Měsíc se pomalu vrací do agendy kosmických agentur po celém světě. Zájem o jeho další zkoumání projevila například Evropská vesmírná agentura, izraelský startup SpaceIL a svou misi chystá i Indie. Nyní se do historie kosmonautiky zapsala i Čína, když se svou sondou Čchang-e 4 jako vůbec první přistála na odvrácené straně Měsíce.

Čínská státní média oznámila, že sonda se dotkla povrchu dnes v 10:26 pekingského času (3:26 SEČ). Přestože nad odvrácenou stranou Měsíce, která není ze Země viditelná, v minulosti prolétávaly satelity a fotograficky ji zdokumentovaly, nikdy na ní nepřistál žádný lidský výtvor. Na rozdíl od strany, na jejímž povrchu doposud přistávaly veškeré mise lidstva, je do značné míry neprozkoumaná, hornatá a plná kráterů.

Čchang-e 4 konkrétně přistála v kráteru Von Karmána, který se nachází na jižní polokouli Měsíce. Celkově váží čínská sonda přibližně 1,2 tuny a na palubě nese mimo jiné 140 kilogramů vážící rover, který ze svých útrob vypustí na povrch v následujících dnech. Nese také sedm vědeckých přístrojů a kamer, včetně malé biosféry, která obsahuje osivo brambor či rajčat a také larvy motýla. Vědci doufají, že jednotlivé komponenty zde budou žít v synergii. Účelem tohoto experimentu je zjistit, jak pozemský ekosystém může fungovat ve slabé, lunární gravitaci.

A historic first landing! China’s Chang’e-4 probe touches down on far side of moon https://t.co/KVCEhLuHKT pic.twitter.com/h5iezwyC7W

— China Xinhua News (@XHNews) January 3, 2019

Díky tomu, že se sonda nachází mimo dosah Země, může přispět i ke zkoumání solárních větrů a solárních bouří. Zároveň však odlehlost sondy představuje velkou výzvu pro efektivní komunikaci se Zemí, Čína proto již v květnu vypustila na oběžnou dráhu Měsíce přenosovou družici Quenquiao, bez které by nebyla komunikace možná. Sonda by na povrchu Měsíce měla fungovat dva roky, rover tři měsíce.

Čínský vesmírný program rychle dospívá

Čínská národní vesmírná agentura v minulém roce provedla 37 startů a všechny označila za úspěšné. Přestože o čínském programu obvykle není příliš slyšet, jedná se o rekordní počet. Na druhém místě je jakožto samostatná entita americké SpaceX s 21 starty.

Ačkoliv z evropského pohledu nejde o příliš viditelný jev, čínský kosmický program rychle dospívá, přestože první Číňan se podíval do vesmíru teprve v roce 2003. Ještě minulý rok operoval na oběžné dráze také prototyp čínské vesmírné stanice, do vesmíru již letělo celkem 11 tchajkonautů, jak se říká čínským astronautům, a v roce 2014 přistála Čína se sondou Čchang-e 3 na přivrácené straně Měsíce.

Komunistický režim vykládá na program velké finance a do budoucna má mnohem ambicióznější plány. V současné době kompletně obměňuje své rakety novou generací, chce kolonizovat Měsíc a do konce dekády chce vypustit svou první sondu k Marsu. Zároveň má vlastní projekty v oblasti meteorologie či navigačních systémů a do roku 2022 chce obnovit projekt vesmírné stanice.

S tajuplností, kterou čínský režim disponuje, není lehké odhadnout, jak si tamní vesmírný program povede ve znovuobnovených vesmírných závodech. Je jisté, že ambice má vysoké, a tak může vyvstat i otázka, zda první slova člověka na Marsu vůbec budou v angličtině.

Foto: China National Space Administration, NASA