Rychle a zeleně. Americký startup Boom vyvíjí nadzvukový letoun, kterému zajistí nulovou uhlíkovou stopu

boom-xb1

Foto: Boom

Vizualizace nadzvukového letounu XB-1 od Boom Supersonic

0Zobrazit komentáře

Být rychlejší než zvuk, to je meta, které se člověku podařilo díky nadzvukovým letounům dosáhnout již v roce 1947, kdy potřebnou rychlost poprvé překonal letoun Bell X-1. Od té doby je nadzvuková rychlost běžnou výbavou řady armádních letounů a díky výrobcům Concorde a Tupolev bylo jeden čas možné rychlostí zvuku i běžně cestovat. Na zašlou slávu obou cestovních letadel chce navázat startup Boom Supersonic, a to ve zcela zeleném duchu.

Velký hluk, nehospodárnost a technické problémy, které vedly k tragické nehodě, to byly jedny z hlavních důvodů, proč éra nadzvukové civilní přepravy trvala tak krátce. Po ukončení programů Concorde a Tupolev Tu-144 to vypadalo, že korzování vzdušným prostorem v rychlostech překračujících rychlost zvuku zůstane pouze výsadou armádních pilotů.

V posledních letech se však objevila řada nových projektů, které chtějí nadzvukovou rychlost navrátit do rukou civilních pilotů.

boom-supersonic-overture2

Foto: Boom

Nadzvukový letoun Overture od Boom Supersonic

Snaží se o to například Lockheed Martin ve spolupráci s vesmírnou agenturou NASA, jejichž letoun X-59 QueSST by měl vzlétnou za dva roky. Své nadzvukové letadlo Aerion AS2 chce za tři roky do vzduchu dostat Aerion ve spolupráci se společností Boeing. A ve stejném časovém horizontu by svůj nadzvukový letoun Overture ve vzduchu rád viděl i startup Boom Supersonic.

Ještě než se však pustí do prací na letounu Overture, který by měl být schopen pojmout až 55 cestujících, pracuje Boom na menším letounu XB-1, který se má stát demonstrací jeho technologických schopností i ekologických možností vývoje takového letounu. Americký výrobce totiž oznámil, že projekt konceptu XB-1 bude zcela uhlíkově neutrální.

To je poměrně zajímavé prohlášení, jelikož letoun není vybaven hybridním, ani elektrickým pohonem. Jak se tedy oné uhlíkové neutrality dosáhne? Bude to kombinací ekologičtějšího tryskového paliva a nákupem zelených kreditů, tedy podporou projektů redukujících produkci uhlíku. Veškeré kroky a vydané finance, které Boom Supersonic v rámci své zelené strategie vydá, by měly zcela zahladit neekologické stopy, jež za sebou zanechá. V mnohém tak jeho strategie připomíná kroky letecké společnosti EasyJet.

boom-supersonic

Foto: Boom Supersonic

Novou strategií chce Boom Supersonic dosáhnout co nejudržitelnějšího vývoje svých letounů

XB-1

Foto: Boom Supersonic

Testování trysky s novým typem ekologického leteckého paliva

Možná si říkáte, že ve své podstatě je ona „bezuhlíkovost“ pouhý výmysl a vše je děláno jen pro větší atraktivitu celého projektu. S tím lze do určité míry souhlasit, ovšem na druhou stranu je financování projektů snažících se kompenzovat produkci CO2 lepším řešením než ignorování následků vlastního podnikání.

martin-rozhon-boxed

Přečtěte si takéInvestuji do lídrů s dobrou karmou, po prodeji firmy jsem v tom all in, říká Martin Rozhoň v CzechCrunch PodcastuInvestuji do lídrů s dobrou karmou, po prodeji firmy jsem v tom all in, říká Martin Rozhoň v CzechCrunch Podcastu

Velice zajímavé je i zmíněné ekologické palivo, které Boomu dodává společnost Prometheus Fuel. Ta pro výrobu paliva používá energii získávanou z obnovitelných zdrojů, solárních či větrných elektráren. Tato energie je následně využívána při přetváření oxidu uhličitého, získávaného ze vzduchu, na letecké palivo. Toto palivo Boom již testoval během pozemních testů a výsledky nasvědčují tomu, že by jej mělo být možné použít i ve vzduchu.

Testování XB-1 by mělo být zahájeno během letošního léta. Informace získané z testů, které se budou provádět v Mohavské poušti, poslouží pro vývoj trojnásobně většího modelu Overture. Jak informoval magazín TechCrunch, o jeho služby již projevily zájem japonské aerolinky či Virgin Richarda Bransona.