Jeden postřik a ovoce jen tak neshnije. Startup Apeel zvyšuje trvanlivost potravin a nabírá čtvrt miliardy dolarů
Asi to znáte. Koupíte si ovoce, abyste po pár dnech zjistili, že se vám v misce pomalu rozkládá. Nejprve se z ní neviditelně odpařuje voda. Poté se dovnitř dostane kyslík, který zahájí hnití. Následně se díváte na něco, co zdravé ovoce jen vzdáleně připomíná a vy otevíráte koš, kam kusy s lítostí vyhazujete.
Pro západní civilizaci jde o zcela běžnou věc, nad kterou se možná ani tolik nepozastaví. Jablko zkrátka shnilo, tak se vyhodí. V širším měřítku ovšem lidé tímto přístupem přispívají k pohromě přirozeného potravinového systému, což je hrozbou zejména pro rozvojové země, kde není dostatek jídla.
Obecně platí, že až jedna třetina vyprodukovaného jídla nikdy není zkonzumována a končí na skládkách. Alespoň to tvrdí vědecké studie, které často zmiňují, že zatímco osm lidí se nají, zbylý jeden trpí hladem. Tato nelichotivá rovnice by se přitom dala řešit novou, efektivnější metodou.
Jedním ze startupů, který se o zvrácení tohoto negativního trendu snaží, je americký Apeel Sciences. Pokud sledujete inovace v potravinářském průmyslu, pravděpodobně jste o jejich byznysu již slyšeli. I proto, že nejde o žádný nový projekt, nýbrž ustálený tým vědců a inženýrů, který pospolu pracuje už osm let.
Jádro jejich podnikání spočívá ve vývoji specifického, přírodního a zcela poživatelného obalu, který by ovoce a zeleninu chránil před hnilobou násobně delší dobu než normálně. Zjednodušeně řečeno tak úmyslně zvyšuje jejich trvanlivost, aniž by používal škodlivé chemikálie nebo plastové materiály.
Když pesticidy nejsou potřeba
Vše se odvíjí od kombinace lipidů obsažených ve slupkách nebo semínkách ovoce či zeleniny. Ty jsou pro nás v drtivé většině nezávadné (vyjma alergiků) a můžeme je i sníst, což Apeel Sciences motivovalo k využití jejich síly jako dodatečné ochranné vrstvy, respektive bariéry proti rychlému zkažení.