CzechCrunch Shine: Václav Gregor a Vít Horký promluví o investicích a startupech s pozitivním dopadem

gregor-horky
0Zobrazit komentáře

I přes problémy letošního roku zásadním způsobem neklesl počet vznikajících startupů, stejně jako počet fondů a investorů, kteří jsou ochotni do nich dávat peníze. Alespoň podle dostupných dat, na základě kterých se dál pumpují finance do nových nápadů, řešících menší či větší lidské potřeby. Na druhou stranu je nutno přiznat, že je na trhu stále rezerva v oblasti startupů a obecně zakladatelů, kteří si dali za cíl budovat nejen byznys a generovat peníze, ale také mít pozitivní dopad na lidstvo a planetu.

Trendově se podobným startupům říká impaktové, pod čímž si lidé často nedokážou nic představit. I proto jsme oslovili podnikatele Víta Horkého, který spoluzaložil a prodal startup Brand Embassy a předtím agenturu Inspiro, a Václava Gregora, jenž stojí za investičním fondem Soulmates Ventures s kapitálem čítající 300 milionů korun. Ti o roli a budoucnosti impaktových startupů promluví na jedné z našich akcí v rámci platformy CzechCrunch Shine.

Na online akci budeme mimo jiné řešit, jak vypadá role impaktového zakladatele, jaké oblasti jsou aktuálně nejzajímavější a co bude dobré v příštích letech sledovat. Pobavíme se o tom, jak se startup s pozitivním dopadem buduje a na co se zaměřit, nebo o tom, zda je v této oblasti dostatek nově vznikajících projektů. V neposlední řadě probereme zapojení investorů i rozdílnost impaktových investic od těch běžných. Akce se koná už zítra od 18. hodin, je zdarma a hlásit se na ni můžete zde.

***

Ještě před samotnou akcí jsme se ale zeptali Víta Horkého a Václava Gregora na tři úvodní otázky související s danou oblastí. Lépe tak představí témata, o čem se budeme během zítřejší akce bavit, a zároveň nastíní smýšlení obou hostů, kteří stojí jak na straně investorů, tak straně zakladatelů.

Jaký nejzásadnější startup/projekt jste na poli pozitivního dopadu v poslední době viděli?
Vít Horký: Žádný jeden konkrétní startup, který by se mohl stát novou Teslou, mě v Česku nenapadá. Nicméně fandím startupům jako SCase na poli preventivní medicíny nebo Dot.Glasses. Jako takový startupový počin neziskového a lokálního charakteru vnímám i projekt EDU.změna, jenž se snaží pomoci v reformě vzdělání v Česku.

Václav Gregor: Doposud nás nejvíce oslovil zahraniční projekt (konkrétně z Norska), který se soustředí na technologii zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší. Jde o startup, nebo dnes již takzvaný scale-up pod názvem norways-carbon-capture-project.

vit-horky

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Vít Horký, spoluzakladatel startupu Brand Embassy

Je pravda, že v impaktových startupech je pro investory méně peněz, nebo je to stigma? Co případně můžeme udělat pro to, aby se situace změnila?
Vít Horký: Peněz je obecně dostatek pro startupy s velkým potenciálem růstu a zisku. Pokud se impaktový startup dokáže takto pozicovat, má přístup ke kapitálu otevřený jak u impaktových investorů, tak těch tradičních. Mnoho tradičních venture capital investorů ještě ale dnes ještě není připraveno vnímat rozdílnost impaktových a tradičních startupů – zpravidla totiž potřebují více kapitálu na delší časový horizont.

Je třeba, aby foundeři impaktových startupů dokázali svou firmu budovat jako technologicky škálovatelný startup řešící velký strukturální problém daleko za hranice lokálního trhu a dokázali nalákat na silnou vizi, ambici a finanční trakci ty nejlepší lidi včetně vhodných investorů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Václav Gregor: Z praxe víme, že se velké množství nových firem a jejich founderů potýká spíše s negativní odezvou ze strany investorů, a to ve smyslu, že to, s jakým nápadem přichází, už na trhu existuje v několika různých podobách. Když se podívám na současný stav v sektoru IT a e-commerce střídmě, tak si myslím, že je stěžejní soustředit se na možnosti investic do projektů z oblastí green tech a udržitelných zdrojů. Právě zde vznikají příležitosti k objevení jednorožců, což je sen většiny investorů.

Moje tvrzení podporují i světoví hráči na poli investic, jako je například Bill Gates, Al Gore nebo Jeff Bezos. Ti mají v plánu investovat miliardy dolarů právě do green tech oblasti. A víte proč? Protože si velmi dobře uvědomují, že v nejbližší budoucnosti nebude green tech a udržitelnost jen volba, ale nutná podmínka a standard. Čím dříve si toho budeme jako společnost vědomi, tím rychleji budeme jako lidstvo připraveni na negativní dopady fungování společnosti v uplynulých několika desítkách let.

sv-gregor

Foto: Soulmates

Václav Gregor, CEO Soulmates Ventures

Jaké jsou za vás největší globální výzvy a jak je můžeme za pomocí byznysu změnit?
Vít Horký: Je jich mnoho a žádnou z nich nelze opomíjet – od snížení chudoby a zlepšení přístupu k rovným příležitostem ke vzdělání, zdravotní péči a zaměstnání, tak řešení technologických rizik, jako je tvorba nebezpečné uměle inteligence nebo potírání dezinformací. Tou nejpalčivější je podle mě přerod obcí a státu na energetický soběstačné za využití obnovitelných zdrojů a tím postupně zastavení oteplování Země.

Václav Gregor: Největší problém vidím v nedostatečném počtu vzdělaných lidí a také v existující chudobě ve světě. I to má ale dle mého názoru řešení. Do vzdělání by se mělo začít investovat mnohem více financí a chudobu můžeme vyřešit tak, že budeme vytvářet nové příležitosti k pracovnímu uplatnění. A hlavně budeme u všech kroků přemýšlet nad tím, jaký mají dopad na lidskou, zvířecí a rostlinnou společnost a na její život na Zemi.

***

Pokud se budete chtít o impaktových startupech a příležitostech dozvědět více, přihlaste se na naši zítřejší akci Startupy a investice s pozitivním dopadem v rámci CzechCrunch Shine. Začínáme už v 18.00.

Vzduch v interiérech je pětkrát škodlivější než venku. Chytrý měřák Reair studentů VUT má zajistit, abychom dýchali lépe

Michal MarekMichal Marek

reair-1x

Foto: Igor Paliatka

Jiří Janoušek a Dominik Klement, tvůrci projektu Reair

0Zobrazit komentáře

Kvalita venkovního ovzduší je velmi častým tématem. O snahách vymýtit z našich měst škodliviny vypouštěné z výfuků aut i plánech omezovat nešetrnou výrobou slýcháme denně. O mnoho méně výrazným tématem je ale kvalita ovzduší v interiérech, kde člověk od raného dětství tráví valnou většinu svého života. Na to se snaží upozorňovat studenti brněnského VUT s heslem „Jste to, co dýcháte“.

Jiří Janoušek a Dominik Klement chtějí, abychom v kancelářích a školách dýchali zdravěji, a se svým speciálním měřákem Reair by to podle všeho mohli někam dotáhnout. Jejich studentský projekt, který již má své reálné uplatnění, totiž zaujal porotu mezinárodního programu Red Bull Basement, který hledá týmy kreativních a podnikavých studentů s vizí měnit svět.

Program, jehož mediálním partnerem v Česku je CzechCrunch, má za sebou výběrovou fázi a studenti z brněnského Vysokého učení technického se stali vítězi národního kola. Dostali se tak mezi osmatřicet mezinárodních finalistů a vzhledem k tomu, že se do talentového programu společnosti Red Bull celosvětově přihlásilo více než 3 800 studentských týmů z celého světa, je jasné, že se jedná o zajímavý úspěch.

reair_1

Foto: Reair

Reair využívá algoritmy hlubokého učení a učí se každodenní návyky uživatelů

Jiří Janoušek a Dominik Klement v rámci soutěže představili zařízení osazené několika senzory, které zvládne měřit koncentraci jedovatých látek, množství oxidu uhličitého a prachových částic ve vzduchu. Na základě nasbíraných dat pak Reair vytvoří individuální plán, jenž reflektuje stav prostředí, ve kterém se majitel zařízení nachází, a doporučí mu odpovídající kroky ke zlepšení situace.

Zajímavé je, že projekt Reair vznikl na základech IoT senzorů pro zemědělce, kterými Jiří s Dominikem nejprve měřili teploty, vlhkost a další parametry pro sledování kvality kukuřičných siláží a jiných uskladněných plodin. Od plodin se pánové postupně přesunuli i k senzorům pro hlídání výšky hladin vodních nádrží a postupně je začaly oslovovat firmy, které prodávají zelené stěny do interiérů a chtějí s pomocí senzorů hlídat vlhkost a řídit závlahu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tímto způsobem se studentská dvojice dostala do interiérů a začalo ji zajímat, jak zelené stěny ovlivňují kvalitu ovzduší. Měřili první důležité parametry kvality vzduchu (obsah oxidu uhličitého a těkavých organických látek), přičemž první měření jim hned ukázala, že kvalita ovzduší v interiéru je opravdu věcí, se kterou by bylo potřeba něco udělat. Proto vznikl projekt Reair.

„Každý den trávíme více než 90 % času v uzavřených prostorách a každý z nás vydýchá až 15 tisíc litrů vzduchu za den. Kvalita vzduchu v interiéru je až pětkrát škodlivější než ta venkovní a v každé nevětrané školní třídě několikanásobně překračuje zdravotní limity. S problémem snížené kvality ovzduší se navíc setkávají i firemní zaměstnanci,“ popisují Jiří a Dominik.

reair-red-bull-basement

Foto: Viktor Křapa

Jiří Janoušek a Dominik Klement

Nezdravé podmínky v místnostech bohužel dle tvůrců nastávají již při mírném poklesu kvality a vedou nejen ke snížení kognitivních funkcí obecně, ale hlavně produktivity, soustředění a celkové spokojenosti. Navíc se zvyšuje riziko šíření virů, což je aktuálně velmi palčivé téma. A problém je, že si člověk na špatný vzduch rychle zvykne – pak jej neregistruje a nemá ani motivaci situaci řešit.

Tvůrci Reair se tedy rozhodli vyvinout řešení, které sestává z hardwaru měřícího data a ze sofwarového systému, do kterého jsou vstupy přenášeny, analyzovány a vizualizovány. „Chtěli jsme se na začátku zaměřit hlavně na hardware a jeho výrobu pro kanceláře i do chytrých domácností. Pochopili jsme ale, že pouze zobrazení naměřených dat nebude postačovat a budeme muset správně vysvětlit a interpretovat data, aby byla snadno pochopitelná pro běžné uživatele,“ popisují autoři projektu.

Vznikl proto systém, který není jen „hloupým“ měřákem, ale využívá algoritmy hlubokého učení a učí se každodenním návykům uživatelů. Po několika dnech již podle tvůrců dokáže odhadovat situace a předcházet vzniku nových problémů. Cílem Reairu je zkrátka najít nejvhodnější a nejúčinnější řešení, jež by pomohlo vytvořit zdravé a udržitelné prostředí pro každodenní život nejen v kancelářích.

reair_2

Foto: Reair

Reair se z 3 800 přihlášených projektů probojoval mezi 38 finalistů

Abychom byli konkrétní, doporučení pro zlepšení ovzduší v místnosti mohou být různá – od častějšího větrání přes vysázení rostlin až třeba po použití přírodních materiálů v takzvaném aktivním designu. Problémem podle Reairu často bývají také nekvalitní materiály použité na vnitřních zařízeních, které uvolňují jedovaté látky.

„Naším hlavním cílem je vzniku problémů předcházet. Chceme základní problémy odhalit dříve, než nastanou, a zabránit tak jejich vzniku. Správně vyladěné pracovní prostředí začíná u nastavení teplot a vlhkostí a pokračuje nastavením vzduchotechniky a klimatizace. Nejjednodušším způsobem, jak si alespoň na chvíli kvalitu vzduchu vylepšit, je pravidelné větrání,“ líčí dvojice.

3dsimo-team-min

Přečtěte si takéMultifunkční klíč ke štěstí. České nástroje a stavebnice 3Dsimo odemykají brány nekonečné kreativní zábavyMultifunkční klíč ke štěstí. České nástroje a stavebnice 3Dsimo odemykají brány nekonečné kreativní zábavy

A pokud je problém složitější? „Pokud výsledky našich analýz odhalí složitější problémy, které nemůžeme odstranit například optimalizací a správným rozvržením obsazeností prostorů, spolupracujeme s firmami, jež nám problémy pomohou vyřešit. S odborníky na vzduchotechniku, interiérovými návrháři, architekty, technology budov nebo firmami na zeleň navrhneme dostupné možnosti.“

Vážnost celému studentskému projektu dává i fakt, že má Reair za sebou měření ve firmách jako Kiwi.com, Kentico Software nebo Impact Hub a momentálně je ve fázi, kdy má první prodeje a řeší integrace na dlouhodobé měření do dalších společností. A ačkoli se problém ovzduší netýká jen kanceláří, největší potenciál vidí tvůrci právě ve firmách. Zvýšení kvality vzduchu a tím i pracovních podmínek totiž firmám může přinést reálné finanční úspory.

„Z dlouhodobějšího hlediska chceme firmám pomoci vyladit jejich pracovní prostředí a pomoci jim více pochopit, jak nás ovlivňuje to, co dýcháme. Chceme jim i pomoci správně rozvrhnout obsazenost kanceláří, aby nedocházelo k jejich přeplňování a tedy i rychlému zhoršování kvality ovzduší uvnitř. Máme ambice pomáhat zlepšovat kvalitu pracovního prostředí v mezinárodním měřítku,“ uzavírají Jiří s Dominikem.

Největší potenciál vidí autoři projektu v kancelářích. Firmy totiž na zvýšené produktivitě reálně vydělají