Ať se to někomu líbí, nebo ne, chytré hodinky už nepatří mezi produkt určený pouze pro technologické nadšence a fanoušky inovací. Stává se z nich každodenní součást stále větší počtu lidí, kteří pomocí nich nejen kontrolují čas, ale měří své sportovní aktivity, hlídají své zdraví nebo efektivně komunikují. A byť si klasické mechanické hodinky z dílen renomovaných, zejména švýcarských firem stále zachovávají svůj punc, na tuto oblast zkrátka nestačí.

Synonymem pro chytré hodinky se za posledních několik let staly Apple Watch, jež definují vývoj tohoto trhu. Logicky v tom však Apple není sám. Snaží se i například Samsung, Huawei nebo třeba Fitbit, který na to jde přes fitness zaměření. Existují ale i výrobci vyvíjející takzvané hybridy, jinak řečeno hodinky se softwarovými funkcemi, které na první pohled vypadají jako ty klasické.

Jejich cíl je pak zcela zřejmý: potěšit obě skupiny lidí. Hledají optimální kompromis, jak příznivcům digitálních funkcí doručit technologicky dobrý produkt, ale zároveň přinést zážitek z kontrolování času na tradičním (kulatém) ručičkovém ciferníku. Tuto synergii prosazuje i švýcarský hodinkářský projekt Sequent.

Helvétský kříž v pražských kancelářích

Vývojem hybridních hodinek se firma Sequent zabývá od roku 2015, kdy oficiálně vznikla. Její etablování na trhu je však mnohem zajímavější a nestojí pouze na zápisu do rejstříku. Ústřední postavou Sequentu je totiž Švýcar Harry Guhl, expert na hodinky, který už několik let žije se svou manželkou v Praze.

K Česku má však Guhl i profesní vztah – byl to on, kdo vzkřísil legendární hodinářskou značku Czapek, za níž stojí tuzemský rodák František Čapek. Ten se narodil v českých Semonicích, následně s rodinou emigroval do Polska a v roce 1845 založil značku Czapek. O Guhlovi se tak rázem začalo v tuzemských luzích a hájích více mluvit, ostatně i proto, že na palubu získal investory, jako je bývalý fotbalista Patrik Berger nebo zakladatel finanční skupiny Wood & Company Jan Sýkora.

I díky nim se mu podařilo značku Czapek oživit sám přiznává, že bez pomoci českých investorů by to nedokázal. Ti stejní investoři se mimo jiné začali zajímat i právě o společnost Sequent, kterou Guhl bere jako svůj hlavní projekt, okolo něhož postavil silný tým. A důležitou část tvoří opět Češi.

Ve firmě tak můžeme najít českou stopu v podobě IT experta Pavla Šicha, který se specializuje na softwarovou architekturu (a který se v minulosti podílel na obnovení další české značky hodinek Chronotechna), provozního ředitele Václava Vlka nebo Petry Guhl, manželky Harryho. Ta je jednatelkou českého zastoupení Sequent Lab. Čeští zástupci jsou i v oddělení marketingu nebo divizi pro vývoj aplikací.

Spolu s dalšími inženýry, designéry, softwarovými odborníky a ostatními pracovníky pak i v pražských kanceláří vyvíjí SuperCharger. Nejde tu však o nabíjecí stanice Tesly, ale hybridní hodinky s elegantním designem, které se nově rozšiřují o druhou generaci, jednoduše nazvanou jako SuperCharger².

Z jistoty k revoluci

Pokud jste někdy narazili na první generaci hodinek, kterou Guhl se svým společníkem Adrianem Buchmannem vloni představil v rámci úspěšné kampani na Indiegogo, víte, že hlavními devizami byly decentní vzhled (s vypouklým sklíčkem) a trackovací schopnosti včetně základního notifikačního systému.

Nešlo o žádný ryze inovativní produkt, byť se i tak podařilo Sequentu od podporovatelů nasbírat okolo 1,2 milionu dolarů (přes 28 milionů korun). Byla to taková sázka na jistotu, která nikoho neurazila, ani naprosto neoslnila. Nyní je situace odlišná.

Nástupce v podobě SuperCharger² totiž nabízí dvě zcela nové funkce, díky nimž by mohl uchvátit i ty největší fanoušky chytrých hodinek.

Hýbejte se, pak hodinky nevybijete

Stejně jako každé jiné chytré (hybridní) hodinky i SuperCharger² mají integrovanou baterii. Její princip je však naprosto odlišný od toho, co znáte od ostatních výrobců.

Sequent vyvinul unikátní mechanismus, který funguje na bázi přetváření 100% čisté kinetické energie na elektrickou. To znamená, že s každým pohybem ruky se baterka částečně napájí. Jinak řečeno: pokud se „neustále“ hýbete, hodinky se vám teoreticky nemohou vybít. A pokud byste se hýbat přestali, můžete odpočívat třeba i dva roky – takovou dobu by hodinky měly podle Guhla vydržet při plné kapacitě baterie.

To ostatně koresponduje s důrazem na fitness a sportovní využití: nové superchargery totiž nabídnou i vlastní aplikaci, v níž budete moci sledovat kroky, vzdálenost, kalorie a další prvky znázorňující vaši denní (nebo týdenní či roční) aktivitu. Po vzoru Apple Watch přináší i takzvané půlkruhy aktivity, které byste měli plnit. Zajímavé ale je, že půlkruh bude i v analogové podobě přímo v ciferníku.

Aby hodinky ještě více motivovaly k pohybu, budou vás odměňovat kryptoměnami, respektive speciálními body Sequent Coin, které lze směňovat v e-shopu (zatím nespecifikováno kterém) za další produkty. Podle Guhla půjde především o věci spojené se sportem a zdravím, ale pokud se podaří tento model dobře nastavit, záběr by se měl v budoucnu rozšířit. Údajně by mohl být dostupný i bitcoin a další digitální měny.

Ekologický design korunovaný cenou Red Dot

Za zmínku pak stojí i samotný design hodinek. Na něj lze totiž pohlížet ze dvou úhlů. Ten první je charakterizován prestižním oceněním Red Dot, ten druhý vychází ze skutečnosti, že všechny nabízené pásky (včetně vybraných vnitřních komponent) budou částečně tvořeny i z plastového odpadu nasbíraného v oceánech.

Sequent uvádí, že na jeden náramek mají být spotřebovány tři plastové lahve o objemu 330 mililitrů a ve výsledku tak bude firma nabízet několik různých variací ciferníků a pásků, které potěší jak fanoušky modré, tak příznivce černých nebo hnědých odstínů.

Kompletní portfolio je dostupné na profilu kickstarterové kampaně, kde hodinky startují. Již nyní se na ně vybralo téměř 400 tisíc dolarů (9,4 milionu korun), čímž výrazně překročily svou minimální, 50tisícovou hranici.

Nejlevněji je SuperCharger² možné koupit za 189 švýcarských franků (zhruba 4,5 tisíce korun) s tím, že jakmile se dostanou do oficiálního prodeje, jejich cena patrně poroste. Doručovat se mají začít v lednu 2020, a to po celém světě.