Olympijské hry se nikdy nebraly pouze jako místo pro špičková sportovní klání. Od znovuobnovení v roce 1894 se představitelé vždy snažili o to, aby byly letní a zimní olympiády ukázkou životního stylu, který míchá kulturu, výchovné hodnoty a respekt. A ideálně také pozitivní přístup k životnímu prostředí.

Toho logicky není příliš jednoduché dosáhnout. Vzhledem k tomu, že jde o tak komplexní akce, je téměř nereálné uhlídat veškeré dopady, které po sobě zanechají desítky tisíc diváků a sportovců. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) to však nevzdává a začíná znovu u sebe. Konkrétně v novém ústředí.

Před několika dny se oficiálně otevřel dlouho chystaný komplex pod taktovkou dánských a švýcarských architektů z 3XN a IttenBrechbühl, nacházející se u břehů Ženevského jezera. Takticky je umístěn hned vedle slavné vily Château de Vidy, kde výbor původně sídlil.

Vyjma ikonické lokality obehnané tradičními švýcarskými krásami však zaujímá především svým provedením. Na první pohled jde o vskutku megalomanskou budovu, která potěší jak fanoušky moderní architektury, tak příznivce nápaditého ekologického přístupu.

Po vzoru sportovce v pohybu

Nový olympijský dům byl hned zpočátku naprojektován tak, aby primárně vycházel ze sportovní tématiky. Z toho důvodu je exteriér sídla, který se rozprostírá na zhruba 22 tisících metrů čtverečních, odlišný z každého úhlu, aby nedodržoval konzervativní parametry, ale naopak čerpal ze specifických pohybů sportovců.

Součástí jsou tak různé skleněné oblouky, zkosené stěny, netradiční podpěry a také kreativně vystavěné terasy se zahradami. Pravděpodobně neexistuje architektonický styl, který by exteriér této budovy nějak blíže definoval.

Vnitřní pohled je stejně tak zajímavý. Architekti v tomto případě sázely hlavně na modularitu, díky níž je možné si jednotlivé kanceláře až pro 500 zaměstnanců různě přemísťovat podle potřeby. Jde totiž o rušné pracoviště a jak naznačuje 3XN, „nevšední provedení musí i skvěle sloužit“.

Unikátní design chytře dotváří i hlavní točité schodiště v átriu, propojující všech pět pater budovy, které bylo navrženo po vzoru olympijských kruhů. Cit pro detail lze vidět také v tom, že patra musí početně sedět s olympijskými kruhy.

Udržitelnost především

Na samotné designové provedení úzce navazuje i ekologické pojetí, díky kterému má být nový olympijský dům „nejudržitelnější budovou na světě“. Byť může jít pouze o tvrzení architektů, jež nelze přesně ověřit, rozhodně na tom něco bude. A nestojí to pouze na vysázených stromech a zeleni.

Základem jsou dnes již poněkud standardní, byť masivní solární panely na střeše, které jsou rozvrženy tak, aby minimalizovaly nároky rozvodné elektrické sítě. Pro vodu naopak tvůrci sáhli po sběrném systému dešťové vody, který bude sloužit pro zavlažování a splachování toalet.

S vodními zdroji se pojí také speciální pumpa napojená na Ženevské jezero v hloubce 60 metrů, jež má čerpáním vody ochlazovat teplotu uvnitř budovy a zároveň efektivně kombinovat případné vyhřívání. Veškeré prvky pak mají být monitorovány centrálním systémem.

Olympijský dům klade mimo jiné i zvýšený důraz na kvalitní vnitřní prostředí, co se týče světla. I proto má takové množství skleněných panelů, které dovnitř dostávají přírodní světlo s cílem omezovat světelné znečišťování.

Co je ale možná nejzajímavější: pro samotnou výstavbu bylo použito přibližně 95 procent veškerého materiálu z areálu, který na těchto místech stál předtím. Přesněji řečeno byl „upcyklován“ pro nutné potřeby domu. To znamená, že přítomný odpadový materiál byl přeměněn v nový, s lepší kvalitou, aby se mohl použít na výstavbu nové budovy.

Příliv ocenění

Komplex poměrně očekávaně získal řadu prestižních ocenění nejen za architekturu (1. místo na World Architecture Festival 2018 v Amsterdamu v kategorii „Office – Future Projects“), ale také za důraz na udržitelnost a ochranu životního prostředí.

Mezi ně patří certifikace LEED Platinum, švýcarský standard Minergie P. pro energeticky úsporné budovy a Swiss Sustainable Construction Standard. Co se týče nákladů, areál měl stát cca 145 milionů švýcarských franků, v přepočtu přibližně 3,2 miliardy korun, a budoval se od roku 2016. Nyní se z něj budou řídit všechny olympiády včetně té letní v Tokiu v příštím roce.