Existují fotografie, které ukazují, jak to před lety vypadalo před Národním muzeem. Nebo před secesní historickou Fantovou budovou hlavního nádraží v Praze. Fascinující je ten klid. Fotografie zachycují město před tím, než ho v sedmdesátých letech minulého století rozřízla magistrála. I tak je těžké si dnes představit, co by to znamenalo, kdyby v místě vedla jen normální ulice. Nezisková organizace Automat to ukázala na několika vizualizacích.

Spolek pravidelně pořádá například událost Do práce na kole a dlouhodobě prosazuje omezení dopravy v hlavním městě ve prospěch pěších či cyklistů. Nyní vyzval magistrát, aby proměnil magistrálu. Vedlo by to podle něj ke zlepšení podmínek udržitelné dopravy, životního prostředí i života místních lidí.

„Spolu s architektem Petrem Bednárem ukázal spolek pomocí vizualizací, jak by úprava této tepny mohla dopadnout. Všechny úpravy navrhuje bez větší redukce jízdních pruhů pro automobily, pruh ubírá pouze na některých místech,“ uvádí Automat. Vizualizacemi magistrály aktivisté reagují na plány samotného města, které na konci loňského roku začalo hledat projektanta na obnovu tříd Legerova a Sokolská, které tvoří značnou část magistrály v centru. Kromě nich má projít obnovou také Ječná.

Cílem je vytvořit tu moderní městské třídy. Kromě oprav povrchů tak ulice čeká i obnova stromořadí. Součástí projektu by měl být také vznik studie, která ukáže, zda je možné u Fügnerova náměstí zrušit podchody. Náměstí se nachází za Nuselským mostem ve směru do centra přesně mezi Legerovou a Sokolskou ulicí. Z jedné na druhou stranu se dá dostat jedině podchodem. Studie odpoví na otázku, co by s dopravou udělaly přechody pro chodce.

Foto: Automat

+6

„Účelem projektů je umožnit vznik vstřícných, esteticky hodnotných a dopravně vhodně uspořádaných městských tříd a veřejných prostranství, která zvýší bezpečnost chodců a cyklistů a zásadně posílí možnosti užívání,“ cituje dokument k proměně ulic ČTK.

Jedna z vizualizací Automatu tak míří právě na Fügnerovo náměstí. Další je ze Sokolské ulice, pak z křižovatky Sokolské a Rumunské a také z ulice Legerova. Kromě stromů zahrnují vizualizace přechody i místa k sezení. Jakou přesnou podobu má mít chystaná obnova, kterou má na starosti Technická správa komunikací, zatím není jasné. Vzejít má až z finální verze projektu. Zatímco se stromy se počítá, cyklostezky se ještě budou posuzovat.

Praha má nicméně na magistrále v plánu ještě další změny, a to v úseku od Národního muzea dál kolem hlavního nádraží. Začít by se mělo přechodem před Fantovou budovou. „Je to projekt, na kterém spolupracujeme se Správou železnic. Fantovu budovu před nedávnem opravili a chtějí kultivovat i veřejné prostranství před ní. Chceme tu budovu přisunout trochu k městu, čemuž má přechod pomoci,“ řekl letos v únoru v rozhovoru pro CzechCrunch náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

To ale není jediná změna. Podle Hřiba je zároveň v plánu ponechat stejný počet pruhů, ale zúžit je, proměnou by měla projít návěstidla i osvětlení, aby vznikla bezpečná infrastruktura pro cyklisty a prostor pro pěší. „Na konci by magistrála měla vypadat jako jiné normální komunikace,“ dodal Hřib. Časem by tady měly magistrálu přetínat i koleje, které přivedou tramvaj přímo před novou odbavovací halu hlavního nádraží.

Dlouhodobá vize pak říká, že by mohlo dojít rovněž k úpravám estakády nad Florencí, komunikace by se tak položila na zem. To nicméně ještě nějakou dobu potrvá, plán je totiž založen na tom, že počet aut na magistrále výrazně klesne. A to se jen tak nestane.

Magistrála vznikala v sedmdesátých letech, nejdřív v úseku mezi Nuselským mostem a Žitnou ulicí po otevření mostu v roce 1973. Poslední část se otevřela v listopadu 1980, kdy přibyl most Barikádníků. Za oběť autostrádě padla dětská nemocnice na Karlově, budovy v Hvězdově ulici na Pankráci, nádraží Těšnov nebo část Vrchlického sadů. Denně tudy projede na sto tisíc aut.