Alze se nelíbí vysoké poplatky u firemních karet, a tak je převedla na zákazníky. Kdo jiný by se měl ozvat než my, říká
Hlavní showroom Alzy v Holešovicích
Alza se před několika měsíci uchýlila ke kroku, u něhož musela dopředu vědět, že jí plusové body u zákazníků rozhodně nepřinese. Začala totiž účtovat firemním klientům poplatek, pokud při platbě využijí firemní kartu. Největší český e-shop tak testuje, kolik zákazníci vydrží, a díky své pozici chce zatlačit především na příslušné instituce.
„Naší snahou je vyvinout tlak na karetní asociace a vydavatele platebních karet, aby vysoké poplatky vázané na tyto karty byly zastropovány, jako je tomu u nefiremních karet, a my jsme tak k jejich účtování nebyli nuceni,“ vysvětluje pro CzechCrunch Jiří Ponrt, finanční ředitel Alzy, která loni utržila bezmála 30 miliard korun a letos roste ještě rychleji.
O co přesně jde? Alza začala v červenci účtovat poplatek, pokud zákazník zaplatí firemní platební kartou, tedy vázanou na firmu či podnikatele. Před potvrzením platby Alza takového zákazníka upozorní, že může zvolit jinou platební metodu, například bankovní tlačítko, převod či fakturu, kde se poplatku vyhne. Jinak mu ale e-shop přirazí několik desetin až jednotek procent navrch.
Odhalení díky nové platební bráně
Poplatky u plateb kartou jsou na trhu standardem. Zatímco u běžných platebních karet byla evropskou legislativou jejich maximální přípustná výše zastropována, u firemních karet tomu tak není. Karetní asociace a vydavatelé platebních karet si tak teoreticky mohou účtovat, kolik chtějí – a může tedy jít o několikanásobně vyšší částky.
„Karetní asociace a vydavatelé platebních karet účtují za použití business karet několikanásobně vyšší poplatky, které mohou činit i více než 2 % z placené částky, zatímco zastropovaný mezibankovní poplatek u běžných karet činí 0,20/0,30 %,“ vysvětluje finanční ředitel Alzy situaci na trhu, kterou již ve firmě nechtěli dál akceptovat.
Jiří Ponrt, finanční ředitel Alzy
Před několika měsíci tak Alza rozeslala e-mail na 30 tisíc zákazníků, kteří mají v jejím e-shopu zapamatovanou business kartou, aby s novým poplatkem počítali. Ostatní zákazníky upozorní ve chvíli, kdy do platební brány svou firemní kartu zadají. Pro zákaznicky nepopulární krok se Alza rozhodla, protože věří, že má sílu situaci změnit.
„Kdo jiný než jednička na trhu v e-commerce by se už měl ozvat. Asi to bude běh na delší trať, vždyť i samotné EU to trvalo mnoho let, než si zastropování u nefiremních karet prosadila,“ doplňuje Ponrt. Vyšší poplatky u firemních karet nejsou žádnou novinkou a Alza je doteď platila sama. Logicky se tak nabízí otázka, proč se je rozhodla převést na své zákazníky právě nyní.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Vysvětlení se ukrývá v novém technologickém řešení platební brány, která dokáže díky prvním šesti číslům karty, tzv. BINu, rozpoznat, že jde o firemní kartu. Obvykle totiž platební brány tuto možnost nenabízí a internetový obchod tak ani nemá možnost rozklíčovat, o jakou kartu se jedná a jaké poplatky přesně odvádí.
„Díky našemu zahraničnímu poskytovateli platební brány dokážeme jako jedni z mála, možná dokonce jediní na českém trhu jednoznačně identifikovat různé složky poplatků, které jejím prostřednictvím přímo odvádíme karetním asociacím a vydavatelům karet,“ vysvětluje Jiří Ponrt.
Zatímco Alza říká, že pokud by se jí povedlo regulaci v poplatcích prosadit, tak by je přestala přeúčtovávat zákazníkům a hradila je sama (jak standardně činí u nefiremních karet), z bankovního prostředí se ozývají hlasy, že je to od ní poněkud pokrytecké jednání, protože samy banky by zase mohly Alze namítnout, ať si sama sníží své provozní náklady, když to stejné chce po nich.
Tomáš Havryluk, místopředseda představenstva Alzy
„Výše mezibankovních poplatků u firemních karet vyplývá z výše provozních a investičních nákladů digitálního platebního styku. Jen Česká spořitelna zprocesuje každý rok více než 400 milionů karetních transakcí. Nonstop provoz a údržba takto robustního digitálního platebního systému není rozhodně triviální operace a představuje roční provozní náklady v řádu stovek milionů korun,“ uvádí tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Několik zástupců tuzemských bank, kteří si nepřáli být jmenováni, pro CzechCrunch potvrdilo, že výnosy z mezibankovních poplatků u běžných platebních karet mohou být kvůli regulacím EU ztrátové. Právě díky vyšším poplatků u firemních karet pak banky ztráty dohánějí. Regulace v rámci EU ani na národní úrovni se u business karet zatím podle všeho nechystá.
„Na evropské úrovni se aktuálně žádné změny u surchargingu (poplatek účtovaný obchodníkem) či limitu pro mezibankovní poplatky u komerčních karet nepřipravují,“ potvrzuje mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová s tím, že ani tuzemské ministerstvo financí neplánuje surcharging národní úpravou dále omezit, byť k tomu má možnost.
Zástupci Komerční banky, ČSOB či UniCredit navíc upozorňují na to, že samotné banky si žádný poplatek u plateb kartou, který by přenášely na klienty, neúčtují. „Tento mezibankovní poplatek dostává vydavatel karty od procesora obchodníka jako odměnu za to, že kartu vydal a transakci umožnil uskutečnit,“ vysvětluje Michal Teubner z Komerční banky s tím, že poplatek je zcela v gesci karetních společností Visa či Mastercard.
„Přestože jsme vydavatel platebních karet, tak nestanovujeme sazbu mezibankovního poplatku, ani nestanovujeme sazbu poplatku kartových asociací. Nemůžeme tyto poplatky a to, jak dopadají na obchodníky, nijak ovlivnit,“ potvrzuje Patrik Madle z ČSOB a doplňuje ho Petr Plocek z UniCreditu: „Pokud bude vše regulováno také u firemních karet, skončí jakákoli diskuze na toto téma.“
Na zavedení tzv. surcharge, tedy poplatku za platby neregulovanými platbami, v tomto případně firemními, má Alza nárok dle platné evropské i české legislativy. Obecně však nejsou příliš využívány a například karetní společnost Mastercard je doporučuje obchodníkům spíše nezavádět.
„Společnost Mastercard je obecně proti zavádění surcharge poplatků ze strany obchodníků, neboť jdou proti zájmům koncových zákazníků. I z tohoto důvodu tyto poplatky nejsou v České republice aktuálně běžnou praxí. Polovina členských států EU tento přístup ani nedovoluje, například Slovensko. Evropská legislativa ale tuto možnost nabízí právě kvůli tomu, že komerční karty nejsou regulované,” říká Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
