Konec dohadů o parkovací místo aneb jak jsme v Pricefx vyřešili problém s parkováním díky férovému botovi

Tomáš LamrTomáš Lamr

tomas-lamrKomentář

Foto: Pricefx

Tomáš Lamr, Principal Software Engineer v Pricefx

0Zobrazit komentáře

Znají to asi všichni, kteří do práce jezdí autem, ale u kanceláří mají jen omezený počet parkovacích míst. Pár vyvolených neustále parkuje v pohodlí kousek od vchodu a zbytek musí kroužit v přilehlých ulicích, což se může protáhnout na nekonečné minuty.

Stejný problém řešili také v německém startupu Pricefx, který má v Česku hlavní vývojářské centrum a loni do něj investoři poslali dalších 600 milionů korun. U svých karlínských kanceláří v Praze má pouze pár parkovacích míst, a tak řešil, jak s nimi nakládat férově.

Tomáš Lamr, který v Pricefx působí jako Principal Software Engineer, teď v komentáři pro CzechCrunch popisuje, jak si ve firmě napsali férového bota, se kterým už teď nejen řeší parkování, ale také sdílí kanceláře a vybírají, kdo bude dělat pro celý tým snídani.

***

Téměř před rokem jsme začali mít problém s parkovacími místy v naší kanceláři v Karlíně. Přicházelo stále více nových lidí, ale v naší budově na Křižíkově už nebyla další parkovací místa k pronájmu. Vyvstala tak otázka, jak rozhodnout, kdo, kdy a kde bude parkovat.

Naštěstí jsme odvrátili hrozbu použití nějakého rezervačního systému a udělali to jinak – férově. Výsledkem je, že se tento večerní a víkendový projekt rozrostl a vyřešil nám také problém s obsazováním pracovních stolů a dalším „managementem sdílení“ a to především tak, že se žádný management nekoná a vše se deleguje na aplikaci Holdybot, kterou jsme vytvořili.

price-fx-praha-office

Foto: Pricefx

Pražská kancelář Pricefx

Problém: Nejdřív začneme s parkovacími místy. Představte si, že máte 10 parkovacích míst, na kterých chce denně parkovat skupina 5 až 20 lidí, celkem tedy 30 až 40 unikátních uživatelů. Vy, jako office manager, máte za úkol to zařídit tak, aby byli všichni spokojení. Místa přikoupit nemůžete, protože už nejsou. Jak na to?

Návrh 1: Nic nedělat.

Zdá se to jako hloupost, ale pro vás je to skoro optimální strategie. Necháte lidi, ať postupně vjedou do garáže, projedou se kolem deseti parkovacích míst a kdo najde prázdné místo, ten ho obsadí. Naopak ten, kdo ho nenajde, jede zpět a hledá parkovací místo na ulici – všichni řidiči můžou potvrdit, že je to zkrátka otrava, která na náladě ráno nepřidá.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A co v případě, když přijede do kanceláře jako návštěva zákazník nebo zahraniční kolega? V podstatě jediné, co můžete udělat je, že zablokujete dané místo den předem nějakým zátarasem anebo brzy vstanete, dorazíte do kanceláře a vymyslíte způsob, jak místo pro návštěvu zabrat. Takže ve výsledku, taky nic moc.

Návrh 2: Rezervační systém.

To je bohužel přístup, který volí většina lidí. Vezmete Excel, Outlook nebo jinou aplikaci a v režimu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ si lidé zaberou místa. Někteří toho využijí a zaberou si parkovací místo na rok dopředu – což není fér. Když omezíte budoucí rezervace, tak jen přesunete problém na to, kdo je kdy online a může si uzmout dané místo pro sebe na úkor jiných.

Ve výsledku dokola parkují jen ti samí lidé. Pro běžného zaměstnance, který jezdí autem do práce jen zřídka, je najedou parkování v podstatě nemožné získat. Jediný způsob, který mu zbývá, je dostatečně včas kontaktovat office managera a delegovat tento úkol na něj. Což pro office managera znamená kontaktovat ty, kteří už mají místo zarezervované a zjišťovat, jestli je opravdu potřebují nebo ne.

karlin_office_outdoor

Foto: Pricefx

Pricefx sídlí v Praze v Karlíně

Možná se to nezdá, ale za tímto přístupem je spousta práce, které se dá vyhnout. Často se stává, že podle rezervačního systému nemůžete zajistit parkovací místo jiným lidem, protože je v něm vyznačené, že je plno. Pak jdete do garáže a zjistíte, že polovina lidí, která si zarezervovala místo nepřijela a ani se neobtěžovala zrušit svoji rezervaci v rezervačním systému.

Je to bludný kruh – spousta práce, která i přes snahu office managera, vede k nespokojenosti.

Návrh 3: Jinak a lépe.

Technických řešení vás určitě napadla spousta. Mohli bychom dát přednostní právo rezervace lidem, kteří žijí dál nebo mají děti a až hodinu po nich otevřít rezervaci ostatním. Problém je v tom uvědomit si, že se nejedná o technický problém. Naprogramovat lze cokoliv, ale pokud bude existovat ve vašem systému nějaká nespravedlnost, na kterou někdo doplatí, nakonec to budete vy, kdo to odskáče nejvíc. Lidé za vámi, jako office managerem, totiž budou chodit a ptát se, proč právě oni nemůžou nikdy sehnat parkovací místo, když jezdí jen jednou za čas. A tyhle příběhy budete poslouchat denně a ze všech stran.

Opravdové řešení by tedy mělo splňovat následující podmínky:

  • Být férové – žádná losovačka, ale každý by měl být spokojený s výsledkem, a to i v případě, že se na něj nedostane.
  • Nesmí vygenerovat žádnou práci navíc a musí se zbavit všech nedostatků předchozích řešení.

Tak se dostáváme k Holdybotu, který můžete najít online na Holdybot.com nebo si můžete stáhnout zdrojové kódy na Githubu a pustit si aplikaci u sebe. Tohle řešení používáme v Pricefx již devět měsíců na rezervace parkování, pracovních stolů, masáží, a dokonce i pro rozhodování, kdo pro team připraví snídani.

Samotná aplikace funguje v prohlížeči jak na mobilu, tabletu i desktopech. Má tmavý režim a ovládá se jednoduchým stisknutím/klikem na jedno místo a díky tomu ji zvládnou používat i vaši obchoďáci! Je rychlá a nemá uživatele, takže se přihlašujete e-mailem přes jednorázový token, nebo můžete jít přes OpenID Connect a vaši centrální autoritu (Google/Azure/LinkedIn/Facebook).

Jak to tedy funguje?

Definujete si vaše parkoviště nebo vaši kancelář na podstránce „Settings“ a vaše volba se následně objeví v záložce „Calendar“. V ní uvidíte dny v řádku a lidi pod nimi ve sloupci. Dny jsou rozděleny na tři typy:

  • dny v minulosti,
  • aktuální den (pozná se podle ztmavených okrajů),
  • budoucí dny.

Kliknutím na libovolný, nadcházející den, vytvoříte žádost o rezervaci a vaše jméno se objeví pod zvoleným datem se žlutým pozadím. Tímto „klikem“ se zároveň změní barva vybraného dne také na žlutou – to je potvrzení, že máte v tento den zájem o místo.

z01

Každý den, v přesný čas (dle konfigurace, default 16:00), provede Holdybot přiřazení, kdo získá volná místa a kdo ne. Značka aktuálního dne se poté posune na další den.

Obrázek výše říká: V neděli v 16:00 se spočítá, kdo získá místo na pondělí a zvolené jméno se automaticky označí zeleně, kdo naopak místo nezíská, je označen hnědou barvou. Do této doby byli všichni označeni žlutě. Následně se automaticky pošle e-mail a notifikace do Slacku/Teams, aby každý věděl, na čem je.

Po 16:00 v neděli (až do 16:00 v pondělí) to vypadá takto:

z02

Já jsem prohrál, bohužel na mě místo nezbylo.

z03

Kolega vyhrál. Má místo. Takhle to vidí on.

A jak se to spočítalo? Holdybot se podíval na posledních 30 dnů a seřadil uživatele od těch, kteří využívali parkování nejméně (za každé parkování započítává nějaké body). Na základě tohoto seznamu poté přiřadil všechna volná místa. Prostě AI/ML z roku 2033.

Pokud nějaká místa zbydou, tak kdokoliv může jednoduchým kliknutím na aktuální den místo rovnou získat.

A jak žádost o rezervaci zrušit? Jednoduše kliknu na den, kdy už o místo nemám zájem. Pokud jsem již místo na určitý den získal a ráno zjistím, že mi není dobře, můžu získané místo pro ten samý den vrátit a Holdybot mi vrátí i nějaké body. V tom případě můj záznam v aplikaci zčervená (stejně jako níže pro Johnyho) a už s ním nejde nic dělat. Stejné je to i s dny v minulosti – nelze na ně kliknout a něco měnit.

z04

Na tomto obrázku se Johny vzdal místa. Ostatní hnědí ihned dostali e-mail, že se nějaká místa uvolnila, a pokud na ten den znovu kliknou, Holdy jim ihned přiřadí uvolněné místo.

z05

Takhle jsem ho získal pro sebe a následující den se vše opakuje.

Dostatečné řešení to je, ale pro firmu, do které přijíždějí návštěvy, to ještě není ideální. Proto, pokud jste přihlášeni jako admin, uvidíte vedle loga tlačítko. Pokud na něj kliknete, objeví se na stránce u všech dnů nová tlačítka, která vám umožní s místy manipulovat – odebrat někomu místo nebo naopak někomu místo přiřadit.

z08

Jako admin máte více možností. Do fialového políčka nad určitým dnem, můžete přidat jakoukoliv informaci, např. „Dnes v kanceláři nepoteče teplá voda“ nebo „Bude ISO audit“… Zároveň uvidíte tlačítko „On behalf of“, které vám umožní udělat „sudo“, převléknout se za jiného uživatele a odkliknout rezervaci za něj, což je přesně to, co jako office manager potřebujete.

z09

A to je způsob, jak sdílíme naše parkovací místa. Nikdo nemusí nic řídit, ani se s nikým domlouvat. Všem je jasné, kdo, kdy a proč mohl nebo nemohl parkovat, protože součástí aplikace je i tabulka s body za všechny úkony. Na stránce Analytics můžeme vidět boží obrázek a veškerá data, která nám pomůžou zjistit jaký zájem o parkování je a nemusíme si to domýšlet na základě reakce lidí.

mytitle

Přečtěte si takéČeský startup Mytitle nenápadně dobývá svět. Na autorská práva na blockchainu teď nabral desítky milionů korunČeský startup Mytitle nenápadně dobývá svět. Na autorská práva na blockchainu teď nabral desítky milionů korun

Přístup k těmto datům mají všichni, takže každý ví jak na tom firma je. Pokud admin provede nějakou akci s určitým záznamem, objeví se u něj ikonka „provedeno adminem“.

Po devíti měsících provozu můžu v klidu říct, že je to obrovský úspěch a Holdy nám úplně vyřešil problémy s parkováním.

Funguje to pro parkoviště i pracovní místo

Jako remote-first firma, kde velká část lidí pracuje z domova, jsme potřebovali vyřešit problém s pracovními stoly. Oficiálně máme lidí podobně jako stolů v kanceláři, ale naprostá většina pracuje vzdáleně, takže místa je stále habaděj. Teď budete chtít někoho přijmout, ale oficiálně ho nemáte kam posadit. Co teď? Není to stejný problém jako s parkovacími místy? Skoro ano…

Koncept místa jsme zobecnili a umožnili, aby místo mělo vlastníka. Pokud se uživatel přihlásí a podívá se na kalendář s jeho místem, neuvidí dny modře, ale zeleně. To znamená, že pro daný den místo už má, ale kliknutím na ten den se z něj může odhlásit (zešediví) a tím umožnit ostatním, aby jim bylo přiřazeno.

z10

Tato malá změna je vše, co potřebujeme. Dávání svého místa k dispozici je nepovinné, každý se může rozhodnout sám, jestli to udělá nebo ne. Pokud své místo nevyužívají, dávají ho k dispozici ostatním. Vše bez jakéhokoliv managementu nebo jiné ztráty času.

Některé kolegy motivuje, že jsou body pro parkování a pracovní stoly sdílené, tj. pokud dají svůj stůl k dispozici, dostávají body, které zvyšují jejich šanci na výhru parkovacího místa. Každopádně většina lidí to dělá jen kvůli tomu, že jim to přijde správné.

Během několika měsíců používání, jsme vychytali maličkosti, aby bylo používání Holdybota co nejpříjemnější. Holdy se například snaží přiřazovat stejné místo, abyste nemuseli přeparkovat auto, pokud se zdržíte více dní. Dny, které v aplikaci nepoužijete (např. víkendy), můžete schovat. Jednotlivá místa mohou mít také tagy (u Okna, Engineering/Accounting,…), které lze vybírat v žádostech o rezervaci.

Nakonec kolegové Holdyho začali používat i na rozhodnutí, kdo bude dělat snídaně, a dokonce i na rezervaci masáží v kancelářích. Koncept této aplikace v přihlašování/odhlašování je tak obecný, že se dá použít jednoduše na cokoliv, např. na management sportovních klubů ale to hlavní je, že prostě a jednoduše funguje a je to férovka!

Online schůzky zažívají nevídaný boom a představují budoucnost. Vyčerpání ze Zoomu je ale reálný problém

Michal PtáčekMichal Ptáček

Takzvaná „Zoom fatigue“ skutečně existuje a po maratonu online schůzek postihla i nás

0Zobrazit komentáře

V posledních týdnech pracovní komunikace spousty z nás probíhá online. Klasické schůzky a komunikaci s kolegy nahradily služby jako Zoom, FaceTime, Google Hangouts nebo Skype a hodně lidí, včetně mě, si to nemůže díky vyšší produktivitě vynachválit. Online komunikační mánie aktuální doby vytváří nicméně i jeden negativní fenomén s přesahem do psychologie, kterému se nedávno detailněji věnoval například americký deník The Wall Street Journal.

Z termínu „Zoom Fatigue“, do češtiny nejlépe přeloženého jako „Vyčerpání ze Zoomu“ se totiž v době, kdy miliony lidí po celém světě komunikují primárně online, stala stále častěji diskutovaná záležitost. A že je skutečná, mi potvrdil i psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor, kterého jsem v rámci tohoto problému oslovil.

„Hovořili o tom mí pacienti a zažil jsem to i já sám. Začátek výjimečného stavu mě zastihl v zahraničí, hned po návratu jsem spadl do ostré karantény a musel pracovat výhradně online. Vzhledem k tomu, že lidé měli víc potíží než obvykle, to znamenalo klidně 10 až 12 hodin denně telefonických konzultací. Ano, pracovali jsme takřka výhradně po telefonu, tedy bez obrazu, přesto jsem končil den nejen vyčerpán, ale v jakési mlze, pocitu nereálnosti,“ popisuje vlastní zkušenost Rektor.

Jednoduše řečeno, pokud máte po několika online videohovorech zvláštní pocit vyčerpání, nejste s největší pravděpodobností zvláštní, ani sami. Online schůzky jsou totiž pro člověka, jeho mozek i tělo, skutečně více náročné než ty klasické.

rektor

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Fenomén vyčerpání z online komunikace zažil i psychiatr Tomáš Rektor

Jak je to možné? Například na kameře neustále vidíte i sami sebe, a to když mluvíte, sedíte, posloucháte, hýbete se nebo jen přemýšlíte, což u většiny lidí způsobuje nejistotu či úzkost. Tento aspekt přitom na osobní schůzce úplně odpadá.

Podobný efekt pak platí také obráceně. Ostatní účastníci videohovoru vás na kameře taktéž vidí nonstop a zároveň z dost nepřirozené blízkosti. Při určité míře sociální inteligence na klasické schůzce poznáte, pokud se na vás pohledem někdo dívá, souhlasí, nesouhlasí a eventuálně tomu dokážete přizpůsobit chování nebo řeč těla. A navíc máte konkrétní časové úseky pro sebe, momenty, kdy si můžete oddychnout, protože vás nikdo přímo nesleduje.

„Nestává se, že by se někdo zasekl v dopravě nebo by na poslední chvíli zrušil sezení.“

Na online kameře tyto momenty ale nepoznáte a máte pocit, že jsou na váš oči upřeny permanentně, což je pro mozek nesmírně vyčerpávající. Toto navíc umocňuje fakt, že si kdokoliv může okno s vaším streamem zvětšit na plnou obrazovku, takže si můžete jen domýšlet, zda se na vás teď nikdo nedívá, nebo vás naopak sledují úplně všichni, anebo si vás možná jen hodně detailně prohlíží váš neoblíbený kolega či kolegyně. A neplatí to samozřejmě jen pro člověka, který aktuálně mluví, ale i pro ty, kdo jen poslouchají.

Chybí omáčka lidskosti

Přestože je tento fenomén relativně nový a ani zmíněný psychiatr Tomáš Rektor se nesetkal s tolika případy, sám vyčerpání z online komunikace studuje.

„V literatuře se píše i o rozpojení reality, mysl je unavená neustálým kontaktem s lidmi, kteří tu ve skutečnosti nejsou. Mluví se i o únavě očí, které celý den fixují obraz necelý metr daleko. Určitě na tom všem něco bude, avšak, pokud zmíním vlastní zkušenost – komunikace probíhala po telefonu, čímž mnohé faktory odpadávají. Přesto únava přišla,“ potvrzuje Rektor zřejmě širší rozsah celé věci a přidává k tomu dvě možné vysvětlení. Obě podle něj přitom souvisí s jinak chválenou efektivitou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Zaprvé, je mnohem méně volného času. Nestává se, že by se někdo zasekl v dopravě nebo by na poslední chvíli zrušil sezení, je mnohem snazší začít včas. Sezení nezačne usazením klienta, ani otázkou, jestli nechce vodu. Prostě se jde rovnou k věci. Ve skupinových sezeních chybí předehra, začátek, kde se lidé usazují, mají čas probrat novinky před začátkem jednání. Prostě chybí ta omáčka, která všemu dodává více lidskosti a uvolněnosti. A zadruhé, chybí neverbální kanály. I když se vidím na kameře, mnoho informací se ztrácí, informací, které usnadní porozumění. Například zda je něco míněno doslovně či obrazně, vážně či ironicky,“ dodává Rektor.

zoom

Aplikace Zoom se stala posledních týdnech hlavním komunikačním nástrojem nás všech

Mezi další body, které uvedené symptomy způsobují, patří například také hluk v pozadí. Zatímco na klasické schůzce ve většině případů poznáte, kdo dělá hluk, odhalit na online hovoru, komu v pozadí řve rádio, štěká pes nebo poskakuje pračka, je mnohem složitější – což je pro mozek opět frustrující. Tento problém je nicméně do blízké budoucnosti řešitelný. Ostatně už teď existují služby, které právě tyto nepříjemné ruchy zvládnou potlačit. Například audio aplikace Krisp.

Velký problémem může být tzv. audiolag, tedy situace, se kterou se potýká snad každý software pro online hovory, a znamená to, že zvuk není správně sesynchronizovaný s tím, co se děje na videu. Během něj se navíc stáváte herci a režiséry zároveň.

Na klasické schůzce si vyberete židli, na kterou si libovolně sednete, a přemisťujete se tak, aby vám bylo pohodlně. Během online hovoru se naopak snažíte zůstat v malém zorném poli rámečku kamery tak, aby vás ostatní viděli. Neustále se nakláníte zleva doprava a zase nazpátek, a když tak fungujete několik hodin denně, je to vyčerpávající.

Celé to nejlépe vystihuje následující komentář: „Because there’s a performance element. You’re on camera.“ Zkrátka vás někdo/něco natáčí, a i když to není to hlavní, o co jde, stáváme se nedobrovolně zároveň i herci.

jaroslav-beck-boxed1

Přečtěte si takéZ virtuální reality jsem nadšený, protože zásadně urychlí práci, říká Jaroslav Beck na CzechCrunch OnlajnuZ virtuální reality jsem nadšený, protože zásadně urychlí práci, říká Jaroslav Beck na CzechCrunch Onlajnu

I přesto všechno se stále více odborníků shoduje na tom, že v online komunikaci v pracovním styku je velká budoucnost. Ostatně podobný vývoj, kdy vznikne jakýsi hybridní model mezi živou a online komunikací, předpovídá i sám Rektor, který část konzultací s pacienty vede na dálku.

ales-svoboda

Přečtěte si takéČesko vyšle astronauta na ISS: Mise Aleše Svobody má zelenouLet dalšího Čecha do vesmíru je blízko. Misi na ISS by neměl zhatit ani Trump, ani podzimní volby

„My už pracujeme na dálku dlouho. Mám pacienty, kteří se odstěhovali na druhý konec světa a neviděli jsme se roky, přesto pokračujeme v práci. V USA, kde je mnohem větší fluktuace lidí, je to poměrně běžná praxe a ani u nás to není výjimka. Psychoanalýza, kterou se zabývám, je hodně verbální obor, pracuje se primárně se slovy, přesto jisté ochuzení cítíme,“ přiznává Rektor, který byl hostem naší březnové akce CzechCrunch Offlajn, kde spolu s Václavem Dejčmarem debatoval o psychopatech.

„Začátek a konec sezení přináší často cenné informace. Kdy pacient přijde, jestli se rovnou posadí či položí, jak platí… To vše se ztrácí. Na druhou stranu je to pohodlnější. Myslím, že sezení na dálku přibude, problém je s prvními kontakty, tam je osobní setkání těžko nahraditelné. Dovedu si představit, že pacienti začnou více volat po nějakých hybridních modelech, například že se budou více střídat živá setkání se setkáními na dálku. Což by mohl být poměrně zajímavý model, umožňujíc jak kontakt, tak časovou úsporu,“ dodává Rektor.