Zrychlené přehrávání audiovizuálního obsahu všeho druhu je stále více v módě. Například u podcastů je to běžné – rychlost toku informací nám přijde zbytečně nízká, tak ji zvýšíme a dostane se nám pocit zadostiučinění, že jsme schopni svižněji vstřebávat nové věci. Něco podobného umožňuje také YouTube, kde s recenzí kusu technologie nebo s přednáškou nemusíme strávit tolik času, jako hlásí malé počítadlo pod videem. Co ale když nám zbývá už jen hodina před spaním a my chceme stihnout dokoukat ještě jeden a půl epizody seriálu Netflixu? Nová funkce populární streamovací služby nabízí, že nám s tím pomůže.

Když lidé procházejí galerií, u jednotlivých exponátů, s nimiž umělci strávili týdny, měsíce i roky, se zastaví průměrně na 28,63 vteřiny. Tolik alespoň zjistila před necelými třemi lety studie provedená v Metropolitním muzeu umění v New Yorku. Bylo to podruhé, co zde proběhla, přičemž výsledná čísla byla překvapivě o několik vteřin vyšší než o patnáct let dříve. Zároveň se ale objevil nový trend mobilních fotografií, takže lidé se na obraz podívali, rychle vyfotili selfie a šli dál.

První teoretické úvahy o filmu u něj, stejně jako u divadla, často zdůrazňovaly časovost, odlišující ho od ostatních forem umění. Aspekt plynutí času je pochopitelně přítomný také u malby nebo literatury, ale je mnohem variabilnější, protože není přesně vymezena doba, jak dlouho máme knihu číst. V kinematografii může být na vteřinu přesné načasování naopak naprosto zásadní pro kýžený divácký zážitek.

Film měl zejména ve svých počátcích také možnost být zrychlen nebo zpomalen, některé modely kamer a promítaček se totiž ovládaly ruční klikou. Pokud promítač klikou točil rychleji, zvýšil rychlost dění na plátně oproti tomu, jak bylo původně zachyceno. Jednak si tím, pokud spěchal, mohl zkrátit směnu a jednak mohl změnit vyznění scén. Charlie Chaplin je už tak geniální komik, ovšem pokud jeho pohyby ještě urychlíme, může působit srandovněji. Otázkou je, co by na to Chaplin řekl – sám se mohl při natáčení zrychlit, ale neudělal to.

Foto: Netflix

Irčan je se svými 3,5 hodinami nejdelším filmem z originální produkce Netflixu

Často se dnes mluví o tom, jak se s vývojem informační doby snížil náš rozsah pozornosti – nejsme schopni se soustředit tak dlouho, jako ještě před pár desítkami let. Větší problém ovšem spočívá v nízké míře pozornosti, jakou jsme věcem ochotni věnovat. Dokonce sám Netflix nyní ve svých statistikách považuje za zhlédnutí moment, kdy uživatel strávil sledováním daného pořadu dvě minuty.

Měření služby jsou samozřejmě založené hlavně na zjišťování, kolik lidí o daný obsah projevilo cílený zájem, a méně důležité už pak je, jestli ten zájem přetrval déle. Podobné analýzy nicméně zvýrazňují problém s přistupováním k práci umělců. Z uměleckých děl se stává obsah, lidská zkušenost s nimi je redukována na konzumaci a používají se argumenty, že zákazník má vždy pravdu.

Základní myšlenkou umění je ovšem jeho publiku poskytnout velmi specifickou zkušenost, zprostředkovat záměr jeho tvůrců. Pokud na tento předpoklad jako diváci nepřistoupíme, deformujeme dílo, které je nám předkládáno. Proto například Christopher Nolan chce svůj očekávaný velkofilm Tenet za každou cenu uvést v kinech, a proto se Netflix dočkal vlny ostré kritiky, když loni oznámil testování funkce pro regulaci rychlosti přehrávání.

Přesto se firma nyní rozhodla ji implementovat v ostrém provozu a postupně se v následujících týdnech objeví na zařízeních s Androidem, pak iOS a také na webu. Uživatelé si budou moci vybrat, zda se chtějí dívat při rychlosti 0,5×, 0,75×, 1,25× nebo 1,5×.

Whelp— another spectacularly bad idea, and another cut to the already bleeding-out cinema experience. Why support & finance filmmakers visions on one hand and then work to destroy the presentation of those films on the other??? https://t.co/T7QdYAQGHU

— Brad Bird (@BradBirdA113) October 28, 2019

Ve snaze poskytnout novou možnost a zároveň jí co nejméně negativně ovlivnit diváckou zkušenost bude Netflix změnu rychlosti oproti té původní vyžadovat u každého titulu samostatně, na rozdíl třeba od některých podcastových aplikací. Pokud se tedy na něco, co nás tolik nezajímá, podíváme zrychleně, další film se začne přehrávat opět klasickou rychlostí.

Kromě rozhořčených filmařů se přitom objevila i trocha chvály. Organizace pro nevidomé a neslyšící ocenily možnost přehrávání i zpomalit a dát tak lidem více prostoru správně porozumět dialogům nebo více času ke čtení titulků.

Sám Netflix řekl, že bude v následujících měsících sledovat reakce uživatelů i tvůrců, a podle toho rozhodne o případných dalších změnách a jestli novou funkci skutečně rozšíří na všechny platformy.