Klecové chovy slepic mají čím dál tím horší reputaci a dokumenty o extrémně stísněných podmínkách v prasečích a kravských farmách už přesvědčily miliony lidí k omezení konzumace masa. Co ale vertikální, prostorově úsporná farma s hmyzem? Právě taková, jež má být největší na celém světě, začne brzy vznikat ve Francii pod hlavičkou firmy Ÿnsect, která na ni v novém investičním kole získala v přepočtu více než 8,5 miliardy korun.

Vše je samozřejmě o stále rostoucí světové populaci a nutnosti zvyšovat produkci jídla při snižování environmentálních dopadů. Sice se odhaduje, že je planeta schopná uživit ještě o pár miliard lidí více, než je aktuální množství, ve skutečnosti to ale nikdo spolehlivě určit nedokáže. Mnohem důležitější je tak zaměřit se na způsob, jakým využíváme dostupné zdroje a maximálně navýšit jejich efektivitu.

A zde do diskuze rázně vstupuje hmyz, který alespoň západní společnost dosud z většiny ignorovala, jednoduše proto, že je poněkud odpudivý. Jedná se ale o skvělý zdroj proteinů, který lze získávat velice rychle v obrovském množství, není náročný na podmínky chovu a může mít naprosto minimální dopad na životní prostředí. Navíc si snad nikdo nebude stěžovat, že se hmyz chová v nehumánním prostředí, protože nervový systém většiny druhů je příliš jednoduchý na to, aby mohl cítit utrpení.

Přesto Ÿnsect dobře zná předsudky spojené s nechutí – zaměřují se tedy na produkci hmyzího proteinu pro použití v zemědělství. Mouční červi, které pěstují, tak poslouží primárně jako potrava pro dobytek, ryby nebo domácí mazlíčky a také coby hnojivo. Jako mnohem ekologičtější zdroj přitom mohou nahradit například obrovská pole se sójou nebo jinými rostlinami.

Už v dřívějším článku popisujícím produkci masa z dobytka jsme přiblížili, o jak náročnou operaci se jedná. Metabolismus býložravců totiž vyžaduje vysoký objem potravy, na jejíž pěstování se využívá až 83 % zemědělské půdy pro výsledek ve formě pouhých 18 % z celkové spotřeby kalorií. Takový poměr představuje nejen velice neefektivní využívání zdrojů, ale také špatné zprávy pro boj s deforestací. Louky a pole totiž mnohdy vznikají tam, kde byly lesy.

Podobná situace panuje v chovu ryb. Magazín Fast Company zmiňuje lososové farmy jako nejrychleji rostoucí systém produkce jídla na světě podle dat Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Částečným zdrojem krmiva je pro ně sója, která je velice náročná na zemědělskou půdu, a také menší ryby lovené z moře v likvidačních objemech.

„Množství je omezené, ale poptávka je mnohem vyšší, než jakou je oceán schopný uspokojit,“ říká ředitel Ÿnsectu Antoine Hubert. Zapojení hmyzí potravy může tento problém výrazně zmírnit a nezávislé studie ukázaly, že ryby krmené červy rychleji rostou, zároveň však nemusí tolik sníst. Farmáři navíc reportovali nižší úmrtnost zvířat. „Díky tomu se naše řešení dostává na úroveň uhlíkové negativity, když si ke stejnému objemu ryb vystačíme s méně zdroji,“ vysvětluje.

Francouzský startup už prý spolupracuje s největším výrobcem krmiva pro ryby na světě. Jednu menší vertikální farmu na hmyzí protein má a nyní v dalším kole financování získal 372 milionů dolarů. Celkový objem získaných investic pak dosáhl už 425 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 9,7 miliardy korun.

Tato čísla představují dosud největší získané investice v sektoru hmyzího proteinu, který v zásadě vznikl v posledních deseti letech. Nová vertikální farma chystaná ve francouzském městě Amiens (asi hodinu cesty od Paříže) má dosahovat až čtyřiceti metrů výšky. Budou v ní pěstovány stovky milionů larev potemníků moučných, tedy moučných červů.

Jelikož v centru celé operace stojí ekologie a udržitelnost, zařízení nemá produkovat žádný vlastní odpad. Naopak bude potravu pro larvy využívat z místního zemědělského odpadu ze sběru obilí i kukuřice. Navíc vyráběné krmivo nebo hnojivo poslouží jako alternativa k méně ekologickým produktům, v případě hnojiva bude možné z půdy na farmách odbourávat oxid uhličitý. To je další důvod, proč se Ÿnsect označuje za uhlíkově negativní.

Pokud základní koncept proteinové farmy s červy stále nevyvolává myšlenky na futuristické sci-fi typu Blade Runner 2049, musí k tomu přimět fakt, že prakticky celé zařízení bude automatizované. O hmyz umístěný v bedýnkách ve vysokých regálech se budou starat hlavně roboti, kteří je vykrmí, sklidí a zpracují. Proces přitom bude úzce sledovat umělá inteligence zajišťující co nejlepší podmínky pro dobrou sklizeň.

Budoucnost, které věří i Češi

V oboru produkce a zpracování hmyzího proteinu se v posledních letech angažují také Češi. Před časem jsme psali o startupu Sens, který v roce 2018 otevřel v Thajsku tehdy největší automatizovanou cvrččí farmu na světě. Češi se oproti Francouzům z Ÿnsectu zaměřují hlavně na hmyzí produkty přímo pro lidi. Na kvalitní proteiny bohatou mouku ze cvrčků tak nabízejí například v tyčinkách, krekrech či těstovinách.

Podle odhadů Organizace spojených národů (OSN) se může světová populace do čtyřiceti let přiblížit jedenácti miliardám. To oproti současným necelým osmi znamená nutnost výrazně zvyšovat produkci jídla, už nyní ale narážíme na limity zemědělské půdy. Rozšiřovat její plochu je pak kvůli problémům spojeným s deforestací nepřípustné.

„Uvědomujeme si, že s rostoucí populací, omezenými zdroji na Zemi, omezenou plochou orné půdy, blížícím se stropem vyprodukovaných skleníkových plynů a ztrátou biodiverzity, je tu hodně práce,“ vysvětluje Hubert část motivace Ÿnsectu. Hmyzí protein je schopen při výrazném nárůstu efektivity oproti dobytku nebo některým rostlinám nahrazovat jiné zdroje. Nová obří farma ve Francii tak bude v budoucnu jen jednou z mnoha.