Norové se připravují na druhé dobytí světa a rozjíždí ambiciózní projekt pro zachytávání emisí uhlíku z ovzduší

norske-zachytavani-uhliku3

Foto: Stein Egil Liland/Pexels

Norsko se rozhodlo pro značnou investici do projektu na zachytávání a skladování emisí získaných z ovzduší

0Zobrazit komentáře

Norové jsou známí pro svou náklonnost k udržitelnosti, zejména v oblasti energetiky. Hned 96,1 % elektřiny spotřebovávané v tamních domácnostech pochází z obnovitelných zdrojů, potažmo z činnosti 82 velkých vodních elektráren. Alternativní pohony doslova fascinují místní řidiče, ale dostávají se také do letadel, na trajekty proplouvající mezi fjordy a udržitelné se stávají i zdejší budovy.

Severský národ však chce jít ještě dál, a proto se norská vláda rozhodla podpořit částkou 16,8 miliardy norských korun projekt nazvaný Longship. Ten bude mít za úkol z ovzduší zachytávat emise oxidu uhličitého, které budou následně bezpečně ukládány.

Obecně jde o jeden ze způsobů, jak ovzduší zbavovat škodlivin, a také o nástroj, pomocí kterého by Norsko chtělo naplnit závazky stanovené v Pařížské klimatické dohodě. Navíc během toho nemyslí jen na sebe, ale i na další země, které mají v úmyslu začít se zachytáváním uhlíku.

ms-roald-amundsen-2

Foto: Hurtigruten

Výletní loď MS Roald Amundsen s hybridním motorem

„Vývoj skladovacího zařízení představuje důležitý krok, jelikož bude existovat možnost bezpečného skladování pro řadu dalších zemí, které by taktéž chtěly zachytávat jejich CO2,“ uvedla pro agenturu Reuters norská premiérka Erna Solberg. Podobných projektů je však po světě velice málo, a to hlavně z důvodu vysokých nákladů. I proto se Norsko rozhodlo projekt Longship finančně podpořit ze dvou třetin – celkově stojí 25,1 miliardy norských korun, tedy bezmála 62 miliard korun.

Projekt se prozatím soustředí na implementaci technologií pro zachytávání oxidu uhlíku v cementárně na jihu země, která je provozována německou společností Heidelberg Cement. Druhým provozem, kde bude technologie nasazena, je spalovna odpadů nedaleko Osla, která je pro změnu provozována finskou energetickou společní Fortum. Ta uvádí, že by v jejím případě mohl projekt pomoci vyčistit ovzduší od takového množství oxidu uhličitého, které vyprodukuje až 60 tisíc automobilů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Celková kapacita zachytávaných emisí je odhadována na 400 tisíc tun CO2. Tento materiál bude následně zkapalněn a na lodích přepravován do přímořské základny na západním pobřeží Norska. Odtud se již pomocí potrubí přečerpá do nádrží uložených pod hladinou Severního moře, které mají na starosti někteří ropní giganti, jako je Shell, Equinor nebo Total. Nádrže by měly být schopny po plném spuštění projektu poskytnout úložiště až pro 5 milionů tun CO2 ročně.

Norsko však neinvestuje do tak nákladného projektu jen pro dobrý pocit z čistšího ovzduší, s čímž ostatně souvisí i název celého projektu. Longship je totiž užívané označení pro plavidlo, na jehož palubě si byli Vikingové schopni podmanit téměř celý tehdy známý svět, a dokonce i ten neznámý.

Norská premiérka Erna Solberg

Zachytávání a skladování uhlíku by se mělo stát dalším zlomem norských dějin. Může jim totiž otevřít cestu k novému bohatství, potažmo ekonomickému modelu. Ten spočívá ve využití technologie zachytávání emisí během výroby vodíku, který se tím stává absolutně bezemisním, a tedy skutečně čistým palivem.

S vodíkem, coby palivem čisté budoucnosti, experimentuje například automobilka Nikola nebo výrobce letadel Airbus. Norsko pracuje na systému zachytávání, převážení a skladování emisí posledních 35 let a nyní by se měly píle a investované zdroje opět začít ve velkém vracet.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Za zásluhy o vědu i vývoj nadějného léku remdesivir. Virolog Tomáš Cihlář získal mimořádnou cenu Neuron

Jiří SvobodaJiří Svoboda

tomas-cihlar-3

Foto: Nadační fond Neuron

Český virolog Tomáš Cihlář

0Zobrazit komentáře

V jednom z neprestižnějších ocenění pro české vědce se letos významně otiskla stopa covidové pandemie. Mimořádné Ceny Neuron od stejnojmenného Nadačního fondu, který založil Karel Janeček, totiž letos získali virolog Tomáš Cihlář a in memoriam také epidemiolog Karel Raška.

Cihlář obdržel mimořádné ocenění za zásluhy o českou a světovou vědu. Letos se dostal do širšího povědomí hlavně díky nadějnému léku remdesivir, který pomáhá pacientům s těžkým průběhem nemoci COVID-19. Už dříve se ale ve své kariéře v americké firmě Gilead Sciences zasloužil o vývoj virostatik proti závažným onemocněním nebo léků proti infekci HIV.

„Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu. Je to ale i veřejné uznání přístupu, který jsme vždy zastávali – tedy účinném skloubení základního akademického výzkumu s průmyslovým vývojem,“ říká světově uznávaný virolog.

tomas-cihlar-v-gilead-sciences-2018

Foto: Nadační fond Neuron

Tomáš Cihlář už léta pracuje v zámoří

Cihlář byl žákem legendárního virologa a chemika Antonína Holého. Už léta žije ve Spojených státech, ale intenzivně komunikuje i s českou vědeckou komunitou. Součástí ocenění je také finanční prémie 1,5 milionu korun, kterou chce zčásti vrátit prostřednictvím Nadačního fondu Neuron zpět do vědy.

„Chovám veliký respekt pro to, co Neuron dělá a jakým způsobem podporuje talentované vědce. Proto bych rád část finanční odměny věnoval zpět do podpory vědy a mladých vědců hlavně v oblasti boje proti infekčním onemocněním,“ vysvětluje.

Objevy, kterými se dodnes řídí svět

Druhou mimořádnou cenu udělil fond in memoriam epidemiologovi Karlu Raškovi (1909–1987) za jeho celoživotní přínos vědě a celosvětové vybití viru černých neštovic. Raška se stal zakladatelem moderní československé epidemiologie a jeho systémem bdělosti epidemiologické služby, který postavil na principu rychlého zvládnutí nákaz, se dosud řídí Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ostatně v často skloňované mezinárodní organizaci československý epidemiolog také působil a řídil její divizi infekčních chorob. Po válce se profesor Raška zaměřil na střevní a streptokokové nákazy. Svůj zájem rozšířil také na žloutenku, dětskou obrnu, záškrt či dávivý kašel. Významně se podílel na boji s tuberkulózou.

„Vzhledem k situaci, která ve společnosti panuje, se fond rozhodl udělit v letošním roce dvě Mimořádné Ceny Neuron českým vědcům, kteří pomohli v boji proti virovým a bakteriálním nákazám. Vše jsme dali do kontextu a spolu s příběhy Rašky, Holého a Cihláře uspořádali do jednoho slavnostního večera,“ sděluje motivaci spoluzakladatelka fondu Monika Vondráková, která je i předsedkyní správní rady.

karel-raska-v-pracovne

Foto: Nadační fond Neuron

Epidemiolog Karel Raška

Posláním Nadačního fondu Neuron je zvyšovat prestiž vědců v České republice. Každoročně uděluje těm nejlepším ve třech kategoriích ceny Neuron. Na jejich výběru se podílí i mezinárodní vědecká rada a kromě nyní udělených mimořádných cen tedy ještě letos rozdá ceny ve standardním, jedenáctém ročníku.

S cenami se pojí i osobní prémie, a to ve výši 500 tisíc až 2 milionů korun. Od začátku svého fungování v roce 2010 ocenil 87 vědců a podpořil českou vědu částkou přes 100 milionů korun. Je financován výhradně ze soukromých příspěvků.

mimoradna-cena-neuron-2020

Foto: Nadační fond Neuron

Mimořádná Cena Neuron