Máte v hlavě nápad, se kterým plánujete změnit svět, a zvažujete, kde na jeho realizaci seženete peníze? Nebo vás naopak láká investovat volné peníze do začínajícího podnikatelského projektu? Pak vítejte na poli tzv. andělských investic – v Česku relativně nového oboru, který se právě na financování projektů ve velmi raných fázích zaměřuje.

Jelikož na CzechCrunchi nové nápady a startupisty dlouhodobě podporujeme, rozhodli jsme se ve spolupráci s Czech Business Angel Association vytvořit seriál o tom, jak v Česku angel investice fungují. Jsou totiž zcela zásadní součástí celého startupového ekosystému, ale u nás zatím nemají zdaleka takovou tradici jako na západě.

Druhý text do seriálu Andělé v Česku sepsal Pavel Přikryl, managing partner investičního fondu Fazole Ventures a spoluzakladatel coworkingu Opero. Ve svém komentáři píše o tom, na co je důležité dát pozor, když si se svým andělským investorem nastavujete podmínky spolupráce, aby to váš startup nezabilo, ale správně nakoplo kupředu.

***

Andělský investor neboli business angel je zpravidla prvním nezávislým investorem do startupového projektu. Obvykle investuje sám nebo ve spojení s dalšími investory částky v řádech několika milionů korun a vstupuje do firmy jako nový společník. Tím se relativně na počátku existence firmy stává podstatnou součástí její budoucí existence. Jak správně nastavit očekávání a vztahy mezi zakladateli a andělskými investory tak, aby bylo spojení pro rozvoj podnikání firmy přínosem a ne zátěží?

Pojem andělský investor je v České republice stále poměrně nový a tento koncept je v širším pohledu relativně málo rozvinutý. V porovnání s ostatními evropskými státy je u nás objem andělských investic v poměru k HDP hluboko podprůměrný, nadprůměrný je naopak v zemích, kde mají dlouhou tradici (Velká Británie, Nizozemsko) nebo ve kterých je kladen důraz na rozvoj inovativní ekonomiky (Estonsko, Dánsko, či Finsko).

Je přitom evidentní, že aktivita andělských investorů je důležitá pro rozvoj celého startupového ekosystému. Business angels jsou lidé, kteří jsou ochotni podstoupit poměrně velké investiční riziko při vstupu do firmy na úplném počátku rozvoje a zároveň jí poskytnout další potřebnou podporu.

Čím více takových firem dostane příležitost posunout svůj produkt nebo službu blíže k jejímu uplatnění na širším trhu, tím větší bude počet firem, které dostanou šanci uspět i globálně. Andělským investorem se přitom může stát každý, kdo má dostatečné prostředky na investice a zároveň chuť a předpoklady pomoci začínajícím firmám v jejich růstu.

Vzájemná důvěra jako klíč k úspěchu

Na českém trhu se pohybuje řada zkušených angel investorů, funguje několik investičních klubů i nově vzniklá národní asociace. Pro investory, kteří tuto možnost teprve zvažují, je nicméně určitě vhodné nejprve pochopit základní principy dobré praxe vztahu mezi zakladateli a investorem. Tento vztah totiž může startup významně posunout vpřed, ale může jeho dobré fungování v budoucnosti i výrazně poškodit.

Zkušení angel investoři se shodují, že jádrem úspěšného vztahu je nepochybně vzájemná důvěra, ideálně vybudovaná ještě před započetím spolupráce. „Často startupu pomáhám několik měsíců zdarma, abychom se poznali a případnou spolupráci nastavili win-win,“ říká Martin Rozhoň, jeden z nejaktivnějších českých angel investorů, který za poslední tři roky investoval do osmnácti společností.

„Sednout si na lidské úrovni je pro mě naprosto zásadní. Chci pomáhat naplňovat vizi lidem, se kterými mě to baví. A mít pak radost ze společného díla,“ doplňuje i důležitou osobní rovinu Martin Rozhoň. Důraz na důvěru v zakladatele je logický. Angel investoři totiž většinou vstupují do projektu ve fázi, kdy je vize zakladatele vyzkoušená na trhu jen v omezené míře a cesta ke konečné podobě produktu a jeho široké distribuci může být ještě hodně trnitá.

Na této cestě by měl do značné míry pomáhat i andělský investor. Podstatným aspektem rozhodování o vstupu do partnerství z obou stran by proto měla být i oblast podnikání startupu a vztah investora k ní. Například Vít Horký, zakladatel českého startupu Brand Embassy, postupně přibral do firmy dokonce desítky angel investorů.

„Vždy jsme se snažili hledat lidi, kteří mají schopnost nám pomoci. Buď jsou z našeho oboru, nebo mají insight do firem v odvětví, kam prodáváme,“ říká Horký. „Obraceli jsme se na naše investory vždy s velmi specifickými aktuálními otázkami, třeba jsme měli potřebu dostat se ke konkrétnímu potenciálnímu klientovi nebo jsme potřebovali představit byznys partnerovi. Vždy nám byl někdo schopen pomoci a věc se nám podařilo naplnit.“

Anděl musí umět nebýt aktivní

Role investora ve firmě by však zároveň měla mít své dobře vytyčené hranice. Mezi nejčastější zdroje problémů ve vztazích mezi investory a zakladateli patří snaha investora příliš ovlivňovat řízení firmy a její rozhodování. „Angel by neměl nijak zasahovat do každodenního chodu firmy,“ říká Jiří Hlavenka, do jehož portfolia více než dvaceti angel investic dříve patřil i český startup Kiwi.com.

„Za zásadní považuji diskuze před vstupem a ujasnění celého byznys plánu. V průběhu je na místě pravidelné diskutování strategie a pak pomoc v čemkoliv, co si řekne zakladatel,“ dodává Hlavenka. Obdobnou roli podporovatele a motivátora vidí jako optimální i Jan Zadák, bývalý prezident Hewlett Packard pro region Evropy, Středního východu a Afriky a v současnosti aktivní angel investor. „Klíčovou roli spatřuji v mentoringu, kontrole milestonů a časté diskuzi nad strategií. Hlavně nedělat mikromanagement,“ říká.

To nakonec potvrzují i samotné startupy. „Pro nás je suverénně největší přidanou hodnotou mentoring, kterého se nám dostalo,“ popisuje vlastní zkušenosti Konstantin Margaretis, CEO ostravského logistického startupu Skladon. „Díky takto načerpaným zkušenostem z řízení velkých firem jsme schopni lépe definovat strategické kroky, identifikovat klíčové priority, kterým se máme věnovat, a samozřejmě i konzultovat aktuální výzvy,“ zmiňuje benefity takové spolupráce.

Důvěra v zakladatele, ochota pomoci a zároveň nechat naprostou většinu rozhodování na zakladatelích by tak měly být ideálním mindsetem angel investora při vstupu do jakéhokoliv projektu. Tato zlatá pravidla by měl mít angel investor na paměti při samotném rozhodování o investici i při formálním nastavení vztahu.

Problém do budoucna může vyplývat už ze samotné výše investice v poměru k majetku, respektive výši ostatních investic daného investora. „Svoji roli hraje stres investora. Když vloží angel do firmy více peněz, než o které je ochoten přijít, tak při prvním problému – a problémy jsou ve firmách v raných fázích pořád – začne život vedení firmy ztěžovat místo toho, aby pomáhal,“ hodnotí riziko Vít Horký.

Tato chyba přitom není na české startupové scéně ojedinělá. „Znám případ, kdy investor do firmy dal příliš mnoho osobních prostředků a následně ztrácel nervy při horším vývoji, než bylo očekávání,“ říká Konstantin Margaretis a dovysvětluje: „Investor pak začal vstupovat do řízení firmy v rozporu se zakladateli, čímž se naprosto rozbilo celé vedení společnosti.“

Tendence omezit rozhodování zakladatelů se mohou projevit i v nastavení smluvních vztahů. „Mnoho investorů se snaží svou investici maximálně ochránit, a tak zakladatele svážou, v čem mohou,“ říká Martin Rozhoň. „Za mě je základem velmi důkladný výběr lidí, se kterými do společné firmy vstupuji, a ponechání důvěry a volnosti, aby dělali to nejlepší, co umí. V tom jim maximálně pomáhat, ale neomezovat je.“

Správně ohodnotit firmu

Předpokladem, jak neomezit startup v budoucím rozvoji, je i rozumná valuace, respektive výše podílu, který investor získá. Samotná valuace společnosti je v rané fázi vývoje firmy obtížná disciplína a nelze vycházet z běžných metodik ocenění firem, které dlouhodobě generují výnosy a zisk. Vstupem úvahy by samozřejmě měla být představa o možné budoucí hodnotě firmy v horizontu několika let. Podstatněji jde však o vyhodnocení výše investice potřebné pro dosažení dalšího milníku, typicky fáze rozvoje, kdy je možné získat další investici.

Cenou za investici by zároveň neměl být příliš vysoký podíl ve společnosti. Při prvním kole financování lze považovat za běžnou praxi získání 10 až 20 procent firmy. „Více než 30 procent vytváří příliš velký tlak na zakladatele. Stále to musí být tak, že on je kapitán rakety a já pouze dodávám palivo,“ říká Jiří Hlavenka. A potvrzuje to i Martin Rozhoň: „Zakladatelům musí zůstat výrazný podíl, aby šla dělat další investiční kola a současně měli dostatečně velkou motivaci pracovat.“

Dobře nastavený a transparentní vztah mezi startupem a andělským investorem může mít pro rozvoj firmy obrovský přínos. Ve své esenci jde o vztah konkrétních lidí – těch, kteří mají svoji byznysovou vizi a chtějí ji naplnit, a těch, kteří investují své vlastní vydělané prostředky a chtějí s naplněním vize pomoci.

Na rozdíl od venture kapitálových fondů, které se většinou pohybují v pozdějších fázích financování startupů, jde o vztah výrazně osobnější, který není svázán výraznými institucionálními pravidly a umožňuje firmě se pohybovat po optimální trajektorii, ideálně i díky pomoci investora a jeho know-how a kontaktům. O to více zde ale platí, že základem úspěchu takového vztahu je porozumění, férovost i transparentnost přístupu z obou stran a zejména vzájemná důvěra.