O tom, zda a jakým způsobem se budou v budoucnu regulovat kryptoměny, se vedou nekonečné debaty. Země po celém světě přitom zaujímají různé postoje. Během několika předchozích měsíců již například Turecko zakázalo pomocí nich platit, Indie se je možná chystá zakázat jako celek a Tesla je přestala akceptovat z důvodu energetické náročnosti. Kvůli velkému množství spotřebované energie nyní dočasně zakazuje těžbu kryptoměn také Írán.

Nejpalčivější problém, který aktuálně Írán s kryptoměnami řeší, nesouvisí s odloučením měn od dosahu státu, případným financováním zločineckých organizací ani finančními podvody, které státy obvykle uvádí jako důvody pro jejich zákaz (nebo přinejmenším pro určitý skeptický pohled na ně). V tomto ohledu ostatně Írán legálně vystupující těžaře povinně registruje, aby o nich vláda měla přehled, načež své vytěžené mince prodávají íránské centrální bance.

Přesto se teď v islámské republice rozhodli proti kryptoměnám zakročit. Ve velkých íránských městech totiž dochází k poměrně častým výpadkům elektřiny, které v minulých týdnech trvaly i několik hodin. Zajímavostí je, že kvůli nim přišli íránští šachisté o účast na světovém šampionátu, který se letos koná online. K výpadkům sice docházelo i v průběhu předchozích let, ale letos se k nim přidalo také výrazné sucho omezující fungování vodních elektráren, a to automaticky znamená rozsáhlejší problém.

Sáhnout tak po legálních i nelegálních těžařích se jeví z pohledu íránské vlády jako logický krok, protože podle údajů samotného prezidenta Hasana Rúháního spotřebují legální těžaři okolo 300 MW elektřiny denně. U nelegálních těžařů, jichž je dle serveru Al Jazeera v zemi většina, se přitom odhaduje číslo ještě zhruba sedmkrát větší. Došlápnout si na ilegální těžaře je sice z určitého pohledu velmi náročné, Írán se ale chystá zapojit i své tajné služby, aby spotřebu energie v tomto směru co nejvíce omezil.

Vzhledem k tomu, že Írán aktuálně prochází poměrně výraznou recesí, kdy míra inflace dosahuje téměř 50 procent, akciový trh postupně upadá a ceny nemovitostí stagnují, je poptávka po kryptoměnách vysoká. Je tedy otázkou, do jaké míry bude vyhledávání a potlačování těžařů účinné – při jednom ze zásahů proti těžbě v minulých týdnech dokonce došlo ke střelbě.

„Mnoho lidí hledá způsoby, jak těžit bitcoin a další kryptoměny, ale ode dneška tato činnost již není legální ani pro ty těžaře, kterým byla dříve dovolena, a to až do doby, dokud nevyřešíme problémy s výpadky elektřiny,“ cituje deník The Financial Times íránského prezidenta Hasana Rúháního. Ekonomika jeho země je v problémech i kvůli tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump jednostranně odstoupil od jaderné dohody a obnovil sankce proti Íránu.

Zákaz těžby kryptoměn je prozatím v 80milionové zemi stanoven na čtyři měsíce, do 22. září. Ani analytici se nicméně neshodnou v tom, jak efektivní zákaz těžby skutečně bude. Všechny aktivity spojené s bitcoinem (včetně těch nelegálních) totiž dle odhadů v zemi spotřebovávají jen asi desetinu vyprodukované energie. Rovněž se čeká, jak a zda vůbec se tento dočasný výpadek íránských těžařů, jež se na světové těžbě bitcoinu podílejí podle odhadů od 3,4 do 4,5 procenta, promítne do ceny kryptoměn.