Zatímco americké aerolinky odvrátily bankroty díky miliardové pomoci od vlády, byli logicky tací, jimž se to nepovedlo. Poslední dny a týdny se na světových trzích debatovalo o obří autopůjčovně Hertz, na kterou měla současná pandemie zásadní dopad a která se řadí mezi ty, kterým se státní pomoci nedostalo.

Hertz je obrovskou společností s unikátním obchodním modelem a více jak stoletou historií píšící se již od roku 1918. Vzhledem k její dlouhé a slavné minulosti bylo pro mnohé investory nepředstavitelné, že by se firma mohla dostat do nějakých fatálních potíží. Jenže právě velikost, výjimečná pozice na trhu a poněkud riskantní zacházení se spravovaným autoparkem způsobily, že Hertz jako jedna z prvních obřích společnost koronavirovou krizi neustál.

Dopad krize na Hertz byl až tak drtivý, že po třech měsících pandemie koronaviru, kdy příjmy společnosti klesly k nule a splatnost jejích převážně leasingových závazků nabírala stále většího prodlení, firma volala po naději na prodloužení doby splatnosti svých závazků i shovívavosti věřitelů.

Nakonec však byla nucena vyhlásit v USA a Kanadě úpadek a podat žádost o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11 amerického insolvenčního zákona a federálního kanadského zákona CCAA. Mezinárodních operací, včetně Evropy, Austrálie a Nového Zélandu, se proces netýká.

Ve své žádosti o reorganizaci dle zmíněné legislativy společnost uvedla aktiva ve výši 25,8 miliardy dolarů, miliardu dolarů v hotovosti a dluhy ve výši 24,4 miliardy dolarů. To vše jsou čísla, na jejichž základě si asi každý domyslí, že aby Hertz vyrovnal veškeré své závazky, v podstatě by se musel zbavit svého celého majetku.

Hovoříme zde o majetku spočívajícím zejména v jejím vozovém parku, na němž její byznys primárně již celé století stojí. Je to právě rozsáhlý vozový park skládající se z flotily převážně prémiových vozů, jehož částečným odprodejem se firma snažila kompenzovat alespoň část ztrát již před vyhlášením úpadku.

Prodej prémiových vozů může být i jedním z několika faktorů, proč následně došlo v posledních dnech k turbulencím na akciovém trhu a s akciovým titulem Hertz Global Holdings (HTZ) se strhlo drama. Pravděpodobně se nejedná o první ani poslední podnik, jehož krize donutila uchýlit se k takovému kroku. To, co se ale se dělo poté, očekával patrně jen málokdo.

Po vyhlášení bankrotu se s akciemi Hertz nepřestalo obchodovat a hodnota akciového titulu HTZ od podání žádosti o bankrot na konci května krátkodobě vzrostla o neuvěřitelných 825 %. To není to, co investoři obvykle očekávají od společnosti, která prohlásila, že nemůže splnit své dluhové závazky.

Známý aktivistický investor tratil

Titul se sice vzápětí setkal s jistou tržní korekcí a cena akcií nakonec poklesla, ale někteří investoři dál vydělávali. Ještě několik dní po raketovém nárůstu – v době, kdy celý svět věděl, že Hertz zbankrotoval – se akcie obchodovaly na takové úrovni, že investorům, kteří v dramatu vycítili příležitost, zajistila během jediného dne více než zdvojnásobení hodnoty jejich podílů.

Z dat několika populárních investičních platforem jako například Robinhood či Degiro vyplývá, že se jistí drobní investoři, kteří tuto příležitost náležitě uchopili, přece jen našli. Zajímavostí zde může být, že zatímco drobní investoři vložili své prostředky a důvěru v „levné“ akcie, známý aktivistický investor Carl Icahn likvidoval celý svůj držený podíl v Hertz Global Holdings. Ten činil 55,3 milionu akcií, tedy 39procentní podíl ve firmě, a Icahn prodával za 72 centů za akcii se ztrátou více než 1,6 miliardy dolarů.

Akcie původně čtyřiaosmdesátiletý investor nakoupil v roce 2014 a z firmy tak vystoupil po šesti letech. Jak ale sám Icahn, který se již před únorovými propady na trzích řadil mezi velké medvědy a v minulosti proslul řadou aktivistických sázek a tlakem na managementy firem, veřejně deklaroval, vazeb na Hertze se nezbavil docela.

Byť se za aktuálních závažných finančních potíží rozhodl podpořit představenstvo firmy v jeho rozhodnutí požádat o ochranu před věřiteli, stále drží patnáctiprocentní akciový podíl v leasingové společnosti Herc Holdings, která se od Hertze odtrhla v roce 2016.

Již několik desetiletí celosvětově známá autopůjčovna dokonce 26. května obdržela oznámení o vyřazení z burzy cenných papírů v New Yorku (NYSE), v němž byla citována její žádost o úpadek ze dne 22. května. Společnost na tuto situaci promptně zareagovala odvoláním a požádala o slyšení.

Akcie prozatím tedy zůstaly kótovány na NYSE, dokud nebude odvolání vyřešeno. Faktem nicméně je, že vyhovění žádosti společnosti o další kotaci na burze není vůbec nic jistého.

Mnozí si správně pokládají otázku, jak je primárně vůbec možné, aby společnost vyhlašující bankrot pro nemožnost plnit své závazky vykazovala krátce poté svoji tržní hodnotu v takové výši, byť jen třeba krátkodobě?

Cena akcií Hertzu se totiž po veřejném vyhlášení úpadku dostala vysoko nad úroveň, kde byla, než firma zkrachovala. Důležitým faktorem je, že legislativa upravující insolvenci není v Severní Americe totéž, na co jsme zvyklí v Evropě.

Ekvivalentem americké Chapter 11 je v Kanadě buď návrh divize I (Division I Proposal), který mohou vedle společností využít i jednotlivci, nebo podání CCAA (The Companies’ Creditors Arrangement Act), což je federální zákon pouze pro společnosti dlužící svým věřitelům více než 5 milionů dolarů, tedy v tomto případě i pro Hertz.

Legislativa v USA i v Kanadě dává společnostem, které těchto zákonů využijí, jisté časové okno na restrukturalizaci, po jehož trvání jsou před věřiteli chráněni. V Hertzu mají tedy od okamžiku vyhlášení úpadku 60 dní na to, aby našli způsob, jak svoji nelehkou situaci vyřešit.

Příliš velký, aby zkrachoval?

Fakt, že firma dostala k restrukturalizaci příležitost, mohl krátkodobě ovlivnit cenu jejích akcií a v očích investorů ponechat víru v to, že se firma zachrání. Je přeci jen těžké přijmout fakt, že firma fungující celé století to najednou nezvládne. Nicméně historie nám ukázala, že na výroky „too big to fail“ se není radno spoléhat.

Pro Hertz ostatně finanční problémy nejsou ničím novým. Společnost i další firmy z odvětví se totiž potýkaly s problémy již před pandemií. Byl na ně dlouhodobě vyvíjen značný tlak, jelikož zákazníci se začali přesouvat ke službám jako Uber. V rámci boje proti Uberu přijal Hertz plán oživení, jehož cílem byla modernizace aplikace pro správu flotily vozů k pronájmu pro chytré telefony.

Dalších důvodů, proč hodnota zbankrotovaného Hertzu tak rostla, lze pak spatřit ještě několik. Jedním z nich je fakt, že zatímco investiční svět upřel zrak na drama kolem Hertzu, tak došlo k bankrotu další velké autopůjčovny Advantage Rent a Car.

Krize nám tedy ukázala, že krach konkurence pomáhá zbývajícím společnostem na trhu. To ostatně dokazují akcie další konkurenční firmy Avis Budget, jejichž hodnota se za poslední týdny rovněž krátkodobě zdvojnásobila.

Dalším faktorem může být názor, že nyní, když už se svět pomalu unavil dlouhotrvajícími obavami z koronavirové nákazy, se také – byť patrně jen krátkodobě – obrátil celkový sentiment akciového trhu, na němž se trápící se Hertz tzv. svezl a který věří, že je bezpečné znovu se zbláznit vysokými firemními valuacemi.

V posledních dnech byl globální akciový trh dokonce na kolizním kurzu s tzv. all time high hodnotami z přelomu ledna a února 2020. Nyní se ale zdá, že trh již konsoliduje a valuace budou fluktuovat okolo reálnějším hodnot, které asi budou přeci jen o něco reálněji korespondovat se stavem globální ekonomiky po pandemii.

Kupující levných akcií Hertz mohli jednoduše cítit potřebu si vsadit na rychlé zotavení trhu s ojetými vozy, které bude mít za důsledek zachování hodnoty flotily půjčovny a ponechá nějaké peníze zbývající pro akcionáře.

Lze se rovněž domnívat, že nedávná, a nutno podotknout, že stále probíhající, nebývale masivní expanzivní monetární politika americké centrální rezervy FED také sehrává svoji roli. V rámci ní budou do ekonomiky prostřednictvím různých finančních stimulů napumpovány neuvěřitelné 3 triliony dolarů a v případě podobných akciových rally to minimálně v krátkém horizontu pohání důvěru v trh jako celek.

Otázkou zůstává, co lze očekávat dále? Jaký bude mít dopad bankrot společnosti Hertz na jejích 38 tisíc kmenových zaměstnanců a dalších zhruba 50 tisíc externistů a brigádníků? Bude společnosti vyhověno a kotace jejích akcií na věhlasné newyorské burze zachována? Přijde společnost s plánem, jak během ochranné lhůty před věřiteli provést efektivní restrukturalizaci?

Byla její nenadálá akciová rally jen výjimkou potvrzující pravidlo, nebo dojde ještě k dalšímu skokovému efektu, pokud se firmu povede zachránit? Nebo snad dojde k globálnímu poklesu cen na trhu ojetých vozů v důsledku masivního výprodeje vozového parku?

To vše jsou otázky, na které dostaneme odpovědi v nadcházejících týdnech a měsících. Faktem v tuto chvíli je, že masivní útlum cestování a turistického ruchu prakticky ze dne na den naprosto ochromil systém, jakým takto obrovské autopůjčovny fungují. Následky z tohoto útlumu pramenící a vzniklá rozhodnutí posledních týdnů ukazují, že ani globálně známí investorští guru si nemohou být v odpovědích na položené otázky ničím jistí.

Byť aktuálně jsme spatřovali růst globálního kapitálového trhu jako celku, tak je více než jasné, že jakmile „post-pandemická mlha“ více usedne, bude celý svět opět o něco moudřejší a valuace o něco více reálnější.

Nicméně zatím se zdá, že celosvětově známá autopůjčovna Hertz se svými typickými žluto-černými barvami dostává druhou šanci. Čas ochranné lhůty, v níž se firma nachází, se však krátí, a tak bude zajímavé sledovat, zda Hertz svoji šanci přece jen nakonec dokáže využít.