Bleskurychlé dopravování satelitů na orbit. Aevum odhalilo obřího drona schopného vynášet rakety do vesmíru

ravn-x-1

Foto: Aevum

Zakladatel společnosti Aevum Jay Skylus s letounem Ravn X

0Zobrazit komentáře

Dopravovat na oběžnou dráhu satelity a další náklad je jednou z důležitých misí, které se věnují firmy jako Rocket Lab, Virgin Orbit nebo SpaceX Elona Muska. Nově se do tohoto seznamu řadí i americká společnost Aevum, jež odhaluje podobu svého futuristicky vyhlížejícího autonomního letounu pod názvem Ravn X. Ten by měl být schopen dopravovat náklad do vesmíru každých 180 minut.

Představa je taková, že z ranveje dlouhé necelé dva kilometry vystartuje bezpilotní dron s rozpětím křídel větším než 18 metrů a délkou přesahující 24 metrů. Když se dostane do požadované letové výšky, vypustí raketu, která je schopna dostat na oběžnou dráhu náklad o hmotnosti až půl tuny. Poté se raketa i letoun opět snesou zpět na zem, naloží se znovu a tento vesmírný výlet opakují.

Aevum zároveň zmiňuje, že by tento proces neměl zabrat více než dvě hodiny, pokud bude k dispozici dostatek letounů. Veškeré náležitosti spojené s letem by se navíc měly dít díky pokročilým autonomním systémům plně automaticky. Tyto systémy jsou obecně nazývány jako architektura autonomního startu a jejich schopnosti netkví pouze v autonomním startu a vynesení rakety na orbit.

ravn-x3

Foto: Aevum

Aevum Ravn X má velice futuristické křivky

Unikátnost technologie spočívá také ve výpočtech všech proměnných, které by mohly operace narušit. Typicky vítr, ostatní letový provoz, předměty pohybující se na oběžné dráze nebo hmotnost nákladu. Nový letoun, jenž má být současně největším dronem na světě, je podle Aevum schopen na tyto změny reagovat.

Základem celého stroje je autonomní nosná raketa, která potřebuje jen jednu míli dlouhou přistávací dráhu a nepříliš velký hangár. Následně si je tento bezmála pětadvacet tun vážící stroj schopen žít víceméně vlastním životem. Jak ovšem zmiňuje zakladatel a šéf firmy Jay Skylus, je potřeba vyřešit všechna potřebná povolení pro zahájení ostrého provozu, což nebude jednoduché.

V současné době jsou testovány schopnosti letounu pohybovat se po zemi, na což by měly navázat letové zkoušky a následně test dosažení orbity. Přesto by podle společnosti mělo být vše vyřízeno za 18 měsíců, na čemž by měla mít lví podíl ona autonomní technologie. Pokud by totiž takový stroj měl pilotovat člověk, získávání potřebných certifikací by trvalo dlouhé roky.

Navíc to nebude ani levné. Aevum je však již nyní schopno získávat potřebný kapitál díky státním zakázkám. Mezi ně patří i účast na operacích jako ASLON-49, během které bude mít Ravn X při své historicky první misi za úkol vynést na oběžnou dráhu hned několik menších satelitů Vesmírných sil Spojených států. Celková výše již získaných finančních prostředků by měla podle magazínu New Atlas přesáhnout jednu miliardu dolarů.

Společnostem jako SpaceX, Rocket Lab či Virgin Orbit se tak rýsuje nová konkurence, která v sektoru vesmírné logistiky zařadí zcela jiný rychlostní stupeň. Aktuální plány počítají s osmi až deseti starty ročně, přičemž ceny by se podle Space News měly pohybovat mezi pěti až sedmi miliony dolarů za let. Dlouhodobým cílem celého projektu je, aby byly letouny Ravn X z 85 % vytíženy komerčními zakázkami a zbylých 15 % bude vyhrazeno pro nejrůznější výzkumné a obranné účely.