Každá vozovka, po které denně jezdí auta, se opotřebovává. Vznikají v ní trhliny a postupně se mění na viditelná poškození. Právě tady se dá najít jedna z tisíců příležitostí, jak v praxi využít umělou inteligenci. V české technologické firmě Aricoma s její pomocí vyvinuli nástroj, který detekuje mikroskopická poškození povrchu a poskytuje přesné údaje pro plánování úprav a údržby.

Týmy aplikující možnosti AI do praxe tu staví už několik let a poslední dva roky v nich využívají intenzivní spolupráci se studenty technických univerzit. „Zapojením AI jsme významně zkrátili dobu zpracování dat řádově o desítky procent a hlavně to v praxi umožňuje dlouhodobě šetřit náklady na údržbu. Zároveň tím využíváme obrovský potenciál, který v tomto oboru mají mladí lidé,“ vysvětluje Hynek Cihlář, vedoucí vývojových týmů Aricomy.

„Umělá inteligence nám umožňuje stavět pro klienty projekty, které ještě nedávno nebyly myslitelné, a nových konceptů na kterých pracujeme, máme desítky. Jejich realizace stojí a padá se špičkovými lidmi, proto je nám jasné, že o ty nejlepší se potřebujeme intenzivně zajímat už mezi mladými,“ říká Cihlář.

Nápad zapojit do vývojových týmů nadějné talenty už při studiu přišel před několika lety. „Do AI týmu máme poměrně tvrdý výběr. Hledáme lidi ochotné přijmout fakt, že je potřeba se každý den učit, a to dost rychle. Velmi často navíc potřebujeme spíše matematiky než klasické ‚ajťáky´“, vysvětluje Cihlář, jak se v Aricomě postupně krystalizovala cesta ke spolupráci s univerzitami.

Začali od VUT v Brně, se kterou je Cihlář profesně propojený. „Konkurence je tu poměrně vysoká a o mladé lidi má zájem řada firem, proto jsme postupně postavili takový model spolupráce, který funguje jako symbióza a je dlouhodobě atraktivní pro školu i její studenty,“ vypráví. Díky vazbám na Fakultě strojního inženýrství Ústavu matematiky začali nejprve organizovat odborné hackatony, časem VUT Letní školu a nakonec přišli s přednáškami o využití AI a matematiky v praxi.

Podle Hynka Cihláře je to funkční a zatím nejlepší cesta, jak do Aricomy přitáhnout mladé lidi se zájmem o matematiku a zároveň umělou inteligenci. „Dříve jich bylo jako šafránu, dnes, s nástupem AI, se promítlo téma i do výuky na VŠ a my máme zájem o ty nejlepší,“ dodává. Podobnou spolupráci navazují například i na pražské ČVUT.

Mladé talenty podle Cihláře nejvíc motivuje nasazení ve vývoji projektů přímo pro firemní praxi. „Někdo třeba nechce být matematik, který se věnuje matematice v rámci základního výzkumu, na projektech v rámci univerzity nebo Akademie věd, ale více ho láká praktické použití matematiky v projektech v průmyslu. Nutno podotknout, že výběr vždy pečlivě domlouváme s vedením matematických ústavů nebo kateder na VŠ. S umělou inteligencí se tak otevírají desítky příležitostí, jak matematické modely využít ve firmách,“ říká.

Dalším příkladem takové spolupráce je projekt zlevnění výroby kosmetických tužek pro firmu Schwan Cosmetics. Tady AI tým Aricomy nasadil pokročilé řešení strojového učení, které monitoruje výrobní proces kosmetických tužek a predikuje odchylky od plánu. Systém detekuje potenciální problémy, které běžně při výrobě nastávají, třeba časové prostoje nebo místa se zvýšenou produkcí zmetků. A rovnou nabízí doporučení, jak je řešit. Díky tomu se zrychlil průchod výrobou, snížily se náklady na jednotlivé zakázky a celkově se zvýšila efektivita. „Právě toto může být pro určitý typ mladých matematiků atraktivnější než třeba čistě akademická kariéra,“ dodává Hynek Cihlář.

Praktického pohledu na realitu se v Aricomě drží už při organizaci týmů. „Jdeme na to pragmaticky. Netvoříme teoretické modely pro potenciální využití, ale konkrétní AI tým budujeme vždy na míru konkrétnímu klientskému projektu,“ říká Cihlář s tím, že každé typové řešení, pokud se v praxi uchytí, bude v brzké budoucnosti potřebovat další schopné lidi. Ti by bez otevření dveří studentům do praxe nebyli připraveni.

Cihlář očekává, že s rozvojem AI poroste nárok na odbornost v oblasti matematiky a o odborníky s touto specializací bude čím dál větší zájem. Mladí lidé podle něj chtějí mít co nejlepší schopnost účelně používat prvky AI v reálných projektech. Zároveň touží být u inovací v oblasti umělé inteligence, jako je například využití kvantových výpočtů a algoritmů právě v rozvoji schopností dnes zažitých technik v oblasti AI.

„Víme, že na trhu je spousta schopných lidí s otevřenou hlavou. Přicházejí k nám pracovat zkušení odborníci, ale ty nové si pořád chceme vychovávat již od vysokých škol. Vyplácí se to jim i nám,“ uzavírá Cihlář.