Když si spolu sedáme k odpolední kávě, je zrovna Tomáš Šebek na cestě z jednoho zdravotnického zařízení do druhého. Hlavním povoláním je chirurg, ale už jen chytré hodinky na obou jeho zápěstích naznačují, že se zdaleka nevěnuje pouze své lékařské profesi. Už na škole začal se svým kamarádem rozjíždět také vlastní podnikání, kdy jemu jako studentovi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jeho kolegovi Rudovi Ringelhánovi z ČVUT došlo, že jde jejich obory velmi zajímavě propojit.

Dnes už spolu Šebek s Ringelhánem podnikají přes patnáct let a propojování medicíny s moderními technologiemi se stalo jejich zaměstnáním, posláním i koníčkem. Se službou uLékaře.cz chce Tomáš Šebek způsobit revoluci ve zdravotnictví – takovou, která se tu od revoluce nikomu seshora nepodařila, a tak chce dát potřebné nástroje pro změnu a posun vpřed do rukou samotným lékařům a pacientům. Zkušenosti bere se svými kolegy jak z dlouholeté lékařské praxe, tak také ze svých mnoha zahraničních cest, kdy v rámci humanitárních misí navštívil například Haiti nebo Afghánistán.

V rozhovoru pro CzechCrunch jsme si s Tomášem Šebkem povídali o tom, co je to vlastně telemedicína, jak by měl v budoucnu vypadat vztah lékaře s pacientem, ale také o tom, jak se mu podařilo dát dohromady hvězdnou sestavu investorů, která se před pár týdny rozhodla, že do projektu uLékaře.cz vloží dokonce své soukromé peníze.

Píšete, že chcete způsobit revoluci zdravotního systému. Vy se v něm pohybujete prakticky celý svůj život. Věříte, že je něco takového vůbec možné?
Věřím v to. Většina neúspěšných reformních pokusů přišla seshora, formou zákonné normy, represe, restrikce nebo příkazu, a systém se proti vůli lidí, kteří v něm pracují, mění velmi špatně. Nemůžete nikdy získat motivovaného pacienta nebo lékaře, když jim budete pořád házet klacky pod nohy. Nemyslím si, že byly všechny reformní kroky špatné, ale měli bychom udělat to, co už funguje například na severu Evropy – dát lidem možnost si celý systém přizpůsobit na míru.

Jak by to mělo vypadat?
Je to také o chytrém využití technologií, které dnes dominují stále více oborům a využití pochopitelně najdou i ve zdravotnictví. Technologie může pomoci dvěma hlavním protagonistům, tedy lékaři a pacientovi, aby se vzájemně mohli potkat kdykoliv, co možná nejrychleji a za jakýchkoliv okolností. Přijde mi, že na prahu podobné technologické revoluce ve zdravotnictví stojíme, a je to jen o tom, jak bude velká kritická masa, která ji bude chtít. Osobně odhaduji, že pro telemedicínu, což je dálkový přenos lékařských informací od pacienta k doktorovi a opačně, bude tou kritickou masou zhruba 2,5 až 3 miliony lidí, kteří budou do systému takto nastupovat.

Při pohledu zvenčí na zavádění různých zdravotnických reforem to často vypadá, že prakticky nic nefunguje, nebo se minimálně pořád vše mění, jako tomu bylo například s poplatky u lékaře. Vy tedy chcete naopak dát šanci samotným pacientům, aby tu revoluci provedli?
Příklad regulačního poplatku u lékaře je dobrý. Šlo o formu restrikce na sílu, lidé ji nechtěli a odmítali ji nakonec i lékaři. Přitom my dnes máme na uLékaře.cz poplatek za služby více než čtyřnásobný a lidé nám platí zcela přirozeně, protože jsou motivovaní a vidí za tím užitečnou službu. Budete-li mít na své straně jako reformátor systému lékaře a pacienta, tak máte z velké části vyhráno, protože jste schopen dělat cokoliv a dokonce se i pohybovat v komerční zóně jako my.

uLékaře.cz funguje 11 let. To je už celkem dlouhá doba na technologický a patrně i zdravotnický svět. Podařilo se vám už něco změnit?
Podařilo se nám primárně změnit samotný web uLékaře.cz, který původně sloužil k popularizaci medicíny. Léta jsme budovali informační službu, která měla pomoci jednotlivci zorientovat se ve zdravotním problému. Lidé k nám ale zcela přirozeně začali chodit pro radu, protože jsme byli jediná platforma, kterou vytváří výhradně tým lékařů, a tak jsme zjistili, že je tu pro takovou službu velký potenciál. Zhruba před třemi lety jsme si řekli, že nastal čas, abychom z takové poradny udělali komerční firmu a začali jsme hledat investory. Z popularizátora medicíny jsme se postupně změnili v komerční a zároveň společensky prospěšnou službu, jakou vidíte dnes.

Kdo za projektem uLékáře.cz vedle Tomáše Šebka stojí?
To, co z nás dělá jedinečnou službu, je především to, že každý lékař, který na naší platformě funguje, je specialista nebo praktický lékař, pracuje se svou vlastní zodpovědností a nám pouze dedikuje část svého času. Vlastní poradna tedy stojí na externistech, kteří mají mnohaletou klinickou praxi a pravidelný kontakt s pacienty. Dnes jsme technologicky už hlavně softwarová firma, která jednotlivé prvky spojuje dohromady, což nám dává obrovský náskok před ostatními.

Jak je dnes služba uLékaře.cz velká?
Máme několikastupňovou poradnu a první kontakt můžete navázat s jedním z 50 praktických lékařů, kteří drží službu takzvaně 24/7. Za nimi jsou pak specialisté na různé obory, kterých dnes máme zhruba 200. Máme tedy de facto kompletní virtuální nemocnici, s níž bychom rádi do budoucna obsluhovali celou Českou republiku. Odhadujeme, že na to bychom potřebovali zhruba tisíc lékařů. Dnes k nám měsíčně chodí přes 1 milion reálných uživatelů a provádíme dva tisíce placených konzultací měsíčně.

Takže jste opravdu lidi naučili za návštěvu lékaře, byť virtuálního, zaplatit?
Ano, svým způsobem se nám už taková malá revoluce podařila. Lidé si konečně začínají uvědomovat, že zdraví je stejná komodita, jako když například potřebujete vyměnit výfuk u auta. V servisu také automaticky zaplatíte několik tisíc korun a nepřijde vám to divné. Je normální, že platíte i za své zdraví. A to i v systému, který má paralelně funkční zdravotní pojištění.

Když dnes vidím, jak se v českém zdravotnictví zavádí jakékoliv nové technologie a jak s nimi (ne)dokáží pracovat jednotliví lékaři nebo instituce, může to celé vlastně fungovat?
Sice to zatím trochu drhne, ale moderní systémy jako eRecept se už i u nás postupně zavádí a lékaři s nimi pracují. Bohužel stále ještě nemáme například kvalitní elektronickou zdravotní knížku, která by ušetřila pacientovi i jeho ošetřujícímu lékaři spoustu času a námahy.

Počítám, že právě například elektronická zdravotní knížka je to, co chybí vaší službě k dokonalosti. Protože když si přes vás najdu lékaře, musím mu vše popisovat znovu. Máte na to nějaké řešení?
Bohužel zatím u nás elektronický záznam o zdravotním stavu pacienta využívat nemůžeme. Každá nemocnice má svůj vlastní informační systém a napojovat se na ně by bylo extrémně náročné. Vznikal tu přitom velmi nadějný IZIP, který se ale později zpolitizoval a zadusil. Jeho jádro ovšem bylo přelomové a mohli jsme mít jako jedni z prvních v Evropě geniální elektronickou zdravotní knížku. Jsme softwarová velmoc a mohli jsme mít lepší systémy, než mají ve Švédsku nebo Norsku, ale politikou jsme si to vždy zkazili.

Nyní tedy čekáme, až někdo přijde s univerzálním řešením, které by pro nás bylo pochopitelně velmi zajímavé. Naše služba nicméně bez problémů běží i bez toho, jen uživatel zatím musí někdy opakovat jednu a tu samou věc vícekrát.

Snažíte se jako soukromá služba nějakým způsobem spolupracovat i s veřejným sektorem?
Dnes jsme napojení už na více než 110 zdravotnických zařízení po celé zemi, bez ohledu na to, zda se jedná o státní, komunální nebo soukromé nemocnice, polikliniky či jednotlivé ambulance, a fungujeme dokonce více v regionech než v Praze nebo Brně, což je fajn, protože jsme blízko lidem, kteří dnes již skutečně mají problém s dostupností lékařské péče. Oficiálních struktur a systémů, jako je ministerstvo zdravotnictví nebo zdravotní pojišťovny, se zatím dotýkáme jen letmo. Velmi dobře je známe, protože jsme na druhé straně jejich součástí, ale aktivně s nimi chceme začít jednat až ve chvíli, kdy nabereme dostatečný počet uživatelů a budeme mít díky tomu mandát, abychom s tím systémem mohli začít hýbat.

Co si můžu představit pod tím, že pomocí moderních technologií chcete zároveň lidi více přibližovat zpět k medicíně i vylepšovat vztah s lékařem?
Primárně chceme, aby si pacient s lékařem svůj vyhrazený čas užili – aby je neotravovala administrativa, aby oba dorazili na místo včas a aby pacient našel lékaře potřebné specializace. To poslední může znít jako banalita, ale v dnešním systému kamenného zdravotnictví bloudí miliony lidí, kteří marně hledají správného lékaře. Do budoucna navíc nechceme řešit jen akutní problémy, ale stále více se zaměřovat také na chronické pacienty a prevenci. V rámci jedné z našich byznysových noh chceme přinést zdraví do firem formou benefitu pro zaměstnance. Zároveň pořád v sobě máme všichni zakódované poslání, že chceme medicínu popularizovat.

I to je termín, pod kterým si lze představit leccos. Co popularizace medicíny ve vašem podání znamená?
Chceme medicínu přiblížit pacientovi, určitým způsobem ji detabuizovat a zároveň narovnat celý vztah mezi pacientem a lékařem, aby zmizela bariéra, že lékař je bůh a všechno, co řekne, také udělám. Oba partneři by si v tomto vztahu měli být rovní, pacient by dokonce možná měl hrát prim, aby se nebál přijít za svým lékařem, který by měl sloužit jako jeho servisman a nabídnout mu na řešení daného problému několik variant a statistickou pravděpodobnost jejich výsledku.

Což je ostatně stejný průběh jako v tom servisu, jak jste zmiňoval, kde mi vymění výfuk…
Jenže u doktora to tak zatím nefunguje, protože se lidé bojí zeptat a lékaři nemají čas. Stále ještě dominuje přístup, kdy já jsem doktor a rozhodnu ve vašem zájmu, ale to by se mělo změnit. Alespoň já bych takový vztah jako pacient nechtěl. Mě do detailu zajímá, co mi je, jaké mám varianty, a následně si chci vybrat toho nejlepšího doktora, který pro mě bude rovnocenným partnerem. A dokonce mě zajímá i to, co můžu pro sebe udělat z hlediska prevence, abych neonemocněl.

Zmínil jste, že byste výhledově do služby uLékaře.cz potřebovali zhruba tisícovku lékařů, abyste dokázali obsloužit celou Českou republiku. V regionech nicméně lékaři postupně ubývají, další odcházejí do zahraničí. Je tu vůbec tolik lékařů?
Česká lékařská komora u nás eviduje přes 40 tisíc lékařů, kteří podle mého názoru v celém systému nepracují efektivně. Celá řada jich samozřejmě odchází, ale zároveň jich je mnoho právě neefektivním fungováním tuzemského zdravotnictví otráveno. I proto si myslím, že u nás potřebná kapacita je. Až budeme mít dostatek uživatelů a půjdeme s naší službou oslovit zavedený systém garantovaný primárně státem, budeme mimo jiné říkat, že jsme schopni celý systém zefektivnit a tím pádem ho výrazně zlevnit. Cesta pacient–lékař tak bude co nejkratší a zároveň do ordinace bude přicházet pacient, kterého už lékař zná a díky telemedicíně o něm má základní data.

Nakonec to tedy může způsobit i to, že se celý systém zefektivní a lékařů, kterých je dnes nedostatek, bude nakonec potřeba mnohem méně?
Česká lékařská komora tvrdí, že naše zdravotnictví dnes dospělo do bodu, kdy už celý systém nejde narovnat a bude jen hůř, protože dobře jsme se už měli. Je ale možné, že záchrana může přijít právě pomocí technologií. Ostatně důkaz vidíme v Irsku, Velké Británii anebo Německu, kde už například zmizeli, respektive vymřeli praktičtí lékaři v pohraničí. Když dnes v bavorském lese přijdete ke svému praktikovi, najdete jen místnost s počítačem a přes videohovor se bavíte s lékařem v Mnichově. Ten vám buď doporučí si v místní lékárně vyzvednout léky na banální nachlazení, nebo doporučí, abyste za ním do Mnichova zajeli, protože potřebujete další vyšetření a specializovanou péči a fyzický kontakt s lékařem je nutný. Je to trend, který snad brzy přijde i k nám.

Jak funguje váš vztah s jednotlivými lékaři, které na uLékaře.cz najdeme?
Každý lékař nám podle svých preferencí věnuje část svého času a my ho za to odměníme. Někteří praktičtí lékaři například jeden den věnují naší online poradně, jiní zase třeba jen střídavě pár hodin v týdnu, ale vždy máme nepřetržitou dostupnost. Zároveň máme kontrakty se zdravotnickými zařízeními, kterým se snažíme jednotlivé pacienty podle toho, co potřebují, posílat. Pro ta zařízení je pak výhoda, že nemusí pacienty třídit u vchodu, ale každý přesně ví, kam a za kým jde. Nám pak z každého pacienta plyne určitá provize, ale to je byznys model, který je teprve v plenkách a postupně ho rozvíjíme.

Abychom to tedy shrnuli: když budu potřebovat zkonzultovat jakýkoliv zdravotní problém nebo propojit s konkrétním specialistou, přijdu do vaší služby a vy už za mě vše zařídíte? S tím, že vám pak za takovou službu akorát zaplatím.
Ano, dnes za to zaplatíte 200 korun v momentě, kdy využijete nejrychlejší interval odpovědi do šesti hodin. Máme pak i levnější variantu, kdy odpovídáme do 24 hodin, ale celé je to především o tom, že vy jako pacient definujete, co chcete. Pokud můžete dojet 5 kilometrů, hledáme lékaře do 5 kilometrů. Když ale budete potřebovat nějakého specialistu, budeme vás přesvědčovat, že stojí za to se sebrat a ujet raději pár kilometrů navíc, protože dostanete nejlepší péči. Pacient je pro nás vždy středem celé služby.

To máme tedy běžného zákazníka. Vraťme se ale ještě k tomu virtuálnímu lékaři do firem, o němž jste se zmínil. O co přesně jde?
Současný systém závodních lékařů dnes firmy berou jako nutné zlo, které prakticky nikomu nevyhovuje. Lidé k závodním lékařům příliš nechodí a je to celé víceméně jen taková úředničina. My chceme z virtuálního lékaře vytvořit praktický benefit jak pro zaměstnance, tak pro firmu, a nabídnout místo jednoho praktického lékaře celé portfólio specialistů. Zaměstnavatelé si pak naší službu mohou přidat mezi své programy prémiové péče vedle stravenek, multisportky nebo vzdělávacích programů.

Jaké konkrétní benefity z toho pak plynou?
Jde především o to, aby zaměstnanec nemusel odcházet k lékaři, trávit celý den v čekárně, kde pak zjistí, že dorazil ke špatnému lékaři, a druhý den musí celé kolečko absolvovat znovu. S naší službou si může vše v rámci virtuální konzultace vyřídit v pohodlí svého pracoviště a když potřebuje fyzickou návštěvu, tak mu lékaře objednáme na přesné místo i čas. Mezitím už ale on i jeho lékař získají obrovské množství informací a zaměstnavatel díky tomu může ušetřit stovky až tisíce hodin ročně, které by jinak zaměstnanci strávili po lékařích. Navíc dokážeme fungovat i pro konzultace například při zahraničních výjezdech.

Velkou zprávu posledních týdnů bylo, že jste do projektu uLékaře.cz dokázali vedle stávající Etnetery reprezentované Martinem Paličkou sehnat nové a významné investory: Ondřej Fryc, Ondřej Bartoš, Martin Rozhoň, Leoš Navrátil, Daniel Smutek a Petr Staněk. Jak se vám vlastně podařilo dát takovou hvězdnou sestavu dohromady?
Je to zčásti dílem náhody, ale já jsem dva roky chodil po trhu a snažil jsem se české investory s naším projektem a celou zdravotnickou vizí seznamovat. Neobcházel jsem primárně finanční investory a nakonec ani samotné fondy, ale hledal jsem konkrétní lidi, kteří budou ochotní našemu projektu věnovat čas a které to bude bavit. Společný jmenovatel všech zmíněných investorů, které jsme nakonec dali dohromady, je, že se jim naše myšlenka společensky prospěšného zdravotního projektu líbí a chtějí mu pomoci.

Platí tedy, že se jedná o jejich soukromé peníze a neinvestují prostřednictvím svých firem nebo fondů?
Ano, a vnímáme to jako obrovské pozitivum. Skutečně jsem hledal lidi, které sám respektuji a kteří dokázali během své kariéry fantastické věci, takže se od nich mohu zároveň učit. Všichni do jednoho nakonec do projektu opravdu vložili své soukromé peníze, což neplatí jen o Etneteře, která do projektu vstoupila dříve, ale vlastně podobným způsobem za ni vystupuje právě i Martin Palička.

Kolik celkově do uLékaře.cz vložili peněz?
Dohodli jsme se, že to zatím nebudeme zveřejňovat. Nadále si však zatím jako tři spoluzakladatelé, tedy já, Ruda Ringelhán a Martin Straka, držíme majoritu a doufáme, že ji ještě přes minimálně jedno investiční kolo udržíme.

Počítáte tedy s tím, že i díky zkušenostem nových investorů začnete významněji rozvíjet svůj byznys?
Podle současného plánu bychom se měli v příštím roce konečně otočit do černých čísel a míříme na řádově vyšší obrat než byl v letošním roce. Jakmile začneme vydělávat, chceme službu dále škálovat, protože možností, kam růst, je mnoho. Některé z nich jsem již vyjmenoval a růst můžeme také expanzí do zahraničí, protože v okolních zemích mají lidé podobnou mentalitu i podobné problémy ve zdravotnictví. Potenciál násobně růst ale jinak máme byť jen v samotném Česku a na Slovensku. Rád bych zároveň do našeho byznysu přenesl i své zkušenosti ze zahraničí, kde jsem viděl jak nejhorší a rozpadlé zdravotní systémy, tak i maximální efektivitu relativně malých zdravotnických zařízení.

Na vaše zkušenosti z celého světa jsem se chtěl ostatně ptát. Vy jste projel s mezinárodní humanitární organizací mnoho misí, byl jste na Haiti, v Afghánistánu nebo Jižním Súdánu. Jde si vůbec z takových míst vůbec něco vzít i do reálií podnikání v českém zdravotnictví?
Byznys se s neziskovým sektorem obecně v mnoha myšlenkách potkává a společnosti často fungují na podobných principech. Já jsem si přinesl především zkušenost, že i zdánlivě neřešitelný problém má řešení, a také umím být efektivnější a lépe pracovat s logistikou. Zaměřuji se primárně na holistické modely a soustředím se na původní jednoduchý koncept, který můžeme dál replikovat. Mohli bychom dnes například napojit uLékaře.cz na jakýkoliv element eHealth ekosystému obecně, ale znamenalo by to pro nás ohýbání vlastní vize a strategie, což v tento moment nechceme.

Velké téma jsou dnes například online lékárny. Rohlik.cz začal s jednou spolupracovat, chystá to i Košík.cz. Logicky to vlastně zní i pro uLékaře.cz, kdy byste v rámci řešení zdravotního problému mohli rovnou prodat i potřebné léky…
My léky určitě přímo prodávat nebudeme, ale velmi rádi bychom se do budoucna s nějakou lékárnou spojili. Zatím se nám ale nepodařilo najít pro obě strany, ať už by to byla jakákoliv lékárna, byznysové modely tak, abychom si vzájemně prospívali. Nicméně věřím, že ten moment přijde, ale není to jen o lékárnách, ale třeba i o výrobcích zdravotnických pomůcek a mnoha dalších.

Na závěr bych se ještě rád vrátil vlastně na začátek vaší podnikatelské dráhy. Vedle toho, že jste aktivní chirurg a vedete projekt uLékáře.cz, tak máte také agenturu MeDitorial, která pomáhá s medicínským marketingem, PR a vzděláváním lékařů. Pochopil jsem správně, že právě tato firma všechny vaše podnikatelské aktivity zastřešuje?
Meditorial byl studentský projekt, kde se potkali doktor s ajťákem a zjistili, že je možné v medicíně využít technologie. Dnes digitálně vzděláváme přes 30 tisíc lékařů, kterým poskytujeme přístup k digitálnímu systému postgraduálního vzdělávání. Meditorial je matkou uLékáře.cz a potkávají se v tom, že na jedné straně obsluhujeme komunitu lékařů a na druhé straně se snažíme pečovat o pacienty. Pohybujeme se tedy v tom samém prostředí, nicméně jinak obě firmy fungují samostatně.

Foto: Michael Tomeš