Snaha o lepší využití biologických odpadů se každým rokem zvyšuje. Vědci se neustále snaží přijít na nové způsoby, jak více chránit životní prostředí, které každým dnem člověk různými činnostmi znečišťuje. Výzkumnému týmu na anglické Univerzitě v Surrey, která spolupracovala s kolumbijskými vědci, se nyní podařilo vůbec poprvé vytvořit elektřinu z přebytečného opadu vznikajícího při procesu zpracování kávy.

Přestože ve výsledku nejde o žádnou velkou porci elektřiny, mohl by tento objev výrazně omezit znečišťování životního prostředí zejména v rozvojových zemích, kde se káva těží, a zároveň ulehčit finanční situaci místním farmářům. Každoročně je totiž na světě vyprodukováno 9,5 milionu tun kávy a během zpracování kávových zrn se tvoří velké množství tekutého odpadu, který dosud neměl smysluplné využití.

Vědci však nyní dokázali vytvořit palivovou buňku využívající místo chemikálií mikroby, které během procesu postupně se tvořící odpad konzumují. Díky tomu je ve výsledku jednak méně odpadu a navíc během procesu dochází k tvorbě elektřiny. „Farmáři získají malé množství energie přímo z odpadu, který vyhazují. Tím se postupně přispěje ke zlepšení ovzduší a navíc se zlepší jejich finanční situace,“ cituje mikrobiologa Claudia Avignone Rossu deník The Guardian.

Důležité mikroby, jež jsou potřebné k celému procesu a výrobě elektřiny, je podle vědců možno najít kromě kalu čistíren odpadních vod i na kolumbijských farmách, kde se káva pěstuje. Proto by jich tedy mělo být v kávovém byznysu dostatek, aby podobné experimentování dávalo smysl.

Biologické využití odpadu se povedlo již v minulosti

Ačkoliv se již dříve povedlo použít kávový odpad jako biopalivo, především díky projektu britsko-nizozemské ropné společnosti Shell, nový způsob by měl být úplně prvním, který dokáže z tohoto druhu odpadu vytvořit elektřinu. Nebude ji sice nijak závratné množství, ale při v rámci celkového zpracování kávových zrn může přinést zajímavé úspory.

Podle mikrobiologa Rossy z Univerzity v Surrey je nyní projekt ve fází čekání na finanční zdroje, které vědcům umožní postavit v Kolumbii prototyp přístroje. Základem jsou mikrobiální palivové články ve velikosti menší plechovky. Při výzkumu je vědci vyráběli z nerezové oceli a plexiskla za zhruba 300 až 500 liber (9 až 15 tisíc korun), ale pro reálné použití je pak dokáží vyrobit klidně z keramiky nebo jednorázových plastů, a to za méně než dvě libry (60 korun).