A jsou ty nemovitosti dost zelené? Investoři do realitních fondů sledují kritéria, která dřív opomíjeli
Investoři do realitních fondů se v posledních letech čím dál častěji rozhodují podle udržitelnosti, historické hodnoty nebo designu.
Ještě před pár lety byly energeticky úsporné reality tak trochu módou a příležitostí pro nadšence do inovací. Ekonomická a energetická transformace Evropy i Česka ale mění pravidla hry a parametry udržitelnosti se pro investory stávají zásadními v rozhodování o tom, kam v realitách nasměrují své peníze. Do investiční hry zároveň vstupují i další trendy. Třeba renovace starých budov nebo hypermoderní design. „Dříve tak trochu platilo, že co funguje dnes, bude fungovat i zítra. Chytří investoři ale dnes sledují stále rychlejší proměny společnosti. Ekonomické, legislativní i hodnotové. Podle nich odhadují budoucí atraktivitu a výnosnost projektů,“ vysvětluje Michal Brothánek z investiční společnosti Avant.
„Jestli jsme někdy zažívali rychlé proměny v kritériích rozhodování o investici, je to právě teď. Na udržitelnost se nás ptají staří i noví investoři a my tomu přizpůsobujeme portfolio,“ pokračuje Brothánek. Právě jeden z fondů investiční společnosti Avant Wero ČSEF SICAV nese označení „světle zelený“. Znamená to, že splňuje evropské požadavky na zatím dobrovolné reportování dopadů své činnosti na udržitelnost.
Ve spolupráci se společností GreenOmeter fond sbírá a vykazuje data o uhlíkové stopě, nakládaní s vodou a dalších pro životní prostředí zásadních činnostech fondem spravovaných společností. Konkrétně jde o čtyři úpravny vody a dvě bioplynové stanice. Dlouhodobým cílem fondu, který už nyní dosahuje ročního zhodnocení deset procent, ovšem je stát se tzv. „tmavě zeleným fondem“, což znamená dodržovat ještě přísnější požadavky Evropské unie.
Tzv. ESG kritéria – tedy ta hodnotící společenskou odpovědnost a udržitelnost – zohledňuje podle Vladimíra Bezděka, předsedy představenstva Avant IS, i česká legislativa. Podle něj pravidla EU čím dál znatelněji zvýhodňují udržitelné byznysy a v budoucnu by mohly přejít naopak ke znevýhodňování projektů, které nárokům na udržitelnost neodpovídají. Právě to se promítá i do českého právního systému. Ten podle Bezděka zdravé fondy podporuje a s nimi i principy udržitelnosti, které fondům nezbývá než následovat.
Zachránit starý krásný dům na Žižkově je pro řadu investorů atraktivnější než rozšiřovat zástavbu na pole za Prahou.
„Zákon o investičních společnostech je příkladem povedené české legislativy. Funguje už patnáct let, vždy ale chvíli trvá, než se právní úpravy promítnou do praxe. Za poslední čtyři roky ovšem sledujeme, že fondy kvalifikovaných investorů nabraly dynamiku co do svého počtu i objemu majetku v nich. Fondový byznys je nástroj, který ekonomice pomáhá. Ve fondech dochází ke koncentraci kapitálu, který se pak použije investičním směrem. Dávno to ale nejsou jen developerské projekty, v našem portfoliu jsou například energetické společnosti, firmy zajišťující odpadové hospodářství nebo podniky podporující zemědělství,“ vysvětluje Bezděk.
Podobně jako u zelených projektů roste chuť investovat do nemovitostí s historickou hodnotou. „Jde hlavně o revitalizaci starších objektů v Česku, Rakousku a na Slovensku a jejich následné využívání, které zašťiťuje náš fond Franco,“ říká Ivan Rúček z fondu.
Že zájem o historicky unikátní budovy permanentně roste, potvrzuje i Radek Slabyhoud z investičního fondu Real Luxembourg SICAV. „Jejich nabídka je omezená a zachránit starý krásný dům na Žižkově bez zásadních stavebních zásahů a udělat z něj prostor příjemný k bydlení či podnikání je pro řadu investorů atraktivnější cesta než rozšiřovat stávající plochu zástavby na pole za Prahou,“ vysvětluje.
V investicích se podle Brothánka vyplatí sledovat ještě další dva trendy. Prvním z nich jsou investice do zahraničních private equity fondů, ke kterým se jinak investor sám těžko dostane. Například fond Ernest Global PuPEq kombinuje investice do veřejně obchodovaných akcií s renomovanými zahraničními private equity fondy otevřenými pouze pro velké institucionální investory. Díky tomu by měl mít dlouhodobě vyšší zhodnocení než běžné akciové fondy a ETF.
Druhým trendem je realizace výstavby s vysoce nadstandardní kvalitou designu a architektonického ztvárnění. „Těmto investicím se věnuje fond EBM a ukazuje se, že určitá skupina investorů má chuť jít právě po takových nadstandardních projektech, které vybočují z řady a poutají pozornost nejen z hlediska užitku, ale i estetické nebo umělecké hodnoty,“ vysvětluje Jakub Vais, generální ředitel EBM Group.
Avant IS, který všechny zmíněné fondy obhospodařuje, aktuálně spravuje 162 různorodých fondů kvalifikovaných investorů. „Naší strategií je propojovat investory s projekty, které mají budoucnost a podporují právě například udržitelnost nebo růst historické hodnoty. Že se tato strategie nám i investorům vyplácí, potvrzují i výsledky. Loňský rok přinesl navýšení aktiv finanční skupiny Avant o 300 milionů korun na celkovou hodnotu 1,6 miliardy,“ uzavírá Marek Unčovský, majitel finanční skupiny Avant.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.