Do 15 let chceme odstranit využití zvířat při výrobě jídla, říká tvůrce Impossible Burgeru a získává další půl miliardu dolarů

impossible-burger

Impossible Burger

0Zobrazit komentáře

To, co začalo burgerem z falešného masa, se postupně rozrůstá do celého světa v nejrůznějších formách, od balené náhrady mletého hovězího až po vepřové maso, včetně párků. Firmy jako Beyond Meat nebo Impossible Foods vzaly svět náhražek za klasickou živočišnou stravu útokem a zákazníci si začínají zvykat. A zatímco Beyond Meat je mimo americký trh dostupný i v mnoha dalších zemích a zároveň válčí na burze, Impossible jde pomalejšími kroky.

Firma, která vznikla v rukou 65letého Patricka O. Browna, profesora na Stanfodrské univerzitě, neměla delší dobu povolení na prodej mletého masa i hotových burgerových placek v klasických obchodech, a tak se začala spojovat s nejrůznějšími sítěmi restaurací, včetně amerického Burger Kingu, kde by své Impossible Burgery nabízela. Sázka se vyplatila, lidé si je oblíbili a to jen akcelerovalo vstup produktů do retailu.

Na urychlení výroby, distribuci do ještě větší sítě supermarketů a především lokální i mezinárodní expanzi nyní Impossible Foods získává půl miliardy dolarů (necelých 13 miliard korun) od Mirae Asset Global Investments i několika původních investorů. Celkově už má tak startup, který byl založen téměř před 9 lety, na kontě 1,3 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun) v investicích a bude se maximálně soustředit na komercionalizaci svých produktů.

patbrown

Foto: Impossible Foods

Zakladatel a šéf Impossible Foods Patrick O. Brown

„Naší misí je nahradit nejdestruktivnější technologii na světě – využití zvířat při produkci jídla –, a to do roku 2035,“ říká k investici zakladatel a šéf Impossible Foods Patrick O. Brown.

„Abychom to dokázali, musíme každý rok v dalších 15 letech zdvojnásobovat produkci a přitlačit na výzkum a inovace. Trh se vyvíjí, ale globální poptávka po jídle tu bude pořád a neustále se zvyšuje. Naši investoři tak nevěří pouze v misi, na které jsme, ale zároveň vidí obrovskou příležitost v investici do platformy, která změní globální stravovací systém,“ doplňuje Brown směle.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Náhrada masa navíc nebyla nikdy tak aktuální jako v posledních týdnech, kdy se ve světě rozšiřuje koronavirus a ovlivňuje prakticky vše, včetně produkce masa i dalších druhů potravin. Impossible Foods s výrobou nepřestává, pouze zpřísnil hygienické podmínky výroby, eliminoval návštěvy a zaměstnance mimo výrobu nechává pracovat z domu.

Vedle rozšíření na další trhy se rozroste také spolupráce Impossible Foods s Burger Kingem, který se se startupem dohodl na rozšíření takzvaného Impossible Whopperu do všech svých amerických poboček, kterých je 7 tisíc. Právě Burger King stál za největším rozmachem Impossible Foods a byl jeden z prvních, který něco obdobného nabízel. Firma kvůli tomu musela dokonce mnohonásobně navýšit kapacity výroby v kalifornském Oaklandu.

impossible-burger-king-min

Foto: Impossible Foods

Impossible Croissan’wich pro Burger King

Podobně uzavřela s americkou firmou spolupráci také sanfranciská služba DoorDash na rozvoz jídel. Pro restaurace, které nabízí rostlinný burger, otevřela speciální kategorii „Impossible Cuisine“. A další obdobné spolupráce by měly následovat. Impossible Burger prozatím není prakticky možné koupit v Česku, na svém menu ho má pouze pražská pobočka sítě Hard Rock Café, ale to by se mohlo v letošním roce změnit. Jiného dodavatele pro svůj rostlinný burger musela najít i evropská síť Burger Kingu včetně českých poboček.

Vedle Impossible Foods nebo zmíněného Beyond Meat ale naskakují do rozjetého vlaku s náhražkami masa i další hráči. Rostlinnou variantu masových kuliček letos přinese IKEA, ve Velké Británii vzniká startup, který chce nabízet kuřecí kousky, podobně jako Beyond Meat, jenž se spojil s americkým KFC a nabízí kuřecí nugety. V Česku pak od příštího měsíce pak začne prodávat rostlinné burgery výrobce alternativní stravy Mana.

V Prusa Research rozjeli na 3D tiskárnách výrobu ochranných štítů. Prvních 10 tisíc kusů věnují ministerstvu zdravotnictví

prusa-stit1

Foto: Prusa Research

Josef Průša s ochranným štítem z vlastní 3D tiskárny

0Zobrazit komentáře

Od dnešního dne máme všichni povinnost nosit při pohybu venku ochranné prostředky dýchacích cest, tedy roušky, respirátory, nebo alespoň šály či šátky. Pro absolutní ochranu bychom si však měli chránit i ruce a oči. Nám většinou postačí obyčejné brýle, ovšem lékaři potřebují o něco sofistikovanějších ochranu v podobě štítů. A právě na tuto ochrannou pomůcku vyráběnou pomocí 3D tisku se nyní začal soustředit Josef Průša a jeho firma Prusa Research.

Celou republikou v posledních dnech silně rezonuje apel na nošení ochrany dýchacích cest v podobě roušky či respirátorů. Jejich nošení je od dnešního dne dokonce i povinností na základě nařízení vlády. Problém je ovšem v tom, že se jedná o nedostatkové zboží. Proto na výrobu roušek přesedlala řada domácností, firem a dalších organizací.

Příkladem může být například Technická univerzita v Liberci, která začala vyrábět roušky z nanomateriálu, nebo ČVUT, které rozpracovalo podobu respirátoru vyráběného pomocí 3D tisku. V tomto ohledu obracelo mnoho lidí zrak i na Prusa Research, výrobce vlastních 3D tiskáren a jednoho z průkopníků této technologie v České republice.

prusa-stit3

Foto: Prusa Research

Tisknutí ochranných štítů na farmě 3D tiskáren Prusa Research

Prusa Research patří mezi společnosti, které začaly zavádět ochranná opatření v souvislosti s šířením nákazy koronaviru ještě předtím, než nákaza přišla do Čech. Začala svým zaměstnancům proplácet storna cest do zahraničí, vyrábět si vlastní dezinfekci, nainstalovala do výroby termokamery a navýšila svým zaměstnancům sick days. Později si začala lámat hlavu nad tím, jak pomoci s nedostatkem ochranných respiračních pomůcek. A s řešením nakonec přišli. Respirátor to ovšem není.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak potvrdil Josef Průša na blogu společnosti, efektivní respirátor vyráběný pomocí 3D tisku byl v řešení. Ovšem po důkladném zvážení bylo rozhodnuto, že bude lepší věnovat energii do něčeho, kde bude jistota 100% účinnosti, než do respirátorů, u kterých je problém s těsněním a pórovitostí.

„Strávili jsme mnoho dnů výzkumem a rád bych vyjádřil určité obavy, které mám v souvislosti s 3D tištěnými respirátory. Nemám v úmyslu odrazovat vás od pokusů, se kterými se nyní roztrhl pytel, ale když zvážíte možná rizika, zjistíte, že klasický FFF 3D tisk možná není pro výrobu respirátorů tou nejlepší volbou,“ píše Josef Průša.

Štít proti nákaze

Během svého hledání v Prusa Research narazili na ochranou pomůcku, kterou jsou jejich tiskárny schopny bez problému vyrábět. Tou jsou ochranné obličejové štíty určené pro lékaře. „Komu jinému bychom se ostatně nyní měli snažit pomoct než lidem, kteří se o nás budou starat, až nám bude nejhůř? Tyto štíty ochrání jejich oči a tvář od kašlání a kýchání pacientů a jsou perfektním doplňkem k respirátoru,“ říká Josef Průša.

V Prusa Research vyzkoušeli desítky vývojových verzí a vyrobili dva prototypy, které byly předány Ministerstvu zdravotnictví. Na celém vývoji se podílel také doktor Martin Havrda z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, který na celý proces dohlížel z lékařského hlediska. Dnes byla zahájena produkce vybraného prototypu, který bude testován přímo v ostrém provozu právě ve vinohradské nemocnici.

prusa-stit2

Foto: Prusa Research

Představování prototypu ochranného štítu ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi

Prusa Research je se svou výrobní kapacitou schopen vyrobit až 800 ochranných štítů za den. Rychlost výroby podléhá především rychlosti laserového plotru, na kterém jsou vyřezávány průhledné kryty štítů. Pokud by se toto omezení eliminovalo, bylo by možné vyrábět až 4 tisíce ochranných štítů za den.

Náklady na výrobu jednoho štítu jsou přibližně 20 korun s tím, že prvních 10 tisíc kusů bude věnováno Ministerstvu zdravotnictví. Průša chce zároveň umožnit tisk finálního modelu, který projde testováním v provozu, všem ostatním, aby i oni mohli tuto ochrannou pomůcku tisknout na svých tiskárnách, ať už pro své vlastní použití či pro další osoby, u kterých je zvýšené riziko nákazy.

Josef Prusa_Prusa Research_005

Přečtěte si takéJosef Průša: Jak v Prusa Research minimalizujeme škody a vedle 3D tiskáren si vyrábíme i vlastní dezinfekceJosef Průša: Jak v Prusa Research minimalizujeme škody a vedle 3D tiskáren si vyrábíme i vlastní dezinfekce

„Pokud máte kapacitu a nástroje, můžete si vše začít připravovat už nyní, ještě před finálním designem. Teď je nejlepší chvíle na to, vyladit svou tiskárnu a zásobit se materiálem, abyste mohli začít tisknout hned, jakmile vydáme finální model. Myslím, že většina dílen a labů bude mít všechny potřebné nástroje k dispozici – 3D tiskárnu, laserový plotr a nůžky. To je opravdu všechno,“ říká Josef Průša.

prusa-stit4

Hotové ochranné štíty z 3D tiskáren Prusa Research

A zároveň apeluje: „Vždy se nejprve domluvte s nějakým odborníkem a ujistěte se, že nastavení vaší výroby odpovídá požadovaným standardům – a nebuďte naštvaní, pokud budou k nabídce vaší pomoci podezřívaví nebo skeptičtí. Nemůžu už to asi důrazněji zopakovat – snažte se neztěžovat situaci těm, kteří se snaží pomáhat nemocným.“

mafia-old-country-domovina-02

Přečtěte si takéNová Mafia: Domovina ukazuje první záběry ze hryTakhle se hraje nová Mafia. Podívejte se na exkluzivní záběry z pokračování české legendy, už brzy vyjde

Průša připomíná, aby lidé nezapomněli, že virus může „žít“ na plastových částech více než 48 hodin a tyto části pak po použití není snadné sterilizovat. „Námi vyráběné štíty jsou proto zamýšlené jako jednorázové. Alespoň do té doby, než přijdeme na to, jak vytištěné části spolehlivě sterilizovat,“ vysvětluje a na blogu vyjmenovává také řadu preventivních opatření, kterými se v Prusa Research řídí.

Mimo ochranných štítů se v holešovické firmě chtějí brzy pustit i do tisku speciálních ochranných brýlí a spolu s tím spouští také designérskou soutěž. V té mají soutěžící za úkol navrhnout každodenní věci, kterých může být během karantény nedostatek, nebo které jsou schopny minimalizovat riziko nákazy. O všechny novinky vytvoření v rámci této iniciativy se Prusa Research následně rádi podělí.