Algoritmus v řízení investičních fondů poráží lidi. I díky absenci emocí zažil Quant rekordní rok, říká Lukáš Foral
Ještě před deseti lety se naplno pohyboval mezi developerskými projekty ve Spojených arabských emirátech a sháněl pro ně finance. Následně se Lukáš Foral přesunul do Česka a své zkušenosti z investičního světa uplatnil mezi startupy, kterým pomáhal s financováním. Od poloviny loňského roku působí v čele investičního fondu Quant, který před pěti lety zakládal Pavel Kohout spolu s Alešem Michlem.
Od té doby se situace ve fondu, který neinvestuje manuálně, ale za pomocí algoritmů, poměrně změnila – Michl odešel z vedení kvůli svému působení v České národní bance a svůj podíl přesunul do svěřenského fondu, zatímco Pavel Kohout prodal svůj podíl finančníkovi Petru Stuchlíkovi, který stál v čele poradenské firmy Fincentrum. Dnes tak Stuchlík vlastní 65 procent, dalších 35 procent má svěřenský fond Aleše Michla.
Během loňského roku Quant i díky vlivům na burze rostl prozatím nejrychleji za svou historii, když překonal 11% meziroční výnos. Fond je již od začátku ale postaven tak, že nerealizuje příliš rizikové investice, spíše se snaží udržovat hodnotu peněz a v relativně rozumném riziku je zhodnocovat. Nejmenší investice je přitom 1 milion korun s až 5% vstupním poplatkem – vystoupit nicméně investoři mohou již kdykoliv a bez poplatku.
O tom, jak Quant funguje, o výsledcích minulého roku, technologiích za fondem, plánech na následující období i obecně o algoritmickém obchodování jsme se bavili s předsedou správní rady Quantu Lukášem Foralem.
V čem je podle vás nejzásadnější výhoda algoritmického obchodování?
Algoritmus nemá emoce. Dle studie Bloombergu fondy řízené pasivním algoritmem z 83 % poráží lidmi aktivně řízené fondy, především tedy na investičním horizontu tří a více let.
Nebojíte se, že i algoritmus může udělat kvůli neočekávaným situacím chybu?
V neočekávaných situacích je pravděpodobné, že algoritmus chybu udělat může. Na druhou stranu, v takových situacích nejzásadnější chybu naopak udělá člověk a jeho emoce. Například v březnu 2020 se řada předních českých akciových fondů řízených lidmi propadla o desítky procent, náš algoritmický fond pouze na úrovni 5,74 %. To je síla algoritmu, naprostá eliminace emoce a minimalizace ztráty.
Jak naznačujete, za posledních 12 měsíců zásadním způsobem ovlivnily rozhodování lidí na akciových trzích i dalších investičních instrumentech emoce a zvýšená volatilita. Jak se v takových situacích chová váš algoritmus?
Strategie algoritmu tak, jak ji nastavil kolega ekonom Pavel Kohout, spočívá v definici nadhodnocení trhu, tedy potenciálu bubliny, kdy prodáváme, nebo naopak podhodnocení trhu, kdy nakupujeme ve slevách. Jak jsme pracovali v roce 2020, vám řeknu přesně.
Naše portfolio dle doporučení algoritmu zahájilo rok 2020 s tím, že jsme v akciích v americkém indexu S&P 500 drželi pouze 40 % z důvodu nadhodnocení, což se běžně rovná vyšší míře rizika a hrozbě propadu. Zbylých 60 % jsme drželi na depo účtu České spořitelny. Následně v březnu akcie propadly, my jsme eliminovali ztrátu, a naopak v březnu a dubnu algoritmus, kdy byly akcie na svém cenovém minimu, doporučil čtyřikrát k nákupu, S&P500 jsme nakoupili až na úroveň 75 %.
V jednom z dřívějších rozhovorů jste říkal, že dnes využívá algoritmus k obchodování pět největších hedgeových fondů, přičemž i velká část obchodu s akciemi probíhá za využití algoritmů. Můžete to trochu přiblížit?
Ano, přední fondy jako například Bridgewater Associates, Man Group, Two Sigma Investments, D.E. Shaw, Renaissance Technologies. Jsou průkopníky a využívají algoritmy již od 80. let. V roce 2015 algoritmy zajišťovaly 56 % veškerého obchodování s akciemi v USA, v roce 2019 již 73 %. Fondy využívající algoritmy jsou nejrychleji rostoucím segmentem vesmíru Wall Street.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.