Trend autonomních elektrických dopravních prostředků byl doposud pozorovatelný v oblasti automobilů, potažmo vlaků, na světě však už existují iniciativity, které chtějí podobným způsobem proměnit i ostatní odvětví dopravního průmyslu. Stejně jako se NASA či startupy Zunum Aero a Lilium snaží o vytvoření elektrického letadla, koalice norských firem Yara International a Kongsberg Gruppen si dala za cíl vytvořit elektrickou autonomní loď.

Kontejnerová loď s nulovými emisemi a autonomním řízením ponese jméno Yara Birkeland a její vypuštění je plánováno už na druhou polovinu příštího roku. Nejprve však bude operovat na šedesátikilometrové cestě z továrny Yara do přístavu v norském Larviku, přičemž Kongsberg uvádí, že ze začátku bude fungovat s posádkou, nejpozději v roce 2020 už by však měla být schopná zcela samostatného provozu.

Yara International patří s třinácti tisíci zaměstnanci a více jak stoletou tradicí ke světové špičce v oblasti hnojiv a nitrátů a zapojením se do tohoto projektu chce podle jejího CEO Sveina Tore Holsethera přinést ekologické řešení i k přepravě vlastních produktů. Uvádí totiž, že dnes a denně vyjede z továrny Yara stovka dieslových kamionů, mimo jiné právě do přístavu v Larviku.

Druhý článek partnerství, Kongsberg Gruppen, je více než 200 let fungující firmou, která podniká v široké paletě oborů od námořnictví, obrany, letectví až po mořskou těžbu plynu a ropy. Konkrétně pro tento projekt bude dodávat všechny technologie, včetně autonomních řídících systémů, GPS a baterií, které už nyní má k dispozici.

„Přesunutím kontejnerové dopravy ze země na moře značí Yara Birkeland začátek významné pomoci národním i mezinárodním enviromentálním cílům. Jedná se také o velký krok v oblasti námořní dopravy obecně,“ uvedl v květnu Geir Håøy, CEO Kongsberg Gruppen.

Nové detaily přinesl deník Wall Street Journal, který úvádí, že loď bude moci převážet stovku standardních kontejnerů a její cena bude 25 milionů dolarů (559 milionů korun), tedy zhruba trojnásobek toho, co by stála běžná dieslová loď o podobné velikosti. Výrobci však slibují, že díky absenci nafty i posádky by se provozní náklady mohly snížit až o 90 %.

V cestě stojí řada problémů

Podle těchto parametrů se tedy o poměrně malé plavidlo, i proto Håøy pochybuje, že autonomní lodě nahradí kolosy, které přepravují tisíce kontejnerů napříč kontinenty. To však není jediné úskalí, které stoprocentnímu provozu autonomních lodí stojí v cestě. Například Mezinárodní námořní organizace pro WSJ uvedla, že legislativa pro provoz takovýchto plavidel nebude dříve než v roce 2020.

Obavy se však točí i okolo výrazně banálnějších problémů. Yara Birkeland by totiž pro delší plavby musela být takřka bezporuchová, protože vyslat za ní samostatný tým opravářů na moře by bylo příliš drahé. Otázkou také je, jak takové plavidlo ubránit případnému napadení nebo pokusu o krádež nákladu na moři, jestliže by se mělo vydat například do nestabilních vod u Somálska.

Angažovat se chtějí i Britové

Norsko v tomto nepříliš rozvinutém odvětví nemá monopol. Aktivně se mu totiž věnuje i koncern Rolls-Royce, který chce svou autonomní loď zprovoznit už v roce 2020. Server ShippingWatch.com uvádí, že Britové se pravděpodobně budou předně soustředit na tažné čluny a menší trajekty bez posádky na palubě. Rolls-Royce je zároveň společně se skandinávskými společnostmi Wärtsilä, ABB, Ericsson, Cargotec a Meyer Turku členem celé kolaborace zaměřené na výrobu autonomních plavidel.

Foto: Yara International, Rolls-Royce