Jedna z věcí, která dokáže pořádně znepříjemnit cyklistickou vyjížďku – neboli švih, jak říkají sami cyklisté –, je bolavý zadek. Stav, kdy se na kole kroutíte a trpíte, nejčastěji způsobuje nevyhovující sedlo, které přiškrcuje tok krve a způsobuje otlačeniny. Problém se rozhodla řešit Posedla ze severočeského Varnsdorfu. Pomocí 3D tisku vyrábí na míru sedla, která mají nabízet komfort i na dlouhých cestách.

Projektů, jako jsou Posedla, ve Šluknovském výběžku moc nenajdete. Je světový, pracuje s moderními technologiemi – a přitom míří na koncového zákazníka. Proto si Posedel všimli i ve společnosti Prusa Research, jednoho z největších jmen na poli 3D tisku, která firmu finančně podpořila a pomohla tak nápad dotáhnout až do sériové výroby.

Cesty zakladatelů Posedel, Jiřího Dužára a Martina Řípy, se zkřížily již na gymnáziu ve Varnsdorfu. Po jeho dokončení se vydali také na vysokou, kde studovali geografii. Po studiích se na chvíli rozdělili. Dužár začal pracovat ve Spojených státech pro Czech Tourism, Řípa zase v Praze – a následně jihovýchodní Asii – budoval agenturu pro výzkum trhu.

I přesto oba nosili v hlavě myšlenku na vlastní podnikání. Ten moment nastal s příchodem pandemie. Ještě před jejím startem oba skončili s regulérním zaměstnáním s tím, že se začnou více věnovat cestování. V případě Dužára se mělo jednat o několikaměsíční sabatikl po jihovýchodní Asii, covid ale tyto plány zhatil. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré.

Jelikož jsou Dužár i Řípa milovníky cyklistiky, začali přemýšlet nad podnikáním v této oblasti. A jejich nápady se začaly stáčet k nabídce personalizovaných cyklistických sedel. „Tehdy jako blesk z čistého nebe přišel akcelerátor od Průšů, kde se nám povedl udělat velmi dobrý pitch deck. Z devadesáti přihlášených projektů jsme se dostali do finální trojice,“ přibližuje Dužár moment, kdy vše odstartovalo.

Právě tento úspěch přinesl první finanční prostředky na realizaci myšlenky produkce sedel na míru vyráběných pomocí technologie 3D tisku, které Josef Průša později podpořil další částkou ve výši 15 milionů za dvacetiprocentní podíl ve společnosti.

Personalizovaná cyklistická sedla sice nejsou na trhu žádnou novinkou, ovšem ve většině případů jde o službu změření a hledání nejlépe odpovídajícího modelu a velikosti mezi sériově vyráběnými kusy. Sedla vyráběná opravdu na míru jsou velmi drahá a dnes na nich jezdí především profesionální jezdci. Přelomovou ideou není ani výroba sedla pomocí 3D tisku.

Jedinečnost Posedel ovšem spočívá ve využití technologie 3D tisku k výrobě sedla, jež přesně odpovídá fyziognomii sedacích partií jezdce a jeho jezdeckému stylu. „Klasická sedla se vyrábějí metodou vstřikování pěn do forem, ale parametrů, které vstupují do personalizované konfigurace, je tolik, že kdybychom měli pro všechny dělat vlastní formu, nedávalo by to smysl,“ říká Dužár.

„Proto jsme zvolili 3D tisk, který dokáže nanášet materiál v jakémkoliv směru, ploše i ose,“ vysvětluje Dužár s tím, že struktura každého sedla je tvořena tisícovkami vzájemně propojených bodů, čímž se v sedle vytváří buňky se specifickými vlastnostmi při zatížení. Díky tomu „posedlo“ vypadá, jako by jej utkal pavouk, který pracuje ve třech dimenzích.

Na to se posaď

Jak sami tvůrci sedla přiznávají, kdyby na začátku věděli, jak náročné bude dát něco takového dohromady, nejspíš by to nedělali. Do algoritmu, který vykresluje tvar jednotlivých buněk – a ve finále i celého sedla –, totiž vstupuje obrovské množství dat, které je nejdříve nutné získat. A pak zpracovat.

Kdo se rozhodne sedlo od Posedel objednat, musí uvést svou cyklistickou disciplínu. Tedy zda jezdí na silnici, v terénu, nebo si na gravelu dopřává obojí. Aby měla firma představu o jezdcových sedacích kostech, posílá speciální lepenkovou krabici s nápisem „Smiling Butt Kit“. Uvnitř se pak ukrývá pěnový blok, do kterého se jezdec usadí.

Výsledný otisk následně stačí nafotit z několika úhlů a snímek poslat Posedlům. „Je to takový náš návrat ke geografii, kterou jsme studovali. Je to v podstatě využití fotogrammetrie, která se využívá během získávání 3D modelů terénu ze snímků pořizovaných z letadla,“ vysvětluje Jiří Dužár.

Jakmile jsou získána data z fotek, stačí vyplnit dotazník. V něm jezdec prozradí tělesné míry, váhu, výšku i průměrné ujeté kilometry za rok. Včetně toho, jakou porci kilometrů si během jedné vyjížďky běžně ordinuje, a jakou zaujímá na kole polohu. Pak mají Posedla všechna data, která potřebují k návrhu ideálního sedla. Ten vzniká pomocí algoritmu – a výsledek je určen pro 3D tiskárnu.

Samotný tisk neprobíhá přímo ve Varnsdorfu, ale v Německu. Na severu Čech se poté pro strukturu vytisknutou z termoplastického polyuretanu vytváří karbonová platforma a ližiny pro uchycení sedla k sedlovce. Také se vše zde kompletuje.

Pro ty, kteří hledají komfort

Cena sedla je v současné době 11 900 korun, což vede k otázce, pro koho je takový produkt vlastně určen. Jde hlavně o nadšené cyklisty, kteří ročně ujedou i třeba dvacet tisíc kilometrů? Podle zakladatelů může být na konci dne určený všem, kteří chtějí mít co nejlepší komfort v každé situaci – a nemusí ani jezdit takové dálky.

„Teď nám zrovna psal člověk, který jel nonstop závod o délce čtyři sta kilometrů po Česku, a říkal, že nechápe, jak to může být tak pohodlné. Že bychom měli dostat Nobelovu cenu za mír pro zadky,“ říká s úsměvem Dužár. Jenže dobré sedlo není jen o eliminaci bolesti.

„Do jisté míry je to i o prevenci poruch s erekcí, kdy není kompresováno nic, co by kompresováno být nemělo. To samé platí o tlaku na nervová zakončení, která mohou vyvolávat brnění v rukou a nohou. V neposlední řadě komfort nahrává k lepšímu výkonu. Člověk v něm zvládne ušlapat delší vzdálenosti a dokáže podávat i daleko lepší výkon,“ dodává jeden ze spoluzakladatelů.

Podstatnou roli v otázce, proč si takové sedlo pořídit, hraje i životnost oproti klasickým pěnovým sedlům. Sebelepší pěna a polstrování se totiž po určitém čase prosedí – a materiály degradují. Například profíci mění sedlo i několikrát do roka. Posedla ale slibují, že jejich produkty vydrží déle, a to hlavně díky právě 3D tisku a unikátní vnitřní struktuře.

Od hobby jezdců dnes mají Posedla objednávky na stovky kusů, zákazníky má již z třiceti zemí světa. Obrat se loni vyšplhal na čtyři miliony korun, letos firma míří na dvanáct milionů. K růstu by měla pomoct i novinka v podobě třicetidenní záruky na vrácení peněz po obdržení sedla v případě, že by zákazníkovi nevyhovovalo.

K sedlům by časem mohly přibýt i personalizované gripy a omotávky na řídítka. Všechny zakázky by přitom i v budoucnu měly být odbavovány z domovského Varnsdorfu. Nejen, že tím chtějí trochu pomoci regionu, ve kterém je podobných projektů jak šafránu, ale také si uvědomují strategickou polohu města.

„Je to odsud relativně blízko do Drážďan a Berlína. Sasko je spolková země s největším počtem výrobců kol. Vyrábí se tu i elektromotory do elektrokol, gripy na řídítka, vaří se tu rámy, to vše v dojezdu sto padesáti kilometrů. Takže si myslím, že ta poloha není vůbec nevýhodná,“ vysvětluje Dužár.

„Cyklistika je stále hodně konzervativní. Je tu několik značek ze zavedených zemí, jako je Itálie, které určují trendy, a my jsme vlastně takový new kid on the block. Otevřeně se bavíme o diskomfortu, otlačeninách a pupínkách na zadku. Snažíme se to dělat hravě a netlačit to celé jen přes produkt. Brandbuilding je teď pro nás zásadní. A protože se náš přístup od jiných značek trochu liší, růst možná bude malinko delší,“ uzavírá Dužár.