Evropská kosmická agentura (ESA) je po americké NASA jedním z nejvýznamnějších hráčů na světovém kosmickém trhu, nicméně její aktivity se razantně liší jak od amerického giganta, tak od projektů typu SpaceX či Blue Origin. Dalo by se říci, že minimálně z mediálního pohledu není ve světovém měřítku tolik vidět, přestože se jedná o spolupráci rovnou 22 evropských států včetně Česka.

O projektech, na kterých ESA aktuálně pracuje i na jakých principech spolupracuje s privátní sférou, jsme se bavili s jedním z jejích čelních představitelů, Frankem Salzgeberem, který v rámci organizace vede Technology Transfer Programme Office. V Praze se zastavil mimo jiné i kvůli své přednášce na Startup World Cup & Summit.

Pozn. red.: rozhovor probíhal v angličtině a byl volně přeložen. Význam sdělení nebyl porušen.

Franku, povězte ze začátku, v čem spočívá práce ve vaší Technology Transfer Programme Office?

Technology Transfer Programme Office je dost dlouhé jméno pro to, co to vlastně znamená. Vždycky jsem tak lidem říkal, že jsem ředitel recyklační kanceláře. Rozdíl je ale v tom, že my nerecyklujeme plast či sklo, ale recyklujeme inovaci. Naše činnosti souvisí s tím, že vesmírné lodě či satelity prostě musí fungovat 10 let a musí doletět miliony kilometrů daleko. Naši inženýři tak umí velmi dobře dělat věci skutečnými, neúspěch není možnost.

Dobrá, můžete zmínit nějaké vaše konkrétní projekty?

Děláme tři různé věci. Zaprvé se staráme o patenty, která ESA vlastní. Těch je ale jen pár, protože 90 % našeho rozpočtu jde do soukromé sféry, kterou podporujeme a patenty necháváme jí. Samozřejmě máme také vlastní inženýry a máme tudíž i vlastní patenty. Za druhé máme skupinu lidí, která se dívá na to, co jsme vyvinuli a jak může daná věc pomoci někomu jinému na širším trhu.

Pak je tu odvětví, kde pomáháme startupům aplikovat vesmírné technologie či data. Předtím, než jsem přišel do ESA jsem pracoval v Applu, měl jsem i vlastní startup, takže jsem z podnikání dost pochytil. Začali jsme před několika lety s jedním inkubačním centrem v Nizozemsku, kde jsme podporovali 8 firem a příští rok už budeme mít 20 center a věřím v podporu až 150 firem ročně. To je na Evropu hodně.

Je vůbec na takové množství dostatek vesmírných startupů?

No, jak se to vezme. Neexistuje totiž něco jako čistě vesmírná technologie. Například lehké materiály? V těch jsme hodně dobří. S jedním ubraným kilogramem na raketě ušetříte 100 tisíc euro, na autech pak se stejnou technologií 1000 euro. Jsou to tedy samotné technologie, ale je to také infrastruktura. Spousta věcí co denně používáme, je produktem vesmírného průmyslu, ale už to dávno nejsou technologe používané jen ve vesmíru – lidi si to akorát nespojí.

„Pracujeme i s katolickým kostelem, který používá náš formát pro hvězdné mapy.“

Existují tedy v tuto chvíli nějaké produkty používané ve vesmíru, které bychom v blízké budoucnosti mohli vidět v našem denním životě?

Je mi jasné, že chcete slyšet nějaký produkt, co v blízké budoucnosti změní svět, nicméně pěkný byl třeba projekt zchlazené plasmy na ISS. Profesor, co na tom pracoval, už nemohl z důvodu věku na této věci dělat dále a tak založil startup, kde zchlazenou plasmu použil na zařízení pro hojení ran. Bylo tedy třeba jít daleko za původní, experimentální účely zchlazené plasmy.

Když se ale na to podívám celkově – pracujeme i s katolickým kostelem, který používá náš formát pro hvězdné mapy pro svá zcela odlišná data. Ptal jsem se jich proč prostě nepoužijí PDF od Adobe a oni mi odpověděli: “Pane Salzgebere, kdo může garantovat že Adobe za 50 let bude existovat?”. Startupy ale na ESA nečekají – už dávno jsou to firmy, co dělají karbonová vlákna nebo české Big Terra, co se zabývá chytrým farmařením pro rozvojové země.

Když tedy startupy na ESA nečekají, co jim můžete nabídnout, třeba v rámci programu ESA BIC?

Projekty, se kterými ESA spolupracuje, často hledají způsoby, jak zaplatit nové technologie, avšak my víme, že technologie vždycky nejsou ten problém – je to byznys model a máme také již několik startupů, které změnily byznys model v existujícím odvětví. Pokud byste tedy byl zakladatel nějakého startupu, ESA bude hrát roli vašeho strýčka. Dá vám nějaké peníze, kancelář, brand, technickou podporu a bohatou síť kontaktů. A co je nejpodstatnější – nebere si podíl.

S takovými výhodami asi máte velký přetlak. Kolik procent přihlášek odmítnete?

Jen po pre-screeningu zůstane něco mezi 50 až 70 procenty. Nicméně procento firem, které po naší inkubaci přežívá, je 98 %. A upřímně, myslím, že je to moc, je tedy co zlepšovat hlavně co se inovací týče. Státy a velké organizace by měly v tomto směru část rizika vzít také na sebe a pomoci podnikatelům, co riskují rodinu, přátele, peníze. Proč bych jim tedy já, za téhle situace, nepomohl 50 tisíci eur, kanceláří a mentoringem?

Chcete tedy naopak brát pod svá křídla více startupů?

Ano, myslím, že bychom je měli odmítat méně. Samozřejmě, nebudeme brát špatné projekty, ale chceme podnikatele nechat obhájit si svůj projekt, překvapit nás.

Nicméně víme, že na světě existují inkubátory, které berou i špatné startupy, jenž by jinde odmítli. Jak tomuhle chcete zabránit?

Dobře, ale co je to špatný startup? 50 % veškerých startupů musí tak či onak změnit svůj business model. Nemyslím si tedy, že něco jako od základu špatný startup existuje, existují pouze lidé, co ignorují byznys plán, financování či jiný aspekt podnikání. Musí se to podnikání ale naučit.

Takže vy jste v ESA BIC ochotni učit takové věci?

To ne, ale musíte jim dát šanci. A musíme jim dát také šanci selhat. Máme díky tomu lidi, které se k nám vracejí po exitu a začínají jiný projekt, reinvestují – jsou z toho tedy noví, několikanásobní podnikatelé. Jsou tu jistá kritéria, kterými se na naše startupy díváme. Ale je to vždy tým, tým a zase tým, pak byznys model a až pak technologie.

„Inovace není jednosměrka.“

Jsou startupy v rámci ESA BIC nějak prospěšné pro ESA jako celek?

Mohou být, ale není to nutné. Inovace není jednosměrka. Dám příklad firmy – jeden chlapík, nemohu si bohužel vybavit jméno, vyráběl solární trackery – tedy zařízení, které se stará o to, aby solární panely na družicích byly vždy v perfektní pozici vůči Slunci. Jeden za 60 tisíc euro. Pak se ale zaměřil na solární farmy v Africe, udělal sériovou výrobu těchto trackerů, vylepšoval je a prodával je za 4000 euro. Nakonec si řekl, proč tu inovaci nepřinést zpět do Vesmíru? Nyní je koupíte za 3500 euro.

A přesně proto se snažíme s novými projekty spolupracovat. Satelitů se totiž vypouští stále více, na jednom by tato cena neudělala takový rozdíl, ale jestliže se chystají celé série stovek satelitů, tak už jsou to velké úspory.

Jak si vedou české startupy v ESA BIC Prague? Jsou nějakým způsobem význačné?

Stejný je focus na globální trh, zaměření na software, hardware, GPS… může to být mnoho věcí. Jeden z mých oblíbených startupů v ESA BIC Prague je Insight Art, právě proto, že je tak odlišný. Dělají spektrální rentgen, který aktuálně slouží k ověřování stáří a pravosti umění.

Proč je taková technologie pro ESA zajímavá?

Je třeba pochopit, že ESA je pouze vede. My si sice můžeme říct “Wow, tohle je cool”, ale je pak na daném podnikateli, na jaké trhy bude svůj produkt rozvíjet. Některé z inkubovaných technologií se k nám nikdy nevrátí, podnikatelé musí fungovat sami. Nejsme jejich rodiče, ale jejich strýček.

Jaký je vůbec vztah ESA k NASA?

Ze všeho nejdřív je potřeba říct, že NASA a ESA jsou dvě úplně jiné organizace. NASA je objektivně mnohem větší, je vojenská, její velká část tvoří vzdušné síly armády a dělají in-house výzkum. Což my neděláme a dáváme tuto možnost trhu. Dále samozřejmě mají jednu vládu a my máme 22 různých vlád. NASA také nedělá komerční věci.

Je to jejich věc, my s nimi spolupracujeme ve vědě, technologii, dokonce i v transferu technologií (= technology transfer, pozn.red.), ale našli jsme v Evropě svou cestu jak to dělat. A NASA tyto věci chce dělat s námi, protože na rozdíl od nich nejsme postaveni na ochraně, ale na sdílení a společné kooperaci, jako celá Evropská unie.

„NASA dala SpaceX dvě miliardy dolarů v kontraktech“

Můžete tedy v NASA pomoct s něčím, co oni nezvládnou?

Je to spíše o té kooperaci. Podívejte se na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). To jedna země zkrátka nemůže řídit a stavět, na to je to moc drahé. Rusko, USA, všichni tam spolupracují a ostatně tohle byl jeden z důvodů proč jsem přišel do ESA. Vyrůstal jsem za Studené války, tudíž si téhle spolupráce dost vážím. Myslím, že moje děti nikdy nebudou chápat, proč jsme kdy měli v rámci Evropy hranice, doufejme, že se to také nevrátí.

Takže NASA pro ESA není konkurence.

Ne, není. Oni mají svoji agenturu, my naši. Naše a americké trhy jsou konkurence, to ano – NASA například dala soukromému SpaceX 2 miliardy dolarů v kontraktech. A přístup se mění – nekupují se rakety, ale kupuje se doprava nákladu. Když chcete poslat balíček, taky si nekoupíte poštovní vůz, ale koupíte si službu, co ten balíček dodá. Američané v tomhle vidí dopředu, vidí krizi svého oboru a konají.

Vidí i ESA nějakou krizi?

Tohle je můj osobní názor, ale v Evropě máme tendence moc neriskovat. Krize tu svým způsobem je – podívejte se na německý automobilový průmysl, německou těžbu uhlí…

Chce tedy ESA nějakým způsobem spolupracovat s firmami jako je SpaceX?

No, v první řadě by asi Evropan nebyl rád, kdybychom v ESA odváděli peníze z jeho daní americké firmě jako je SpaceX. Chceme tedy, aby evropský trh dělal věci jako SpaceX. To je ostatně ta myšlenka, NASA taky pomáhá americkému trhu.

A jak moc pozadu v tomto ohledu jsme?

Záleží v čem. Nemáme v Evropě firmy, co by dělaly pouze vesmírné technologie, máme ale za to hodně firem, které dělají mimo jiné vesmírné technologie. Můj oblíbený startup je PLD Space. Dělají ve Španělsku nosiče raket. Není to SpaceX, bylo by ale dobré, kdyby více miliardářů v Evropě investovalo do vesmíru.

Teď k jinému tématu – vidíte budoucnost prozkoumávání vesmíru v rukou lidí jako je Elon Musk, nebo velkých agentur jako je ESA či NASA?

Myslím, že potřebujete oboje, příkladem je letecká doprava. Kdybyste nechal letecké koridory pro každou soukromou leteckou společnost, moje dnešní letadlo by bylo ještě více zpožděné, než bylo. Takže nějaká vládní regulace je potřeba. Stejně je to mezi automobily – nejdříve někdo udělal auto, pak přišel někdo jiný a řekl, že se musí postavit silnice, udělat pravidla. Já opravdu silně věřím v sílu trhu, ale i tak potřebuje trochu popostrčit vládou.

A budou vůbec menší startupy potřebovat pomoc velkých agentur?

Pokud na to bude správné prostředí, tak ne, ale myslím, že na standardizaci a regulaci jsme dobří. Taková standardizace navíc dovolí, aby se na trh dostali další hráči, což rakety udělá levnější. Znovu, automobilový průmysl je v tomto dobrý příklad. Když se narodily naše babičky, auto bylo pouze pro ty nejbohatší.

Co můžeme od ESA očekávat v blízké budoucnosti? Nějaké konkrétní projekty, které můžete odhalit?

Moje oblíbená část z projektů ESA jsou ty, které prozkoumávají Zemi, data která získáváme z naší domovské planety. Víte, to co máte na Google Maps, je sice pěkné, ale to nejsou skutečná data. S dnešními satelitními technologiemi vám můžu říci jakou má voda na zemi teplotu, kvalitu, jaká je v ní viditelnost, jakou měl, má a bude mít vítr rychlost, mohu vám i říct jaký opalovací krém si máte vzít.

Mohu vám dokonce říct, jestli potřebujete hnojivo na svůj trávník, protože není dost zelený. A tyhle technologie, ve kterých se naštěstí angažuje velké množství mladých talentů, se poté dostávají do autonomního řízení, chytrého farmaření, či činnosti úřadů.

Franku, díky za rozhovor!

Není zač, také děkuji.

Foto: ESA press kit, Startup World Cup & Summit