Poměrně nenápadná česká IT firma o stovkách lidí, která stojí za projekty globálně známých značek jako Strabag, Cisco nebo Procter & Gamble. Řeč je o softwarové společnosti CN Group, která má už přes tři stovky nejen vývojářských kapacit a meziročně pravidelně roste dvojciferným číslem, a to jak v obratu, tak i v zisku.

Svůj byznys přitom CN Group, jež má kořeny v Dánsku, založilo na tzv. nearshoringu, tedy na spolupráci se zákazníky v blízkých zemích, kterým dodává softwarová řešení na míru. Outsourcing, který se realizuje mezi dvěma vzdálenými zeměmi, totiž velmi často nefunguje, protože naráží na zásadní problémy, jako jsou například časový posun nebo odlišná mentalita.

Vývoj v rámci nearshoringu oproti tomu využívá stejnou, nebo blízkou časovou zónu a vsází i na určitou kulturní blízkost. Z Česka tak CN Group vyvíjí například pro klienty v Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale třeba i ve Skandinávii či Velké Británii.

V rozhovoru pro CzechCrunch šéf CN Group Michal Širica prozradí, jak se firmě daří v Česku i jinde v Evropě hledat talentované vývojáře, jak se daří ustát koronavirovou pandemii, jaké jsou největší výhody nearshoringu oproti jiným modelům spolupráce, ale poodhalí třeba i příběh dánských vlastníků, kteří firmu loni prodali do rukou českého investičního fondu Genesis Capital. Ten disponuje zhruba dvěma miliardami korun a do IT firmy investoval vůbec poprvé.

Pojďme od začátku. Jak vlastně vznikla CN Group? Původní vlastníci firmy jsou Dánové, ale velkou stopu má právě v Česku.
Steen Westh Nielsen byl de facto první zaměstnanec CN Group a před rokem 1993 byl požádán vlastníky, aby šel po pádu železné opony prozkoumat byznysový potenciál ve východní Evropě. S nadsázkou řečeno dostal do jedné kapsy 10 tisíc dánských korun, do druhé klíče od staré Toyoty Corolly a vydal se do Polska, Maďarska, na Slovensko a nakonec i do Česka. Původní strategií bylo, že chtěli koupit jednu IT společnost v Brně, což nakonec nevyšlo. Následně se rozhodli založit vlastní IT firmu v Praze. V čele společnosti vydržel Steen Westh Nielsen téměř pětadvacet let, než v roce 2018 předal svůj post CEO v CN Group mně.

A nakonec z toho loni vznikla kompletní akvizice a předání do českých rukou.
Ano, my jsme byli v únoru loňského roku prodáni do rukou české kapitálové firmy Genesis Capital, která nově vlastní 96 procent CN Group. Zbývající 4 procenta jsou v rukou kolegů na vedoucích pozicích, jako jsou obchodní ředitelé, finanční ředitelka a já.

Můžete prozradit detaily proběhlé transakce?
Výši akvizice bohužel prozradit nemohu. Nicméně můžu říct, že se o dalším vývoji CN Group spekulovalo už dva roky před transakcí, jelikož vlastníci došli do věku, kdy si chtěli dát pauzu a firmu kompletně prodat. Nakonec bylo zájemců několik a vybírali jsme si především s ohledem na kontinuitu našeho byznysu a relevantnost kupujícího k naší firemní kultuře.

Takže důvodem akvizice nebylo to, že by se firmě nedařilo?
Naopak, firmě se daří a každým rokem roste. Za rok 2019 jsme dosáhli obratu ve výši 393 milionů korun, máme již přes 300 zaměstnanců a kromě Prahy máme pobočky i ve Zlíně, v Bratislavě a od roku 2016 také v rumunské Bukurešti.

Mluvíte o loňském obratu přes 390 milionů korun, o jaký šlo meziroční růst a jak jste si vedli v porovnání s předchozím obdobím?
V roce 2019 jsme vyrostli o 15 procent na 393 milionů korun obratu se ziskem ve výši 51,5 milionu korun po zdanění. O rok dříve čistý zisk činil 37 milionů korun při obratu 340 milionů korun. Letos bychom měli překročit 400 milionů korun. Rychlý růst ale není cílem za každou cenu. To, co je pro nás důležité, je hlavně radost z toho, co děláme, kontinuita byznysu a samozřejmě spokojenost našich klientů i zaměstnanců.

Specifikem CN Group je fakt, že se věnujete pouze takzvanému nearshore vývoji. Co je podle vás jeho největší výhoda? Jde pouze o to, že i při práci na dálku jsou klienti vývojářům blíž, protože jsou v podobné časové zóně?
CN Group vznikla jako dceřiná společnost jiné dánské firmy, kterou vlastnili stejní lidé a která se věnovala vývoji softwaru pro management dokumentů. Řešení CN Group nejprve prodávala a později je i integrovala na českém a slovenském trhu, jenže už v té době postupně začaly přibývat od klientů požadavky na další nové funkce na míru.

Postupně se tak CN Group transformovala na vývojářskou firmu a začali jsme řešit vývoj jak pro mateřskou společnost, tak pro její klienty. Tím, že byli klienti nejčastěji ze západní Evropy, jsme byli schopni vyvíjet prakticky ve stejné časové zóně, ale přitom na dálku v zemích, kde byla pracovní síla o něco levnější než na lokálních trzích. A tak vzniklo zaměření primárně na nearshoring.

Jaký je tedy nejzásadnější rozdíl mezi nearshoringem a offshoringem?
Důležité je říct, že nearshoring i offshoring jsou víceméně dvě formy outsourcingu pracovní síly pro klienty třetích stran. Vývoj softwaru se často řeší z Evropy ve vzdálených zemích, jako je Indie, Čína, nebo další asijské trhy, ale klienti přitom naráží na mnoho problémů. Ať už jde o schopnost druhé strany komplexně porozumět potřebám klienta, tedy určitý byznys understanding, nebo časový posun, protože rozdíl v režimu pracovních hodin je obrovský.

Problematický může být také nějaký „culture fit“, kdy spolupráci komplikuje rozdílnost mentalit. Nearshoring oproti tomu nabízí alternativu v zemích, které jsou místně i kulturně blízko a kde je zároveň i vysoká kvalita vývojářů. Technická znalost a schopnost komunikace jsou pro zákazníka nakonec nejzásadnějším rozhodujícím faktorem. V CN Group jsme si toho vědomi, i proto se na obojí hodně soustředíme.

Funguje to u vás tak, že máte většinu klientů dlouhodobých, nebo převažují nárazové spolupráce?
Převažují dlouhodobá partnerství. Máme několik klientů, se kterými spolupracujeme už někdy od roku 1996. Vznikají ale i nová partnerství, kdy pracujeme na projektech několik týdnů, měsíců, nebo i několik let. Často je to tak, že se uskuteční nějaký projekt, ke kterému poskytujeme kontinuální podporu, a nárazově se stejný klient ozve a chce produkt překopat, nebo pracovat na něčem novém. Právě variabilita projektů je poměrně důležitá i pro programátory, kteří nemají rádi rutinu.

Častým rozdílem v kvalitě výstupu je umožnění vývojářům komunikovat s klientem napřímo a ne pouze s nějakým projektovým manažerem. Jak je to u vás?
S tím souhlasím, v CN Group dokonce komunikaci mezi vývojáři a zákazníky podporujeme. Nebylo to tak ale vždy a nastavení spolupráce se vyvíjelo postupem času. V prvních zhruba 15 letech fungování firmy měl komunikaci mezi klientem a jednotlivými členy týmu na starosti většinou projektový manažer. Doba i komplexita projektů se ale změnila a od doby, kdy primárně děláme agilní vývoj, dáváme vývojářům, scrum masterům i dalším lidem možnost komunikovat s někým z klientova týmu napřímo. Mimochodem, agilnímu vývoji se věnujeme již od roku 2006.

Uvažovali jste někdy i nad vlastními produkty?
Asi bych lhal, kdybych řekl, že jsme nad nimi neuvažovali, ale zároveň k nim máme velký respekt. Je to i proto, že vidíme kolem sebe spoustu startupů, které vzniknou a stejně rychle i zaniknou. Navíc tím, že jsme aktivní v mnoha zemích téměř tři dekády, máme spoustu zákazníků. Rozhodli jsme se, že není správné budovat produkty, které se mohou překrývat s produkty našich klientů.

V CN Group je vás dnes přes 300 a každým rokem rostete. Poptávka po programátorech je ale v Česku obrovská. Jakým způsobem hledáte nové talenty?
Myslím, že tento problém trápí snad každou dnešní IT firmu, a nevypadá to, že by se měla situace v nejbližší době nějak změnit. Spolupracujeme s mnoha univerzitami a komunitami, kde organizujeme nejrůznější akce na podporu náboru.

Před několika lety jsme se také rozhodli rozjet naši CN University. Jde o komplexní studijní program, kde učíme zájemce o IT programovat, přičemž od nich nevyžadujeme ani předchozí zkušenosti v oboru. Úspěšné absolventy potom rovnou přiřazujeme na projekty. S tímto typem programu jsme přišli jako jedni z prvních v Česku.

Ani to nám ale nestačilo, a tak jsme v roce 2016 otevřeli další vývojové centrum v rumunské Bukurešti a zvažujeme otevření další pobočky v Česku. Jednoduše musíme být kreativní proto, abychom dokázali odbavit poptávky, jelikož s tím úzce souvisí i růst celé firmy.

Zasáhla vás nějakým způsobem koronavirová pandemie?
Rád odpovím, že velmi dobře. Když se v březnu uzavřela většina Evropy, prakticky přes noc se celá firma přesunula na home office. Nechtěli jsme totiž ohrozit zdraví našich zaměstnanců, ani práci na projektech. Mnoho se ale pro nás nezměnilo. Většina našich zaměstnanců byla zvyklá pracovat někdy z domova a všichni jsme se tedy rychle přizpůsobili a pokračovali se stejnou produktivitou. Nyní je situace podobná. Firma zůstává ve skvělé ekonomické kondici. Nemůžeme se ale dočkat, až se všichni opět společně potkáme osobně v našich kancelářích.