršík. Jeřábek vypočítává, že by měl nahradit pět lidí. Ale především může stavět třeba čtyřiadvacet hodin denně.

Přesto spolupracovat potřebuje. Podle plánů bude kooperovat hlavně s jedním takzvaným operátorem, který mu bude pokyny zadávat například přes tablet. A stejně tak mu asistovat se zmíněnou zdící pěnou, dořezávat části cihel, pomáhat s prostory pro okna a dveře nebo připravovat palety materiálu. Ve chvíli, kdy robot nebude nic potřebovat, stačí však koukat, vysvětluje Maršík.

„Nahradí těžkou manuální práci zedníka,“ přibližuje Jeřábek. Stavebnictví je podle něj minimálně digitalizované. A právě tento robot má být v jeho očích první nakročení k tomu, aby mohla digitalizace nastat ve velkém měřítku. „Do budoucna bychom si představovali, že palety bude obsluhovat autonomní vozík. Ale to je opravdu už pohled hodně daleko,“ popisuje Maršík.

Wienerberger už do vývoje investoval desítky milionů korun. Další peníze poskytla Technologická agentura ČR, která projekt podpořila sumou 35,6 milionu korun. A na projektu se podílí i inovační společnost IdeaSense, která spadá pod Creative Dock.

Pokud budou zmíněné organizace dost rychlé, stane se tento projekt prvním českým zdícím robotem. Jeho tvůrci mají ovšem konkurenci. Podobné plány má firma DEK, která vyvíjí vlastního robota. I té pomáhá Technologická agentura ČR ve spolupráci s ČVUT. Podle posledních zpráv zdejší robot pracuje tři- až čtyřikrát rychleji než člověk – i tady si ho už vyzkoušeli v reálných podmínkách stavby.

Stroj DEKu navíc umí po výměně části zařízení budovat zdi pomocí 3D tisku. Tedy prostřednictvím trysek nechá na správné místo a ve správnou chvíli vytéct speciální betonovou směs, která dostatečně rychle ztuhne, aby mohla vytvořit zeď. Zdejší výzkumníci věří, že síla projektu spočívá právě i v možnosti na obě technologie využít stejného robota.

3D tisk má totiž podle mnohých výraznou budoucnost a také v tuzemsku si projekty s ním vyzkoušelo hned několik společností. Česko totiž už má jak první dům z 3D tiskárny s názvem Prvok, tak třeba zkušební konstrukce poněkud standardněji vypadajícího domu, ale také vytištěný tramvajový přístřešek nebo městský mobiliář nejrůznějších tvarů.

S přispěním ČTK