Akciové trhy spadly a jen tak neporostou, čeká nás divoká doba. Situace se ale zase uklidní

Co to je medvědí trh? A proč (skoro) všechno padá? Analytička finanční skupiny Cyrrus Anna Píchová popisuje, co se děje na akciových trzích.

Luboš KrečLuboš Kreč

anna-bRozhovor

Foto: Cyrrus

Analytička Anna Píchová

0Zobrazit komentáře

Akciové trhy jsou jako na klouzačce. Ne na houpačce, ale na klouzačce – padají dolů a těch pár vzrůstů s tím nic moc nenadělá. Index S&P 500, který sleduje pět set největších amerických firem, je od začátku roku minus 21 procent. Technologický index Nasdaq je na tom ještě hůř a odepisuje přes 30 procent. Nové kolo výprodejů proběhlo v posledních dnech. Co se děje, vysvětluje analytička investiční společnosti Cyrrus Anna Píchová.

Po necelých dvou letech silného růstu ukazují kapitálové trhy investorům svou druhou stranu – že umějí také padat. A pohání to velmi podobná síla, která je tlačila vzhůru, tedy kroky centrálních bankéřů, kteří utahují kohoutky a zvyšují úrokové sazby. „To, co investory nyní vyděsilo, jsou aktuální data o americké inflaci. Čekalo se, že inflace už nebude stoupat, jenže se ukázalo, že zrychluje. A z dat o cenách pohonných hmot nebo potravin vyplývá, že inflace s růstem ještě neskončila,“ říká Anna Píchová.

V rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje, proč inflace investory tolik straší, jak dlouho se dá čekat, že poklesy budou trvat, co to je, když akcie vstoupí do medvědího trhu, i co by si z toho všeho měli odnést běžní investoři.

V pondělí večer tomu nešlo uniknout, byznysové portály z celého světa hlásily, že ikonický index S&P 500 vstoupil oficiálně do medvědího trhu. Co to ten medvěd vlastně je?
Je to situace, kdy jeho cena klesne o více než 20 procent od jeho posledního maxima. Je to v podstatě tržně uznávaná definice. Když cena roste, hovoří se o býčím trhu. Index s medvědím trhem flirtoval v podstatě od začátku roku, trhy celý letošek ztrácí. Sešla se spousta faktorů, které by s nimi tak či onak zamávaly. Když se spojily, efekt je extra nepříjemný. Jde o válku na Ukrajině, která na trzích rezonovala hlavně v únoru a březnu, o covid v Číně a také o inflaci. Ta zrychluje i v USA, trhy ovšem zajímá především reakce americké centrální banky.

Proč?
Minulá dekáda byla érou levných peněz, centrální banka dělala všechno proto, aby akciové trhy nespadly, dodávala na ně likviditu. S tím je teď ale konec. Tištění peněz a nakupování dluhopisů přestalo, naopak FED (zkratka pro americkou centrální banku – pozn. red.) začal zvedat úrokové sazby.

To se přece děje už nějakou dobu, ne?
To, co investory nyní vyděsilo, jsou aktuální data o americké inflaci. Čekalo se, že inflace už nebude stoupat, jenže se ukázalo, že zrychluje. A z dat o cenách pohonných hmot nebo potravin vyplývá, že inflace s růstem v Americe ještě neskončila. Stejně jako v Česku. To vyvolává další obavy. Sice se čekalo, že FED bude základní sazby zvedat, jenže riziko rostoucí inflace ho možná přiměje je zvedat agresivněji. A právě toho se trhy bojí. V kostce to pak znamená, že investoři se začnou přesouvat do dluhopisů, u nichž rostou úroky, a opouštějí akcie, jejichž hodnota pak poklesne.

Jak porostou sazby?
Trhy nyní přikládají 75procentní pravděpodobnost, že americká centrální banka, která bude jednat dnes a zítra, sazby zvedne o 0,75 procentního bodu. My jsme si v Česku za poslední rok zvykli, že centrální banka sazby zvedá hodně, ale pro americký FED je to hodně nestandardní a mimořádné.

Sama jste zmínila, že s medvědím trhem akcie flirtovaly už několik měsíců, může se stát, že ho zase opustí?
Je to definované hranicí poklesu o 20 a více procent. Může se samozřejmě stát, že za jeden či dva obchodní dny bude z medvědího trhu pryč, ale většinou se v medvědím trhu udrží delší dobu.

Jak dlouho?
Všechny současné faktory ukazují na to, že poklesy mohou ještě nějakou dobu trvat. I za nás je to momentálně hlavní scénář. Souvisí to s tím, co jsem říkala předtím o sazbách a dluhopisech. Když začnou růst úroky, investoři prodávají rizikovější aktiva, což jsou akcie, a raději nakupují bezriziková aktiva, typově dluhopisy. Je to logická reakce. Když centrální banky zvyšují sazby, zvedají se úroky i na těch nejméně rizikových produktech, jako jsou spořící účty. V Česku dnes běžně najdete účty, kde dostanete mezi třemi a pěti procenty úročení. To se děje i v USA u státních pokladničních poukázek. I běžní lidé si řeknou, proč mít rizikovou investici, když můžu mít bezrizikovou s celkem jistým výnosem? A to vytváří tlak na cenu rizikovějších aktiv, jako jsou akcie nebo kryptoměny.

Odhadnout, kdy trhy opět začnou růst, se asi nedá, že?
Je těžké to odhadnout, bude záviset na vývoji inflace a růstu sazeb. A pak na hodnocení toho, jak moc zvyšování sazeb dopadlo na reálnou ekonomiku. Z historických dat vyplývá, že minimálně v USA, když nastalo utahování podmínek a zvedání sazeb, následovala recese. Náš předpoklad je, že k recesi dojde v posledním kvartálu roku 2022 a na začátku roku 2023. Zároveň ale platí, že propad nemusí být jen škodlivý, trh se pročistí a normalizuje. Ale příštích pár měsíců a týdnů bude divokých, z dlouhodobého pohledu ovšem dojde ke zklidnění.

rivian-pick-up3

Přečtěte si takéPo euforii prochází technologické akcie fází vystřízlivěníAkciím Palantiru či Rivianu začínají na burze těžké časy, tituly jako Microsoft ale zůstanou zajímavé

Zkušenost zároveň říká, že USA se z recese dostanou relativně rychle, ne? Třeba jako při finanční krizi z let 2008 a 2009.
To je pravda, ale také jim to nějakou dobu trvalo, než se dostaly zpátky na svá maxima. Není pravděpodobné, že by se opakovalo to, co jsme zažili během covidu, kdy trhy prudce oslabily a poklesem o 30 procent vstoupily do medvědího trhu, ale pak se velmi rychle zotavily. Bylo to právě díky krokům americké centrální banky. Jenže to se teď opakovat nebude.

Dá se vysledovat korelace mezi propadem kryptoměn a propadem akciových trhů?
Souvislost tam je, protože výplachy, které jsme viděli u krypta i u akcií, souvisí s náladou mezi investory. Ti se zbavují rizikovějších aktiv. A začínají u těch nejrizikovějších, což postihuje jednak kryptoměny, jednak akcie menších technologických firem, které měly hodně přepálené valuace. Pak se to přeneslo na celý trh.

A přeneslo se to i do Evropy? Nebo tu máme už dost rozkolísané prostředí i bez toho?
Už to tady máme rozkolísané, ale jelikož trhy jsou globální, doneslo se to i sem. Problém Evropy je, že se s krizemi neumí vypořádat tak dobře jako USA, což souvisí s nastavením ekonomiky, mnohem větší roli tady třeba hraje energetika a navázanost na Rusko. Výhled evropských trhů je bohužel méně příznivý než u těch amerických.

Co chudák obyčejný investor?
Zásadní je nepanikařit a snažit se zachovat chladnou hlavu. Pokud je obyčejný investor takový, že si posílá pravidelně nějakou částku na investiční účet třeba s ETF nebo fondy, ať v tom pokračuje, jelikož si zprůměruje nákupní cenu a vyhne se časování trhů.

Načítám formulář...

Diskuze (0)

Novinka

Anonym