Veřejně dostupná nejsou otevřená. Atlas cen zveřejnil data o cenách nemovitostí a podle katastru porušil zákon
Cílem Atlasu cen je větší transparentnost na realitním trhu
Data Katastrálního úřadu o konkrétních prodejních cenách nemovitostí jsou veřejně dostupná – přímo na stránkách jsou k dispozici všem uživatelům, kteří jsou ochotni za ně zaplatit. Český startup tak v boji za větší transparentnost realitního trhu tato data veřejně a bezplatně publikoval v rámci Atlasu cen. Podle katastru tím však porušil zákon.
Data dostupná veřejnosti totiž nejsou otevřená data a s ohledem na stále větší boj o ochranu osobních údajů se pravděpodobně transparentnost transakcí bude spíše nadále snižovat, než aby se zvyšovala.
Zpřístupnit komukoliv reálné prodejní ceny nemovitostí v celé České republice zdarma, bez čekání a bez nutnosti zadávat osobní údaje, a díky tomu přinést více transparentnosti do procesu prodeje nemovitostí, při kterém se většina lidí spoléhá na služby realitních kanceláří a nedokáže jednoduše posoudit jejich kvalitu.
S takovým cílem minulý týden spustila česká společnost Reas (pod oficiálním názvem Nexter Company) novou službu Atlas cen. „Chceme rozsvítit světlo na českém realitním trhu, který je džunglí, ve které se nezkušený prodávající snadno ztratí,“ uvedl při spuštění Michal Makoš, CEO Reasu působícího pod záštitou investiční skupiny Miton.
V rámci Atlasu tak je možné zjistit vývoj reálných prodejních cen nemovitostí, které pocházejí z Katastru nemovitostí, ale také informace o tom, jak dlouho se byt prodával, nebo o kolik procent za tu dobu jeho cena klesla. Pro Prahu mají být data dostupná za poslední dva roky, u zbytku republiky za poslední rok.
Data o cenách konkrétních nemovitostí se před spuštěním dala sehnat pomocí výpisu přímo z Katastru nebo od jiných platforem, jež si data od katastru kupovala. V těchto případech je však nutné za data zaplatit, vyplnit osobní údaje a čekat na vyřízení požadavku.
Od Atlasu cen si Reas slibuje reálnější představy prodávajících o hodnotě jejich nemovitosti, které jsou často zkreslené cenami z realitních serverů, protože bývají nadsazené. Při snaze majitele prodat nemovitost za co nejvíc však riskuje prodloužení doby prodeje a také to, že se z ní stane „ležák“, o který není zájem.
„Naší snahou určitě není lézt lidem do soukromí.“
„Naším cílem je razantně zjednodušit a zrychlit proces prodeje nemovitosti. K tomu potřebujeme zpracovávat velké množství dat. A když už tato data máme, rozhodli jsme se je nabídnout bezplatně i veřejnosti,“ dodal při spuštění služby Makoš.
Zatímco služba byla veřejnosti představena minulé pondělí, již ve středu se jí dostalo negativní mediální pozornosti. Zpravodajský server iRozhlas publikoval reportáž kritizující fakt, že data o některých nemovitostech obsahují také jména původních a nových vlastníků (což jsou na webových stránkách katastru veřejně dostupné informace bez nutnosti zadávat osobní údaje nebo platit) a v některých případech také fotografie z inzerce. Právě tyto údaje následně Reas stáhl.
„Naší snahou určitě není lézt lidem do soukromí, ale dát jim větší přehled o skutečných cenách nemovitostí. Proto jsme z Atlasu cen odstranili fotografie daných nemovitostí, které nejsou pro tento účel nezbytné, a také odkaz na vlastníky zapsané v katastru,“ reagoval Makoš pro CzechCrunch.
Atlas cen podle katastru porušuje zákon
V případě Atlasu cen však nejde o jediný problém. K případu se vyjádřil také Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), který má správu katastru nemovitostí na starosti. A právě podle něj Reas (respektive Nexter Company) data o cenách nemovitostí nepublikoval v souladu se zákonem.
„Nexter Company byla dnes (ve středu 19.2. – pozn. redakce) vyzvána k ukončení zveřejňování cenových údajů v aplikaci Atlas cen, neboť takový postup není v souladu s § 53 katastrálního zákona. Pokud se tak nestane, tak by mělo být zahájeno správní řízení o porušení pořádku na úseku katastru (§ 57 katastrálního zákona),“ potvrdil pro redakci CzechCrunch ředitel ČÚZK Karel Večeře.
Úřad podle něj poskytuje cenové údaje pouze identifikovaným uživatelům, a to buď dálkovým přístupem přes internet (celkový počet těchto uživatelů je 35 tisíc), nebo při osobní návštěvě katastrálního úřadu po prokázání totožnosti – protože to tak vyžaduje zákon.
Další přímé šíření údajů o reálných prodejních cenách však zákon nedovoluje. Bez porušení katastrálních předpisů je možné ceny nemovitostí podle ČÚZK šířit jedině v případě, že projdou dalším zpracováním, například v přepočtu na cenu za metr čtvereční.
„Pokud je to navíc třeba průměr za více bytů v jednom domě, tak je to dokonce blíže k naplnění záměru poskytnout orientační informaci o aktuální tržní ceně, než kdyby tam byly konkrétní ceny za konkrétní byty,“ doplňuje Večeře s tím, že v souladu se zákonem je pravděpodobně šíření konkrétních cen i v rámci uživatelsky uzavřeného systému, což využívají například některé banky či znalecké kanceláře.