Investiční prostředí je pokřivené, produkty jsou špatně komunikované, říká Volný. Jeho Upvest loni vyrostl dvojnásobně
Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu
Upvest umožňuje investorům vkládat peníze do developerských projektů formou crowdfundingu, a to již od roku 2017. Propojuje tak developery shánějící financování pro své projekty s různě velkými investory. Do firmy loni za desítky milionů korun majetkově vstoupila Komerční banka, se kterou Upvest chystá několik produktových novinek.
Od vstupu na trh se Upvest podílel na financování dvanácti projektů, do nichž bylo v rámci 4 173 investic vloženo více než 281,6 milionu korun. Doba splatnosti je většinou mezi jedním a třemi lety, výnosnost se pohybuje mezi 5 a 7,5 procenta ročně. Částka vyplacených prostředků investorům přesahuje sto dvacet milionů.
„Loni se nám podařilo udržet dvojnásobný růst objemu zafinancovaných úvěrů. V roce 2019 byl tento objem 70 milionů korun, loni 139 milionů a letos toto číslo plánujeme opět zvětšit alespoň o sto procent,“ pochvaluje si v rozhovoru pro CzechCrunch Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu.
Volný zdůrazňuje zejména potřebu lepší edukace Čechů v oblasti investic. Některé firmy totiž nejsou transparentní a nedokáží správně komunikovat jejich rizika, na což investoři doplácí a následně v podobné produkty ztrácí důvěru. Během rozhovoru dále mluví o finanční gramotnosti, situaci na trhu, konkurenčních investičních platformách i o samotných výsledcích a chystaných novinkách.
Velké téma pro vás je vzdělávání lidí, kteří na Upvestu investují. Co konkrétně řešíte?
Máme obecně respekt k tomu, že manipulujeme s penězi lidí a nabízíme jim investiční nástroj pro participaci na úvěrových smlouvách. Podle nás je potřeba, aby to klienti chápali. Víme, že nabízíme rizikové investice, což je vyjádřené i nabízeným úrokem, který platí developer. To je ale potřeba komunikovat. Jsme nešťastní z toho, že v Česku existuje tendence o investicích s potenciálním výnosem sedm nebo devět procent říkat, že jsou s „garantovaným výnosem“ nebo „relativně bezpečné“, případně že je to „tutovka“.
Lidé tomu nerozumí?
Kdyby tyto investice měly garantovaný výnos nebo byly „relativně bezpečné“, tak bychom všichni byli milionáři. (úsměv) Každá investice s sebou nese nějaké riziko. I když máte peníze v bance, tak nesete riziko jejich ztráty. Je sice minimální, ale existuje a jednou za čas se to stane. Logicky, pokud pak umístíte svoje peníze pomocí investičního instrumentu, který slibuje výnos 10 % ročně, tak je i riziko ztráty mnohem vyšší. Proto je třeba velmi důležité riziko pochopit a osvojit si pojmy jako diverzifikace.
Je to problémem celého trhu?
Pořád existuje spousta produktů, které komunikaci rizik nedělají dobře a přispívají k tomu, že jim na to lidé „skočí“. Spálí se a ještě více pak nedůvěřují investicím jako takovým. Je to začarované kolečko. Někdo jim slíbí „garantovaný“ výnos, přidá k tomu historku o rodinné firmě jako „relativně bezpečné“ investici, a sentimentálně tak naláká investory na něco, co mělo být hodnoceno čistě analyticky.
Souvisí to s tím, že by Čechům chyběla finanční gramotnost?
Je to s tím spojené, stejně tak je to spojené se špatnými historickými zkušenostmi. Když začneme kuponovou privatizací a sliby desetinásobku, vzpomeneme si na naše rodiče, kteří pak nadávali na nějaké pány, o kterých teď média jednou za rok napíšou, že jsou někde na tropickém ostrově. Lidé se často nechali nalákat na nesmyslné výnosy, což skončilo velikým vystřízlivěním a zklamáním. Pak zase přišla éra armády nekvalitních investičních poradců.
Tím nechci říct, že by neexistovali dobří investiční poradci, ale pověst jejich řemesla utrpěla díky několika málo firmám, které nabízely finanční produkty netransparentním až podvodným způsobem. Tím opět celý místní trh poškodili. Aktuálně podle mě čeští investoři opět zažívají zklamání díky zvýšené nabídce a úspěšným úpisům tzv. junk bondů, tedy vysoce rizikových dluhopisů.
„Velká část finančních produktů je komunikovaná špatně a potom nedokáže splnit nadsazená očekávání.“
Trh tedy podle vás není ve správném stavu?
Celé tuzemské investiční prostředí je pokřivené tím, že je tu velká část finančních produktů komunikovaná špatně a potom nedokáže splnit nadsazená očekávání. Trochu za to asi mohou i banky – kdyby začaly investiční produkty někdy na přelomu milénia nabízet lépe, možná by z trhu vytlačily ty pochybnější finanční instituce a dnes by byla situace jiná. Rozhodně je to ale i širší společenský problém, který začíná už ve vzdělávacím systému, kde finanční gramotnost, smím-li se tedy dopustit generalizace za svou generaci Y, nebyla patřičně v osnovách zastoupena.
Co byste lidem doporučil, když se rozhodují, jestli někam investovat? Co mají sledovat, aby věděli, že jde o relevantní nabídku?
Obecně neuškodí posílit finanční gramotnost. Nechali jsme si udělat průzkum, který ukazuje, že všichni se cítí být finančně gramotní, ale zároveň vzdělávání nevěnují téměř žádný čas a finančním produktům nerozumí. Očekávají, že jim to někdo vysvětlí, a to na trhu úplně chybí. Nikdo jim to nevysvětluje.
Lidé by se podle mě měli ptát po podstatě toho, do čeho investují. Pokud je to dluhopis pro výrobní firmu, tak by je měly zajímat hlavně spíše dosavadní výsledky a odhad, jakých výsledků musí firma dosáhnout, aby dluhopis splatila. To, jestli mají hezké logo, případně zda má CEO charisma a že jde o rodinnou firmu, je vedlejší.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.