Člověk, který je na Slacku i ve dvě ráno, rychle vyhoří. Firmy by měly vyhlašovat čas offline, říká socioložka Karolína Presová

Jiří SvobodaJiří Svoboda

karolinapresova1_2Insider

Foto: Replug.me

Karolína Presová je socioložka a zakladatelka projektu Replug.me

0Zobrazit komentáře

První kroky po probuzení míří k mobilu a na Slack, přes den de facto neexistuje způsob, jak oddělit práci od ostatních věcí, a ještě v deset večer zkontrolovat v posteli e-maily. Socioložka Karolína Presová vidí, že právě taková je realita v mnohých firmách a pandemie koronaviru tyto efekty ještě umocnila. V sázce je přitom mentální zdraví zaměstnanců a ve finále i ekonomická situace ve firmě.

Karolína Presová je zakladatelkou brněnského projektu Replug.me, který se snaží veřejnost prostřednictvím kurzů učit lepší digitální hygieně. Pracuje jak ve školách, tak s jednotlivci a právě firmami. Problematika zdravého používání digitálních nástrojů se pojí s větším množstvím firem i díky větší poptávce po digitalizaci.

„Chodí za námi teď firmy a říkají, že nás chtějí jako partnera, ať jim jdeme pomoct, aby se z toho jejich lidé nezbláznili. Vidí, že s přechodem na home office se jim zaměstnanci pomalu hroutí, protože jsou neustále online a neustále se na ně valí nové úkoly,“ popisuje Presová současnou situaci.

replugme2

Foto: Replug.me

Karolína Presová objíždí s přednáškami o difitální hygieně školy i firmy

Mnozí zaměstnavatelé totiž podle ní dostali se začátkem krize pocit, že s domácí prací klesne produktivita, a tak svým svěřencům dali více úkolů než obvykle. To v kombinaci s ostatními starostmi, které z krizové situace vyplynuly, mělo samozřejmě negativní účinky.

Pandemie naplno odhalila nedostatky ve způsobu, jakým lidé digitální nástroje využívají. „Člověk chce být instinktivně nejlepší, a tak odpovídá na zprávy ve Slacku i ve dvě ráno. A ostatní ho následují, protože cítí tlak okolí, že by to dělat měli. Jenže takový člověk tu práci vydrží dělat maximálně pár let,“ tvrdí socioložka.

„Když je mobil neustále po ruce, trpí rodina a partnerské vztahy.“

Speciální kategorií jsou v tomto směru startupy a mladé firmy, které ve velkém oceňují výkon. Tamní kolektivy mají podle Presové často pocit, že kdo odepisuje nejrychleji a je nejaktivnější, táhne práci dlouho do noci a nespí, tak je i nejlepší zaměstnanec. Takové myšlení se snaží v rámci své osvěty ve firmách obrátit a pomoct jim si uvědomit, že když nechají – obrazně řečeno – zaměstnance zastavit a dotankovat, pak dojedou nejdál.

Důsledky jsou přitom vidět dál než jen v očividné vyhořelosti v práci. „Když je mobil neustále po ruce, trpí rodina a partnerské vztahy, není žádný prostor na kvalitní konverzace a vědomou pozornost k druhému. Hlavně ženy pak pociťují, že je partner neposlouchá, nevšímá si jich. Muži to ale mohou vidět jinak. Zcela instinktivně ukazují e-mailováním v deset večer, že zabezpečují rodinu,“ popisuje Presová psychologický mechanismus.

V případě nepodchycení problému pak začíná v rodině dominový efekt, který si lze asi domyslet. Co víc, chování příliš pracovitých rodičů začnou kopírovat i jejich potomci, aneb když si táta bere mobil do postele, proč by nemělo i jeho malé dítě.

„V jedné firmě teď třeba zjišťujeme, že se tamní zaměstnanci dva roky nezastavili a nezamysleli nad svými životy. Jejich pozornost byla celé dny spjata s digitálním prostředím, které představovalo práci nebo online zábavu. Neměli čas na vlastní myšlenky. Někteří zcela vyhořeli, nebo jim najednou došlo, že jsou doma sami, protože se vůbec nestarali o své vztahy a soustředili se jen na výkon v práci,“ říká Presová.

replugme_offlinekomunitnisetkani

Foto: Replug.me

Replug.me pořádá mimo jiné i offlinová komunitní setkání

Ačkoliv majitelé firem mohou nejdřív těžit z velkého výkonu, s větším časovým horizontem přestává taková kultura dávat smysl i po ekonomické stránce.

„Představte si, že jste si najali člověka, který má stoprocentní výkonnost, tři roky pro vás pracuje a firma raketově roste. Jenže pak uvidíte, že má problémy se soustředěním, efektivitou, je vyčerpaný i z problémů v osobním životě. A tak je třeba do něj najednou mnohem víc investovat,“ říká zakladatelka iniciativy Replug.me s tím, že takový člověk se firmě jednoho dne přestane vyplácet a časem odejde.

dita-czechitas-boxed

Přečtěte si takéPřes tři miliony korun na podporu žen, které hledají práci v IT. Czechitas dostává další grant přímo od GoogluPřes tři miliony korun na podporu žen, které hledají práci v IT. Czechitas dostává další grant přímo od Googlu

Být pořád k dispozici je jednoduše krátkozraké a neudržitelné. Presová přiznává, že v opačném případě sice firma nebude růst tak rychle, ale zato stabilně a dlouhodobě. Sama tento přístup aplikuje v Replug.me, aby snížila retenci zaměstnanců a zvedla kvalitu práce.

„Některým firmám se zprvu jeví jako skok z útesu dovolit zaměstnancům, aby měli třeba zcela offline víkendy. Po několika týdnech je ovšem posun na celkovém well-beingu znatelný, což jsme schopni změřit. Současně pozorujeme, že si zaměstnanci začínají primárně vybírat firmy, které zásady digitálního well-beingu nastavují,“ doplňuje Presová.

Číst oddechovou literaturu a mít čas na sebereflexi

Pokřivená digitální hygiena se dá řešit ve dvou rovinách. Jednotliví členové týmu mohou přijmout celou řadu kroků, které budou mít ve výsledku pozitivní vliv nejen na pracovní výkonnost, ale například i na kreativitu nebo soustředěnost. Snažit se ale mohou i zaměstnavatelé.

V osobní rovině se doporučení lektorky digitální hygieny točí okolo zdravě nastavených hranic. „Po práci by měl člověk přijít domů a mít hodinu až dvě jen na sebe a svou rodinu bez tlaku na výkon. To znamená, že si nečte byznysové bestsellery, ale například oddechovou literaturu. Neposlouchá podcast, aby byl zítra v práci nejlepší. Ale naopak si najde čas na sebereflexi a třeba trochu nudy, aby se mentálně zregeneroval,“ radí Presová.

replugme3

Foto: Replug.me

Replug.me pořádá také offlinové víkendy v přírodě

Ideální je netrávit odpočinkový čas ani s technologiemi. „Mobil už dnes představuje tak velký zásah do našeho života, že ani nepřemýšlíme nad tím, že bychom mohli odložit a dělat něco jiného. Volný čas je tak přirozeně vyplněný na něm. Hlavně některé děti v dnešní době mají mobil v podstatě místo plyšáka, obracejí se k němu při každém pocitu diskomfortu nebo nudy,“ popisuje socioložka společenskou změnu s tím, že scrollováním po sítích si vůbec mozek vůbec neodpočine. Naopak, je to jako další práce.

Na straně zaměstnavatele je zase žádoucí prolomit tabu, kterým toto téma stále je. „Přicházíme do firem a zjišťujeme, že tuto problematiku s lidmi nikdo neřeší.  Je to hlavně proto, že e-maily v posteli a práce o víkendech a na dovolené se staly normou. Přitom často stačí, aby toto téma zaměstnavatelé u svých lidí otevřeli, a nastavili si zdravé hranice,“ říká Presová.

Vynucený offline čas

Konkrétní opatření už mohou být různá a vychází z individuálních potřeb firmy. Pomáhají ale celofiremní pravidla – jako například, že po šesté večer se nebudou posílat zprávy, e-maily nebo se nebude volat. Jinými slovy offlinový čas nejen doporučovat, ale ve firmě přímo vyhlašovat.

Důležité je ale pravidla nastavit zcela explicitně a každý ve firmě musí podle Presové vědět, že když na e-mail v deset večer nepůjde, tak se nic nestane. Stačí totiž jeden člověk, který nastolené pravidlo poruší, a strhne s sebou i ostatní, protože ti si budou před šéfem připadat méněcenní.

„Samozřejmě, že se běžně neočekává, že budeme pracovat i o víkendech. Ale pokud to šéf vyloženě neřekne, ve spoustě lidí převládnou instinktivní pocity a ten email raději zkontrolují a vyřídí i v sobotu v zoo,“ upřesňuje socioložka.

„Musela jsem sama poprosit mé kolegy, aby mi řekli, když už bylo za den práce dost.“

To pochopitelně přímo koliduje se zavedenou a často vyzdvihovanou startupovou kulturou. Podnikatelé jsou obvykle svíráni myšlenkou, že místo toho, aby takzvaně zavřeli krám, tak mohou pracovat dlouhé přesčasy na vlastní budoucnosti.

„Já je vlastně chápu, měla jsem to stejně,“ tvrdí Presová. „Musela jsem sama poprosit mé kolegy, aby mi řekli, když už bylo za den práce dost. Pořídila jsem si na počítač zamykací skříňku a nechávám ho v práci,“ říká a přiznává, že i Replug.me by mohlo teoreticky najmout dvacet lektorů, ale pak by skutečně musela ona i její tým pracovat dvanáct hodin denně.

replugme1

Foto: Replug.me

Jedna z přednášek projektu Replug.me

„Nerosteme raketově, ale rosteme udržitelně. A myslím, že je to tak dobře, ani jsme si nenabrali závazky, které by nás nutily k obřímu tlaku,“ říká mi Karolína Presová v jedné z karlínských kaváren, kde se to dnes mladými a dravými startupy jen hemží – de facto jsme tedy v obklopení firem a lidí s často úplně opačným přístupem.

Replug.me působí už víc než tři roky po celém Česku a jako první se začal digitální hygieně věnovat komplexně napříč celou společností. Organizuje vzdělávací workshopy nejen pro firmy, ale i pro školy, jednotlivce nebo rodiče – ti totiž často mají problém pochopit onlinový svět jejich dětí. Jednotlivými kurzy už prošly tisíce lidí, v oblibě jsou třeba i offlinové výlety do moravské přírody nebo přednášky o lepších offlinových návycích.