Zručnější než dělníci. Češi mají robota, který umí postavit zeď z cihel, příští rok jde na stavby

Umí přesně poskládat cihlu k cihle a ještě je sám slepí zdící pěnou. Má nahradit celou partu dělníků – lidí, kterých se na stavbách stále nedostává.

Iva BrejlováIva Brejlová

cihly_1-1

Reprofoto: Wienerberger/YouTube

Společné dílo KM Robotics a Wienerbergeru

0Zobrazit komentáře

Jeho pohyby nepůsobí závratně rychle, ale rozhodně pracuje neúnavně. Zelený robot bere z palety cihlu po cihle a ve vzduchu každou z nich přetočí. To aby byla v ideální poloze a přesně sedla do zdi, kterou tu staví. Robot z dílny mladé české firmy KM Robotics má jen jednu ruku, totiž rameno, ale přesto zastane práci hned několika lidí. Zatím prochází testy, ale až nastoupí do práce naostro, má nahradit celou partu dělníků. To se má stát už příští rok.

Na projektu pracují v KM Robotics sedmým rokem, více než dva roky z toho navíc úzce spolupracují se společností Wienerberger. S tou vyvinuli i speciální cihly, které robot používá – takzvaný Robot Ready materiál. Takové cihly do sebe dobře zapadají, ale kromě toho je stroj může pohodlně vzít a zase je přesně usadit.

Koncept je dílem Jakuba Maršíka a Štěpána Kočího z KM Robotics. Zatímco Maršík je softwarový architekt, který mimochodem jak software, tak hardware komerčně vyvíjí od svých patnácti let, jeho byznysový partner a zakladatel firmy Štěpán Kočí se celý život pohybuje ve stavebnictví. Právě Kočí v roce 2015 koupil vyřazeného průmyslového robota od Škoda Auto, aby zjistil, jak by šel použít ve stavebnictví. A od té doby ho zdokonaluje.

„Motivací byl nedostatek pracovní síly a malá konzistence výkonnosti dělníků. Ten důvod nás provází od začátku až doposud. Lidí je pořád málo a bude jich ještě míň. S válkou na Ukrajině budou potřeba na rekonstrukci tam. A na výstavby bude potřeba robot,“ představuje si Maršík.

Tým s robotem začal zděním v ideálních podmínkách. „Vyzdít na parkovišti pár zdí, to umíme už dlouho,“ říká Maršík. V polovině příštího roku má být hotový prototyp a tehdy chce firma Wienerberger odstartovat i pilotní provoz. Ke konci by se robot mohl otáčet na běžných stavbách, poté může být robot dostupný komerčně pro kohokoliv.

robot

Foto: KM Robotics

Robot má pomoct vyřešit nedostatek pracovní síly

Wienerberger chce s robotem stavět některé bytové domy. Firma ho hodlá využít i na dlouhé zdi, jako jsou stěny supermarketů nebo hal. „Může to být i skeletová konstrukce, která bude vevnitř vyzděná, pět a více metrů,“ říká generální ředitel firmy Kamil Jeřábek. Právě pětimetrový dosah totiž robot má, aniž by bylo třeba ho přemisťovat. „Pak se posune, naváže a jede dál,“ dodává Jeřábek.

Letos ho na veškeré plány pečlivě připravovali. V reálném světě ho totiž čekají další možné překážky. Na stavbě může pršet, je možné, že kvůli vlhkosti se mění kvalita cihel, ale že robot také snadno třeba narazí na zapomenuté nástroje. I proto tu s vývojem pomáhají vědci z ČVUT.

Poslepu, ale rychle

Robot zdí, aniž by viděl. Orientuje se podle laserových čidel, se kterými „najde“ každou jednu cihlu z palety, opatrně ji nabere a pak ve vzduchu ještě přetočí. Tím si ji posouvá do ideální polohy. Zdít je logicky potřeba bez mezer. Cihly do sebe perfektně zapadají. Pojivo, například zdící pěnu, si robot do stěny klade sám – tedy jakmile mu ji člověk přichystá.

Stroj zdí rychlostí deset metrů čtverečních za hodinu. „To je zhruba jedenapůlkrát rychleji než parta zedníků,“ vysvětluje Maršík. Jeřábek vypočítává, že by měl nahradit pět lidí. Ale především může stavět třeba čtyřiadvacet hodin denně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přesto spolupracovat potřebuje. Podle plánů bude kooperovat hlavně s jedním takzvaným operátorem, který mu bude pokyny zadávat například přes tablet. A stejně tak mu asistovat se zmíněnou zdící pěnou, dořezávat části cihel, pomáhat s prostory pro okna a dveře nebo připravovat palety materiálu. Ve chvíli, kdy robot nebude nic potřebovat, stačí však koukat, vysvětluje Maršík.

„Nahradí těžkou manuální práci zedníka,“ přibližuje Jeřábek. Stavebnictví je podle něj minimálně digitalizované. A právě tento robot má být v jeho očích první nakročení k tomu, aby mohla digitalizace nastat ve velkém měřítku. „Do budoucna bychom si představovali, že palety bude obsluhovat autonomní vozík. Ale to je opravdu už pohled hodně daleko,“ popisuje Maršík.

Wienerberger už do vývoje investoval desítky milionů korun. Další peníze poskytla Technologická agentura ČR, která projekt podpořila sumou 35,6 milionu korun. A na projektu se podílí i inovační společnost IdeaSense, která spadá pod Creative Dock.

Pokud budou zmíněné organizace dost rychlé, stane se tento projekt prvním českým zdícím robotem. Jeho tvůrci mají ovšem konkurenci. Podobné plány má firma DEK, která vyvíjí vlastního robota. I té pomáhá Technologická agentura ČR ve spolupráci s ČVUT. Podle posledních zpráv zdejší robot pracuje tři- až čtyřikrát rychleji než člověk – i tady si ho už vyzkoušeli v reálných podmínkách stavby.

Stroj DEKu navíc umí po výměně části zařízení budovat zdi pomocí 3D tisku. Tedy prostřednictvím trysek nechá na správné místo a ve správnou chvíli vytéct speciální betonovou směs, která dostatečně rychle ztuhne, aby mohla vytvořit zeď. Zdejší výzkumníci věří, že síla projektu spočívá právě i v možnosti na obě technologie využít stejného robota.

3D tisk má totiž podle mnohých výraznou budoucnost a také v tuzemsku si projekty s ním vyzkoušelo hned několik společností. Česko totiž už má jak první dům z 3D tiskárny s názvem Prvok, tak třeba zkušební konstrukce poněkud standardněji vypadajícího domu, ale také vytištěný tramvajový přístřešek nebo městský mobiliář nejrůznějších tvarů.

S přispěním ČTK

Česká firma uspěla s vlastními technologiemi pro nevidomé. Teď chce do Evropy dostat i ty světové

Český BlindShell vkládá miliony do nové firmy, jejímž cílem je pomoct rozšířit technologie pro nevidomé od jiných výrobců.

Iva BrejlováIva Brejlová

blindshell_1

Foto: BlindShell

Ředitel BlindShellu Jan Šimík

0Zobrazit komentáře

Telefony, které vyrábí tato společnost, jsou velmi specifické – většina jejich majitelů je totiž pravděpodobně nikdy neuvidí. Přesto je prodává v šestašedesáti zemích světa, letos už spolehlivě překročila obrat 42 milionů korun a věří, že do konce roku se dostane na 45 milionů. Česká značka BlindShell patří ve své kategorii mezi přední jména. A teď se rozhodla založit dceřinou firmu, která využije vlastní pečlivě budovanou síť kontaktů k tomu, aby do Evropy dostala výrobky od podniků, které sem zatím nemají přístup.

Představte si, co by musel mít tablet určený pro lidi, kteří nevidí. A přesto je jeho ambicí zobrazit text, grafy i umělecká díla, komiksy nebo filmy. Takový skutečně existuje. Je to černý hladký přístroj klasického rozměru, v jehož dolní části vystupuje šest zřetelných tlačítek různých tvarů. Hlavní prostor tu ale zabírá displej, který dokáže zobrazit všechno zmíněné – grafy, texty i obrazy. Tvoří je malé tečky, které z plochého tabletu vystupují do prostoru tak, aby šly nahmatat. A stejné malé tečky vystupují ve spodním řádku, kde tvoří nápis Braillovým písmem.

Je to ještě o něco těžší proces, než by se na první pohled mohlo zdát – tedy vidícím lidem. Aby šly obrazy a informace v 3D prostoru ukázat, je třeba je zjednodušit. K tomu, aby se zjednodušilo jakékoliv sdělení, tu používají umělou inteligenci, která umí třeba z klasické mnohobarevné fotografie z obálky časopisu udělat v podstatě dvoubarevnou grafiku znázorňující jen to nejdůležitější.

Technologie, o které spolu s Janem Šimíkem hovoříme, je jihokorejský hmatový tablet. Je to jedno z několika zajímavých zařízení, které hodlá dceřiná společnost Matapo Distribution Europe dostat do Evropy. Česká firma si totiž sama vyzkoušela, že dostat specifické produkty ke klientům vůbec není jednoduché. Roky budovala vlastní distribuční síť a teď se rozhodla se od ní odrazit, založit vlastní dceřinku a s ní distribuovat technologie dalších firem do Evropy. S tím, že bude jediná, která na to bude mít právo.

dot pad

Foto: Dot

Dot Pad, dotykový tablet pro nevidomé od společnosti Dot

Patří mezi ně velmi zajímavé technologie. Brýle, které slabozrakým pomáhají s rozeznáním produktů nebo orientací v prostoru díky označování okolního světa. Nebo se s nimi lidé se zbytky zraku mohou třeba dívat na televizi, potažmo si číst. Miniaturní klávesnice, kterou jde připojit ke klasickému dotykovému telefonu a která z něj udělá přístroj ovladatelný po hmatu.

Matapo Distribution Europe má pomoct jak s rozšířením technologií, tak BlindShellu samotnému. Distribuce se podle zdejších plánů má stát jednou z opěrných nohou, na kterých společnost může stát. Aktuálně firma do nového projektu dala tři miliony korun, Šimík počítá s tím, že do rozjetí projektu bude potřeba dalších deset milionů v prvních měsících příštího roku. Věří mu tolik, že do něj hodlá vložit svoje peníze.

„V příštím roce bychom chtěli dosáhnout obratu 50 milionů korun. A do dvou let 250 milionů. Ještě jsme tu ty produkty neměli a už počítáme obrat ve statisících,“ říká Šimík a vysvětluje, že to jsou peníze, které firmě přitekly na účet od obchodních partnerů prostě proto, že díky předchozím zkušenostem s firmou věří, že produkty, které tu vyberou, budou úspěšné.

Byl to boj

Blindshell funguje od roku 2014. Vznikl s tím, že nevidomí nebyli schopni kvalitně ovládat stále se rozšiřující chytré telefony s dotykovým displejem. Původně uvedl gesta, kterými bylo možné přístroje obsluhovat a software s nimi instalovat do telefonů cizích výrobců. Postupně přišel s telefony vlastními.

blindshell

Foto: Martina Arltová

BlindShell s Janem Šimíkem v čele vyrábí vlastní telefony

Za dobu své existence jich prodal skoro 26 tisíc, čímž se na trhu určeném pro nevidomé a slabozraké stal výrazným celosvětovým hráčem. Jen za letošek od něj koupilo telefony sedm tisíc lidí. Obrat firmy útěšně roste – loni dosáhl na 28 milionů korun a letos se má přiblížit ke 45 milionům, prodává přitom třeba také v Austrálii.

Jenže to, co z dnešního pohledu vypadá jako snadný úspěch, trvalo roky. BlindShell si téměř celých osm let budoval vlastní distribuci. „Když jsme začínali, nikdo nás nevpustil do distribučních sítí. Byl to obrovský boj. Několikrát jsme málem zkrachovali. Zpětně nám došlo, že jsme vybudovali obrovskou prodejní síť, kterou můžeme dalším firmám nabídnout. Tak, abychom zvýšili šanci, že i ony to počáteční období přežijí,“ uvádí Šimík.

V posledních měsících ve firmě probíhala reorganizace a přípravy na to, co přichází teď. BlindShell a jeho dceřiná společnost se rozrostly o nové pracovníky na dvacet pět lidí – a další budou přibývat. Se vzniklou entitou se měnily vlastnické struktury. A testovaly produkty, které BlindShell hodlá distribuovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aktuálně sem začínají přicházet první výrobky, kterými jsou powerbanky pro nevidomé. Ty jsou oproti klasickým vybaveny řadou zvukových signálů a potvrzení nebo třeba automatickou detekcí přístrojů a samostatným započetím i ukončením nabíjení. „Je to první vlaštovka,“ vysvětluje Šimík. „Hlavní frmol teprve přijde.“ Množství powerbank bude přibývat, protože distribuce startuje s lednem. A pak přijdou další produkty, během prvních měsíců roku to bude třeba zmíněný tablet pro nevidomé.

Šimík věří, že skutečnost, že produkty budou procházet přes BlindShell, jim zaručí úspěch. A dokládá to zmíněnými statisíci od odběratelů na účtě. Firma je totiž jedním z mála specialistů na trh nevidomých. Co se týče telefonů, jejími konkurenty jsou především klasické typy smartphonů s promyšleným hlasovým ovládáním, jako jsou třeba iPhony.

blindshell

Foto: BlindShell

Dotykové telefony firmy BlindShell zvládnou třeba i Whatsapp

BlindShell ale na produktech spolupracuje s lidmi s postižením zraku. Telefony pro nevidící tu pomáhají vymýšlet zase nevidící. Od začátku je v kontaktu se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých (SONS) a přístroje testují mimo jiné lidé se znevýhodněním ve Francii, Španělsku, Anglii nebo Německu.

„Svým zákazníkům dokonale rozumíme. Myslíme, že umíme odhadnout, co potřebují, a co tedy musejí mít produkty, aby na trhu uspěly. Při výběru už nám prošly pod rukama dvě desítky zařízení. Některá jsou připravená a začínáme je distribuovat. Jiná potřebují ještě vývoj, my na ně počkáme,“ říká Šimík.

BlindShell i Matapo jednou budou vyvíjet i vlastní řešení, ať už telefonů nebo dalších přístrojů se zaměřením na trh slabozrakých a nevidomých. „Myslíme, že máme potenciál, abychom se v následujících pěti až deseti letech stali zásadním hráčem na evropském a světovém trhu,“ věří Šimík.