Kdysi Manchester, teď už Bronx. Industriální oblasti brněnského Cejlu, která leží jen pár minut pěšky od historického centra Brna, se v průběhu staletí přezdívalo různě. V prvním případě po vzoru anglického města v reakci na dlouholetou tradici textilního průmyslu, dnešní přirovnání pak odkazuje na newyorskou čtvrť z osmdesátých let, které se většina lidí raději vyhne. To se má však změnit.

Město Brno společně s majiteli areálu Mosilana a architektonickým ateliérem A8000 představilo koncept transformace a rozvoje industriální lokality Špitálka, která se má proměnit v moderní a ikonickou čtvrť. Návrh se týká nevyužívané západní části areálu Tepláren včetně výrazné chladící věže, kterou vlastní město, a přiléhající části areálu bývalé textilky Mosilana, jež je v soukromém vlastnictví.

Cílem je najít nové využití lokality bez znehodnocení historické hodnoty místa a nastartování transformace i jeho přilehlého okolí. Při tvorbě koncepce architekti pracovali s několika východisky, které lokalita díky svému historickému industriálnímu odkazu nabízí. Dnes už nevyužívaným průmyslovým budovám tak našli nové využití.

Z chladící věže se má například stát prezentační prostor s vyhlídkovou plošinou, kterou bude navíc protínat část 400metrového skywalku. Ten bude propojovat všechny nové budovy a jejich střešní zahrady a bude zároveň unikátní atrakcí celé čtvrtě. Ze dvou teplárenských hal pak vznikne prostor na různé eventy.

„Cílem bylo vymyslet řešení lokality, které bude nejen fungovat, ale také tlačit na své okolí, aby se obrátil trend celé čtvrtě. Nešlo tak o projekt domu. Jde o přístup live & work, kus města, který svou atraktivitou naláká lidi a změní ráz širšího centra Brna,“ vypráví architekt Martin Krupauer, spoluzakladatel ateliéru A8000, když nad konceptem nové Špitálky sedíme v jeho pracovně na pražských Vinohradech.

Jedna z prvních otázek, na které si musel ateliér při tvorbě celé koncepce odpovědět, byla, proč by měl do nové čtvrti vůbec někdo chtít jít? Kdo by tam chtěl bydlet? Co je to za člověka?

Pro mladé a metropolitní

Odpověď architekti našli v již existujících přednostech samotného Brna, které je přirozeným centrem regionu s velkou spádovou oblastí, kvalitními univerzitami, pokročilým vědeckým výzkumem a bohatým kulturním zázemím. Moravská metropole navíc leží v regionu trojúhelníku propojeného s Vídní a Bratislavou, ze kterého se i díky blízkosti Slezska, vysoké hustotě zalidnění a dobré dopravní infrastruktuře stává přirozené „těžiště“ střední Evropy.

Brno tak pro svůj život vyhledávají zejména metropolitní lidé s chutí žít ve městě rozumné velikosti, které nabízí výhodnou lokaci i studijní nebo pracovní příležitosti v nové ekonomice či startupech.

„Moderní lidé chtějí bydlet ve městě, trendem je stěhovat se dovnitř a ne pryč, přináší to větší pohodlí. Příklady vidíme všude, vysokou kvalitu života nabízí třeba Vídeň, Mnichov nebo Kodaň,“ přibližuje Krupauer s tím, že právě tato cílová skupina by měla být první, kterou oblast Špitálky po nastartování revitalizace zaujme – a to je základem transformace.

Pro ateliér přitom nejde o první podobný projekt. Už začátkem 90. let A8000 pracovalo na revitalizaci oblasti Anděl na pražském Smíchově, která vyvrcholila kancelářskou budovou Zlatý Anděl. Významným projektem o dvě desetiletí později bylo například vytvořením projektu Fórum Karlín.

„Po posledních povodních si Karlín hledal místo pod sluncem, klient chtěl něco ikonického, co by pomohlo vytvořit novou značku čtvrti. Kulturním prostorem Fóra Karlín jsme to vytvořili, jde o úspěch – kapacitně jsme se trefili do mezery na pražském trhu. A navíc je profitabilní, což dramaturgii přináší svobodu, není závislá na dotacích,“ popisuje Krupauer, který teď zkušenosti z proměn pražských čtvrtí a dalších projektů z jiných měst využívá při proměně části moravské metropole.

„V Brně jde o kombinaci projektu na Smíchově, co se týče plochy a principu, a projektu na Karlíně, kde jsme vytvářeli značku a symbol. Cejl je oblast jako Smíchov před třiceti a Karlín před dvaceti lety – se svými problémy, ale i potenciálem,“ věří architekt.

Stavby, co přivádí pozornost

Koncepce rozvoje Cejlu tak vycházela z obecných předpokladů – na to, aby nová čtvrť fungovala, musí obsahovat tzv. highlighty, tedy nové ikonické stavby přivádějící pozornost, ale také dostatek plochy, což lidem umožní na místě pracovat a bydlet, zkrátka spojit se vznikající lokalitou svůj pracovní i osobní život.

Aby v oblasti Špitálky vznikla správná kombinace těchto faktorů, architekti v A8000 se při tvorbě koncepce nového rozvoje zaměřili na tři základní pilíře. Jde o již existující industriální budovy, které získají nové funkce a budou sloužit jako iniciátory schopné zaujmout obyvatele města i celého regionu.

Ze stávajících dvou „lodí“ průmyslových hal se tak stane Culture Hub, který má svou velikostí a unikátností možnost stát se brněnským Fórem Karlín schopným přes den hostit kongresy či konference a večer koncert světově známých umělců. Druhým pilířem je stávající etážová budova, kdysi sloužící jako archiv tepláren. Svou strukturou je vhodná na využití jako Cowork Hub, ve kterém budou lidé moci krátkodobě či střednědobě okusit atmosféru čtvrtě.

Doplňujícím pilířem je největší dominanta celého areálu, dnes už nevyužívaná chladící věž tepláren, kterou je vidět i ze širšího centra města. Jako Event Hub má naplňovat potřebu prezentace jednotlivců či firem a nabídne tak krátkodobé a střednědobé pronajímatelné prostory například pro výstavy. Nahoře pak bude vytvořena vyhlídková plošina s unikátním výhledem na celé Brno.

Kolem těchto tří pilířů naplňujících funkci highlightů pak vznikne šest nových budov, které zajistí možnosti bydlení a pracovního uplatnění. Celkově má jít o 30 tisíc metrů čtverečních plochy stavěných modulárním stylem, což umožní jejich jednoduché rozšiřování a zmenšování či transformaci z kancelářských prostor na byty a naopak.

„Jde o industriálně navržené prostory zaručující rozumné podmínky nájmů, aby jejich pronajímatelé mohli investovat do podstatnějších věcí, ať už osobních nebo pracovních. Cílová skupina lidí, která například startuje svoje podnikání, potřebuje být v centru dění a mít dobré sociální kontakty, ale zatím tolik nevydělává, proto chceme zajistit jejich dostupnost,“ přibližuje Krupauer.

Modularita navíc pomůže prostoru reagovat na měnící se trendy pracovních prostorů. Pandemie koronaviru zdůraznila otázky, jestli firmy vůbec potřebují tak velké kancelářské plochy, když mohou lidé pracovat třeba ze svých domovů. Do budoucna sice určitě zůstane důležitá potřeba setkávat se s kolegy, ale jak konkrétně budou kanceláře vypadat, není jasné. Přizpůsobitelnost prostor umožní na tyto trendy reagovat.

Rovinu využití prostor dále v koncepci nové Špitálky doplňují i nové technologie smart city projektů. V Brně má jít o první chytrou čtvrť, která podle Krupauera není prvoplánová jako v některých jiných městech využívajících například jen inteligentní koše nebo lavičky.

Už samotná koncepce přemýšlí nad využitím chytrých technologií a během realizace projektu budou ke kulatému stolu přizvány všechny podstatné strany včetně energetiků či poskytovatelů základní infrastruktury. Společně pak budou pracovat na co nejlepším řešením.

Zelené střechy místo parku

Konkrétních projektů podporujících udržitelnost je však už teď několik. Pro vytvoření co nejefektivnější výstavby z energetického hlediska bude využité geotermální teplo, teplo ze sluncem vyhřívaných ploch či například obnovitelné zdroje energie pro dodatečný ohřev nebo chlazení. Výzvou bude i využití zbytkového tepla ze sousedících provozů teplárny, jejíž pomocí by se měla co nejvíc snížit závislost na fosilních zdrojích.

V areálu se už jako samozřejmost bere uvědomělé nakládání s dešťovou vodou, která bude co nejvíc akumulována a využívána pro závlahu zeleně nebo případně pro užitkové potřeby v objektech. Vnitřní klima bude plně řízené, větrání regulováno podle obsazenosti lidmi, čerstvý vzduch bude navíc ohříván odpadním vzduchem v rekuperačních jednotkách.

Všechny tyto systémy budou propojené, měřené a vyhodnocované, což umožní jejich skutečně inteligentní řízení. „Chceme se věnovat všemu, co je skutečně přínosné pro udržitelný život v lokalitě ve spojení s městem. To je naše představa o smart technologiích,“ říká Krupauer.

Minimální uhlíkové stopě či zamezení vzniku tepelného ostrova pak mají dopomoci také zelené střechy nově vzniklých budov. Ty budou propojeny zmíněným několik set metrů dlouhým skywalkem, který můžeme v Česku znát například ze známé stezky korunami stromů.

„V začátcích jsme diskutovali, jestli má nová čtvrť obsahovat park, nebo raději zástavbu. Klasický park je hezká idea, ale lidé do nové čtvrtě sám o sobě nepřitáhne, proto jsme se rozhodli v areálu vytvořit parter se silným zastoupením služeb a pro účel relaxace přizpůsobit střechy,“ popisuje Krupauer.

Návštěvníci díky přístupu na střechy a výjimečné lávce, která bude všechny objekty propojovat, získají novou dimenzi, jež je bude bavit a jako další atribut nové čtvrtě přitáhne pozornost. Masivní a veřejně přístupnou zeleň dále doplní sportoviště či komunitní zahrádky obyvatel objektů.

„Když má dané území lidi bavit a fungovat dlouhodobě, potřebujete do něj dostat dostatečnou energii a hustotu vztahů, aby dokázalo žít samostatně. Fungující náměstí neudělá drahá dlažba, ale oblíbený pekař na rohu a populární restaurace na druhém. Město totiž netvoří budovy, ale to, co je mezi nimi. Proto jsme se i ve Špitálce snažili zohlednit mix různých funkcí s podporou krátkých vzdáleností,“ přibližuje přemýšlení o koncepci Krupauer.

Otázkou teď zůstává, kdy se Brno realizace atraktivní koncepce dočká. Město aktuálně připravuje změnu územního plánu – oblast Špitálky je totiž zatím vedena jako industriální. Od září pak začne přípravný rok, kdy bude radnice hledat partnery a investory. Zájmem radních však není najít „klasického“ developera, který budovy postaví a rovnou prodá, naopak by mělo jít o partnery, kteří budou o areál dlouhodobě pečovat a místo rozvíjet.

Podle zakladatele architektonického ateliéru A8000 je to ideální příležitost pro firmy, které se chtějí podílet na formování velkého území s potenciálem změnit ráz města, jak se to podařilo na již zmiňovaném pražském Smíchově či v Karlíně.

„V Cejlu bylo kdysi srdce města, před 250 lety tady vznikal textilní průmysl. Tohle místo má v kombinaci s industriální atmosférou sílu, aby opět Brnu vrátilo a posílilo jeho značku jako centra nového průmyslu a kreativní ekonomiky. Může se stát něčím, čím se město prezentuje a profiluje, což by bylo opravdové vítězství,“ dodává na závěr optimisticky Krupauer.