Jak bude vypadat letadlo blízké budoucnosti? Otázka, kterou si kladou i inženýři Airbusu. Výsledkem jejich bádání je mimo jiné unikátní koncept letounu, který dostal jméno Maveric. Letoun do V ohromuje nejen svým atypickým tvarem, ale i jedinečným interiérem.

Co možná nejrychlejší přesun z bodu A do bodu B je doslova lidskou posedlostí. Koňské postroje, šlapací kola, vlaky, automobily, letadla, to všechno jsou vynálezy, jejichž cílem bylo pomoci dopravit člověka na určení místo v kratším čase, než se to dařilo vynálezu předchozímu.

21. století není v tomto ohledu výjimkou, rychlost je nesmazatelně vryta do základů celé naší společnosti, ovšem její glorifikace začíná být podmiňována jejím dopadem na životní prostředí. Za vše mluví aktuální vlna elektromobility v automobilovém průmyslu, která se postupně vkrádá do našich životů a začíná zabírat stále větší podíl na automobilových trzích.

Podobné tendence lze pozorovat i u dalších odvětví dopravy, jako je ta lodní či letecká. V ní se objevuje stále větší množství malých letounů, které jsou, respektive v budoucnu budou schopné za využití čistě elektrické energie přepravit menší počet osob v rámci lokálních vzdáleností. Kam si však elektrický pohon razí cestu velice složitě, jsou velká dopravní letadla, pro jejichž potřeby jsou klasické akumulátory prozatím nedostačující.

Výrobci dopravních letadel proto musí hledat jiné způsoby, jak produkci emisí svých letounů omezovat. Inženýři Airbusu se proto zaměřili na tvar a zcela přepracovali klasické pojetí letadla. Prototyp pojmenovaným Maveric (zkratka pro Model Aircraft for Validation and Experimentation of Robust Innovative Controls), který se představil na letecké výstavě v Singapuru, nerozlišuje mezi trupem a křídly, jak je to nyní u letadel běžné, protože všechny tyto části spojuje do jednoho uceleného celku. Tato koncepce by měla přispět k dramatickému snížení spotřebovaného paliva až o 20 %.

Budoucnost létání

Airbus, který momentálně platí za největšího výrobce dopravních letadel, prozatím představil jen 2 metry dlouhý a 3,2 metru široký model novinky. Na projektu však pracuje již od roku 2017 a od června roku 2019 by měl být model testován i ve vzduchu, v čemž chce Airbus pokračovat minimálně do poloviny tohoto roku.

Inovativní tvar navíc nepřináší pouze úsporu paliva. Díky tomu, že je letoun v podstatě jedním velkým křídlem, mají inženýři daleko větší možnosti, jak integrovat inovované pohonné systémy i jak pojmout vnitřní uspořádání prostoru letadla, který se nemusí omezovat jen na jednu uličku a dvě postranní řady míst k sezení.

Tento fakt Airbus nastínil v rámci svých vizualizací, které zobrazují prostorný interiér s různým pojetím uspořádání sedadel, atraktivním ambientním osvětlením a dalšími zajímavostmi z dílny Airbusu. Mezi ně patří například multimediální prostředí pro cestující v první třídě, které se zobrazuje přímo na stěně letounu.

„Airbus využívá nové technologie k průkopnictví budoucnosti letectví. Testováním nových konfigurací letadel je schopen vyhodnotit jejich potenciál a určit, které projekty jsou životaschopné. Ačkoliv v současné době nemáme konkrétní časový plán pro uvedení letounu do provozu, tato technologická demonstrace může být nápomocna při přepracovávání architektury komerčních letadel pro co nejekologičtější a udržitelnou budoucnost leteckého průmyslu,“ uvedl v oficiálním prohlášení Jean-Brice Dumont, výkonný viceprezident technického oddělení Airbusu.

Ve svém hledání ideálních tvarů a technologií Airbus již dříve představil koncept letadla hledajícího inspiraci v ptačí říši. Zároveň pracuje na projektu E-Fanx X, tedy hybridním elektrickém letounu o střední velikosti. A nesmíme zapomenout ani na elektrický letoun Vahana spadající do kategorie eVTOL, tedy elektrických letadel s vertikálním vzletem i přistáním. Maveric je tedy jen jednou z cest a Airbus rozhodně není první, kdo koncept sloučeného trupu s křídly rozpracoval.

Již minulý rok Air France-KLM představila koncept Flying-V, tedy letoun s tvarem jednoho velkého křídla bez trupu. I Flying-V by měl ušetřit přibližně 20 % spotřebovaného paliva a tedy 20 % vyprodukovaných emisí, kterých letecká přeprava vyprodukuje 2,5 % z celosvětového objemu, přičemž tento podíl rok od roku narůstá.