A co děti, mají kde riskovat? Aneb Proč je důležité nechat je lézt, padat a objevovat vlastní hranice

Riskantní hra učí děti zvládat strach, rozvíjí jejich sebevědomí a pomáhá budovat sociální dovednosti. A přehnaná ochrana? Ta může naopak uškodit.

dite-na-strome

Foto: ChatGPT

Ilustrace dítěte na stromě

0Zobrazit komentáře

Že si děti rády hrají, není nic nového. Je to jejich způsob, jak nejen objevovat svět, ale taky se učit o sobě i druhých. O to spíš je pak důležité riskantní hraní, tedy to, které zahrnuje určitou míru nejistoty nebo rizika. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature ukazuje, že právě taková zkušenost pomáhá dětem zvládat výzvy i později v životě a má benefity v oblasti fyzického, psychického i sociálního rozvoje.

Představte si třeba dítě, které se rozhodne vyšplhat na strom. Nejspíš cítí strach, ale bezesporu taky adrenalin a má vidinu překonání samo sebe. Jakmile se mu to podaří, je na sebe náležitě pyšné a buduje si sebevědomí, že dokázalo něco, co se mu na začátku mohlo zdát příliš náročné a nemožné. Zároveň díky takové zkušenosti pochopí, že zrychlený tep a další projevy stresu nejsou katastrofou, ale spíš přirozenou součástí daného risku.

Proces zvládání strachu a objevování vlastních limitů je typem učení, které dětem přináší takzvané riskantní hraní. A ačkoliv může být pro rodiče noční můrou, pro děti má spoustu benefitů. Výzkumy ukazují, že zkušenosti z riskantního hraní podporují třeba rozvoj odolnosti vůči stresu nebo schopnost čelit nepředvídatelným situacím.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Přínosy jsou tak široké, pokud jde o sociální, fyzický a duševní rozvoj a duševní zdraví, že si myslím, že nemůžeme podceňovat jejich hodnotu,“ říká Pamela Fuselli, prezidentka neziskové organizace Parachute, která se zabývá prevencí úrazů a sídlí v kanadském Torontu.

Vedle psychických benefitů přináší riskantní hraní i rozvoj právě fyzických dovedností. Děti si během takové hry zlepšují koordinaci, rovnováhu a schopnost odhadnout rizika. Zároveň se posilují jejich sociální dovednosti, třeba skrze spolupráci, komunikaci s kamarády nebo řešení konfliktů zahrnující emoce. Fantazii se přitom meze nekladou. „Riskantní hraní pro jedno dítě vypadá úplně jinak než pro druhé,“ vysvětluje dětská psycholožka Helen Dodd z University of Exeter.

Hra by se vždycky měla řídit tím, co chce dělat dítě.

Problematické je, pokud rodiče svým dětem riskantní hraní rovnou zakazují nebo pokud z veřejných prostor (primárně ze hřišť) mizí možnosti, díky kterým si mohou riskantní praktiky osvojit. Absence takového hraní sebere dětem možnost zažít drobná selhání, kvůli čemuž jsou později v životě méně schopné zvládat složité situace. Mohou mít navíc potíže se sebevědomím a častěji zažívat úzkosti.

Důsledky mohou být ale dalekosáhlejší. Přehnaná ochrana může u dětí zvýšit riziko toho, že se v dospělosti uchýlí k negativním formám rizikového chování, jako jsou třeba drobné krádeže v obchodech nebo experimentování s drogami, protože jim chybí zkušenost s přirozeným objevováním a zkoušením vlastních hranic v rámci bezpečných mezí.

Právě ty by tak měly být dětem poskytnuty. Výzkumy navíc naznačují, že děti mají často lepší schopnost posoudit svá vlastní omezení, než si dospělí myslí. Vytváření prostředí podporujícího riskantní hru tak může zahrnovat například přírodní prvky na hřištích, jako jsou balvany, potoky, stromy nebo nerovný a kluzký terén, který mohou děti překonávat.

Podpora riskantního hraní přitom vůbec nemusí znamenat, že děti necháme dělat cokoliv. „Hra by se vždycky měla řídit tím, co chce dělat dítě. Přestává pak být hrou v okamžiku, kdy dospělý řekne dítěti, aby něco udělalo,“ míní Dodd s tím, že úkolem dospělých je pouze vytvořit dítěti bezpečné prostředí a pak ho v jeho dalších krocích povzbuzovat.

Budoucnost fitness aplikací? Umělá inteligence i léky jako Ozempic, hlásí české Fitify

Česká aplikace registruje přes 20 milionů lidí po celém světě a její příjmy meziročně prý rostou o vyšší desítky procent.

Peter BrejčákPeter Brejčák

fitify-newest-founders-both-1-originalInsider

Foto: Fitify

Zakladatelé Fitify Martin Mazanec a Matouš Skála

0Zobrazit komentáře

Někdo preferuje cvičení ve skupině či individuálně s trenérem, značná část lidí to ale dělá nejraději sama. Právě na takové uživatele cílí česká aplikace Fitify, která jich po celém světě registruje již na 20 milionů. A v poslední době vidí několik zásadních trendů, které celý obor fitness aplikací ovlivní – kromě všudypřítomné umělé inteligence jde o i pokrok v oblasti léků na hubnutí.

Nejenom v Česku se totiž masově rozšířila „zázračná pilulka“ na hubnutí Ozempic. „Něco takového se vždy považovalo za nedosažitelný sen,“ komentuje spoluzakladatel Fitify Martin Mazanec. Léky jako právě Ozempic, které fungují na bázi hormonů a původně sloužily k léčbě cukrovky, se ukazují jako nový nástroj pro boj s obezitou. A i českému startupu nepřímo přináší zásadní příležitost.

Fitify vzniklo před sedmi lety původně jako studentský projekt dvojice Martin Mazanec a Matouš Skála, kteří se seznámili na Fakultě informačních technologií na pražském ČVUT. Svou vizi nakonec proměnili v úspěšný mezinárodní projekt. Aktuálně ve 180 zemích světa registrují přes dvacet milionů uživatelů, kteří mají v aplikaci k dispozici asi tisíc cviků jak s vlastní vahou, tak s pomůckami, a sestavuje jim tréninkové plány na míru.

Ve Spojených státech, které jsou pro Fitify největším trhem co se registrovaných uživatelů týká, předloni poprvé po více než dekádě meziročně klesl počet obézních lidí. „To je průlomový moment pro celý fitness,“ vysvětluje pro CzechCrunch Mazanec. Léky jako Ozempic totiž sice pomáhají s redukcí hmotnosti, ale vedou také ke ztrátě svalové hmoty, vysvětluje. Před dalšími nežádoucími účinky varují i lékaři. Cvičení je tak v kombinaci s jejich užíváním klíčové pro udržení zdravé tělesné kompozice.

fitify-aplikace-graphic-ai-coach-2-min

Foto: Fitify

AI trenér v aplikaci Fitify

„Studie také naznačují, že léky takového druhu můžou zlepšovat motivaci a posilovat disciplínu, což jsou zásadní faktory pro pravidelný pohyb a zdravý životní styl. Tento trend tak přináší pro Fitify nejen rozšíření trhu, ale také možnost pomoci lidem, kteří díky medikaci našli nový impuls pro pozitivní změny ve svém životě,“ věří Mazanec.

Minulý rok se pro Fitify nesl – podobně jako i v mnoha dalších oborech – také ve znamení umělé inteligence. „Klíčovým se pro nás stalo vydání virtuálního osobního kouče. Tento AI trenér využívá velké jazykové modely (tzv. LLMs) k poskytování vysoce personalizovaného tréninku a kombinuje moderní technologie s ověřenými postupy,“ prozrazuje Mazanec.

Dle jeho slov se i díky tomu Fitify loni podařilo meziročně vyrůst o vyšší desítky procent. Svůj byznys model staví na předplatném, které vyjde na 249 korun měsíčně, respektive 1790 korun ročně. Kolik platících uživatelů aplikace má, ale Mazanec neprozrazuje, stejně tak ani výši tržeb. Podle odhadu CzechCrunche se ale roční příjmy mohou pohybovat v řádu nižších stovek milionů korun. Startup ještě před dvěma lety podpořil částkou 56 milionů korun fond Reflex Capital Ondřeje Fryce, fungovat má ale ziskově.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mazanec doplňuje, že „AI trenér“ na pozadí aplikace spojuje několik jazykových modelů včetně ChatGPT od Open AI, Gemini Flash od Googlu a Claude od Anthropicu. Pro testování a iteraci promptů pak Fitify využívá i český startup Langtail. „V budoucnu bude pravděpodobně možnost začlenit i lokální modely běžící přímo na zařízení uživatele – pak by přišel v úvahu i evropský Mistral, který v lokálních modelech exceluje,“ vysvětluje Mazanec. Přiznává ale, že zatímco tyto modely dokáží přepisovat některé údaje v databázích, na samotné sestavování tréninků jsou zatím spolehlivější deterministické algoritmy.

Zatímco pro technologickou bublinu uživatelů je práce s nástroji jako ChatGPT nebo Gemini denním chlebem, v běžné populaci tomu tak není, myslí si Mazanec. Z konverzací je podle něj vidět, že se velká část uživatelů s umělou inteligencí poprvé setkává právě v aplikaci. Více než polovina nově příchozích si má s AI trenérem vyměnit více než jednu konverzaci.

Nemalá část z nich se s ním dokáže bavit i hodiny denně. „Máme i dost uživatelů, kdy se nám provoz ekonomicky vůbec nevyplácí, povídají si tak moc, že za použití modelů platíme násobně více, než je cena předplatného. Aktuálně nás modely stojí kolem pěti tisíc dolarů měsíčně, ale počítáme, že z dlouhodobého hlediska cena bude zanedbatelná,“ přibližuje Mazanec.

Máme dost uživatelů, kteří si s AI povídají tak moc, že se nám provoz ekonomicky vůbec nevyplácí.

Další větší novinkou Fitify je pak funkce body scanningu, která umožňuje měření tělesného složení přímo z telefonu pomocí mobilní kamery. Výsledky jsou k dispozici zhruba za dvě minuty. Na tomto řešení startup spolupracuje s renomovanou americkou společností PrismLabs. „Technologie funguje dost dobře, mobily už mají dostatečné rozlišení a nastavení je celkem striktní,“ říká Mazanec.

Během desetisekundového videa aplikace vytvoří 360 snímků, na základě nichž pak model založený na počítačovém vidění vytvoří přesný model těla včetně procent tělesného tuku, hmotnosti svalové a tukové tkáně nebo obvody jednotlivých partií – pasu, boků, hrudníku, paží a nohou. „Tato data pomáhají uživatelům získat i vizuální přehled o vývoji v čase a informace pro další optimalizaci cvičebního i výživového plánu,“ popisuje Mazanec.

Do budoucna chce pak Fitify přidat voice cally, díky čemuž by mohli jeho uživatelé s AI trenéry komunikovat i hlasem, později má přibýt i možnost video hovorů. Zásadní má být i funkce využívající počítačové vidění, která může poskytovat feedback na provedení jednotlivých cviků.

„Toto vždy byl hlavní argument pro cvičení s trenérem, jsme ale přesvědčeni, že již velmi brzy neobstojí a AI kouč ‚uvidí‘ chyby přesněji než zkušený lidský trenér,“ věří Mazanec. „Na trhu už je pár technologií používajících strojové učení a algoritmy rozpoznání postavy, ale s vývojem jazykových modelů jsme teď blíže tomu, aby tato technologie opravdu přinášela hodnotu a poskytovala uživatelům přesnou zpětnou vazbu,“ dodává.

Tuto funkcionalitu Fitify postupně testuje a nasazená by mohla být v horizontu šesti měsíců. Záležet to ale bude na nových verzích umělé inteligence. „Pro jednotky cviků už máme otestované, že AI dává užitečné, i když ne perfektní výsledky. Narazili jsme ale na limity jazykových modelů – byť už kognitivní kapacitu mají, cena vyhodnocení jen jednoho cviku je kolem tří dolarů a trvá několik minut,“ doplňuje Mazanec.