Airbus chce s letadlem Vahana změnit vzdušnou přepravu. Má za sebou už 50 testovacích letů

Filip HouskaFilip Houska

vahana-airbus

Foto: Airbus

Vahana Alpha Two

0Zobrazit komentáře

V městském vzdušném prostoru dochází v posledních několika měsících k zajímavým bojům. Nejde však o ozbrojené střety, nýbrž o testování, která z firem dokáže světu jednoho dne doručit to nejlepší elektrické letadlo s vertikálním vzletem a přistáním (označované jako eVTOL).

Snaží se o to jak ambiciózní startupy včetně českého projektu Zuri Michala Illicha nebo německého Lilia, tak například Uber prostřednictvím iniciativy uberAIR nebo velké letecké společnosti. Jednou z nich je i Airbus, jenž testuje řešení pod označením Vahana.

Vedlejší projekt obřího evropského výrobce letadel měl od samotného založení pod hlavičkou pobočky Airbus A³, operující v Silicon Valley, poměrně zajímavý průběh.

vahana-airbus

Ve srovnání se svou případnou konkurencí totiž přišel relativně pozdě (přibližně před třemi lety), nicméně i tak se dokázal z prvních náčrtů futuristického prostředku proměnit za tuto poměrně krátkou dobu v realitu a za sebou již má 50 testovacích letů. A právě ten padesátý patří mezi ty zatím nejatraktivnější a nejzajímavější.

Multirotorové autonomní letadlo Vahana, které by v ideálním světě mělo fungovat jako modul pro létání na střechy výškových budov ve městech, se znovu postavilo na ranvej v americkém Pendletonu, z ní vertikálně vzlétlo do výšky okolo 63 metrů, odkud se po chvíli naklonilo dopředu (o cca 30 stupňů) a zahájilo svůj let.

Ten trval necelých 5 minut, během nichž takzvané Vahana Alpha Two dosáhlo rychlosti až 91 km/h a provedlo sérii zajímavých manévrů, které připomínaly i lety klasických dronů.

https://vimeo.com/318888246

Důležitou součástí tohoto testu byl i zisk relevantních dat z celého procesu, aby mohl Airbus svůj eVTOL dron nadále pilovat. A ačkoliv video nemusí působit dojmem, že jde o nějaký přelom v letectví, je tomu právě naopak. Tyto malé kroky jsou klíčové k dalšímu vývoji a pokud se k tomu připočte i fakt, že v rámci celého letu nebylo potřeba žádného lidského zásahu (pouze toho systémového), lze hovořit o zajímavém úspěchu.

Jako o jedné z největších výzev se v případě letadel s kolmým vzletem a přistáním hovoří právě o momentu, kdy letadlo vystoupá do potřebné výšky a musí změnit směr letu na horizontální.Různé firmy k tomu přistupují odlišnými způsoby, ať už nakloněním celého osobního dronu, přidáním vrtulí nebo jejich otáčením, a právě takové pokroky jako v případě Airbusu mohou velmi dobře sloužit jak pro rozvoj celé technologie, tak v boji s konkurencí.

V případě Airbusu jde zejména o souboj s odvěkým rivalem Boeing, který autonomní elektrická letadla s vertikálním vzletem a přistáním taktéž testuje. Konkrétně se tomu tak děje v jeho divizi Boeing NeXt, která koncem ledna přivezla svůj první funkční prototyp založený na velmi obdobném principu jako Vahana.

boeing-aurora-flying-car2

Google zlepšuje větrné elektrárny. Díky strojovému učení roste hodnota větrné energie až o pětinu

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

vetrna-elektrarna-wind-power-plant1
0Zobrazit komentáře

Klimatické změny jsou pravděpodobně jednou z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo, a jedním ze způsobů, jak je zmírnit, je přechod na alternativní zdroje energie. Ty ale, i když jsou ekologicky nezávadné, mají mnoho jiných problémů, k nimž patří i jejich nespolehlivost. Právě to se u větrných elektráren snaží řešit Google a DeepMind.

DeepMind je původně britská společnost zaměřující se na umělou inteligenci. V roce 2014 ji koupil Google a v kombinaci s vlastním výzkumem v oblasti umělé inteligence a strojového učení jejích poznatků využil v mnoha projektech. K těm se minulý rok přidaly i větrné elektrárny Googlu. DeepMind a Google začali implementovat strojové učení a neurální síť na turbíny o celkovém výkonu 700 megawattů, což by mělo odpovídat energetickým nárokům středně velkého amerického města.

Okamžité zlepšení alternativních zdrojů

Problém s nespolehlivostí dodávky energie z větrných elektráren spočívá v jejich komplikovaném zapojení do elektrizační soustavy, která vyžaduje přesné dodávky elektřiny, aby zůstala stabilní a nenastal výpadek. Schopnost dodávat elektřinu větrnými turbínami samozřejmě do velké míry závisí na povětrnostních podmínkách, ty lze ale díky čím dál tím přesnějším meteorologickým modelům stále lépe dlouhodobě analyzovat a následně i předvídat.

google-data-center-eemshaven-netherlands1

Datové centrum Googlu v nizozemském Eemshavenu

Právě v tomto bodě mohou podle Googlu velmi užitečné neurální sítě, jež jsou schopny z poskytnutých dat o předchozím počasí a práci turbín až 36 hodin dopředu předvídat množství energie, kterou může větrná elektrárna vyprodukovat. Na základě těchto předpovědí je možné na celý den dopředu naplánovat dodávky energie do elektrizační soustavy.

28-let-pote-03

Přečtěte si takéRecenze 28 let poté. Zombie apokalypsa je jako šílený drogový tripBizarní psycho apokalypsa. Nový díl série 28 let poté je úplně jiný, než byste podle traileru čekali

Google konstatuje, že se používané algoritmy stále vyvíjejí, už nyní ale poskytují relativně spolehlivé výsledky, to znamená že předpovědi neurální sítě vcelku blízko odpovídají realitě. Tímto se zvyšuje hodnota větrné energie, protože pro elektrizační soustavu jsou užitečnější zdroje, které dokážou dodat potřebné množství elektřiny v přesně stanovený čas. Oproti klasicky spravovaným větrným elektrárnám je tedy hodnota energie elektráren řízených neurální sítí až o 20 % vyšší – to znamená, že se tento způsob její výroby stává více žádoucím a spolehlivějším.

mana-jakub-krejci-tym

Přečtěte si takéČeští Heaven Labs expandují s funkčním jídlem Mana do Velké Británie. Spustí tam výrobu i prodejČeští Heaven Labs expandují s funkčním jídlem Mana do Velké Británie. Spustí tam výrobu i prodej

Projekt Googlu a DeepMind má potenciálně hned několik pozitivních dopadů. Z větrné energie činí lepší alternativu, na kterou se lze spolehnout a nahradit jí ekologicky problematičtější zdroje. Ukazuje také způsob, jak technologii větrných elektráren zlepšit nejen do budoucna při výstavbě nových, ale jak zvýšit efektivitu a užitečnost i těch existujících, a to poměrně výrazně. Samozřejmě se díky tomu větrná energie nestane řešením současné celosvětové energetické krize, může mít ale blíže k tomu být jeho součástí.