Všechno to začalo nenápadně jedním příspěvkem na Facebooku a následně pokračovalo živou diskuzí u piva. Nakonec se z projektu SpaceIL stala nejen v domovském Izraeli bedlivě sledovaná záležitost, protože má jít o první nevládní organizaci, která dokáže se svým plavidlem přistát na Měsíci. SpaceIL chce již za pár měsíců vstoupit do exkluzivního klubu, kde dosud byly jen tři světové mocnosti: Spojené státy, Rusko a Čína.

O velmi působivém příběhu, který se po dlouhých letech příprav chystá ke svému vyvrcholení, vyprávěl minulý týden na technologickém festivalu Future Port Prague Diego Saikin, jeden z více než dvou stovek dobrovolníků, jež se na ambiciózním projektu podílejí. Pokud vše vyjde, izraelská vlajka by se měla na Měsíci objevit 13. února 2019.

Pro to, kde se podobný nápad vzal, se však musíme vrátit o sedm let zpět. Tehdy se trojice izraelských kolegů, Yariv Bash, Kfir Damari a Yonatan Winetraub, spontánně rozhodla zapojit do soutěže Google Lunar X Prize, která slibovala 20 milionů dolarů pro toho, komu se podaří přistát na Měsíci. Cílem bylo povzbudit týmy financované nevládními prostředky, které měly s mobilními plavidly jako první přistát na Měsíci, urazit na něm 500 metrů a přenést zpátky na Zemi videa a snímky ve vysokém rozlišení.

Na palubě Falcon 9

Jak vzpomínal na průběh soutěže Diego Saikin, do soutěže se sice přihlásilo 27 týmů, ale nikomu se nedařilo ani vzletět. Vzhledem k tomu, že si alespoň pět týmu dokázalo včas zajistit odpalovací rampu, prodloužil Google několikrát uzávěrku celé soutěže. Nakonec ji ale vzhledem k neúspěšnému snažení všech týmů letos v březnu definitivně zrušil. To už ale nemohlo SpaceIL zastavit.

Vzhledem k tomu, že v projektu už bylo mnohem více peněz než činila původní odměna Googlu a vývoj byl daleko, rozhodla se nezisková organizace SpaceIL ve spolupráci s vesmírným státním podnikem Israel Aerospace Industries svou vysněnou misi zrealizovat. Pokud nyní vše půjde podle plánu, mělo by se plavidlo SpaceIL pojmenované Sparrow dostat do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 od SpaceX, která odstartuje v prosinci z Mysu Canaveral na Floridě.

Plán je takový, že o dva měsíce později, podle odhadů konkrétně 13. února, bude na Měsíci vztyčena izraelská vlajka. Pokud vše vyjde, připojí se Izrael do exkluzivního klubu, který zatím čítá pouze tři země, jimž se podařilo na Měsíci kontrolovaně a úspěšně přistát. Zároveň by šlo o vůbec první soukromou misi, protože předchozí úspěchy byly vždy masivně podporovány vesmírnými vládními programy.

Amerika, Sovětský svaz a Čína

Většina měsíčních misí už je navíc značně vousatá. Nejvíce byly v kurzu během vesmírného závodění mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem v 60. letech minulého století. Tehdy se podařilo na Měsíci přistát bez posádky několika americkým i sovětským modulům. Američané mezi lety 1966 a 1968 několikrát úspěšně přistáli na Měsíci s misemi Surveyor a Sovětům se dařilo v 60. a 70. s misemi Luna. Spojeným státům se pak jako jediným podařilo na Měsíci přistát v rámci programu Apollo i s lidskou posádkou.

Jak ale závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem ustaly, jako by o Měsíc přestal být zájem. Od roku 1976 až do roku 2013 se nikomu nepodařilo na povrchu Měsíce úspěšně přistát. Několik pokusů pochopitelně proběhlo, mezi novými hráči se objevilo Japonsko a Indie, ale úspěšnou se stála až právě v roce 2013 Čína, která jako vzrůstající mocnost chtěla dokázat, že se dokáže vyrovnat svým sokům. Mise Čchang-e 3 byla první od Luny 24 z roku 1976, které se podařilo s lunárním vozítkem přistát a jezdit po Měsíci.

A právě na čínskou misi chce nyní navázat izraelský SpaceIL. Jeho „pavoučí“ plavidlo je pouze 1,5 metru vysoké a váží i s palivem 600 kilogramů, což znamená, že pokud se mise podaří, půjde zároveň o nejlevnější, nejlehčí a nejmenší plavidlo, které kdy na Měsíci přistálo. Vedle toho, že by SpaceIL dosáhlo na obrovský úspěch, chce celým svým snažením povzbudit také mladé Izraelce, aby se více zajímali o studium věd, jako je matematika či fyzika.

Apollo efekt

„Chceme v Izraeli zažehnout něco, jako byl v Americe v roce 1969 ‚Apollo efekt‘,“ prozradil v Praze Saikin. Tehdy vůbec poprvé vstoupil člověk na povrch Měsíce, což byl historický moment, který vzbudil o celou vesmírnou oblast obrovskou vlnu zájmu. SpaceIL chce i svým snažením přimět více mladých lidí ke studiu matematiky, inženýrství a technologií.

Celý projekt SpaceIL už stál téměř 90 milionů dolarů, a tak jsou u něj pochopitelně vysoká očekávání. Necelých 30 milionů dolarů do mise vložil prezident SpaceIL a izraelský miliardář Morris Kahn, který považuje splnění cíle za svou osobní misi, a i většina ostatních prostředků pochází od soukromých dárců. Peníze poskytl prostřednictvím rodinné nadace také americký obchodní magnát s židovským původem Sheldon Adelson.

Vzhledem k tomu, že se do mise různými způsoby zapojily významné osobnosti a nadšeně ji podporují i bývalý izraelský prezident Šimon Peres a jeho nástupce Re’uven Rivlin, stala se z celé věci věc národního zájmu, symbolizující izraelskou hrdost i společenské a vzdělávací hodnoty. „Vypuštění prvního izraelského vesmírného plavidla naplní Izrael, při jeho 70. výročí, pýchou. Půjde o národní úspěch, který nás zařadí na světovou vesmírnou mapu,“ je přesvědčen Morris Kahn.

9 milionů kilometrů

Izrael chce svou misí mimo jiné ukázat i to, že pro přistání na Měsíci není potřeba gigantických vládních programů s miliardami dolarů. Ostatně vzhledem k tomu, že plavidlo Sparrow tak, jak je postaveno a jak opustí Zemi, celé přistane na Měsíci, vypadá jinak i samotný průběh letu. Zatímco předchozím měsíčním misím trvala cesta k jediné známé přirozené družici Země jen pár dní, plavidlo SpaceIL bude vystřeleno na eliptickou dráhu, po které se bude Měsíci postupně přibližovat.

Kvůli tomu bude let trvat celé dva měsíce, ale zároveň se díky tomu významně ušetří palivo, které by jinak bylo v případně přímé cesty potřeba. Ze Země na Měsíc je to nějakých 384 tisíc kilometrů, přičemž izraelské plavidlo během své dráhy, kdy se bude v jednotlivých elipsách postupně stále více vzdalovat od Země až dorazí k Měsíci, urazí 9 milionů kilometrů. I tak se však bude pohybovat rychlostí 13krát větší než je maximální rychlost stíhacího letounu F-15.

Na samotném Měsíci pak bude Sparrow operovat dva dny, během kterých má měřit magnetické pole tělesa. Celá mise má začít v prosinci na Mysu Canaveral, kde se do vesmíru dostane izraelský „pavouk“, kterého plavidlo připomíná, jako sekundární náklad rakety Falcon 9 od SpaceX. Její hlavní mise bude ve vynesení mnohem většího komunikačního satelitu na oběžnou dráhu.

Foto: SpaceIL, SpaceX, Chinese Academy of Sciences