Chtěla být diplomatka, ale po životním obratu teď Vanda Horáčková Seidelová vede digitální revoluci ve školkách

Jiří SvobodaJiří Svoboda

twigsee1Story

Foto: Ilja Hubálek

Vanda Horáčková Seidelová, zakladatelka startupu Twigsee

0Zobrazit komentáře

Dlouhou dobu si Vanda Horáčková Seidelová myslela, že bude pracovat jako diplomatka. Přes bezpečnostní studia a život v Číně i Spojených státech se postupně dostala až do finančně-technologického sektoru, život jí ale změnily zdravotní komplikace a uvědomění, v jak zoufalém stavu je digitalizace v mateřských školkách. Založila proto projekt Twigsee, s nímž se chystá do zahraničí. Podrobnosti teď jednatřicetiletá podnikatelka popsala exkluzivně pro CzechCrunch.

Pracovat začala už ve čtrnácti a díky tomu měla v životopise již jako teenagerka cenné zářezy. „Příležitosti mi přicházely do cesty a já se jich chytala. Výhodou bylo, že už zhruba v sedmnácti jsem měla velkou praxi ve studentských iniciativách,“ vzpomíná dnes jednatřicetiletá podnikatelka.

Následná kariéra Vandy Horáčkové Seidelová by vydala na knihu. Dostala se do Číny, kde pracovala ve vzdělávací instituci. Strávila čas na stážích ve Washingtonu D.C. a chvíli to vypadalo, že tam zůstane natrvalo. Byla součástí výzkumného centra Prague Security Studies Institute a díky tomu i napsala bakalářskou práci na téma vesmírné bezpečnosti. Podílela se také na organizaci konferencí v nadaci Forum 2000 a v Praze se například starala o dalajlámu.

twigsee2

Foto: Aneta Procházková

Vanda Horáčková Seidelová se svým synem Filipem

„Jela jsem naplno a ničeho nelitovala. Později jsem se podílela na jednom projektu ve fintechu, ačkoliv jsem o tom nic moc nevěděla. Aspirovali jsme tenkrát na licenci ČNB v rámci PSD2. Ale pokud máte chuť makat, takovéto výzvy vás nejvíc naučí,“ říká s úsměvem. Práci obětovala hodně a další studia se kvůli ní rozhodla přerušit.

Po čase plného nasazení ale přišel životní obrat, který jí dočista změnil perspektivy. „Nezhoubný, pěticentimetrový nádor v čelistní dutině. To v devětadvaceti fakt chcete,“ posteskne si při ohlédnutí zpět Horáčková Seidelová. Po ročních peripetiích vyhořela a řekla si, že začne dělat úplně něco jiného – něco, co ji skutečně naplňuje.

Inspirací byl pro Horáčkovou Seidelovou její syn Filip. Už dříve spustila komunitní server Mom4moms.cz a vybudovala kolem něj úspěšný byznys. Nové prozření přišlo ve chvíli, kdy syn začal chodit do školky a z pozice matky byla svědkem zastaralých a neefektivních praktik v předškolním vzdělávání.

„Školky fungují stejně dnes, jako fungovaly v roce 1975.“

„Ve školkách se všechno řeší na papíře a fungují stejně dnes, jako fungovaly v roce 1975. Učitelky jsou zatěžovány obrovským množstvím administrativy místo toho, aby se více věnovaly dětem,“ nastiňuje problémy Horáčková Seidelová. Začala se tak porozhlížet po možnostech digitalizace a využití moderních nástrojů, ale nenašla žádné, které by se jí líbily.

Druhým impulsem bylo, když se – asi jako každá máma – ptala svého syna, co dělali dnes ve školce. Odpovědí jí bylo obvyklé a neurčité „nevím“ nebo „hráli jsme si“. Chtěla proto jednoduše vědět, co se ve školce děje. A právě proto vzniklo Twigsee.

Během šesti letních týdnů s pomocí najatých vývojářů přetvořila Horáčková Seidelová svůj nápad v realitu, se začátkem školního roku spustila první pilotní provoz, v němž měla už sedm platících zákazníků.

twigsee4

Foto: Twigsee

Detail aplikace Twigsee

A co vlastně Twigsee dělá? Aplikace propojuje rodiče s institucemi, které se jim starají o děti. Ve stylu sociální sítě zde najdou informace či fotografie o tom, co jejich děti dělají, s různými lidmi ze školky přímo komunikují a posílají omluvenky, přihlašují na kroužky nebo vyplňují ankety, třeba o školním výletě.

„Zrovna včera jsem u svého Filípka v Twigsee vyplňovala anketu, jaké dny v příštím týdnu bude chodit do školky. V době covidu to školkám pomáhá lépe plánovat kapacity,“ ukazuje autorka svůj nápad na reálném příkladu. Škole hned vyjíždí grafy s výsledky, podle nichž může snadno rozhodovat. „Je to úplně blbuvzdorné, žádné luštění v e-mailech nebo jiné složitosti,“ doplňuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro rodiče to je v podstatě digitální školka v kapse. Místo toho, aby se tříštila komunikace s hospodářkou, učitelkou a ředitelkou na různé platformy, všechny funkcionality najdou na jednom místě. Na straně učitelů je pak výhodou digitální matrika, kompletní karty dětí online a jednoduchá komunikace na jednotlivé rodiče nebo po třídách.

„Pokud chce učitelka zavolat mamince Janičky, tady má jednoduše číslo, tady najde soupis alergií a tady docházku,“ ukazuje Vanda Horáčková Seidelová, jak funguje Twigsee v praxi. Vedení má k dispozici přehled o veškeré aktivitě a doplňující desktopovou administrativní platformu.

twigsee6

Foto: Twigsee

Toto vše umí aplikace Twigsee

Díky čistě internímu, cloudovému systému dodržuje Twigsee také platnou českou legislativu a GDPR. To přesto, že podle Horáčkové Seidelové je v Česku hned několik typů institucí na předškolní vzdělávání rozprostřených mezi tři různá ministerstva, a tak musela být celá služba připravena na všechny možnosti.

Svůj nápad sice držela Horáčková Seidelová rok a čtvrt pod pokličkou, ale i tak se jí podařilo získat téměř stovku vzdělávacích institucí. Každá za službu platí měsíční poplatek podle počtu zaměstnanců, kteří Twigsee využívají. Poprat se musela i s prvotní nedůvěrou na straně školek, ale hlavně se strachem z digitalizace nebo bolestí ručního přepisu papírové školní dokumentace do digitální podoby. Pro některé školy to je pořád dost velký problém.

Velká aktivita rodičů i školek

Dosavadní čísla přitom svědčí o tom, že tam, kde již Twigsee používají, funguje více než dobře. Na zhruba dva a půl tisíce aktivních uživatelů připadá 65 tisíc interakcí denně. Přibližně stovka aktivních školek vyprodukuje za den v aplikaci neuvěřitelných 1 400 fotek. Autorka celého nápadu přiznává, že byla z takové aktivity zaskočena, a tak se dnes kvůli stále se zvyšujícímu provozu věnuje hlavně nastavení síťové infrastruktury, aby Twisgee takzvaně nespadlo.

Jednou ze škol, která nový systém pro komunikaci zástupců školy s rodiči používá, je i pražská jazyková školka Bumble Bee. Do jejího rozvoje se před časem vložila bývalá provozní ředitelka letenkového startupu Kiwi.com Lucie Brešová a deklarovala, že chce vytvářet školku budoucnosti.

„Nasazení Twigsee je součástí modernizace naší školky. Od rodičů máme pozitivní feedback. Oceňují jak živější vhled do každodenního dění ve školce, tak přímější komunikaci vedení, která nezapadá v záplavě e-mailů. Já si zase cením možnosti spoluutvářet aplikaci na základě našich potřeb,“ pochvaluje si Lucie Brešová.

„Bez Twigsee člověk moc nevěděl, co se ve školce děje.“

Ne všichni ale vidí Twigsee bezproblémově. „Líbí se mi tam evidenční list, máme na jednom místě i dokumentaci pro doktora. Je to ale ze začátku časově náročnější, máme tu jednoho administrátora, co musí údaje zadávat,“ doplňuje ředitelka školky Hrášek při Mendelově univerzitě Martina Schroříková.

I na úvodní náročnost v Twigsee mysleli a za školky tak záznamy přepisují do digitální podoby „Je to manuální práce, převezmeme si podklady v originálním stavu, často se jedná o šanony plné ručně psaných dokumentů, a přepíšeme je. Systém pak sám vygeneruje všechny potřebné tiskopisy,“ upřesňuje Horáčková Seidelová.

Do brněnské školky Hrášek každý den svěřuje své dítě i Petra Nečasová. „Bez Twigsee člověk moc nevěděl, co se ve školce děje. Kolikrát se mi stalo, že jsem ráno odevzdávala uplakané dítě a za chvíli už jsem měla v aplikaci fotku, že je všechno v pohodě,“ říká maminka s tím, že za nejhodnotnější funkci považuje právě sdílení fotek.

Komunikace na nové úrovni

Jeden z vedlejších efektů, který si pražská podnikatelka slibuje, má být i zvýšení společenského statusu učitelů z mateřských škol. Ti jsou totiž podle ní často vystaveni od rodičů velké kritice za zbytečnosti typu špatně zapnutá bunda. Nyní ale díky Twigsee vidí z fotek, že učitelé jsou skutečně učitelé, ne jen hlídači, a každý den připravuji pro jejich ratolesti nové hry. To se doposud dělo za zavřenými dveřmi.

Na stranu druhou se tak ale učitelé dostávají pod větší, možná až nezdravý drobnohled. Velká aktivita na síti svědčí o tom, že rodiče skutečně rádi kontrolují své potomky a Twigsee hojně využívají. Podle zakladatelky v současnosti průměrný uživatel otevře Twigsee třiktát za den a stráví v něm 38 minut denně.

twigsee5

Foto: Twigsee

Náhled Twigsee

Pražská podnikatelka si to uvědomuje, a proto mezi školkami šíří větší osvětu. „Snažíme se školkám vysvětlovat, aby obsahem nepřehlcovali a dávali ho na síť v takové kadenci jako doteď. Je tam samozřejmě velký rozdíl ve věku dítěte, ale doporučujeme dávat jednu nosnou informaci o náplni programu za den. S organizačními příspěvky a dalšími posty je pak aktivity dostatek,“ říká.

Právě jedna nosná informace totiž úplně může stačit a posloužit účelu celé služby. Od svého syna Filipa už totiž neurčitou odpověď nedostane. „Trik je v tom, že já už vím, že probírali rozdíl mezi listnatými a jehličnatými stromy. Takže se Filípka po škole nezeptám, co dělali, ale jak že to s těmi stromy je, a on mi v ideálním případě začne nadšeně vyprávět,“ vysvětluje.

S Twigsee po celém světě… kromě USA

Už v momentě, kdy se Twigsee objevilo ke stažení v obchodech Google Play a App Storu, bylo ve čtyřech jazycích, což jasně značí, že jen v Česku nezůstane. „Kdyby mi dnes zavola školka z Austrálie, tak jsme schopni ji zítra nasadit,“ říká Horáčková Seidelová.

Twigsee už začíná aktivně fungovat na Slovensku, ve finálních přípravách je i Německo. Podnikavá zakladatelka a její tým ale přemýšlí i nad vzdálenějšími regiony. „Východní Evropa, vybrané africké země či jihovýchodní Asie. V těchto regionech je velký hlad po technologiích a důraz na soukromé vzdělávání,“ analyzuje.

tomas-jizdny

Přečtěte si takéKonec opisování nebo nepřítomného koukání z okna. Tomáš Jízdný na své střední škole zavádí virtuální realituKonec opisování nebo nepřítomného koukání z okna. Tomáš Jízdný na své střední škole zavádí virtuální realitu

Jedním z největších světových hráčů v oblasti systémů pro správu předškolního vzdělávání je aplikace Brightwheel ze Spojených států. „Americký trh je pro nás no-go. Než se pouštět do souboje s americkou korporací, raději se zaměříme na méně exponované regiony. Ty mě navíc baví nejvíc, protože můžete rychle sledovat skutečnou změnu,“ přiznává Horáčková Seidelová.

Ani na domácím trhu to ale nebude mít Twigsee lehké. Mezi českými školami už funguje několik podobných platforem, jako je Naše MŠ, Lyfle nebo Karellen. Ty ovšem podle Horáčkové Seidelové řeší pouze jednu z potřebných agend.

twigsee3

Foto: Aneta Procházková

Tým, který stojí za aplikací Twigsee

„Pokud chtěla být dodnes školka digitální, potřebovala k tomu integraci až osmi nástrojů, aby pokryla své potřeby. V Twigsee jsme tento problém eliminovali a vše agregovali do jediného systémů. Díky mobilní aplikaci jsme navíc zapojili i samotné rodiče, na které většina našich konkurentů nemyslí,“ vysvětluje zakladatelka výhody Twigsee.

Věří, že školky postupně objeví velké benefity aplikace, načež budou ochotné i více platit. Statistiky už teď podle Horáčkové Seidelové hovoří v její prospěch. Twigsee má každé učitelce ušetřit až hodinu času denně, kterou by jinak strávila administrativními úkony.

Nad rámec toho, co si školky platí už nyní, by měly postupně přibývat i příplatkové funkce. „Třeba automatizace. Dnes už Twigsee umí spočítat podklady na stravné a školkovné. Chystáme také integraci s bankami nebo digitální podpisy,“ říká zakladatelka s tím, že ve finále chce automatizovat až 80 % agendy ředitelů.

Twigsee ale začne podle zakladatelky ztrácet svůj efekt ve chvíli, kdy je dítě dost staré na to, aby mělo svůj mobil a začalo s rodiči komunikovat samo. To už může být ve věku devíti let, s nástupem na základní školy se navíc přidává nutnost například softwaru na známky. Má ale nápad, jak rozšířit aplikaci do šířky.

„Rozhodli jsme se naplno šlápnout do expanze.“

Přeprogramovala aplikaci tak, že jedno dítě lze zařadit do více institucí, třeba do kroužků nebo sportovních aktivit. „Máme příklad rodiny s dvěma dětmi v různých školkách. Holčička začala navštěvovat kroužek, syn cvičí v Sokole. A protože všechny čtyři instituce již využívají Twigsee, rodiče mají všechny informace, omluvenky i fotky doslova v kapse,“ popisuje realitu. Příští rok pilotně přibudou i letní příměstské tábory.

Doposud Twigsee zakladatelka financovala z vlastního třemi miliony korun. Expanze už se ale bez dalších zdrojů neobejde, proto v současné chvíli dokončuje jednání o vstupu prvního investora.

„Mohli jsme nabírat finance už před rokem. Ale sami jsme chtěli mít jistotu a důkaz trhu, že je o produkt zájem a že je obor na digitalizaci připravený. Oboje se potvrdilo a tak jsme se rozhodli naplno šlápnout do expanze,“ uzavírá s entuziasmem Horáčková Seidelová.

Konec opisování nebo nepřítomného koukání z okna. Tomáš Jízdný na své střední škole zavádí virtuální realitu

Jiří SvobodaJiří Svoboda

tomas-jizdnyStory

Foto: Futurum

Tomáš Jízdný, majitel Střední pedagogické školy Futurum v Praze

0Zobrazit komentáře

Když Tomáš Jízdný před rokem a půl oznámil, že koupil pražskou Střední pedagogickou školu Futurum, měl v plánu z ní za použití moderních technologií udělat hub pro moderní středoškolské vzdělávání. Po prvním, byť nestandardním, školním roce hlásí úspěšný start a již brzy chce školu vybavit i virtuální realitou, která by měla výuku posunout na novou úroveň.

Střední škola podnikatele Tomáše Jízdného na první pohled nevypadá ve srovnání s jinými pražskými institucemi tohoto typu nijak netradičně. Ve všech třídách jsou standardní lavice, židle, akorát klasické tabule už z většiny nahradily jejich interaktivní verze nebo projektory. K běžné výbavě školáků patří kromě učebnic i tablety.

V jedné ze tříd ale právě první učitelé dostávají školení na práci se zařízeními Oculus Quest, moderními headsety pro virtuální realitu. Škola jich z vlastních prostředků pořídila hned šestnáct a plánuje je využít napříč třídami i předměty. Chce totiž ukázat, že využití této technologie je velmi bohaté a nemusí sloužit jen pro zobrazování virtuálních modelů buněk nebo atomů.

„Děláme to hlavně proto, aby děti uměly udržet pozornost, těšily se do školy a říkaly si, co bude zítra a co objeví. Role učitele není ve frontální výuce, ale měl by být pro studenty spíše průvodcem,“ vysvětluje osmadvacetiletý podnikatel motivaci za celou svou iniciativou, když nám představuje virtuální realitu, která má být dalším stupínkem v celé vizi.

jizdyvr_4

Foto: Futurum

Tomáš Jízdý a Andrej Bracuga s novými VR sety

Se zaváděním nových technologií na Futuru pomáhá budějovická firma Virtual Lab, která už má podobné projekty za sebou na jihočeských průmyslových školách a posunout se snaží také tuzemské zdravotnictví. V jižních Čechách studenti využívají virtuální realitu především k vizualizaci mechanických modelů, ale cíl je jít ještě dál.

„Žáci si nasadí brýle, objeví se společně ve virtuálním prostředí a už spolu mohou interagovat. Je to stále Amosova škola hrou. Mohou se objevit na povrchu Marsu, prohlédnout si společně kostru plejtváka nebo se zblízka podívat na atomovou reakci,“ popisuje využití Andrej Bracuga z Virtual Labu. Sám se prý snaží tvořit školu prožitkem.

Podle Jízdného se nejvíce nabízí použití v chemii nebo biologii. Virtuální realita se ale dá používat i v předmětech, kde na první pohled není primárním zájmem 3D model, který si budou žáci zblízka prohlížet. Naopak se může objevit třeba u výuky jazyků.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Představte si virtuální hotelovou recepci a zadání, kdy má žák interagovat s recepční a v angličtině si objednat pokoj. Systém díky mikrofonům rozezná klíčová slova a žáka bude nadále posouvat v úkolu. Místo modelové situace před tabulí bude student postaven prakticky před věrnou scénu ze života.

Futurum vidí díky virtuální realitě příležitosti třeba také v kulturní výměně. Chce do budoucna najít školu v zahraničí, která už je podobnou technologií vybavena, a žáky napříč světem propojit, třeba v rámci jedné interaktivní virtuální třídy. Na stejném principu lze ostatně spojit žáky v budoucnu i třeba v případě, že by se znovu musely zavřít školy kvůli pandemii.

Virtuální realita má i další výhody, které jsou spíše procesního rázu. Oproti jiným technologiím, u nichž je dnes často trendem na školách zakazovat, totiž může díky své povaze zvýšit pozornost studentů, protože jednoduše v brýlích neuvidí nic jiného než to, co mají „před sebou“. O takovém pozitivním efektu ostatně hovoří i český projekt VR Education.

„Schopnost se něco naučit exponenciálně vzrůstá.“

„Zpočátku jsou studenti z virtuální reality naprosto odvaření, ale postupně jim už to přijde normální a reálně se učí. Rušivých faktorů je naopak méně, protože se úplně eliminujeme koukání z okna, bavení se se spolužáky nebo opisování. Schopnost se něco naučit tak exponenciálně vzrůstá,“ tvrdí Bracuga.

Přesné návody na to, jak se bude virtuální realita používat na SPŠ Futurum, Tomáš Jízdný nemá a ani je nehodlá zavádět. Vše bude záležet na konkrétních učitelích, kteří jsou podle jeho slov novinkám vesměs otevření, což je klíčová premisa.

„Přistupuji ke každému učiteli s velkým respektem a vše nechávám na nich. Beru jejich názory, sám jen doporučuji a dávám jim nástroje. Jestli virtuální realitu zapojí jednou týdně nebo každou hodinu, to už nechci rozhodovat,“ vysvětluje Jízdný s tím, že žádná novinka nesmí narušit chod školy a VR proto bere alespoň zatím jako doplněk.

Tablety jsou nový normál

Technologickou novinkou a původně jen doplňkem ostatně bylo na Futuru i nedávné zapojení tabletů, které si studenti prvních ročníků musí ke studiu koupit. Za rok si však podle Jízdného učitelé i studenti na nové nástroje zcela zvykli a naučili se je používat.

Učitelé tak například mohou jednoduše sdílet poznámky se svými studenty, kteří si je pak nemusí slovo od slova opisovat, ale mohou svou pozornost směřovat k samotnému výkladu a více se zapojit do hodin. Všichni mají k dispozici sdílené složky, dostupné odkudkoliv. Poměr papírových učebnic se postupně snižuje a děti už je ve většině případů ani nemusí nosit domů.

jizdyvr2

Foto: Futurum

S virtuální realitou se učili i učitelé

Ve všech záblescích moderního vyučování to skoro vypadá, že by jeden z nejmladších angel investorů v Česku rád zrušil veškeré papíry a tradiční prvky. Zdání ale klame. „Papírová učebnice má svoje místo, nechceme je určitě opustit. Poměr se snižuje s větší digitalizací, ale není to o tom, že bychom je dali pryč,“ říká Jízdný.

Digitalizace ale je patrná i na straně učitelů. „Kdybychom tady spolu seděli před rokem, tak na stole stojí velký počítač a monitor s displejem 4:3. Dnes už má každý učitel svůj notebook, a když přijde do hodiny, připojí se během vteřiny třemi kabely,“ doplňuje Jízdný s tím, že technologie sjednotili po celé škole.

Učitelé mají zároveň díky vlastním notebookům možnost kontrolovat žáky, zda na tabletech nedělají něco jiného, než by měli. Podle Jízdného se to ovšem stává minimálně a děti používají technologie zodpovědně, protože je výuka baví.

„Věřím tomu, že kdyby tady učitel celou hodinu psal výpisky na tabuli a děti je opisovaly, tak na těch tabletech skutečně budou dělat něco jiného, než mají. Ale my se frontální výuku snažíme omezovat a učitel by měl s dětmi interagovat,“ vysvětluje mladý podnikatel synergii moderní pedagogiky a technologií.

„Frontální výuku se snažíme omezovat.“

Celá iniciativa má logicky větší potenciál na pedagogické škole, protože když se zde budoucí pedagogičtí pracovníci naučí technologie používat z pozice studentů, sami je spíše budou používat i ve své praxi. Tím tak přispěji k digitalizaci celého školství, což byla i Jízdného původní idea.

„Už před pár lety jsem se setkal s absolventy pedagogických škol, kteří v životě neviděli interaktivní tabuli. To pro mě bylo alarmující a fakt, že prostřednictvím jedné školy můžeme být v různých koutech republiky, byl důvod, proč jsem se začal angažovat právě tady,“ vysvětluje Jízdný.

soustal-krsek2

Přečtěte si takéMiliardové přepřahání v Polsku. Krsek prodává obchody ŠoustaloviMiliardářské přepřahání v Polsku. Tomáš Krsek prodává deset nákupních center Zdeňku Šoustalovi

V Česku jsou podle něj učitelé v technologiích stálo málo vzdělávání, přitom se prý sám při zavádění nových přístupů nebo nástrojů nesetkal ze strany kantorů s negativní zpětnou vazbou. Naopak i mnozí rodiče vyžadují ještě výraznější zapojení technologií, než je nyní.

Střední pedagogická škola Futurum začíná virtuální realitu na ostro využívat od letošního školního roku. V příštích měsících se zaměří zejména na nový software, protože po hardwarové stránce je podle Jízdného vybavená dostatečně. S Virtual Labem tak bude nadále pracovat na implementaci nových prvků na základě zpětné vazby od učitelů.