Absolvovat ketaminem asistovanou terapii u pacientů s depresí lze už i v Česku. Psychedelika, ke kterým patří kromě ketaminu třeba LSD, jsou látky, o nichž se již celá desetiletí mluví v souvislosti s léčbou řady duševních poruch. Naprostá většina těchto látek se však k uživatelům rozhodně nedostává z rukou lékařů. Eliminovat rizika jejich užívání a získat vědecká data o této skupině má za cíl nová česká aplikace iTrip.

Dali ji dohromady členové České psychedelické společnosti, zaměstnanci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Psychedelické kliniky Psyon, jejíž vznik podpořila také investiční skupina Miton. Právě v Psyonu již proběhla první desítka terapeutických sezení s ketaminem. Pacienti o zkušenosti mluví jako o nepřenositelné. „Přišlo mi to jako průlet matrixem. Nevím, k čemu to přirovnat, v normálním životě člověk něco takového nezažívá,“ říká jeden z klientů v nahrávce, kterou zveřejnil Psyon.

Ketamin se v lékařství využívá jako anestetikum, na klinice jej však terapeuti podávají v desetinové dávce právě pro dosažení psychedelického stavu. „Není to sice oficiální indikace, ale my jakožto lékaři můžeme použít jakýkoliv lék i v jiné indikaci, pakliže máme dobrý důvod. A víme, že deprese, která dobře nereaguje na léčbu, dobrý důvod je,“ vysvětluje Filip Tylš, neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví a psychiatr kliniky Psyon.

Při terapii klient vstupuje do stavu změněného vědomí s pozorností zaměřenou dovnitř, s klapkami na očích a sluchátky na uších. „Ketamin neprohlubuje vztahovou zkušenost, během intoxikace jsme proto spíš pasivní a zasahujeme jen v případě potřeby. Zásadní část terapie přichází poté při integraci,“ popisuje terapeut, jehož snem je vytvořit know-how léčby a předávat jej dál. Cena celkové terapie je 24 tisíc korun.

Byť samotná zkušenost je individuální, řada motivů se u pacientů opakuje. Patří mezi ně rozpad ega, opuštění těla, pocit plutí v oceánu či splynutí se vším živým. „Terapie spočívá v resetu mozku. Rozpadnou se staré struktury, byť jen dočasně, ale umožní tak vidět věci nově a z jiných perspektiv,“ poodkrývá Tylš, jehož výzkumnou specializací je sledovat elektromagnetické signály v mozku pomocí EEG přístrojů.

„Závislost v podstatě nepřipadá v úvahu. Ta je relevantní při užívání několikrát týdně,“ odpovídá psychiatr na otázku návykovosti, jež ketamin odlišuje od ostatních psychedelik. Na těch totiž závislost nevzniká vůbec. „Ketamin má oproti jiným psychedelikám několik nevýhod. Jeho největší výhodou je vlastně to, že je veden v lékopise,“ glosuje neurovědec.

Kromě již zmíněného potenciálu k návykovosti při častém užívání má navíc také jen relativně krátký antidepresivní efekt, trvající asi deset dní. „Záleží také hodně na klientovi, jak k tomu přistoupí a dokáže čas využít,“ dodává Tylš. Podle něj existují výrazně efektivnější psychedelika, která však legálně zatím není možné využívat a aktuálně se s nimi pracuje pouze v rámci klinických studií.

Mezi ně patří například syntetický psilocybin či MDMA. „U psilocybinu, který se v přírodě nachází v psychedelických houbách lysohlávkách, je efekt řádově týdny až měsíce oproti dnům u ketaminu,“ poznamenává psychiatr. Porovnání vlivu ketaminu a psilocybinu chce začít tým vědců z NUDZ zkoumat letos na podzim na šedesáti dobrovolnících. Část financí na výzkum by chtěl pokrýt z Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres.

Aplikace má přinést nová data

Vůbec prvním výzkumným projektem, který vznikl díky nadaci Psyres, je zmíněná aplikace iTrip. Hlavní smysl iTripu vnímá Tylš ve vědeckých datech, která aplikace sbírá. „Psychedelika mají terapeutický potenciál, který zkoumáme v rámci klinických studií. Chceme však touto cestou ukázat druhou část reality. Nemůžeme dělat studie úplně na vše,“ říká.

Uživatelé totiž používají tyto substance často například jako nástroj pro seberozvoj, jako účinná se ukazují také třeba při párové terapii. Díky aplikaci chce Tylš získat reálná data, která pomohou odkrýt specifičnost užívání psychedelik a jejich konkrétní přínosy či dopady na běžné uživatele. Data mohou mimo jiné sloužit i jako argumentace v rámci dlouhodobé odborné diskuze.

„Je jasné, že aplikaci nebudou stahovat uživatelé všech drog, ale lidé užívající specificky psychedelika, kteří mají blízko k technologiím a biohackingu,“ říká Tylš. Podle něj mohou být posbíraná data hodnotná v oborové diskuzi, neboť chování uživatelů psychedelik a vliv látek na tuto komunitu je pro odbornou společnost zatím neznámý.

Uživatelům má aplikace iTrip pomoct psychedelickou zkušenost pochopit, integrovat, vést si evidenci, případně porovnat svou zkušenost s ostatními. Nabízí také strukturované informace o látkách dříve zvané halucinogeny a kontakty na zkušené odborníky pro případnou pomoc.

Již dnes aplikace registruje data několika stovek uživatelů, s jejichž odpověďmi lze porovnávat vlastní zkušenost. Uživatel tak vidí přehledné grafy, z nichž může odvodit, zda se například jeho akutní projevy či následný stav nějak zásadně neliší od průměru. A k čemu taková data mít? Třeba k zamyšlení se nad tím, zda zvolená dávka byla adekvátní a zda vůbec šlo o domnívanou substanci.

Odrazovým můstkem dotazníku je volba dané substance a takzvaný set a setting. Set reflektuje aktuální mentální rozpoložení, setting pak kontext užití, tedy například ve skupině, na festivalu, o samotě v přírodě či rituální užití. Vyplnění asi půlhodinového dotazníku pomáhá uživateli uchopit vlastní zkušenost, která je mnohdy slovy nepopsatelná. „Posunutí prstem na škále to jde zhodnotit sice přibližně, ale snadno a rychle,“ usmívá se pětatřicetiletý Tylš.

Po pěti a osmadvaceti dnech se aplikace ptá na dlouhodobé efekty užití, jako jsou změny v náladě či hodnotách. Ideální je tak záznam vyplnit v co nejkratší době po skončení zkušenosti. „Přínosy a rizika nejsou pouze otázkou akutní intoxikace,“ podotýká Tylš.

Aplikace vznikla jako návazný krok na dotazníkové šetření, které nastínilo zajímavá data. Nebylo jich však dostatek na to, aby z nich šly dělat nějaké závěry. A tak se tým pražských výzkumníků a terapeutů chopil možností, které nabízejí nové technologie, a přišli s mobilním řešením.

„Cítili jsme potřebu uživatelům za vyplnění něco nabídnout. Nemusí navíc sedět za počítačem, aplikaci mají pořád u sebe mimo jiné i jako offline kapesní příručku,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů aplikace Tylš. Vstupní data mohou na uživatele působit zdlouhavě. Z pohledu vědců jde však o důležité socio-demografické ukazatele, na které se aplikace ptá jen jednou.

Samotný dotazník po psychedelické zkušenosti dá ovšem také práci vyplnit. Zhruba 150 kvantitativně stavěných otázek se větví na základě odpovědí. „Zkrátka a dobře je to stále vědecký dotazník, který – aby byl validní – se ptá a ověřuje,“ říká za nadaci Psyres Eva Césarová.

Uživatel se však může k datům vracet, porovnávat je či si k nim psát poznámky, do budoucna by měla vyplňování zpříjemnit gamifikace. Vývoj aplikace trval něco málo přes rok a stál 300 tisíc korun, za nekomerčních podmínek jej realizovala trojice Michal Šenk, Jan Jarčík a Lucie Macíková.

„Klíčovým tématem pro nás bylo také zachování anonymity uživatelů. Opakovaně jsme jej otevírali s odborníky. Díky sofistikovanému způsobu kódování se uživatelé nemusí bát sdílet osobní data,“ říká Tylš. První verzi iTripu spustil Psyres v červnu v češtině a v červenci v anglické mutaci. Počet stažení aplikace v Česku se blíží dvěma stům.

Terapie s psychedeliky se pomalu vrací

O tom, že psychedelika jsou účinná v psychoterapii, se vědělo již v 60. letech minulého století, kdy bylo Československo jednou z bašt psychedelické praxe. S velkou mírou opatrnosti se téma užití psychedelik v rámci psychoterapie začalo opět otevírat na počátku nového tisíciletí.

„Byli jsme hodně vidět, dnes u nás nejsou na moderní výzkum peníze. I tak jsem rád za velkou a provázanou komunitu. To je velká hodnota, se kterou se dá tvořit,“ konstatuje Tylš. Právě 60. a 70. léta jsou stále největší databází všech kroků vpřed i přešlapů, ze kterých současný psychedelický výzkum čerpá.

„Je úsměvné porovnat naši práci, kdy své klienty zatím spočítáme na jedné ruce, oproti třeba dřívějším třem tisícům sezení Milana Hausnera,“ připomíná Tylš práci psychoterapeuta, který využíval při terapiích LSD. S užitím psychedelik v rámci terapie je přitom psychiatr Tylš seznámen jako málokdo u nás. Má za sebou několik mezinárodních terapeutických výcviků v oblasti práce s psychedeliky, které ho nabily velkou důvěrou. Potenciál psychedelik vytušil z dat i vlastních zkušeností.

„Výcviky nám dodaly energii uvažovat tímto způsobem. Čekat, až budou dokončené studie, které vypadají extrémně slibně, jsme nechtěli. Věděli jsme, že to musíme dostat k lidem co nejdřív,“ poznamenává Tylš. Ketaminem asistovanou terapii začal s kolegy provozovat v prosinci 2020.

Kromě Česka se ketaminem léčí také na desítkách míst v USA, nově dokonce i vzdáleně online, dále pak v Anglii či v Německu. Z důvodu dlouhé prohibice a stigmatizace psychedelických látek dnes naprostá většina užití neprobíhá za asistence terapeutů, nýbrž zcela mimo jakékoliv kontrolní mechanismy v takzvané šedé zóně. Uživatelé tak nemají v podstatě žádnou kontrolu nad tím, co skutečně užívají.

„Mnoho tzv. bad tripů (obtížných psychedelických zážitků – pozn. red.) pramení právě z nelegálnosti celé věci,“ podotýká Tylš. I proto vnímá iTrip jako něco, co na trhu chybělo a co rizika užívání může snížit.