Ochrana životního prostředí je čím dál živějším tématem a ve spojitosti s ní se často řeší i plýtvání jídlem. Stravovací zařízení denně vyhodí alarmující množství jídla, protože poptávka kolísá a restauratér či třeba prodejce v pekařství si jednoduše nemohou dovolit neuspokojovat přání zákazníků.

Zbytečné plýtvání jistě mrzí mnoho lidí, a proto vznikají iniciativy, které se snaží tuto problematiku nějakým způsobem řešit. Za jedním ze zajímavých projektů stojí tři kamarádi ze Zlína, jejichž aplikace Jídlov umožňuje „lovit“ přebytečné jídlo a tím jej zachraňovat.

Matěj Káňa, Jan Talaš a Petr Lysoněk aplikaci Jídlov spustili v březnu letošního roku a její princip je jednoduchý. Zapojené podniky přes ní mohou za výhodnou cenu nabízet balíčky namíchané z přebytků z daného dne a tím minimalizovat objem jídla, které se vyhodí. Jak se hoši k boji s plýtváním dostali?

„Začali jsme vnímat sami sebe – kolik toho člověk vyhodí, kolik věcí nespotřebuje. Já nad tím nejvíce začal přemýšlet ve chvíli, kdy jsem začal sám s jídlem hospodařit na studentském bytě a soustavně jsem něco vyhazoval. Dneska těch věcí kolem sebe máme hrozně moc a pořád nakupujeme do zásob,“ vypráví Matěj Káňa, co ho přimělo situaci začít řešit.

„Seděli jsme v takové pekárně s kávou, začali jsme se o tom bavit a ptali jsme se majitelky, kolik toho oni vyhodí. Deset minut před zavíračkou totiž byly vitríny plné. Řekla nám, jak to je. Že toho denně vyhodí tak za 1 500 korun a že je to úspěch. V prodejních cenách je to 30 000 korun měsíčně, to je přeci hromada peněz,“ doplňuje Jan Talaš.

Plýtvání má mnoho podob

Autoři projektu Jídlov jsou si velice dobře vědomi, že problém plýtvání jídlem má mnoho podob. Trvalý dostatek na pultech, který lidé vyžadují, bohužel znamená tuny vyhozeného jídla, které někdo pracně vyrobil, ze surovin, jež někdo jiný pracně vypěstoval. Plýtvání vzniká na straně konzumentů, obchodníků, farmářů, i na straně dopravy.

„Situace bývá taková, že aby farmář doručil tunu nějaké plodiny, tak radši vyprodukuje 1,5 tuny. Kdyby doručil méně, platil by penále, a to je pro něj nevýhodné. Takto vysadí tunu a půl, ale když pro tu půltunu pak nemá odbyt, tak je nejjednodušší ji vyhodit. A vyhodí ji. Další problém je křivá zelenina, přeprava jídla napříč celým světem a tak dále,“ vypočítává Matěj Káňa.

Proto si spolu s kolegy našel jednu oblast, kde byli všichni přesvědčení, že mohou nejlépe pomoci. „Žijeme v digitální době, kdy každý má telefon a platební kartu. Rozhodli jsme se tedy dát lidem nějakou možnost a teď je to na nich. Oni jsou ti hrdinové, kteří pomůžou a to jídlo zachrání,“ vysvětluje Káňa význam aplikace Jídlov.

Uživatel aplikace má totiž díky jednoduchému uživatelskému rozhraní šanci zachraňovat nespotřebované jídlo a zároveň si užít moment překvapení. Balíček totiž obsahuje každý den něco jiného a uživatel dopředu neví, co přesně dostane. Podnik, který balíček skládá, je svázán jen vlastním sortimentem a předepsanou hodnotou balíčku.

„Tím, že to je mystery box, by měli odpadnout lidé, kteří jen čekají na slevu. Nemůžou si vybrat, čili ta motivace by měla být skutečně v té záchraně,“ doufá Jan Talaš.

„V aplikaci navíc pořídíte opravdu kvalitní jídlo. Nejsou to zbytky. Jsou to přebytky, které má každý podnik, protože odbyt se nedá přesně odhadnout. Stačí, aby zapršelo, a lidi zkrátka nepřijdou na jídlo a raději si sní něco v kanceláři. Restauraci pak zbude třeba půlka poledních menu,“ doplňuje Káňa.

Rozmazlenost blahobytem

Problém dnešní doby dle autorů aplikace vězí v rozmazlenosti lidí blahobytem. Člověk potřebuje plnou vitrínu jídla a neustálou maximální dostupnost potravin. „Pokud člověk přijde v půl druhé do restaurace a na poledním menu jsou již tři položky vyprodané, tak je naštvaný a příště už třeba nepřijde. Restaurace je tedy tlačena, aby toho vařila více, a jídlo pak zbývá, protože druhý den již hospoda to samé jídlo neprodá. Podobná situace je v obchodech,“ vysvětluje Matěj Káňa.

Do projektu Jídlov se může zapojit kdokoli, kdo chce omezit plýtvání jídlem ve svém podniku. Může to být pekárna, cukrárna, bistro, restaurace s polední nabídkou i třeba obchod s čerstvými farmářskými potravinami. A jak těžké je přesvědčit podniky, aby své přebytky na Jídlov zveřejnily?

„Naučili jsme se, že to je hodně o jednání s lidmi. Když třeba jednáte s majitelem restaurace, který pracuje přímo v kuchyni, a to jídlo mu prochází denně pod rukama, tak o tom přemýšlí úplně jinak. Je mu líto, když musí jídlo vyhazovat. Pak jsou lidé, kteří třeba spravují více restaurací a k té profesi nemají takový vztah, a když s nimi toto téma probíráme, tak jim spíše začnou cinkat v hlavě mince. Přemýšlejí, jak moc to pro ně bude výhodné, jak moc vydělají a to je pro ně ten rozhodující faktor – nejde jim o jídlo,“ popisuje Jan Talaš rozdílný přístup majitelů podniků.

Jídlov jako akviziční kanál

Podniky přitom mají docela slušnou motivaci, proč dát Jídlovu šanci. Ačkoli služba funguje na základě provize a z každé transakce si tedy malý kousek uzme, podnik může jen získat. Zaprvé operuje s jídlem, které by jinak vyhodil a až dosud pro něj tedy bylo utopeným nákladem, a zadruhé získává další prodejní kanál.

„Obchodníci jsou často přesvědčeni, že o nich každý ví a že ten jejich podnik už oslovil všechny, koho mohl. Není to ale pravda. Majitelé, co se do Jídlova zapojili, najednou vidí, že se lidé, kteří přišli přes Jídlov, vrací i mimo ty balíčky, protože poznají kvalitu jejich podniku. Aplikace pro ně slouží jako akviziční kanál,“ popisuje Jan Talaš, že Jídlov má pro majitele podniků i byznysový význam.

Když už pak obchodník přes Jídlov dostane k sobě do podniku, dokáže mu k balíčku z denního menu prodat třeba i pivo či zákusek, kde pak má navíc celou marži pro sebe. Smysl tedy zachraňování jídla může dávat pro obě strany, nicméně i tak ještě na Jídlov a jeho tvůrce čeká plno práce.

Kde je aktuálně nejvíc tlačí bota? „Nejspíš ve správném vyrovnání nabídky a poptávky. Pokud bude příliš podniků a málo lidí, kteří si přijdou jídlo ‚ulovit‘, podnikům se bude zdát, že služba nefunguje a nebudou chtít pokračovat. Pokud bude příliš lidí na malou nabídku, samozřejmě nebudou spokojeni a aplikaci už víckrát neotevřou,“ líčí složitosti škálování služby Matěj Káňa.

Praha je brána do zbytku republiky

Aktuálně Jídlov využívá 5 000 uživatelů a do platformy jsou se svými balíčky zapojené podniky ze 4 měst – od domovského Zlína přes Olomouc a Uherské Hradiště až po Prahu, na níž se kluci nyní chtějí více zaměřit. V hlavním městě totiž sídlí mnoho celorepublikových řetězců a ty chtějí službu nejprve otestovat v Praze. Právě v největších městech se totiž koncentruje nejvíce studentů a obecně lidí, pro které jsou environmentální problémy tématem, jímž se chtějí nějak zabývat.

V hlavním městě je nyní do Jídlova zapojeno například holešovické Bistro8, dvě pobočky CrossCafe, bistro Mezi Srnky a také kantýna Automat Churchill. Domluvené je rovněž zapojení kaváren Studio 54, Café Level a jedné vršovické pekárny. Tvůrci aplikace věří, že bude nabídka dále růst a brzy si přijde na své výrazně větší množství lidí s chutí zachraňovat jídlo. Do aplikace se totiž zaregistrovalo mnoho lidí i z měst, která pokrytá ještě nejsou.