Svět podnikového softwaru SAP zná skrz naskrz. Před pětadvaceti lety Martin Janáček začínal jako vývojář v německém sídle, dnes jako ředitel SAP Labs v Brně šéfuje jednomu z důležitých vývojových center v Evropě. Z první ruky tak sleduje největší proměnu byznysu za poslední dekády – nástup umělé inteligence do firemních procesů. A podle jeho slov ohlášené novinky ukazují, že SAP už píše zcela novou kapitolu podnikových systémů.

„Vstoupili jsme do éry, kdy AI začíná pronikat hlouběji do byznysu. Společně s asistenty nastupují samostatní agenti, což v mnoha směrech kompletně změní fungování firem,“ popisuje Martin Janáček nejdůležitější oznámení z globální konference SAP TechEd, která proběhla na začátku listopadu v Berlíně.

Zatímco dosavadní asistenti fungovali hlavně reaktivně – odpovídali na dotazy a plnili jednoduché úkoly – nová generace nástrojů bude mít mnohem blíže k digitálnímu kolegovi. „Agent je program schopný pracovat zcela autonomně. Stačí mu říct, co má dělat,“ vysvětluje Janáček.

Foto: Oldřich Hrb

Brněnská pobočka SAP Labs

Jako příklad uvádí agenta, který sám hlídá riziko zpožděných dodávek, analyzuje dopad na výrobu a případně hledá alternativní dodavatele a ověřuje dostupnost potřebných produktů. Na konci pak připraví návrh nové objednávky, kterou předá živému pracovníkovi k odsouhlasení. SAP oznámil, že do konce roku dodá 40 takových předpřipravených agentů pro různé firemní procesy.

Člověk tak z procesu nevypadává, pořád zůstává tím, kdo má poslední slovo. „Konečné rozhodnutí je na uživateli, musí to tak být,“ zdůrazňuje Janáček. Důvod je jednoduchý – ve světě velkých firem, které musí reportovat auditorům, je absolutní spolehlivost klíčová. „SAP dal svým klientům tři sliby, které musí plnit i veškeré funkce postavené na AI. Těmi je důvěryhodnost, spolehlivost a relevance,“ dodává.

I proto se SAP snaží maximálně omezit takzvané halucinace, které jsou běžné u veřejně dostupných chatbotů. Asistent SAP Joule, který je uživatelům v prostředí SAPu už delší dobu k dispozici, není jeden jazykový model, ale komplexní asistent, který má po ruce celou paletu nástrojů.

„Úkol se Joule snaží nejprve pochopit a poté najít způsob, jak zadání splní správně, rychle a levně. K tomu má desítky jazykových modelů, ze kterých umí vybrat ten nejefektivnější pro danou úlohu, může si zavolat specializovaného agenta nebo může použít něco úplně jiného,“ popisuje. Spolu s tím, že systém čerpá z ověřených dat, se SAP snaží riziko vymyšlených odpovědí minimalizovat.

Tím „něčím úplně jiným“ může být právě model, který si SAP vyvinul speciálně pro potřeby podniků. Jmenuje se RPT-1 (Relational Pre-trained Transformer). „Předností velkých jazykových modelů je text. My ale ve světě podnikových aplikací fungujeme na tabulkách,“ vysvětluje Janáček.

RPT-1 je tak od základu natrénovaný, aby nerozuměl větám, ale struktuře tabulkových dat a vztahům mezi nimi. Díky této specializaci je podle Janáčka nejen výrazně přesnější v predikcích byznysových výsledků, ale také dramaticky levnější a energeticky úspornější na provoz. SAP model vydá ve třech verzích: RPT-1-small pro rychlost, RPT-1-large pro přesnost a RPT-1-OSS jako open-source. Kromě oficiálních prohlášení německé společnosti potvrzuje silné stránky modelu RPT-1 i test předpovědí výkonnosti cyklistů, za kterým stojí komunita uživatelů SAPu.

Velkým tématem konference byla také role samotných vývojářů. Zatímco se na jednu stranu mluví o jejich nedostatku, druhá strana barikády tvrdí, že je AI brzy nahradí. „To si samo o sobě trochu protiřečí,“ říká Janáček, který má ale o budoucnosti vývoje jasno. „Máme tolik práce a tak obrovské backlogy, že určitě neplánujeme vývojáře propouštět. Naopak hledáme cesty, jak by toho mohli zvládat víc, aniž by v práci trávili více času,“ vysvětluje.

Cílem nových nástrojů, včetně specifického AI modelu pro programovací jazyk ABAP, je podle něj vývojáře podpořit a zvýšit jejich efektivitu. Místo repetitivních úkonů, jako je hledání příkladů kódu, se mají více posunout do role „architektů byznysu“. Nové nástroje v platformě SAP Build, včetně rozšíření pro populární editory jako VS Code nebo nástroje typu Windsurf a Cursor, navíc demokratizují vývoj i pro lidi mimo SAP, tedy pro partnery a konzultanty.

„SAP představil nástroje, které vývojáři potřebují k tomu, aby dokázali přicházet s výsledky rychlostí umělé inteligence,“ uvedl Muhammad Alam, člen představenstva SAP zodpovědný za oblast produktu a vývoje. „Inovace v rámci jedinečného propojení aplikací, dat a AI společnosti SAP posouvají vývojáře ke kormidlu – tam, kam patří.“

Foto: SAP

Na listopadové konferenci TechEd 2025 měl hlavní slovo Muhammad Alam, člen představenstva SAP

Aby se ale vize architektů byznysu stala realitou, je potřeba masivní vzdělávání. SAP se proto na TechEdu zavázal do roku 2030 celosvětově proškolit dvanáct milionů lidí v dovednostech spojených s AI. „Je to strašně důležité pro svět, ale i pro region střední a východní Evropy, kde proškolených lidí mají být téměř dva miliony,“ potvrzuje Janáček. Závazek se podle něj netýká jen vývojářů, ale celého ekosystému včetně uživatelů na klientské straně. Využít k tomu SAP chce existující platformy jako SAP Learning, partnerství s Coursera a program University Alliances.

Kromě vlastních modelů se SAP na TechEdu výrazně přihlásil k otevřenosti. Nově prohlubuje integrace na datové platformy jako Snowflake, Databricks nebo Google. „Tento krok reflektuje potřeby našich klientů. Když se podíváte na jejich systémy, typicky jsou ta prostředí velmi heterogenní,“ vysvětluje Janáček. Firmám nové možnosti integrací dávají větší flexibilitu, posilují jejich schopnost nasazení umělé inteligence napříč firmou a netlačí je ukládat data pouze v SAPu.

Častým nešvarem totiž bylo exportování datových sestav z ERP systému pro potřeby další analýzy mimo SAP do tabulkových souborů, kdy tímto kopírováním vznikaly zastaralé duplicity, které firmě nepomáhaly k lepším rozhodnutím. SAP na to reaguje koncepcí „zero-copy sharing“, která má zajistit, že všechna data jsou všude aktuální a ve srozumitelné podobě. Nový přístup tak má otevřít možnosti sdílení dat ze SAPu externím nástrojům a uživatelům při zachování aktuálnosti a byznysového kontextu, takzvané sémantiky.

Česká stopa ve světě SAPu

Tento přístup se přímo propisuje i do reality v Česku. Brněnská pobočka SAP Labs letos slaví třicet let od svého vzniku a poslední roky se významně rozrůstá. „Labs jsou vývojová centra, kterých má SAP po světě dvě desítky. My jsme vznikli jako brněnská pobočka SAPu, ale před devíti lety jsme povýšili na SAP Labs,“ upřesňuje Janáček, který centrum vede. Právě v roce 2016, kdy centrum získalo tento strategický status, v něm pracovalo 130 lidí, dnes se tým rozrostl na více než 700 lidí a zahrnuje i seniorní manažery klíčových globálních projektů.

Důvodem růstu je podle Janáčka důvěra německé centrály, postavená na dlouhodobé spolehlivosti a výsledcích. Brněnské centrum se totiž nespecializuje na okrajové produkty. „Pracujeme na jádru celého ERP řešení, na rozvoji systému S/4HANA,“ říká ředitel SAP Labs. Konkrétně se pak zaměřuje na samotné finanční jádro systému – modul pro účetnictví a finanční plánování. Ačkoliv Janáčkův tým sídlí v Brně, jejich stopa je globální. „Vyvíjíme pro celý svět,“ dodává.

Za úspěšným tažením brněnského centra stojí podle Janáčka vysoká kvalita lokálního technického talentu, konkrétně pak absolventů Fakulty informačních technologií na VUT, Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě nebo Provozně ekonomické fakulty na Mendelově univerzitě, se kterými SAP Labs dlouhodobě spolupracuje.

„Jako Češi se nebojíme, jsme velmi vzdělaní, technicky vybavení a velmi inovativní. Jsme schopni nacházet řešení i tam, kde jiní nevidí žádné východisko,“ říká. Zároveň ale přiznává i typickou českou slabinu: „Naše nevýhoda je v tom, že se neumíme tak dobře prodat. Víc věříme té naší technické dovednosti a málo se u toho prosazujeme.“

Příkladem této inovativní kultury je i nedávný úspěch brněnských vývojářů, kteří na hackathonu pořádaném právě pobočkou SAPu přišli s nápadem na chytrý filtr pro databázové systémy. Ačkoliv byl jejich nápad původně přehlížen, nakonec se uchytil v Německu a nyní míří k patentové ochraně ve Spojených státech.

Veškeré probíhající změny definují i to, jaké lidi SAP Labs do brněnského týmu hledá. Janáček zdůrazňuje, že nikdy necílili na „surové kodéry“. „Protože SAP dodává byznysový software, tak jsme vždycky potřebovali, aby naši vývojáři byli nejen vývojáři, ale zároveň rozuměli byznysu a měli produktové myšlení,“ popisuje. Dnes k tomu přibyla ještě jedna zásadní podmínka: „Pro všechny pozice je povinnou prerekvizitou schopnost používat AI jako pracovní nástroj.“