Zatímco evropské automobilky začínají zjišťovat, že s elektrifikací to nebude tak jednoduché, jak se myslelo, v dalekém Japonsku rýsují vlastní mapu, jak se dobrat uhlíkově neutrální budoucnosti. Toyota nám v Paříži ukázala, že cest existuje celá řada a lze se vydat všemi najednou. Svezli jsme se proto vodíkovým autobusem či lodí, sportovními vozy spalujícími syntetická paliva i elektřinou poháněnými pick-upy. Toyota do své výkladní skříně budoucnosti navíc přihodila i autonomní technologie a stroje, které zjednodušují život handicapovaným.

Jaká je budoucnost mobility? Otázka, na kterou lze nalézt odpověď jen v křišťálové kouli. Až donedávna se jí zdála být elektromobilita. Ovšem nedávný vývoj u automobilek, jako je Volkswagen či Volvo, ukazuje, že elektrické pohony nebudou mít tak umetenou cestičku, jak se předpokládalo.

Jak tedy propsat ambiciózní zelené plány do automobilového průmyslu? Toyota ukazuje, že cestou mohou být nejrůznější alternativy. A protože je japonská automobilka hlavním partnerem olympijských her, naskytla se jí v Paříži ideální příležitost představit svou vizi.

Tak trochu symbolicky jsme toto dobrodružství odstartovali plavbou po Seině na lodi Aura 51. Stejně jako byl upršený zahajovací ceremoniál her na Seině, byla deštěm zkropená i celá naše plavba centrem Paříže. Nicméně právě o vodě, respektive vodíku, celá tahle plavba byla. Byl to totiž vodík, kdo se staral o pohon celé lodi.

Toyota už s modelem Mirai ukázala, že vodík může mít i v osobní dopravě své místo. Nicméně vzhledem k současným technologiím a řídké vodíkové infrastruktuře dnes dává jeho využití největší smysl především u větších dopravních prostředků, jako jsou nákladní vozy či právě plavidla, která mohou nést větší množství zásob samotného vodíku.

V čem se taková loď liší? Světe, div se, rozdílů tolik není. S vodíkovým generátorem REXH2 plul elektrický katamarán po lehce zvlněné Seině možná o něco tišeji než klasické lodě a hlavně bez produkce emisí. Jinak na sobě nedával znát, že je něco jinak, jak je tomu ostatně u většiny alternativních pohonů.

Za vývojem generátoru stojí Toyota spolu s francouzským startupem Energy Observer Developments (EODev), ve kterém má automobilka svou investici. Celkem 540 kilogramů vážící generátor byl vyvinut přesně na míru potřebám plavidel, poskytuje výkon 70 kW a potvrzuje, že Toyota nechce hledat budoucnost pohonů jen u osobních vozidel.

Vzhůru na Dreux

Další důkaz přišel záhy, kdy jsme nastoupili do autobusu, opět poháněného vodíkem, a vyrazili směrem k okruhu u města Dreux. Tento autobus a s ním několik dalších během her v Paříži zajišťoval dopravu sportovců, pořadatelů i návštěvníků. Toyota byla dodavatelem technologie palivových článků a mohla tak snadno demonstrovat, že i cestování s pomocí vodíku je možné na vodě i v tak rušných ulicích, jaké má francouzská metropole.

To už se ale před námi otevřely brány okruhu, který se ten den stal jednou velkou bonboniérou s nepřeberným množstvím možností, na čem si pochutnat. Abychom uzavřeli vodíkovou linku, jedním z bonbónků byla i vodíková verze pick-upu Hilux. Pod povrchem tohoto standardně vypadajícího tvrďáka se ukrývá technologie z Toyoty Mirai.

Díky vodíku uloženému ve třech zásobnících o kapacitě 2,6 kilogramů má vůz dojezd okolo 600 kilometrů. Zásobníky se nacházejí v žebřinovém rámu, zatímco 330 palivových článků nad přední nápravou. Elektromotor umístěný na zadní nápravě nabízí výkon 134 kW a musím říct, že pick-up rozhodně nebyl na okruhu nemotorný mamut. Vlastně jsem z něj měl dost podobný pocit jako při jízdě v klasické verzi.

Je tedy škoda, že si na tomto prototypu Toyota jen testuje své schopnosti, ale do sériové výroby jej nepošle. Není však nutné věšet hlavu. Hned vedle vodíkového Hiluxu byl k dispozici i prototyp Hilux BEV. Elektrická verze pick-upu by se do prodeje dostat měla, což je skvělá zpráva, protože jízda s tímto vozem byla velmi příjemným překvapením. Elektrický pick-up byl živý, vůbec jsem v něm neměl pocit těžkého vozu, ale spíš se blížil pocitu z elektrických SUV.

Rád bych samozřejmě uvedl i některé technické parametry, Toyota je však prozatím drží pod pokličkou. Zatím se tak musíme spokojit pouze s údajným dojezdem okolo 200 kilometrů na jedno nabití. A to není věru mnoho…

Elektricky i s palivem

Tím jsme se definitivně od vodíku, kterým Toyota během akce dokonce i chladila zmrzlinu nebo připravovala pizzu, přesunuli k elektřině. Jak je známo, japonská automobilka je v otázce elektrifikace na jednu stranu průkopnická, na druhou zdrženlivá. Před lety se ve velkém spolu s legendárním Priusem pustila do hybridních technologií, ovšem její první čistě elektrický model bZ4X dorazil až v roce 2022. K tomu přihoďme elektrický Lexus RZ 450e a výčet elektrických modelů Toyoty tím končí.

Automobilka prozatím nevidí v čistých elektromobilech tu nejlepší cestu k čisté mobilitě a dokazuje to na pravidle 1:60:90. Na něm Toyota demonstruje, že s použitím stejného množství surovin potřebných k výrobě jednoho jediného plně elektrického vozidla by se místo toho dalo vyrobit šest plug-in hybridů nebo neuvěřitelných 90 hybridů. Přitom vypočítala, že 90 hybridů během jejich životnosti ušetří 37krát více emisí oxidu uhličitého než jeden bateriový elektromobil.

Pokud se 90 zákazníků rozhodne pro hybrid, udělá tím stejnou službu jako jeden, který bude jezdit elektromobilem. A jelikož se zákazníci do elektromobilů z důvodu jejich schopností, ale i ceny prozatím příliš nehrnou, chce se automobilka o hybridní technologie opírat ve velkém i nadále. Je tu však jedna cesta, jak zachovat ve hře spalovací motory, a tou je udržitelné syntetické palivo, kterého se ten den v Dreuxu spálilo více než dost.

Jak jsme psali v našem prvním výstupu, ten den jsme se projeli s nejmladším šampionem rallye soutěže WRC Kalle Rovanperäou a dalšími mistry volantu. Ve všech případech byly motory závodních speciálů krmeny udržitelným palivem e-Fuel. Jedná se o palivo se stejnými či víceméně podobnými vlastnostmi jako klasické palivo. Je ovšem vyráběno synteticky za využití udržitelné energie. Při procesu výroby je navíc využíván oxid uhličitý získávaný z ovzduší.

Toyota byla první, kdo nasadil vozidlo spalující tento typ paliva do soutěže WRC, a Rovanperä si na něj se dvěma mistrovskými tituly rozhodně nemůže stěžovat. Tato paliva však mají potenciál prosadit se i v běžném provozu a jednou se stát jedním z důležitých pilířů čisté mobility.

Rovanperä ovšem nebyl jediný, kdo nás po okruhu pořádně provezl. Ke slovu přišla i autonomie, kterou na místě reprezentovala hračka jménem GR Yaris AD. Když jsem se dozvěděl, že se budeme vozit i autonomními vozítky, příliš adrenalinu to ve mně nevzbudilo. Takových pomalu se šinoucích přibližovadel jsem už viděl… Tohle ale bylo něco jiného.

Musím říct, že je opravdu zvláštní pocit ostře řezat zatáčky v nabušeném Yarisu, a přitom vůbec nesahat na volant. Prostě jen stačilo stisknout tlačítko, systém mi popřál příjemnou jízdu, a pak se rozpoutalo autonomní peklo. Software se s dráhou ani trochu nepáral, šel do plných, a kdyby jedničky a nuly uměly vískat radostí, určitě by tak činily. Takhle jsem se smál jen já, protože tohle byla opravdu předváděčka, jak se patří.

Toyota sice tuhle pekelnou funkci do svých vozů v nejbližší budoucnosti nejspíš instalovat nezačne, i tak je ale dobré vědět, že i v Japonsku na autonomní budoucnost myslí. Japonci však v Paříži ukázali, že se snaží posouvat mobilitu dál i v trochu jiném ohledu. Představili zde celou škálu svých řešení soustředících se na mobilitu pro hendikepované. Na množství elektřinou poháněných vozíčků, přibližovadel a kompenzačních pomůcek.

Mohli jsme si tak na vlastní kůži vyzkoušet gyroskopicky vyvažované vozíčky či vozíčky schopné elegantně šplhat do schodů, segwaye pro handicapované či přídavné elektrické pohony pro klasické vozíčky. Zde nechyběla ani GR verze takového pohonu, se kterou může handicapovaný člověk na kolečkovém křesle uhánět rychlostí až 40 kilometrů v hodině. Měla karbonové detaily a samozřejmě nechyběl emblém závodní divize Toyoty GR.

Tato výstava mobility pro hendikepované proběhla jen kousek od známých pilířů Pont de Bir-Hakeim, tedy mostu Bir-Hakeim, známého například ze scény filmu Inception, ve které z nich byly stavěny snové světy. Pilíře, na kterých chce svět svou budoucnost stavět Toyota, jsou reálné. Jejich zkratky jsou BEV (čistě elektrické automobily), PHEV (plug-in hybridy), HEV (klasické hybridy), ICE CN (vozy spalující e-paliva), H2 (vozy spalující vodík) a FCEV (vozy s palivovými články). To všechno dohromady vytváří pestrobarevný bezemisní mix, se kterým chce Toyota mířit k čisté mobilitě.