Menšiny se bojí odhalit své potřeby a firmy je neznají. Pomáháme s hledáním práce i diverzitou, říká Jana Tikalová z OPIM

janatikalova-boxedStory

Foto: OPIM

Jana Tikalová, zakladatelka organizace OPIM

0Zobrazit komentáře

Když Jana Tikalová před dvaceti lety začínala v Česku otevírat téma diverzity a inkluze, klepali si lidé na čelo a zavírali před ní dveře. Cítila se podobně, jako když vozíčkář hledá práci, a na dotaz, zda je prostor bez bariér, už mu nikdo neodepíše. K tomu, jak společnost vnímá odlišnosti druhých, byla dnes dvaačtyřicetiletá podnikatelka vnímavá již od dětství. A byť sama do žádné z marginalizovaných skupin nepatří, jejím životním posláním se stalo zjednodušit takovým lidem život a ukázat firmám, že odlišnost není překážkou, ale právě naopak.

S prvním projektem spojujícím všechny znevýhodněné skupiny Tikalová přišla již v osmnácti letech. Tehdy s ním však neuspěla v žádné ze tří neziskovek, pro které pracovala jako dobrovolník, a tak založila svou vlastní. Za dvě dekády uspořádala se svou neziskovou organizací OPIM nespočet iniciativ pro větší inkluzi. Od letošního března připravuje také Google Diversity MeetUp.

Nejnovější projekt jejího jedenáctičlenného týmu v OPIM nese název Diversity Talent Pool a právě v těchto dnech došlo ke spuštění jeho plné verze. Jedná se o platformu na bázi seznamovací aplikace Tinder. Neslouží však k randění, nýbrž k propojování uchazečů zejména z minoritních skupin o různé pozice – od dělnických až po manažerské – s firmami, které si uvědomují výhody rozmanitých týmů.

„Mnoho lidí dřív slovo menšina spojovala pouze s Romy, pro nás v OPIM je to ale daleko širší pojem.“

Každý člověk má jiné hodnoty, jiné potřeby, zájmy či hendikepy. Tým složený z třicetiletých bílých vysokoškolsky vzdělaných mužů sice může odvádět skvělou práci pro zákazníka s podobným profilem, avšak často může nechtěně vyloučit velkou část potenciálních zákazníků z dalších skupin. Produkt jim totiž z nějakého důvodu nemusí vyhovovat.

„Když třeba prostor prodejny není přizpůsoben pro vozíčkáře, je dobré někoho takového v týmu mít, aby na to poukázal a dalo se s tím pracovat,“ uvádí jednoduchý příklad Tikalová. „Vozíčkář se do prodejny nikdy nedostane, aby na to majitele upozornil, a pokud v týmu s mobilitou nikdo žádný problém nemá, nedojde jim to,“ doplňuje šéfka OPIM.

Důležitost různorodých týmů si podle jejích slov začíná uvědomovat stále víc firem. Vnímá i celospolečenský posun, v minulosti by ještě zmínka o tom, že pracuje s minoritami, představovala stigma. „Mnoho lidí dřív slovo menšina spojovala pouze s Romy, pro nás v OPIM je to ale daleko širší pojem. Diverzita je zase dnes spojovaná převážně s otázkou zastoupení žen, my ji však také vnímáme obšírněji,“ vysvětluje Tikalová.

jana-tikalova

Foto: OPIM

Jana Tikalová, zakladatelka organizace OPIM

Diverzitu rozděluje do tří rovin. Demografickou, pod níž patří třeba etnikum či náboženství, pak kognitivní, kam řadí to, jak člověk přemýšlí nebo jeho přístup k práci, a nakonec neurodiverzitu, která je spojená se skrytými poruchami, jako je například autismus či dyslexie.

„Takoví lidé to na trhu práce nemají jednoduché,“ poznamenává Tikalová, která se v minulosti angažovala i na pozici HR manažerky ve velké společnosti. Pomoct s nalezením práce by marginalizovaným skupinám měla nová služba OPIM nazvaná Diversity Talent Pool, která před několika dny opustila beta verzi.

Od Avastu po Zásilkovnu

Tikalová, která posledních několik let školí diverzitu ve firmách, se často setkávala se stejným argumentem. „My bychom je brali, ale nevíme, kde je hledat,“ znělo z firem. Na druhou stranu slýchala od potenciálních zaměstnanců v řadách menšin, že marně hledají práci.

„Jela jsem z akce a měla jsem v autě vozíčkáře, autistu a trans muže, když v tom mě to napadlo. Uděláme projekt a propojíme je,“ vzpomíná šéfka OPIM. Zpočátku to Tikalová brala jako malou vedlejší službu. Projekt však vyrostl nad její očekávání. Od října OPIM platformu zkouší v beta verzi spolu se třinácti partnerskými firmami, mezi kterými jsou například McDonald’s, Zásilkovna, Alza či IBM.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Prvním partnerem se stal Avast, který mimo jiné podporuje také podcast OPIM. „Fandím tomu, co Jana dělá. Náš talent acquisition díky spolupráci získal lepší představu o inkluzivním náboru. Těšíme se, že díky Diversity Talent Pool oslovíme i jiné kandidáty, než jací jsou v Avastu ve většině,“ zmiňuje Dita Formánková, která loni nastoupila do Avastu jako ředitelka pro diverzitu, inkluzi a spolupráci s komunitami.

Kandidáti o práci vyplňují na začátku rozsáhlý dotazník s možností prozradit své specifické požadavky pro práci. V úvodu volí, zda pracují raději sami či v týmu, zda rádi prezentují nebo zda jsou vůdčí typy. V dalším kroku pak mohou zaškrtnout specifické požadavky, které by jim usnadnily práci. Zvolit můžou dětský koutek, parkovací stání pro invalidy, genderově neutrální WC a další.

Obdobný dotazník vyplňují také náboráři. „Vedli jsme focus group s personalisty a mnozí o některých požadavcích vůbec netušili. Nevím o firmě, která by měla modlitební místnost. Třeba genderově neutrální WC už se však začínají řešit,“ zamýšlí se Tikalová. Ve svých nedávno zrekonstruovaných kancelářích je zavedl například Vodafone. Podle Tikalové je zásadní, že se o takových požadavcích začíná mluvit.

„Chceme, aby lidé neskrývali svou identitu, aby se třeba člověk nebál prozradit, že je rodič samoživitel.“

„Ve Vodafonu jsme otevřeni naprosto všem lidem. Chceme, aby se všichni kolegové cítili bezpečně a věděli, že mohou ze sebe dávat maximum, aniž by se obávali diskriminace nebo odsouzení od druhých,“ vysvětluje Jana Vychroňová, manažerka pro diverzitu a inkluzi ve Vodafonu.

„To je také důvod, proč jsme zavedli genderově neutrální toalety. Kolegové procházející změnou pohlaví díky nim nemusí čelit nepříjemným situacím, jako tomu bylo dříve,“ dodává Vychroňová. Těmto zaměstnancům Vodafone rovněž nabízí finanční podporu určenou na některé lékařské zákroky související se změnou pohlaví, které nehradí pojišťovna.

Lidé v práci skrývají svou identitu

Algoritmus, který v Talent Diversity Pool využívají, nehledá stoprocentní shodu, ale ukazuje zaměstnavatelům procentuální kompatibilitu anonymizovaného uchazeče. Na základě ní se pak firma rozhoduje, zda chce další údaje odhalit. V takovém případě přijde uchazeči e-mail s konkrétní žádostí dané firmy o CV a další informace. Pokud žádost odsouhlasí, dostanou se do přímého spojení.

Smyslem platformy je umožnit kandidátovi o sobě sdělit i citlivé údaje, o kterých se na pohovorech běžně nemluví, ale mohou být překážkou v budoucí spolupráci. „Mluvila jsme s manažerem, který nevěděl, že jeho zaměstnanec je autista. Na první pohled to na něm znát nebylo, a tak jej považoval za asociála,“ uvádí příklad zakladatelka OPIM. Cílem celého projektu je zbavit kandidáty obav z toho, jak bude jejich odlišnost a identita vnímána a respektována u zaměstnavatele.

V některých případech však může nastat problém ještě před samotným pohovorem. Typicky je to u lidí s problémem s pohybovým aparátem. Další skupinou jsou lidé procházející tranzicí, kteří díky platformě nemusejí čekat několik měsíců, než si oficiálně budou moci změnit jméno. „Momenty překvapení, když personalista čeká muže a přijde žena, nejsou zrovna tím, co pohovor odlehčí,“ popisuje zkušenosti z praxe Jana Tikalová.

jana-tikalova-a-vyvojari

Foto: OPIM

Jana Tikalová a vývojáři nástroje Diversity Talent Pool

Podle výzkumu společnosti Deloitte z roku 2019 skrývá svou identitu ze strachu z diskriminace až 61 procent zaměstnanců, což má pak dopady na celkové fungování v týmu a nepřímou diskriminaci. S komplikacemi na trhu práce se podle Tikalové potýká obrovská skupina lidí.

U některých se handicap může projevit ve stáří, jiným potíže s uplatněním nastanou v době těhotenství. „Chceme, aby lidé neskrývali svou identitu, aby se třeba člověk nebál prozradit, že je rodič samoživitel. Může být výborným manažerem, jen nebude k dispozici po šestnácté hodině, protože vyzvedává děti ze školky,“ zmiňuje Tikalová.

Jako školitelka a koučka si předsudky zažila sama na vlastní kůži v době těhotenství. Z rozběhnutého projektu na vytvoření tréninkové a HR strategie byla vyřazena v momentu, kdy na ní začaly být patrné známky těhotenství. „Řekli mi, že budu mít jiné priority,“ vzpomíná Jana. Po mateřství byla tato zkušenost jedním z faktorů, které ji přiměly pustit se do inkluzivních aktivit naplno.

I drobnosti přináší velké změny

S týmem trenérů OPIM jezdí po firmách a školí, jak správně nastavit procesy. Přináší do firem osvětu, poskytují workshopy a poradenství, aktuálně také online. Firmy, se kterými pracují, si výhody diverzity uvědomují a chtějí ji ve svých týmech posílit. „Neklepeme na dveře firem a nejdeme tam, kde jim diverzita nic neříká. Mnozí to stále vidí jako trend, ale za posledních šest let vnímám velký posun,“ zhodnocuje trenérka.

Za obrovskou výhodu považuje svou dvacetiletou zkušenost v oboru a porozumění potřebám napříč různými komunitami a společnostmi. „Má filozofie je ‚o nás s námi‘ a to učíme i firmy,“ říká Tikalová. Podle jejích slov firma nepotřebuje obrovské rozpočty na to, aby mohla začít s drobnostmi, které mohou přinést velké změny. Jednodenní workshopy pro zaměstnance jsou však z jejího pohledu vnímané spíše jako PR.

barbora-chalupova

Přečtěte si takéTočí o sňatcích homosexuálů. Společnost je odvážnější než poslanci, říkáOdhalovala sexuální predátory, teď sleduje sňatky homosexuálů. Společnost je odvážnější než poslanci, říká Chalupová

V rámci analýzy, kterou OPIM nabízí, se vyhodnocuje dotazník, jenž mapuje, nakolik se zaměstnanci cítí být součástí firmy z pohledu inkluze, zda musí skrývat svou identitu a jaké předsudky na pracovišti vnímají. Cena se liší podle potřeb, cílů a velikosti firmy. Vstupní analýza se pohybuje mezi pěti až třiceti tisíci korun.

Výstupem pro firmu je pevný základ toho, kde se nachází a jak dojít ke stanoveným cílům. „Celou firemní agendu diverzity a inkluze můžeme posunout o několik levelů výš a nastavit dlouhodobou strategii s procesy směrem k inkluzi zaměstnanců i zákazníků, pomoci s komunikací uvnitř a ven z firmy nebo s exekucí vzdělávacích či HR programů,“ uzavírá ředitelka.

Nástroj Diversity Talent Pool běží v plné verzi od 17. března 2021. Firmy mohou první měsíc využít jeho funkce, inzerovat a testovat zdarma. Poté si vyberou z nabídky různých typů členství a balíčků, jejichž cena začíná na padesáti tisících a které zahrnují nejen nezbytné kredity k inzerci a párování kandidátů s pracovní nabídkou, ale i řadu vzdělávacích aktivit a poradenství k posílení inkluzivní firemní kultury. Neziskovým organizacím a menším firmám skládá OPIM individuální balíčky členství.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Začalo to obavou o život. Dnes je Brašnářství Tlustý úspěšná firma s baťovským přístupem a míří do USA

brasnarstvi-tlusty11Story

Foto: Jan Řezáč

Ivan Petrův, jednatel a spoluzakladatel Brašnářství Tlustý

0Zobrazit komentáře

Když vstoupíte do vršovického podniku Brašnářství Tlustý, okamžitě vás do nosu praští charakteristická vůně kůže a do očí velký nápis v duchu baťovských ideálů „Náš zákazník, náš pán“. Pokud k těmto vjemům přidáme ještě svět onlinu, rázem dostáváme základní stavební kameny podniku, který chce pod taktovkou Ivana Petrůva, hlavní postavy brašnářství, dostat kvalitní český kožený výrobek k zákazníkům od San Franciska až po Tokio.

Třicetiprocentní růst tržeb a obrat 44 milionů korun – ne každá společnost se může za uplynulý rok pochlubit takovou bilancí. U firmy, která vyrábí módní doplňky, je to navíc o to výjimečnější. V případě Brašnářství Tlustý obsahuje recept na úspěch dvě hlavní ingredience.

Tou první je fakt, že se podnik od počátku orientuje výhradně na online prodej a nemusel tak zavírat žádnou kamennou prodejnu. Druhou je flexibilita. „Ta je naší základní vlastností,“ vysvětluje Ivan Petrův, dnes osmačtyřicetiletý podnikatel, který se zpracováním kůže zabývá od roku 2013.

Ivan Petrův přitom není ostříleným řemeslníkem, který se oboru věnuje od učňovských let. To ostatně prozrazuje jméno podniku, který je pojmenován po Romanu Tlustém. S tímto svérázným výrobcem kožených výrobků se Petrův poprvé potkal před 25 lety ve sklepě Václava Havla.

brasnarstvi-tlusty2

Foto: Jan Řezáč

Náš zákazník – náš pán není pro Ivana Petrůva jen prázdným heslem, ale skutečnou mantrou

„Bylo mi 19 a koupil jsem si své první kovbojské boty, které jsem potřeboval podrazit,“ vzpomíná Petrův na setkání s Tlustým, který svého času působil i jako garderobiér v Národním divadle.

„Roman Tlustý je člověk z jiného století. Je to typ osobnosti, která je fenoménem. V té době si vybudoval pozici. Byl schopen dělat spoustu věcí a jezdili za ním dokonce i z Barrandova, aby jim vyráběl věci do filmu. Zkrátka když člověk nevěděl, kam má s kůží jít, tak šel k Tlustému,“ přibližuje Tlustého pověst Petrův.

Životní osudy obou pánů se od první spolupráce čas od času prolnuly, jinak šel ale každý svou vlastní cestou. Zatímco se Tlustý protloukal životem, který připomínal jednu velkou párty pořádanou ve sklepích bývalých disidentů, Petrův vystudoval práva a začal budovat vlastní IT firmu. Vzájemný kontakt byl nakonec ztracen na dlouhých 15 let až do dne, kdy Ivanu Petrůvovi zazvonil telefon.

Přijeď, nebo se oběsím

Psal se leden 2013, a když Petrův telefon zvedl, na druhé straně se ozval Tlustý, kterému po letech neustálých vyhazovů z krachujících fabrik a snaze uživit se na vlastní pěst docházely síly. Proto do telefonu suše oznámil, že pokud Petrův nějakým způsobem nezasáhne, tak své setrvání na tomto světě ukončí.

V ten moment se začala psát zcela nová kapitola nejen pro Tlustého. Jak asi tušíte, Petrův přijel, čímž udělal čáru i za svým dosavadním pracovním životem. Byť jej řada známých od tohoto záměru odrazovala, s Tlustým začal budovat zcela novou dílnu pojmenovanou Brašnářství Tlustý, o které dnes Petrův mluví jako o první internetové továrně či jako o prvním českém industriálním startupu.

brasnarstvi-tlusty6

Foto: Jan Řezáč

Dílna mimo moderních technologií ještě stále využívá i některé stroje legendární Baťovy éry

Důvod je jednoduchý. Brašnářství Tlustý, které vyrábí nejen v Praze, ale například i na Vysočině, totiž již od počátku prodávalo a hledalo zákazníky online. Zejména Facebook se ukázal být velmi mocným nástrojem k oslovení zájemců o kvalitní, ručně vyráběné výrobky s dlouhou životností, kterých podnik nabízí nepřeberné množství.

„Děláme galanterii, tedy od malých, levných a dostupných věcí každodenní potřeby jako pásky a peněženky do tří čtyř tisíc korun přes outdoorové brašny, dámské kabelky, formální a cestovní tašky až po velmi drahé věci přímo na zakázku,“ dává Petrův nahlédnout do portfolia výrobků, které jsou vyráběny z kůží dovážených především z Evropy či Spojených států.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tak široký záběr produktů je pro dílnu velikosti vršovického brašnářství poměrně netradiční. „Každá firma této velikosti v Německu by vám řekla, že dělá jen opasky, že se na ně specializuje. My ale děláme všechno, protože se k nám lidé vrací a kupují další věci. A taky proto, že Česká republika je malý trh,“ uvádí jednatel společnosti důvody tak širokého záběru.

V něm můžeme nalézt tradičnější výrobky tzv. chlebového vzoru, jak Petrův s úsměvem nazývá produkty, které mají za úkol platit chleba a složenky, tak i produkty vysoce specifické. Designéři podniku jsou totiž schopni spolu s náročnými zákazníky, mezi kterými jsou prý nejčastěji muži, vymyslet třeba zcela novou kabelku na míru, kterou nikdo jiný na světě nemá.

brasnarstvi-tlusty8

Foto: Jan Řezáč

Brašnářství je schopno nabídnout také specifické výrobky na míru

S širokou paletou výrobků přichází široká škála zájemců, a proto je podle Ivana Petrůva složité zákazníka brašnářství přesně specifikovat. „Je jím maminka na mateřské dovolené, která čeká na slevu, aby svému muži koupila k narozeninám nový pásek. Stejně tak to ale může být kominík, který potřebuje novou peněženku, nebo manažer hledající něco speciálního,“ vyjmenovává.

„Nebo se občas objeví i zákazníci jako například stavař, který potřebuje ušít speciální velkou peněženku schopnou pojmout veškeré zálohy hotovosti,“ dodává Petrův. „Chodí zkrátka lidi, kteří chtějí mít něco originálního a osobního a jsou rádi, že to vyrábíme kvalitně a v Čechách,“ shrnuje.

Tak si to pojď udělat

Nákup u Tlustého však není jen odosobněným pořízením produktu. Podnik je věrný baťovským ideálům a zákazníka i kontakt s ním klade na první místo. Proto například vznikly workshopy, na kterých si mohou zájemci vyzkoušet, jaké to je, vyrobit si například vlastní pásek. Podle Ivana Petrůva je o takový zážitek největší zájem především u těch, kteří ve svém pracovním životě nevytváří nic hmotného a po večerech je svrbí prsty.

Jak ale podnikatel dokazuje na jedné z historek, do výroby se může zákazník zapojit i v momentě, kdy to vůbec nečeká. „Přišel sem sešněrovaný úředník, že by potřeboval dírečku do opasku. Z dílny se ozvalo: ‚Tak si to pojď udělat.‘ Fór je v tom, že se tenhle kluk osmělil a k mašině šel. Když se mu povedlo udělat dírku, rozzářily se mu oči, pak se zase sešněroval a šel domů,“ vzpomíná s úsměvem Petrův na jeden z okamžiků z dílny, které vznikají díky dveřím otevřeným každému, kdo chce nahlédnout pod ruce zdejších řemeslníků.

„Lidé rádi vidí konkrétního člověka, který jim výrobek vyrobil, proto je celý koncept dělaný tak, aby sem lidé mohli přijít a popovídat si s tím, kdo pro ně danou věc dělá. A třeba si ještě řeknou, co by tam chtěli navíc,“ popisuje Petrův důvod, proč se snaží, aby nebyl vztah mezi výrobcem a kupujícím zcela anonymní.

brasnarstvi-tlusty5

Foto: Jan Řezáč

Anonymita jde u Tlustého stranou, a proto každý zákazník přesně ví, kdo pro něj daný výrobek vytvořil

Zajímavostí je, že ne všichni z přibližně 25 řemeslníků, kteří dnes pro brašnářství pracují, jsou vyučení v oboru nebo se předtím tomuto řemeslu věnovali. Mimo výrobců s bohatými zkušenostmi zde najdeme i ty, kteří u Tlustého s řemeslem teprve začínali a postupně se od nejjednodušších výrobků propracovali až k těm složitějším. A tato příležitost je nyní opět otevřená každému zájemci, jelikož brašnářství své řady aktuálně rozšiřuje.

S kůží na online trh

Snaha vymanit se z anonymity probíhá i v případě, kdy zájemce nakupuje online. Součástí každého výrobku je etiketa, na které se zákazník dozví jméno konkrétní osoby, která pro něj produkt vyrobila. Takto nastavený systém budování vztahů je podle Ivana Petrůva přínosný pro obě strany, což nejlépe potvrzují příchozí děkovné dopisy.

Ty nemusí mít pouze formu obálky v poštovní schránce, děkovné vzkazy se nejčastěji objevují na Facebooku, který je pro podnik stejně zásadním nástrojem jako šídla a hranořízky. Brašnářství Tlustý na něm dnes oslovuje okolo 68 tisíc sledujících potenciálních zákazníků, kteří jsou podle Michala Krčmáře, nového e-commerce ředitele společnosti, odlišní například od zákazníků Alzy, pod kterou dříve působil.

„U nás se nakupuje na základě emocí.“

Naši zákazníci se chovají výrazně jinak. Je zde mnohem delší rozhodovací cyklus a také nákupy probíhají jiným způsobem. Není to o tom, že si dotyčný prostě koupí pračku, protože ji potřebuje. U nás se nakupuje na základě emocí. Proto jsou i marketing a celá komunikace zcela jiné,“ vysvětluje Krčmář.

I v reakci na uplynulý pandemický rok tak začal s rozšiřováním využívaných komunikačních nástrojů, které mají přinášet nejen další byznys, ale fungovat i jako alternativa k Facebooku. K tomu se navíc přidávají i nové marketingové formáty, jako jsou například akce Nightshopping. Během nich mohou zákazníci nakupovat se slevou a ještě sledovat živý stream přímo z dílny, během něhož jsou prezentovány výrobky brašnářství v doprovodu živé hudby.

brasnarstvi-tlusty10

Foto: Jan Řezáč

Pásky představují základní sortiment, který si mohou zákazníci v rámci kurzů vyrobit i sami

Výrazná orientace na digitál navíc podniku otevírá hranice země a usnadňuje oslovování zákazníků ze zahraničí. Těch, kteří si nechali zaslat kožený výrobek přes půl planety, prozatím nejsou zástupy, do budoucna by se však jejich řady měly značně rozrůst. A podobně jako jiné tuzemské podniky i Brašnářství Tlustý pomalu vystrkuje růžky do sousedních zemí.

Zároveň však odvážně zamířilo pod značkou Legion i do Spojených států, kde má zpracování kůže jednu z nejsilnějších tradic. Spojené státy jsou odvážným rozhodnutím, a to i z toho důvodu, že je zde velmi silná konkurence a tamní zákazníci se od těch českých značně liší.

jana-soukupova-boxed

Přečtěte si takéZ parlamentu do gamingu. Soukupová zbavuje předsudků politiku i esportZ parlamentu do gamingu. Jana Soukupová zbavuje předsudků politiku a jako provozní šéfka Madmonqu i esport

„Firem, jako jsme my, jsou v Americe tisíce až desítky tisíc. My jsme ale v situaci, kdy si myslíme, že nejsme horší než američtí výrobci. Pokud máme tu energii do něčeho vložit, tak chceme práci našich lidí prodat do celého světa,“ vysvětluje Petrův s tím, že ve finále je prosazení se na americkém trhu paradoxně snazší než úspěch na fragmentovaném evropském trhu.

„USA jsme si vybrali pragmaticky, protože je to jedna měna, jeden jazyk, jeden dopravní systém a zjednodušeně řečeno i jedna kultura a mentalita. Je to tak velký trh, že si říkáme, že bychom byli úplně padlí na hlavu, pokud bychom se tam díky soustavné práci nedokázali postupně prosadit,“ dodává Petrův.

Z problematického období v nových botách

Rozhodnutí vydat se do zahraničí akcelerovalo s pandemickou situací, která na jaře minulého roku zahnala do úzkých i Brašnářství Tlustý. Reakcí bylo rozhodnutí jít proti proudu a ostatním vzorem. Brašnářství ještě citelněji šláplo do online marketingu a začalo budovat obchodní tým pod vedením Michala Krčmáře. A výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Hned 95 procent veškerých tržeb přišlo v minulém roce z internetových zakázek, přičemž stránky brašnářství navštívilo 550 tisíc uživatelů. Je to jasný důkaz, že spolehnout se výhradně na online retail nebylo špatné rozhodnutí. Firma proto 10 až 15 procent obratu okamžitě vracela zpět do online reklamy a dalších způsobů, jak skrze internet zákazníky oslovit.

brasnarstvi-tlusty1

Foto: Jan Řezáč

Ruční výroba je jednou z cest, skrze kterou chce Brašnářství Tlustý dodávat co možná nejkvalitnější výrobky

V rámci flexibility pak přišla také nová řada výrobků, například pro zvelebení domácnosti. Mezi ně patří třeba kožené podložky pod myš a klávesnici. A další novinky by na sebe neměly nechat dlouho čekat. Spolu s expanzí do zahraničí se Ivan Petrův a jeho tým hodlá již v září tohoto roku pustit do produkce kožené obuvi.

„Myslím si, že na trhu chybí segment kvalitní české kožené a opravitelné boty s nadstandardním servisem. I zde chceme navázat na předválečný způsob, jak bylo za Baťů pečováno o zákazníka,“ představuje Petrův vizi nové obuvnické značky, která by měla zákazníkům nejen z České republiky nabídnout zcela inovativní formu nákupu obuvi online.

Mělo by se jednat o kousky vyrobené na míru a nabízené za 5 až 8 tisíc korun. K celému projektu se váže specifický systém výběru velikosti boty založený na moderních technologiích. Pomocí nástrojů v mobilní aplikaci, kterou si Petrův díky svým předchozím IT zkušenostem vyvíjí s týmem sám, bude možné nohu naskenovat a zadávat další parametry, aby bota vždy padla jako ulitá.

Ivan Petrův si je vědom toho, že takový projekt, který si dle jeho slov vyžádá investici nejméně 10 milionů korun, je velkou výzvou. Nákup bot online chce totiž mířit i na ty, pro které se doposud jednalo o naprosto nepředstavitelný scénář. Navíc i v tomto případě budou hrát baťovské způsoby péče o zákazníka velmi důležitou roli.

Pokud se však podaří vše zrealizovat podle představ, Petrův věří, že si tímto způsobem budou nakonec kupovat boty od Brašnářství Tlustý lidé z celého světa. Tak jako je dříve kupovali právě od Bati.

brasnarstvi-tlusty3

Foto: Jan Řezáč

Kůže je pro brašnářství základním stavebním kamenem