Glosa Petra Žabži Diskuse o tom, zda je pro potřeby individuálního investora lepší aktivní nebo pasivní správa se v odborné komunitě vede v podstatě od okamžiku, kdy vznikly první ETF. Během mojí nedávné diskuse na sítí X s Michalem Semotanem z J&T a Jakubem Dvořákem alias Rozbitým prasátkem se však – pro někoho možná paradoxně – ukázalo, že oba přístupy nejsou nezbytně konkurenti, ale mnohem spíše parťáci.

Aktivní správa investic znamená, že investor nebo portfolio manažer se snaží aktivně vybírat jednotlivé cenné papíry s cílem překonat výkonnost trhu. Tento přístup vyžaduje hlubokou analýzu, sledování ekonomických trendů a schopnost reagovat na výkyvy trhu. Nad rámec těchto znalostních kategorií si k tomu ještě přičtěte ohromné množství času, které je pečlivé analýze potřeba věnovat.

Výhodou tohoto přístupu je pak možnost vyšších výnosů, pokud investor správně identifikuje podhodnocené tituly, flexibilita v reakci na změny tržních podmínek a možnost efektivního řízení rizika pomocí diverzifikace a zajišťovacích strategií.

Za to všechno investor platí formou vyšších nákladů na transakce a poplatků za správu, rizikem chybného rozhodnutí na základě emocí nebo špatného odhadu budoucího vývoje trhu a nezřídka výnosem, který nedosahuje zvoleného tržního benchmarku.

Naopak pasivní správa, nejčastěji reprezentovaná indexovými fondy a ETF, se zaměřuje na dlouhodobé kopírování tržního výkonu. Tento přístup nevyžaduje neustálé rozhodování o nákupu a prodeji aktiv, čímž snižuje náklady a minimalizuje riziko lidské chyby.

Nesporným pozitivem jsou tak nízké celkové náklady díky absenci aktivního obchodování, v dlouhém horizontu stabilnější výnosy a menší vliv emocí na investiční rozhodovací proces. Proti tomu stojí fakticky nulová šance překonat trh a velmi omezená schopnost reagovat na – zejména negativní – vývoj trhu.

Vzhledem k tomu, že ani jeden z přístupů není černobílý a každý má svoje pro a proti, je výše zmíněná debata, která často ve vyhrocené podobě zaznívá nejen na sociálních sítích, fakticky zbytečná.

Proč? Protože moudrý investor si z obou přístupů vezme to nejlepší. Stabilitu a nízké náklady pasivní správy a šanci na dosažení vyšších výnosů v oblastech, sektorech nebo regionech, kam zatím ETF nedosáhly.

Moje osobní portfolio tomu odpovídá – 70 % v ETF, 20 % v aktivně řízených podílových fondech a 10 % si obchoduji sám. A věřte mi, spí se mi velmi dobře.

Jedná se o osobní názory Petra Žabži, které neodráží postoj Air Bank a.s. Nejedná se o investiční radu ani o jiné doporučení konkrétní investice.