I když se vesmírná společnost Elona Muska SpaceX, které miliardář mimo automobilku Tesla věnuje většinu svého času, zaměřuje především na vývoj raket, které s nižšími náklady zvládnou do vesmíru poslat náklad a v budoucnu i lidské pasažéry, nepřestává experimentovat také s novými technologiemi, které mohou ocenit masy běžných lidí. Vedlejší aktivitou SpaceX je taktéž rozšíření běžně dostupného internetu na Zemi.

SpaceX toho chce dosáhnout vypuštěním speciálních satelitů do vesmíru, respektive na nízkou oběžnou dráhu Země, které mají po úspěšném vynesení a propojení šířit internetové připojení s odezvou pouhých 7 milisekund. K tomuto odvážnému plánu nyní SpaceX získalo povolení od amerického úřadu FCC na vypuštění dalších 7 518 satelitů, které se připojí k již dříve schváleným 4 425 kusům. První z nich by se měly ve vesmíru objevit příští rok.

Již nyní ovšem SpaceX dva různé druhy satelitů testuje, další kusy navíc může postupně posílat mimo Zemi v přebytečném prostoru společně s nákladem u placených misí, jež startup pravidelně uskutečňuje pro převážně velké korporace. Polovina z celkového počtu až 12 tisíc satelitů by měla být ve vesmíru v příštích šesti letech, další polovina pak během několika následujících let.

Jen pro srovnání, ve vesmíru je aktivních zhruba 1 880 satelitů, takže by mohlo být SpaceX v budoucnu ve vesmírném prostoru dominantním hráčem. Dlouhodobým problémem jsou ovšem miniaturní částice, které mohou satelity i další zařízení mimo Zemi poškodit – ve vesmíru je přes 21 tisíc kusů předmětů o velikosti zhruba 10 centimetrů, těch menších, o velikosti zhruba 7 milimetrů, jsou miliony.

SpaceX tak bude muset mimo jiné prokázat, že nebudou tyto částice pro vyslané satelity představovat zásadní problém, který by je vyřadil z provozu a potenciálně tak ohrozil další objekty v okolí. To vše i přesto, že mají samotné satelity často velikostí pod 15 centimetrů a váží jen něco málo přes jeden kilogram.

V průběhu března SpaceX oznámilo, že testovací satelity operují ve výšce zhruba 625 kilometrů nad zemským povrchem, s tím, že jsou na Zemi propojeny se třemi testovacími lokacemi. Zdá se tak, že testování proběhlo úspěšně, technologie funguje, a proto může SpaceX pokračovat. Společnost Elona Muska ovšem není ve vesmíru sama, stejné povolení získaly i firmy jako Kepler Communications, Telesat Canada nebo LeoSat. Všechny mají ovšem stejný problém, který SpaceX netrápí – náklady na posílání satelitů do vesmíru.

Mezitím se daří jeden start za druhým

Důležitou zprávou pro SpaceX je také samotná spolehlivost raket, převážně pak tedy typu Falcon 9, které pravidelně startují s komerčním nákladem a poté se dokážou vrátit zpět na Zem. Respektive, zpět se vrací pouze první část rakety s motorem. Poslední úspěšný start proběhl ve středu tento týden, když raketa Falcon 9 vynesla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě do vesmíru satelit Es’Hail-2 pro Katar.

SpaceX tak postupně zvládá snižovat cenu provozu a v budoucích letech bude souběžně s podobnými náklady posílat do vesmíru i vlastní satelity, což jí zajistí zásadní konkurenční výhodu. Svoji internetovou službu, která má pokrýt celý svět, ale především pak rozvojové oblasti, SpaceX přezdívá Starlink.

Foto: SpaceX